Hrdinové

 

„Jsou hrdinové - a pak jsou řečtí hrdinové.“

 

Tahle úžasná nadčasová kniha zaujme všechny milovníky Řecka, řeckých mýtů a bájných řeckých hrdinů.

Anotace:

Jen málo smrtelníků se pustilo do odvážných a srdceryvných dobrodružství tak stylově a triumfálně jako řečtí hrdinové. Stephen Fry vypráví jejich dramatické, zábavné i tragické a především nadčasové příběhy stejně brilantně a s nezaměnitelným šarmem a vtipem jako v předchozí knize Mýty.

Vstupte s Iásónem na palubu lodi Argo a vydejte se za Zlatým rounem, sledujte, jak moudře Oidipus vyřeší hádanku Sfingy, žasněte nad tím, jak si Héráklés poradí s těžkými úkoly, obdivujte neporazitelnou Atalantu, vychovanou medvědy, staňte se svědkem nesmrtelných příběhů, které se staly inspirací všech následujících věků.

 

„

Proklínám tě potomku Prométheův, ať ti maso shnije na kostech!“

Perseus hbitě přebíhal po jeskyni a počítal s nimi. „Měly byste mi poděkovat… devatenáct, dvacet… a ne mě proklínat,“ křičel, zatímco ho stařeny zasypávaly čím dál odpornějšími nadávkami.

„Čtyřicet pět, čtyřicet šest… vsadím se, že takové vzrušení jste si tady za posledních sto let neužily… šedesát osm, šedesát devět… a dalších sto let na tenhle den budete vzpomínat. Nedívejte se, dokud nenapočítáte do sta!“

 

 

Lunapark

 

„Vstupte do domu hrůzy a Stephen King vám zaručí, že se budete opravdu bát.“

 

Rok 1973. Mladý Devin Jones se rozhodne přes léto pracovat v zábavním parku plném kolotočů a rozjančených dětí. Práce se mu velmi líbí, a tak se rozhodne přerušit studium vysoké školy a zůstat v lunaparku také přes rok. Spřátelí se s jedním malým chlapcem, který umírá a zamiluje se do jeho krásné maminky. Tady ale příběh nekončí. Devin se snaží vypátrat, co za tajemství skrývá strašidelný zámek, prý v něm totiž skutečně straší…

 

„

Uvidíš,“ řekla zlověstně Rozzie Fortuna, a za chvilku jsem viděl. Vedle Domu hrůzy byl Tajuplný zrcadlový zámek, vlastně k sobě ty dvě atrakce přiléhaly. Vedle pokladny bylo obyčejné zrcadlo a nad ním nápis ABYSTE NEZAPOMNĚLI, JAK DOOPRAVDY VYPADÁTE. Lane mě vzal za jednu paži, Rozzie za druhou.“

 

Lilie pro nevěstu

 

Nádherný příběh plný bolestí, ztrát, odříkání, ale také lásky a štěstí, odehrávající se během druhé světové války v německém Kolíně nad Rýnem, vás určitě pohltí od prvních stránek…

Rok 1940, Kolín nad Rýnem. Nellie Vossová nedávno oslavila dvacáté třetí narozeniny a začíná pracovat ve známé výrobně parfémů. Její vytříbený čich ji dostane až do laboratoří, kde sama zkouší vyrábět vůně. Tuto práci miluje, ale koho miluje ještě více, je jeden muž, se kterým nikdy nebude smět žít. Její láska je zakázaná a ona se snaží své city potlačovat, což se jí moc nedaří. Okolo Nellie a její rodiny zuří válka, Kolín je neustále bombardován a oni musí často utíkat do sklepních krytů. Spousty událostí na jednu mladou dámu. Ale jednoho dne ji zasáhne největší rána, která všechno změní.

Rok 2019, Kolín nad Rýnem. Čerstvě rozvedená Liv otevírá ve městě svou vlastní parfumerii, kde chce vyrábět vůně každému na míru. Ve městě jednoho dne potká jakousi starší paní, která se na ni sprostě oboří, jakoby ji snad znala, a Liv začne pátrat. Proč vlastně její teta chtěla, aby si krámek otevřela právě tady v Kolíně? Kdo byla ta šedovlasá dáma a proč si jí s někým spletla? Co se vlastně dělo v Kolíně za války?

