čtvrtek 28. února 2019

Normálně jiní


Životní příběh Maddy a Alberta mě zasáhl u srdce. Je moudrý, vážný, silný a zároveň vtipný a psaný s lehkostí…




Každá rodina má své problémy a tajemství, žádná není ideální. Maddy svůj život zasvětila pouze rodině. I když je jí teprve devatenáct, tak ví, že musí mamince odmalička pomáhat se svou mladší autistickou sestrou B, která vyžaduje celodenní péči. Pracuje ve fotoalbu, i když by raději dělala něco úplně jiného. Ale bohužel ví, že to jinak nejde. Je smířená, že takhle bude její život vypadat napořád. Rodina a sestra je pro ni na prvním místě. S tím by ovšem nesouhlasil Albert, protože sní o tom, až jednou odjede z domu, od otce, který je na něj zlý, umí akorát nadávat a ponižovat lidi okolo sebe. Neustále Albertovi připomíná, že nikdy v životě nic nedokáže, že je břídil, a jeho život nestojí za nic.

Jednoho dne se Maddy a Albert potkají a tím se jim změní život. Albert poprvé v životě poznává, jak silné může být rodinné pouto a Maddy zjišťuje, že ne každá rodina je milující a odevzdaná. Ale pak se něco stane a je čeká obrovská životní zkouška. Jak se s ní vypořádají?

středa 27. února 2019

Právě teď nás baví...




Jaké skvělé knihy jsme tento měsíc objevili? Které příběhy nás momentálně baví a můžeme je s čistým svědomím doporučit? Pojďte se s námi inspirovat a nahlédnout. Všechny knihy jsme četli a jsou prostě skvělé. Najdete zde tipy na romány různých žánrů, za které dáme ruku do ohně. Máme tu například výbornou duchařinu, skvělý psychologický thriller, pohádkovou fantasy, humorný román plný cestování, romantiku, ale také krutý společenský román ze Saudské Arábie.  Že vás nějaká z nich láká? Pojďte se podívat na každou knihu podrobněji…
 
 
Tiché lži - Sarah Pinborough
Vážení, tohle byl nejlepší psychologický román, co jsem kdy četla. Opravdu.  Je plný napětí, bolesti, nebezpečí, hrůz z minulosti, je tajemný i napínavý. Vyprávění se střídá z pohledů všech tří žen. Lisy, Avy a Marilyn. Dějové linie se také střídají a proplétá se minulost s přítomností. Román je opravdu mistrně napsaný a já jsem moc nadšená. Příběh je plný překvapivých zvratů, je strhující a temný. Tak moc temný, že jsem knihu nedokázala odložit! Tiché lži jsou fakt síla, sestoupí s vámi až do hlubokého srdce temnoty a tam vás prostě rozemelou na kousíčky.
 
 
A tohle byla zase nejlepší duchařina, co jsem četla. Alespoň co pamatuji. Knih tohoto žánru je žalostně málo a řekla bych, že na trhu vážně chybí. Když občas nějaká vyjde, tak není až tak dobrá, nebo se tváří jako duchařina, přitom to tak nakonec není. Tomuto románu nechybí absolutně nic. Je záhadný, nadpřirozený, napínavý, temný, děsivý, obsahuje více než šedesátileté tajemství, internátní školu, z níž je později zchátralý, děsivý dům, plný nástrah a strašidelných zákoutí. Dále jsou zde tajemné vraždy, okolo kterých se rozplétají rodinná tajemství. Milovníci napětí a duchů si zde přijdou na své. Nejednou mi při čtení naskočila husí kůže a já si představovala to děsivé zchátralé sídlo, nápisy na zdech a stojící Mary Há v rohu… Neustále jsem si opakovala děsivou říkanku: „Mary Há, Mary Há, mrtvá Mary Handová, dávno v zemi pohřbená…“



Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.
 
 
 
 
 
 

 

úterý 26. února 2019

Malé temné lži

Tři vypravěči, tři osudy, tři rozervané duše. Smutek, vina, noční běsy a touha se vyrovnat s minulostí.

