Pohlednice bez podpisu

 

Jaké tajemství ukrývají staré pohlednice od neznámého odesílatele?

Cara je mladá svobodná žena a stará se o svého otce, trpícího Alzheimerovou chorobou. Jeho stav je horší a horší, poslední dobou o sobě už starý pán ani neví. A tak se Cara rozhodne najmout pečovatelku, aby jí pomohla. Jednoho dne narazí na půdě jejich domku na schované staré krabice, v nichž jsou ukryté pohlednice. Začíná číst texty a hlavou jí běhají zmatené myšlenky. Její život byl nejspíš plný lží a nemocný tatínek jí nedokáže její otázky zodpovědět. Cara začíná pátrat po dávno ztracených příbuzných a snaží se přijít věcem na kloub. Odhalených lží je však více a více a ona začíná být zoufalá. Má vůbec mladá žena šanci dozvědět se pravdu o své minulosti?

 

„

Nic dalšího tu není – jen stovky pohlednic, neroztříděných, naházených na sebe bez ladu a skladu. Přehrabuju se v nich, zkouším najít nejstarší. Nenajdu nic odeslaného před březnem 1987. Maminka zemřela ten rok v únoru.

To nedává žádný smysl. Vezmu bednu a usadím se s ní na zaprášenou podlahu v přední místnosti, kde je přece jenom víc místa. To, proč jsem sem původně šla, je prozatím zapomenuto. Přebírám pohledy. Rovnám je do hromádek podle roků, abych je pak mohla chronologicky seřadit. Byly odesílány mezi březnem 1987 a červencem 2002. Především z Anglie, nejčastěji z Londýna. Pár z nich přišlo z turistických destinací – z Paříže, Amsterdamu, jedna dokonce z Moskvy…“

 

Tento příběh, kde se prolíná minulost s přítomností, se krásně čte. Tak nějak plyne a vy ani nepostřehnete, a budete na konci. Vyprávění Annie okolo roku 1980 je smutné a trhalo mi srdce. Cara, žijící v přítomnosti, postupně odkrývá vrstvy její rodinné minulosti a hodně to s ní otřese. Jak by také ne. Sama jsem se vžila do osudů těchto žen a hltala každou stránku. Pohlednice bez podpisu je velice čtivě napsaná a v jejích řádcích se skrývá velmi silný příběh.

Pokud si toužíte přečíst neotřelý román, který dokáže překvapit a moc dobře se čte, pak si rozhodně nenechte ujít tuto knihu. Imogen Clarková dokázala hodně dobře vykreslit povahy postav, včetně jejich složitých myšlenkových pochodů. Nechápu, proč to dopadlo s Annie tak, jak to dopadlo, bylo mi z toho všeho úzko, ale zároveň to vlastně chápu. Víc už prozradit nemůžu, pokud chcete vědět víc, přečtěte si Pohlednici bez podpisu. Je to velice působivý příběh, který si vás získá od prvních řádků…

 

Moc děkuji nakladatelství BETA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.