 

„

Válka se už neodehrává někde na vzdálených bojištích, ale přímo u nás. Týká se i civilistů. Když si večer jdeme lehnout, nemůžeme si být jistí, jestli zítra ještě budeme mít střechu nad hlavou nebo nás dokonce navždy nepohřbí trosky domů.

Z neustálého napětí jsou všichni nervózní a na klidu jim nepřidává ani složitý přídělový systém, v němž se někteří vůbec nevyznají. Na všechno jsou zvláštní lístky – na chleba, maso, tuky, vejce, marmeládu i cukr.“

 

Nalezenec

 

Nalezenec je velmi silný historický román plný lásky, tajemství, ale také chudoby, bolesti a ztrát.

 

Londýn, rok 1747. Mladičká Bess ponechává svou čerstvě narozenou dceru v útulku pro opuštěné děti. Nemůže se o ni starat, protože nemají peníze a doufá, že o malou bude u jeptišek postaráno lépe. O šest let později se pro dcerku vrací, ale je jí sděleno, že pod jejím jménem zde už někdo maličkou dávno vyzvedl, přesně den poté co ji tam Bess nechala. Kdo to mohl být a proč to udělal? Vždyť ona o tom nikomu nepověděla. Bess se rozhodne pátrat a je rozhodnutá její holčičku najít stůj co stůj…

 

„

Clara mi svírala prst, jenž do její droboučké dlaně zapadal jako klíč do zámku. Představovala jsem si, jak se po něm bude později natahovat a do ručičky uchopí jen prázdný vzduch. Pevně jsem jí k sobě přitiskla. Můj otec, (…) stál opodál za mnou s hlavou ve stínu. Miminko si nepochoval. Porodní bába - široká žena ze sousedního dvora, jejíž cena byla stejně nízká jako její způsoby – mu Claru nabídla, zatímco já jsem ležela zhroucená na posteli a třásla se bolestí, on však jen zavrtěl hlavou, jako kdyby odmítal broskev od ženy s dvoukolákem.“

 

 

 

Válka s láskou

 

Láska, válka, zrada, peníze, svět bohatých a chudých, malá kapka erotiky. Tohle vše najdete v tomto new adult románu od známé autorky Winter Renshaw.

Jude. Férový chlapík, který měl těžké dětství a tvrdě pracuje, aby zabezpečil nejen sebe, ale také sestru. Ta sama vychovává dvě malé děti, jedno z nich je těžce nemocné a jeho léčba stojí jmění. A tak Jude přijme nabídku bohatého Warnera, která se mu vlastně příčí, ale není zbytí. Bohatě mu přece zaplatí. Warner mu nakáže, aby nadbíhal jeho bývalé manželce Love. Ta se do něj musí zamilovat a provdat se za něj, aby Jude dostal plnou částku slíbené odměny. Love však na celý podvod přijde a Jude doufá, že ho Love pochopí a jednou mu snad odpustí, protože se prostě zamiloval…

 

„

Povzdychnu si, chce se mi na něj usmát, ale úsměv schovám za sklenku s vínem. Myslím, že ani kdybych se snažila, tak na něm nenajdu nic, co by se mi mohlo nelíbit. Je zdvořilý, profesionální a okouzlující a já se v jeho společnosti cítím naprosto uvolněně. Nemohu ale přestat myslet na otřepanou frázi, kterou mi v jednom kuse říkávala moje matka: „Pokud něco vypadá až příliš dokonale, obvykle to dokonalé není.“ Jude je natolik dokonalý, až je to podezřelé.

 

Ztracená historie snů

 

Tento viktoriánský román plný zvláštních tajemství, vám vypráví o tom, jak tenká může být hranice mezi životem a smrtí, láskou a nenávistí, a také snem a skutečností…

Píše se rok 1850, slavný básník Hugh de Bonne je nalezen mrtev. Jeho bratranec Robert je pověřený postarat se o pohřeb a zvěčnit Hugha na fotografii. Robert se nyní totiž živí jako fotograf mrtvých, povoláním, ostatními zatracovaným, a proto se kvůli tomu na Roberta lidé dívají skrz prsty. Hugh de Bonne však nechal ve své závěti přesné instrukce ke svému pohřbu: kde chce spočinout, vedle koho a kdy. Nejdřív se však musí dostat do sídla, kde žil se svou manželkou Adou, ta zemřela už dávno, při porodu jejich dcery. Když dorazí na panství, o které se nyní stará Adina neteř Isabelle, zjistí, že není jednoduché splnit všechna Hughova přání. Isabelle je totiž proti všemu, co by měl splnit. A tak, aby pomohla Robertovi pochopit její počínání, začíná za dlouhých nocí vyprávět životní příběh Ady a Hugha,