U této autorky jsme na kvalitu již zvyklí, alespoň my, kteří její knížky netrpělivě  vyhlížejí na pultech knihkupců.
Malé temné lži jsou ale něčím málo víc. Nejen thrillerem, detektivkou. Jsou smutnou zpovědí lidí, kteří nejsou schopni se vyrovnat se svým zármutkem, či tíživou minulostí.
Ale dáme si to pěkně popořadě. 
Jakoby na okraj se v knize budeme zabývat zmizením několika malých dětí. Falklandské ostrovy, malá, uzavřená komunita čítající pár tisíc lidí, kde snad každý vidí každému do talíře. Jak je možné, že zmizí tři děti? Je snad mezi obyvateli zrůda, která má nechutné choutky?
Ale hlavním tahounem příběhu pro mě byla Catrin. Rozvedená matka dvou mrtvých synů. Už to samo o sobě je kruté, ale to, co má v plánu, je krutější, i když v jejím zármutku snad pochopitelné. Od samého počátku jsem si myslela, že je mírně vyšinutá, ale vlastně jsem ji trochu chápala. Měla rodinu, manžela, dva krásné syny a v dalším okamžiku o všechno přišlo díky nepozornosti její nejlepší kamarádky. A spřádá pomstu, i když se navenek zdá, že se se smrtí dětí vyrovnala, opak je pravdou.
Na své si v příběhu přijde i válečný veterán Callum. Catrinin bývalý milenec, přítel, snad otec jejího mrtvě narozeného dítěte. Je jí stále nablízku, vždy ochotný pomoci, dává na ni pozor, i když to není vždy potřeba. A sám bojuje se svými válečnými traumaty, kruté vzpomínky na válku, které jej připravují o spánek.
A pak je zde Ráchel. Nejlepší kamarádka Catrin, ale zároveň žena, která je vinna smrtí jejích synů. Jí zůstalo vše, Catrin nic. A přišel čas se buď pomstít, nebo se vším vyrovnat.

Falklandské ostrovy. Chlad, vítr, jakési tajemné místo s pohnutou historií, ale na druhou stranu místo, kde na břeh vyplouvají kosatky a nachází jistou smrt.
Toto téma mě neskutečně bavilo, záchrana těchto mořských tvorů, jejich následné utracení z pochopitelných důvodů, to vše bylo neskutečně čtivé a ještě jsem se v autorčiných knihách s ničím podobným asi nesetkala. 
Samozřejmě zde máme zmizelé děti, středobod příběhu. Jedno se nalezne ve vraku staré lodi, jedno zmatené, ale zdravé se objeví na silnici. A to třetí? A co se tedy vlastně děje na tomto ostrově? Vypadá to, že každý má co skrývat a každý si pravdu upraví podle svého.
Sharon J. Bolton nám předkládá další ze svých brilantních příběhů, který opravdu vtahuje do děje od prvních stránek, ačkoliv toto klišé nemám ráda. Ale u ní tomu tak je, chytí a nepustí, pohrává si s naší myslí, naše myšlenky řídí tak, jak ona chce, aby nás vzápětí vyvedla z omylu. A jako vždy to okoření lidskostí a uvěřitelností celého příběhu.

Děkuji za recenzní výtisk Nakladatelství Domino.

Kniha:    Malé temné lži
Autor:    Sharon J. Bolton
Vydal:    Domino
V roce:    2019
Stran:    408


pondělí 25. února 2019

Na dně

Představte si, že jste šťastně vdaná žena, vychováváte dvě děti, denně připravujete s láskou večeři pro milovaného manžela. Do jeho dílny zásadně nechodíte, proč taky, je tam jen samé nářadí a harampádí. Ale měla byste. Měla byste se víc zajímat o koníčky člověka, s kterým máte společný snubní prstýnek.


Kniha Na dně je psychologickým thrillerem, ze kterého se vám budou ježit vlasy. Naprostou náhodou vyjde najevo, co Ginin manžel ve skutečnosti ve své dílně kutil, a věřte mi, nic hezkého to nebylo. Dílna místo nářadí skrývala mrtvé tělo umučené a utýrané mladé ženy, visící ze stropu. A nebylo první. Gině nikdo nevěří, že neměla nejmenší tušení o tom, co její muž provozuje ve chvílích volna, a sama se musí hájit u soudu z podezření na spoluúčast. Viny je zproštěna, její manžel putuje do vězení. Ale tím teprve její boj začíná. Mění si jméno, adresu, neustále se i se svými dětmi stěhuje z místa na místo, bojuje proti internetové nenávisti, ale chce zakotvit. Chce opět najít půdu pod nohama, chce být opět šťastná. Když už se zdá, že by to snad i bylo možné, v jezeře, u kterého momentálně bydlí, je objeveno ženské tělo. Musí se postavit tváří v tvář svému bývalému manželovi, který si odpykává svůj trest ve vězení, i místní policii. Musí sama sebe obhájit před mužem, který si pomalu získával její srdce, i před svými dětmi.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

