Lunapark

 

„Vstupte do domu hrůzy a Stephen King vám zaručí, že se budete opravdu bát.“

 

Rok 1973. Mladý Devin Jones se rozhodne přes léto pracovat v zábavním parku plném kolotočů a rozjančených dětí. Práce se mu velmi líbí, a tak se rozhodne přerušit studium vysoké školy a zůstat v lunaparku také přes rok. Spřátelí se s jedním malým chlapcem, který umírá a zamiluje se do jeho krásné maminky. Tady ale příběh nekončí. Devin se snaží vypátrat, co za tajemství skrývá strašidelný zámek, prý v něm totiž skutečně straší…

 

„

Uvidíš,“ řekla zlověstně Rozzie Fortuna, a za chvilku jsem viděl. Vedle Domu hrůzy byl Tajuplný zrcadlový zámek, vlastně k sobě ty dvě atrakce přiléhaly. Vedle pokladny bylo obyčejné zrcadlo a nad ním nápis ABYSTE NEZAPOMNĚLI, JAK DOOPRAVDY VYPADÁTE. Lane mě vzal za jednu paži, Rozzie za druhou.“

 

Doktor Spánek

Stephen King mírně navazuje na svůj slavný román Osvícení. Ale i když jste první díl nečetli, můžete číst klidně Doktora Spánka samostatně.

Čtyřicet let po děsivých událostech v hotelu Overlook se už dospělý Dan Torrance snaží zapomenout. Léčí se však, stejně jako otec, ze závislosti na alkoholu. Léčba se daří, ale děsivé zážitky a staří démoni z dětství ho neopouštějí. Stále vidí mrtvé a komunikuje s nimi. Když se mu do mysli vkrade dvanáctiletá Ambra, která má stejné schopnosti jako on, tak se mu poklidný život opět obrací naruby a oni se spolu pouštějí do nemilosrdného boje na život a na smrt.

„

Dan sevřel tenkou baterku mezi zuby a začal ometat další vrstvy hlíny. Objevilo se chlapcovo tričko, přilepené k propadlé hrudi. Pak dlaně. Prsty, teď už sotva víc než kosti obalené žlutou kůží. Cosi svíraly. Danův hrudník začal bojovat o vzduch, ale i tak Dan rozvíral Trevorovy prsty co nejjemněji. Přesto jeden z nich zlomil, jen to suše prasklo.

Pohřbili ho s baseballovou rukavicí přitisknutou k hrudi. Láskyplně olejovaná rukavice byla plná hemžících se červů.“

Osvícení

„Klasický horor, který se stal legendou.“

Prázdný hotel na samotě v horách, desítky kilometrů od civilizace, kde prý chodbami chodí duchové… Osvícení si zkrátka nesmíte nechat ujít!

Hotel Overlook leží v horách a v zimě je díky sněžným bouřím nemožné se sem dostat. A tak vedení hotel na půl roku uzavírá, ale přijímá správce, který zde bude, odtržený od civilizace, žít a o hotel se starat. Tuto práci získal Jack Torrance. S manželkou Wendy a pětiletým synem Dannym se sem nastěhují. O hotelu se povídá, že v něm straší, předešlý správce zavraždil celou rodinu a pak i sebe. Ale Torrancovi duchařinám nevěří, Wendy doufá v opětovné stmelení rodiny, Jack v dobře placenou pracovní příležitost. Až na Dannyho. Malý chlapeček už od prvního dne cítí, že je něco špatně. Vidí v hotelu věci a lidi, kteří by tam být neměli, vídá duchy a cítí, že v hotelu sídlí zlo!

„

 A tak odhrnul ten závěs.

Žena ve vaně už byla dlouho mrtvá. Byla opuchlá a rudá, vzduté břicho jí vystupovalo z chladné zamrzající vody jako masitý ostrov vystupující z ledové tříště. Dívala se přímo na Dannyho skelnýma a velkýma očima, které připomínaly skleněnky. Purpurové rty měla roztažené do jakéhosi šklebu. Prsa se jí povalovala po břiše. Chlupy v rozkroku jí vlály. Ruce měla ztuhle položené na porcelánových bočnicích vany jako krabí klepeta.

Danny vykřikl. Ten výkřik mu však neproklouzl mezi rty, ale obrátil se dovnitř a postupoval zpátky, padl do tmy, jako kámen do studny. Danny ustoupil o jeden klopotný krůček a slyšel, jak mu paty klaply na šestihranných dlaždicích. V téže chvíli mu povolily svěrače a volně z něj vytekla moč. Žena se narovnávala do sedu.“

Prokletí Salemu

 

Nečekejte klidné noci, nečekejte happy end, ani souboj dobra se zlem… Salem´s Lot prostě ovládli upíři a Stephen King vás naučí na ně věřit!

Jerusalem´s Lot je klasické ospalé městečko, kde se každý zná s každým. Má krásný kostel a faráře, který pořádá každou neděli mše. Všichni obyvatelé Lotu mají však své hříchy a tajemství, ale tito lidé netuší, že se zde probudil k životu ještě někdo jiný, čisté zlo, které všechny zahubí. Ben Mears se vrací do Salem´s Lotu po mnoha letech, chce se zde vypořádat se svými démony z dětství, touží o tomto záhadném místě napsat knihu a najít ztracený vnitřní klid. Místo toho nachází zlo, které městečko obchází, a snaží se spolu s učitelem Mattem, přítelkyní Susan a malým dvanáctiletým chlapcem Markem přijít této záhadě na kloub a přemoci zlo pomocí křížů, svěcené vody a dřevěných kůlů…

„

Mike otevřel oči. Ve světle měsíce na okamžik zářily, stříbrně, rudě lemované. Byly prázdné jako umyté tabule. Nebylo v nich jediné lidské myšlenky nebo pocitu. Oko do duše okno, pravil Wordsworth. Jestli je to pravda, tak tahle okna vedla do prázdného pokoje.

Mike se posadil, pokrývka mu sklouzla z hrudi, a Matt uviděl hrubé stehy v místech, kde soudní lékař nebo patolog maskoval svou práci a pravděpodobně si při šití pískal. Mike se usmál, špičáky a řezáky měl bílé a ostré. Úsměv samotný byl jenom staženým svalů kolem úst, v očích se neprojevil. Zůstávaly dál mrtvé a prázdné.

Mike velmi zřetelně pronesl: „Podívej se na mě.“

Matt se podíval. Ano, oči byly úplně prázdné. (…) Ustoupil a vykřikl: „Ne! Ne!“ A zvedl před sebe krucifix. To, co bývalo Mikem Ryersonem, zasyčelo, jako by mu do tváře šplíchla vroucí voda. Ruce tomu vylétly, jako by se to bránilo před ranou. (…) „Jdi odtud!“ zachraptěl Matt. „Ruším své pozvání!“

„Uvidím tě spát mrtvého, učiteli.“