 

„

Předchozí dopis od Johna byl napsaný na hlavičkovém papíře, tento byl však naškrábaný na obyčejném kancelářském. Neklamné znamení netrpělivosti a zoufalství. Vhodil dopis do hořících plamenů v ohništi. Ada. Isabelle. Doufal, že brzy na obě zapomene. Ta zpropadená Grace. Pokud by ho podle plánu odvezla na zastávku dostavníku, už by byl i s Hughem dávno na cestě směrem k rodinnému hřbitovu a Sidě, místo toho aby teď myšlenkami kroužil mezi Johnem a Isabelle, Isabelle a Adou, Grace a Tamsin…“

 

Povědomá temnota

 

Tento šokující psychologický thriller vás vyděsí, rozdrtí a rozebere na kousíčky. Před Povědomou temnotou v nás samých zkrátka nelze uniknout!

Eve Taggertová. Žena, která vyrůstala v opravdu nuzných podmínkách, v karavanu. Její matka nešla pro ránu daleko, nápadníci si u nich podávali dveře a po nocích, když se Eve s bratrem choulili k sobě a slibovali si, že se odtud dostanou, vařili pervitin. Když Eve dospěje, otěhotní, zmizí z matčina karavanu a nikdy už ji nechce znát. Bratr je její rodina a podporuje jí, jak může, oba žijí jenom pro malou Junie. Když je holčičce dvanáct let, přijde však otřesná zpráva. Junie je nalezena, spolu s kamarádkou, zavražděná na místním hřišti. Otřesená Eve ztrácí vše pro co žila a její pátrání po vrahovi ji opět přivádí na okraj lesů, do matčina karavanu…

 

„

Skrz proříznutý krk se protlačil zvuk, jméno, prosba, modlitba. Ani jedno z toho však už nikdy neopustilo její rty. V ráně zabublala krev a rozprskla se kolem dokola. Sníh se jí chladivě opíral do tváře. „Šššš…“ pronesl hlas. „Brzy bude po všem. Ššš…“ Ruka se dotkla její hlavy a pohladila po vlasech. (…) Máma. Touha po ni ji uvnitř proťala jako zahnutý rybářský háček a ona se ještě jednou pokusila zvednout ze země. Zaťala ruku v pěst. Chci svoji maminku! (…) Na jazyku měla sůl, na rtech slzy a v ústech krev. Věděla, že tohle je konec, a nedokázala uvěřit, že se teď tak rychle blíží k jeho počátku. Unikl z ní povzdech. Koukej, mami. Já to zvládnu. Zavřela oči a vzlétla“

 

Růže a čokoláda

 

Zchátralá zděděná vila, nalezený starý deník a záhadné osudy čtyř žen, které se vzájemně prolínají i po mnoha letech. Takový je nádherný román Růže a čokoláda z pera Teresy Simonové.

Anna Keplerová si v Drážďanech otevřela už druhou čokoládovnu a zároveň se nastěhovala do staré rodinné vily, kterou zdědila po dědečkovi. Dům je ovšem velmi zchátralý, proto musí veškeré peníze vložit do jeho renovace, včetně zahrady, jež byla kdysi známá svými růžemi. A tak se pustí do zahradničení, sázení nových odrůd růží, a přitom v jednom ze záhonků objeví starou truhlu, v níž je spousty pokladů, včetně starého deníku a záhadných dopisů. Deník napsala žena jménem Emma, která žila před více než sto lety v její vile. Anna však o této ženě nikdy neslyšela, pouští se do čtení starého deníku  a poznává nakonec ještě více žen, kterým byla vila osudná a vyhaslo zde mnoho životů. Chce vůbec Anna v této vile ještě zůstat? Co skrývá tajemství sahající do druhé, ale také až do první, světové války?

