úterý 27. července 2021

Deník Marie K.




 Když utíkala před drtivými nálety, nedokázala myslet na nic jiného než na něj. Doufala, že se ještě někdy uvidí. Bude čekat…

Petra je redaktorkou magazínu, do kterého zatím přispívala pouze recepty a kuchařskými nápady. Je čerstvě zasnoubená, i když si není příliš jista vztahem, ve kterém by měla setrvat celý život. Když dostane nabídku jet do Mnichova a zpracovat reportáž o nuceně nasazených za války, příliš dlouho neváhá. Doma nechá snoubence i svou babičku, která nalezne ve věcech své matky starý deník. Před očima se jí odvíjí příběh mladé dívky, nuceně nasazené v Mnichově, která potkává velkou lásku. Ovšem nálety na Mnichov ji nutí uprchnout a svého milého nechat za sebou, se sliby, že on si pro ni do Česka přijede. Čekání trvalo příliš dlouho a dítě, které čeká, potřebuje otce… Obě ženy, vnučka i babička, prožívají příběh z války každá po svém, a jedno je jisté. Je třeba dozvědět se pravdu a zjistit, zda může mít příběh šťastný konec.


Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

úterý 20. července 2021

Seznam knih, které si chci v létě přečíst

 


Nekonečně dlouhý seznam knih k přečtení nebo prostě „must read“, každý měsíc vycházející další hromady nových a nových krásných kousků, které nutně potřebujete, a váš seznam se rozrůstá neuvěřitelnou rychlostí. Váš den by potřeboval mít minimálně 48 hodin nebo byste museli prožít ještě jeden další život, abyste je stihli všechny přečíst. Poznáváte se? Máte to také jako já? Nezoufejte, myslím, že takhle to má každý druhý knihomol. V tomto článku vám představím tipy, které mám na svém seznamu „must read“ už nějakou dobu a rozhodně bych si je chtěla přečíst právě v létě. Pokud to tak opravdu bude, těžko říct, ale každopádně jsou to knihy, co mě velmi zaujaly.

 


Sběratelka sirotků

Novinka od Ellen Marie Wiseman mi samozřejmě nemůže uniknout. Její první kniha Tmavé stěny Willardu byla dechberoucí, vynikající, prostě bez chyby, a tím se autorka zařadila mezi mé oblíbené „must have“ autory. Sběratelka sirotků nás zavede do období na konci První světové války a hrozící španělské chřipky. Je to příběh několika žen, kterým tato doba rozervala životy na kousíčky…

 




S láskou tě nenávidím

Další moje oblíbená autorka je Jo Watson. Píše většinou romantické komedie, kde hlavní hrdinky zažívají strasti i slasti, ale hlavně jsou magnety na trapasy, u kterých se zasmějete a oddychnete od všedních starostí. Píše svižně, bezprostředně a nebojí se ani lehké erotiky. Mám tě ráda, nemám tě ráda je pak její další kniha, kterou jsem ještě nestihla přečíst a nesmím si ji nechat ujít.

 




Shalom, má lásko

Tato kniha je skutečný příběh profesora Kugelsteina a jeho rodiny, který se odehrává nejen během druhé světové války, v koncentračních táborech, ale také v socialistickém Československu a po sametové revoluci v Praze. Je to dojemné životní vyprávění dvou bratrů, kteří o sobě neměli ani tušení.





Pokračování článku čtěte zde, v Magazínu Dobrých knih.


pátek 16. července 2021

Klíč

  Myslela si, že bude pomáhat lidem.   Nakonec zjistila, že proti zastaralému   systému bojovat nelze a nemůže   pomoct všem. Ale může ji to místo   udělat šťastnou?
  Když se Sarah rozhodne napsat knihu o   bývalém sanatoriu pro duševně choré, netuší,   co na konci svého pátrání objeví.
  Na počátku byly staré kufry, zaprášené a   zapomenuté v jedné z místností starého   sanatoria pro duševně choré, již dávno   opuštěné. A za každým z těch kufrů se skrývá   jeden lidský příběh, jeden život nešťastné   dívky. Sarah se rozhodne jít za svým cílem a zjistit víc o majitelce jednoho z nich, Ovšem neví, jak moc se jí to bude osobně dotýkat.

Přeskočíme v čase a vrátíme se do doby, kdy ústav byl plný lidí. Pacientů, pacientek a zdravotních sester. Jako naprostý nováček zde nastupuje i mladičká sestra Ellen, která je plná elánu a přesvědčení, že změní svět. Poznává zde pacientku Amy, ke které má hodně blízko a snaží se pochopit její příběh.  Amy je nešťastná, traumatizovaná dívka, neustále opakujíc, že by zde být neměla. Snad, ale tenkrát to tak fungovala, nepohodlní, jakkoliv vybočující z řady se umístili do ústavu a svět na ně pomalu zapomínal. Zatímco Elle, zde potkává svou životní lásku, z rebelující Amy se stává poslušná ovečka. Trvá dlouhých 27 let, než se její ztrápená duše dostane na svobodu a dalších dvacet let, než se jí splní její sen, dojde klidu a odpustí.

Nejsem nijak zvlášť romantická duše a čtení pro ženy příliš nevyhledávám. Ale Kathryn Hughes si přečtu vždy a s velkou chutí. Už její předchozí kniha Dopis mě ujistila, že to bude autorka, ke které se budu ráda vracet. A Klíč byl ještě o kousek lepší. Nejde zde o žádné milostné tanečky a sladké řeči, ani zdaleka. Je to krásně napsaný příběh o velkém neštěstí, životních traumatech a nespravedlnosti.
Zajímavé je, že i když jsou zde časové roviny, v knize se neprolínají. Na začátku jsme v přítomném čas, pak hodně dlouho v minulosti a na konci se opět vrátíme do současnosti, abychom tyto dvě časové roviny přímo propojili.
Dobrá, uznávám, že konec by se mohl zdát mírně přeslazený, ale vůbec mi to nevadí, ba naopak. Tak nějak to k tomu příběhu patří a nechtěla bych, aby to bylo jinak.
Knihu jsem přečetla se zatajeným dechem a je to to pravé čtení v tyto horké, letní dny. Je krásná, přesvědčte se sami.



Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis, které vydalo knihu pod záštitou Nakladatelství Grada.


Kniha:     Klíč
Autor:     Kathryn Hughes
Vydal:     Grada
V roce:   2021
Stran:    344