Černooké Zuzany

Zuzano, ach Zuzano, 

jsi kráskou mou, 

své sliby navždy dodržím, 

nech mě, ať políbím tvář uplakanou

a nikdy tě už nezraním.

Však povíš-li, udělám z Lydie

Zuzanu též.......

Před sedmnácti lety byla Tess, dospívající dívka, plná života, unesena a pohozena do hrobu spolu s další dívkou, Marry a kostmi dvou dalších dívek. Do hrobu, osázeného zářivě žlutými květy s černým očkem. Černookými Zuzanami. Jenže ona mrtvá nebyla. Po dlouhých 24 hodinách znovu viděla světlo, cítila, dýchala vzduch. Ale toto trauma ji mělo uvěznit a poznamenat po zbytek jejich dnů.

Pachatel byl dopaden, ale Tess si na něj nepamatuje. Usvědčil ho jeden jediný nejasný důkaz, nalezený o kus dál na poli, předsudky a chybějící alibi a již téměř dvě desetiletí čeká na svůj ortel v cele smrti.

Zoufale se snaží vzpomenout si na sebemenší detail, aby člověk jménem Terell, usvědčený z vraždy Marry a pokusu o vraždu Tess, nešel na smrt neprávem. Ale její mysl je zastřená a zahalena temnotou, stejně černou, jako byl její hrob. Soustředění jí stěžuje její psychická slepota, která kalí  její zrak.

Tessie dochází na sezení k psychoterapeutovi, ale zdá se, že je to k ničemu. Nutí ji malovat obrázky zpaměti, snad aby se podvědomí probudilo, ale ani to závoj zapomnění nezvedá. 

Nesmírnou oporou je jí kamarádka Lydia, dívka plná života, smíchu a porozumění. Ale i ta má tajemství, která by mohla být důležitá pro život Tess i odsouzeného Terella. Ale mlčí a po skončení soudu odjíždí, i s celou svou rodinou. Beze slova rozloučení, či vysvětlení.

Ta růžová sponka se smajlíkem. Ten viktoriánský prstýnek, Poeova kniha, klíč. Proč mám pocit, že Lydia je tou, která se mnou hraje hru, lstivě naplánovanou předem?

Dnes je Tess dospělá máma dcery Charlie, přítelkyně, milenka a oběť, snažící si vzpomenout. Navíc jí kdosi sází pod okny květy Černookých Zuzan, snad sám vrah? 

Spolu s Terellovými právníky se snaží o odklad popravy a začíná hra o čas. S forenzní antropoložkou Jo probírá nález kostí, nalezených v hrobě, do kterého byla pohřbena. A stále přemýšlí, co se stalo s její přítelkyní Lydií, zda žije, nebo se také stala obětí jejího Netvora.

Julia Heaberlin, autorka této brilantní knihy, je oceňovanou novinářkou a rozhodně jde v příběhu velmi do hloubky lidského vědomí. Před sepsáním tohoto příběhu studovala odborné publikace, zabývající se psychickým traumatem a rozhodně je znát, že ví, o čem píše.

Černooké Zuzany vás lapí do svých okvětních plátků a donutí vás číst až do posledních stránek. Mimochodem, ty jsou jako uragán, vyvrcholení a nalezení pravdy je jako bouře. Neuvěřitelně rychle se střídající kapitoly ze současnosti a minulosti vás mají ve své hrsti a vy si klidně necháte ujet autobus, spálíte maso na sporáku, protože prostě musíte vědět. Musíte se rychle dozvědět, kdo je vrahem všech Zuzan v hrobě a zda už konečně nechá Tess klidně spát.

Za recenzní výtisk patří můj velký dík Nakladatelství Omega.

Kniha:     Černooké Zuzany

Autor:      Julia Heaberlin

Vydal:      Nakladatelství Omega

V roce:     2017