 

„

Drážďany, duben 1919

Hořím. Žhnu jako v horečce. Nesmím ho už nikdy spatřit, a přesto ho brzy uvidím. Ještě dnes za ním zajdu. Bozi vědí, jak těch několik hodin do té doby přečkám. Na dnešní den jsem se těšila, již od Vánoc, vyhlížím ho nedočkavěji než své zítřejší 19. narozeniny. Přesto se obávám, že snad na místě zemřu. Vždyť to bude naše první slavnost po válce, a já hned budu hrát roli paní domu!

 

Zapomenuté dívky z Paříže

 

Velmi emotivní příběh z období druhé světové války, inspirovaný skutečnými událostmi…

Nacházíme se v New Yorku, je po válce, píše se rok 1946, a mladá žena Grace právě prochází parkem. Pod lavičkou uprostřed Manhattanu nachází opuštěný kufr. Ze zvědavosti nahlédne dovnitř a objeví pár fotografií mladých žen. Později zjistí, že kufr patřil Eleanor Triggové, šéfce tajných agentek z Oddělení zvláštních operací v Londýně. Tyto ženy byly za války tajně poslány do okupované Francie, aby jako radistky pomohly v odboji. Většina z nich se bohužel nikdy nevrátila domů. Grace se snaží zjistit víc a dozvídá se, že tyto ženy musel někdo zradit. Kdo to byl a proč to udělal? Co se vlastně tenkrát stalo?

 

„

Museli být v regionu Ile-de-France, odhadla podle mírně zvlněných kopců a trasy, kterou včera večer absolvoval Lysander, někde na severozápadě od Paříže, hluboko v srdci nacisty okupovaného území. Minuli statek, kde mladá žena věšela na dvoře prádlo na šňůru. Marie se zmocnil strach. Až dosud byla schovaná ve tmě. Teď byli každému na očích. Určitě ji něco prozradí. Ale žena se jen usmála…“

 

Pohlednice bez podpisu

 

Jaké tajemství ukrývají staré pohlednice od neznámého odesílatele?

Cara je mladá svobodná žena a stará se o svého otce, trpícího Alzheimerovou chorobou. Jeho stav je horší a horší, poslední dobou o sobě už starý pán ani neví. A tak se Cara rozhodne najmout pečovatelku, aby jí pomohla. Jednoho dne narazí na půdě jejich domku na schované staré krabice, v nichž jsou ukryté pohlednice. Začíná číst texty a hlavou jí běhají zmatené myšlenky. Její život byl nejspíš plný lží a nemocný tatínek jí nedokáže její otázky zodpovědět. Cara začíná pátrat po dávno ztracených příbuzných a snaží se přijít věcem na kloub. Odhalených lží je však více a více a ona začíná být zoufalá. Má vůbec mladá žena šanci dozvědět se pravdu o své minulosti?

 

„

Nic dalšího tu není – jen stovky pohlednic, neroztříděných, naházených na sebe bez ladu a skladu. Přehrabuju se v nich, zkouším najít nejstarší. Nenajdu nic odeslaného před březnem 1987. Maminka zemřela ten rok v únoru.

To nedává žádný smysl. Vezmu bednu a usadím se s ní na zaprášenou podlahu v přední místnosti, kde je přece jenom víc místa. To, proč jsem sem původně šla, je prozatím zapomenuto. Přebírám pohledy. Rovnám je do hromádek podle roků, abych je pak mohla chronologicky seřadit. Byly odesílány mezi březnem 1987 a červencem 2002. Především z Anglie, nejčastěji z Londýna. Pár z nich přišlo z turistických destinací – z Paříže, Amsterdamu, jedna dokonce z Moskvy…“

 

PS: Je to výzva

 

Nová new adult z oblíbené série P. S. je tu! Ani tentokrát jsem si jí přeci nemohla nechat ujít…

Aerin právě dostala novou práci u významné firmy Caldera Wellese. Háček je však v tom, že bude pracovat pro jeho syna, který zatím ani netuší, že už má asistentku a ta ho musí přesvědčit o převzetí firmy po otci. Calder II. je ale volnomyšlenkářský, o práci nechce ani slyšet a s otcem se navíc nesnese. Aerin vezme svůj úkol jako výzvu a hodlá svůj slib splnit. To ovšem netuší, že je Calder nejen drzý, protivný a panovačný, ale také velmi sexy, takže trvá jen pár dní, než se brzy cosi zvrtne…

 

„

Mám z poloviny rozepsanou zprávu svému bratrovi, když mi náhlé zaklepání na dveře téměř přivodí zástavu srdce a telefon mi málem vypadne z ruky. Když zvednu oči od stolu, spatřím nesmlouvavě mužnou siluetu Caldera Wellese II., který stojí v mých dveřích s ledovou kávou v ruce – a ta se velice podobá té ze včerejška.

„Ano?“ zeptám se.

„Nabízím příměří.“

(…) Setřu z dřevěného stolu mokré kolečko, vydechnu rychlé „děkuji“ a přemýšlím, proč tu zatraceně pořád stojí.

 

 

Ještě jeden croissant na cestu

 

Milujete Francii, cestování, francouzskou kuchyni a hlavně croissanty? Pak si určitě tuto knihu plnou skvělé nálady, zapadlých koutů francouzského venkova, ale také větších měst a mnoha dobrot, pořiďte…

Autorka knihy, Felicity Cloake, vypráví své zážitky ze svojí soukromé tour de France, kde si užívá nejen návštěvy měst, vesnic a vyhlídky, které se jí na cestě se svým kolem naskýtají, ale také si výlet užívá po gastronomické stránce. Dala si za úkol každý den ochutnat alespoň jeden croissant a zhodnotit jeho kvalitu. Navštěvuje ale také různé restaurace a užívá si dobroty, které každý kraj nabízí. Při čtení se vám budou sbíhat sliny na mořské plody, palačinky, omelety, hovězí a jiné francouzské delikatesy, na které zde najdete také recepty. Při čtení se budete královsky bavit a zažijete spousty dobrodružství…

 

„

Madame mě přesvědčuje, abych v Toulouse rozhodně ochutnala hranolky fritované v kachním tuku, a pak najednou ztuhne: „Ale co budete jíst dnes večer?“

Když přiznávám, že jsem doufala, že by mi v tomhle mohla poradit, nemá nic kromě láhve kečupu a nějakých tamponů. I v pizzerii ve vesnici budou mít už zavřeno. „Co byste si dala?“ Pokrčím rameny. Po 157 ujetých kilometrech nejsou moje očekávání nijak vysoká. „Cokoliv, třeba pytlík brambůrek,“ říkám nešťastně. „Ale nedělejte si starosti, mám čokoládu.“  Právě zatloukám poslední kolík do stanu, který se, se mnou uvnitř, podle dosavadních indicií co nevidět stane „bufetem s nemomezenou konzumací“ pro hmyz všeho druhu, přichází madame s velkým balením bramborových lupínků, které mi přináší ze svých vlastních zásob. Jsem skoro dojatá její laskavostí. „Tohle samozřejmě nemá nic společného s francouzskou gastronomií,“ říká, „ale nic lepšího bohužel nemám.“

 

Puls

Zombie postapo? Ano i ne. Telefoňáci jsou trošku jiní zombíci, ale rozhodně námět zaujme všechny fanoušky postapokalyptických románů a milovníky Stephena Kinga…

Civilizace je v nenávratnu, nastává období temna. Nebe už patří jen ptákům a elektroniku raději nezapínáte. Tedy především mobilní telefony. Proč? Protože telefony řídí jakýsi jev, kterému se začne říkat Puls, ovládne lidi, kteří se chovají trochu jako zombie. Pár přeživších se ocitne bezprizorně v jakémsi civilizačním temnu plném násilí a chaosu, schovávající se před takzvanými telefóňáky, a ti se snaží dostat každého živého bez mobilu. Podaří se všem hlavním hrdinům přežít a shledat se se svojí rodinou?

„

Clayi, my jsme normálové, a to je jeden vroubek proti nám,“ řekl Tom. „Spálili jsme jedno jejich hejno To je dohromady druhý a třetí vroubek. Žij a nech žít se na nás nebude vztahovat.“

„Proč by mělo?“ dodal Jordan. „Otrhanec říká, že jsme šílení.“

„Ale nemají se nás dotýkat,“ doplnil Clay. „Takže bych měl být v pohodně, ne?“ Na to už se nedalo říct vůbec nic.

Vaříme pod širákem

Všechno, co potřebujete k tomu, abyste si užili vaření pod širým nebem, je vyrazit ven, rozdělat oheň a opéct si něco jednoduchého, třeba jenom buřty. Příroda už zařídí všechno ostatní…

Anotace:

Originální, snadné a svěží recepty pro vaření pod širým nebem. Ať už jste venku v přírodě s rodinou nebo s přáteli, v této knize najdete tipy pro všechny příležitosti. Vaše výpravy za dobrodružstvím vám teď budou chutnat ještě lépe!

Kniha je rozdělena do několika sekcí. V té první nám poradí, co všechno zabalit s sebou, jak používat chladicí box, jak si udělat příruční spíž a také informace o vařičích a grilech. V dalším oddíle najdeme rady, co si připravit než vyrazíme ven, například recept na domácí kečup, italskou majonézu, čokoládové energetické tyčinky či maminčin banánový chlebíček. Další částí jsou snídaně, v níž najdeme recepty například na pečené fazole na britský způsob, francouzský toast s tiramisu a jahodami a spousty dalších. Následující sekce jsou pak sendviče a saláty. Najdete v ní například salát Ceasar z čerstvé kapusty, francouzský čočkový salát s citronem a fetou či velkého průvodce sendviči. Pak tu máme happy hour kde objevíme spousty dobrot jenom tak (tábornický popcorn, rajčatový chléb) a také různé koktejly či limonády. Následující část patří přílohám, a pak tu máme hlavní chody. Tato kapitola je nejdelší a najdeme zde například recepty na thajské kari, vegetariánský burger, medové kotlety s pečenou salsou, losos s citronem či brokolicovou pánvičku se sýrem. A jakou sladkou tečku na závěr? Třeba jahodovo-zázvorový pudink, ovocného blázna s třešněmi či táborové brownies? Nechte se zlákat.

O psaní

Jste fanoušek Stephena Kinga? Pak si určitě nenechte ujít tyto memoáry nejen o jeho řemesle, ale také o životě, o tom jak vyrůstal a co prožil.

Kniha je napůl autobiografie a napůl příručka pro začínající autory či spisovatele. Myslím, že je možná spíše pro Kingovy fanoušky, ale přesto dokáže poskytnout cenné rady všem, kteří hledají inspiraci a touží psát nejen do šuplíku. Já jsem si však užila hlavně životopisnou část.

„

Na závěr téhle části bych vám rád řekl něco o svém stolu. Spoustu let jsem snil o nějakém masivním dubovém gigantovi, který by vévodil mému pokoji – už žádné dětské psací stolečky v prádelně přívěsu, žádné přecpané kancelářské stoly v pronajatém bytě. V roce 1981 jsem dostal přesně takový stůl, jaký jsem si přál, a postavil jsem si ho doprostřed prostorné, prosvětlené pracovny (je to přestavěná nízká stáj za naším domem). Šest let jsem za tím stolem sedával buďto opilý, nebo s úplně vymaštěnou hlavou, jako lodní kapitán na cestě do neznáma.“

Doktor Spánek

Stephen King mírně navazuje na svůj slavný román Osvícení. Ale i když jste první díl nečetli, můžete číst klidně Doktora Spánka samostatně.

Čtyřicet let po děsivých událostech v hotelu Overlook se už dospělý Dan Torrance snaží zapomenout. Léčí se však, stejně jako otec, ze závislosti na alkoholu. Léčba se daří, ale děsivé zážitky a staří démoni z dětství ho neopouštějí. Stále vidí mrtvé a komunikuje s nimi. Když se mu do mysli vkrade dvanáctiletá Ambra, která má stejné schopnosti jako on, tak se mu poklidný život opět obrací naruby a oni se spolu pouštějí do nemilosrdného boje na život a na smrt.

„

Dan sevřel tenkou baterku mezi zuby a začal ometat další vrstvy hlíny. Objevilo se chlapcovo tričko, přilepené k propadlé hrudi. Pak dlaně. Prsty, teď už sotva víc než kosti obalené žlutou kůží. Cosi svíraly. Danův hrudník začal bojovat o vzduch, ale i tak Dan rozvíral Trevorovy prsty co nejjemněji. Přesto jeden z nich zlomil, jen to suše prasklo.

Pohřbili ho s baseballovou rukavicí přitisknutou k hrudi. Láskyplně olejovaná rukavice byla plná hemžících se červů.“