pátek 22. února 2019

Podivná holka


Jako jediná z rodiny přežila devastující požár, při které přišli o život všichni členové rodiny. Zůstala sama, jen v pěstounské péči. Je tak nevinná, jak se zdá, nebo za dalšími úmrtími se skrývá její zvrácenost?

Kdo četl autorčinu první knihu Ztichlý dům, ví naprosto jasně, do čeho jde.
Ovšem zde Jenny Blackhurst zakomponovala ještě něco navíc. Místy až téměř hororový snímek, kdy dívka stojí naprosto nehnutě, zatímco se na její spolužačku řítí auto, nahání hrůzu. Je možné, že by pouhou myšlenkou dokázala někomu přivodit smrt?
Tato kniha má hlavní hrdinky dvě. První je Ellie, dívka, která přišla o svou rodinu při požáru a psycholožka Imogen, mírně naivní, ale jdoucí si za svým. Obě měly od počátku mé sympatie, ale můj pohled na Ellie se celou knížku vyvíjel, od pochopení, úžas, nenávist, až po lítost.
Nemá to jednoduché, říkala jsem si. V cizím městě, cizí škole, cizí rodině. Co na tom, že náhradní pěstouni se opravdu snaží a její nevlastní sestra nad ní drží ochrannou ruku. Problémy jí způsobují spolužačky ve škole a Ellie se brání po svém. Zpočátku mlčením, posléze tichou, až hrůzyplnou řečí, kterou zaslechne jen ten, komu je opravdu určena.
Autorčin styl je geniální. Dlouho si dovolí vás vodit za nos, přivede vás na myšlenku, že vlastně všechno je zcela jisté a dané. A na konci vás rozseká naprosto odlišným vysvětlením, že se nestačíte divit. Kdo je vlastně doopravdy Ellie?


Už Ztichlý dům dával tušit, že autorčiny knihy budou výborné. Podivná holka je ještě o malý stupínek výše. Jedenáctiletá dívka, která má za sebou obrovskou tragédii, ale cosi zlověstného se v ní skrývá. Je nevinná, nebo není? Místy až hororový příběh nás umí upoutat a opravdu i mě cosi nutilo číst a číst, protože jsem si neuměla představit, že knížku odložím a bude mi neustále rezonovat v hlavě. I s touto recenzí jsem si malinko dala na čas, neboť knihu řadím k těm, které musím trochu vydýchat. Strávit a najít slova, jakými bych ji mohla popsat. A přesto se nedá říct nic moc jiného, než ano! Toto je psychothriller a má vše, co bych jako věrný čtenář tohoto žánru, od něj mohla očekávat. 
Spousta nejasností se střídá s vysvětleními, ale stále nevíte, stále tápete. Kdo je tady ten zlý a kdo dobrák? Kdo je oběť?
Autorka se vyšplhala na můj pomyslný žebříček ještě výše a pevně doufám, že toto nebyla její poslední kniha, kterou nám Nakladatelství Domino předložilo.

Děkuji za recenzní lahůdku Nakladatelství Domino.

Kniha:    Podivná holka
Autor:    Jenny Blackhurts
Vydal:    Domino
V roce:   2019
Stran:     408

úterý 19. února 2019

Tajemství Abigale Hall


Výjimečný thriller s prvky hororu odehrávající se po druhé světové válce si mě opravdu získal od prvních stránek…

Londýn 1947. Rozbombardované město se stále vzpamatovává z války. Dvě osiřelé sestry, které během ní přišly o oba rodiče skončí u přísné tety Bess. Obě se snaží se ztrátou vyrovnat po svém, mimo jiné chodí také pracovat, aby tetě přispěly na domácnost. Později je ale teta prodá a proti jejich vůli je odvezou do Walesu, kde mají pracovat pro záhadného pana Brownawella v sídle s názvem Thornecraft, kde se nachází tajemná Abigalina síň. To nejhorší je však teprve čeká. Hospodyně, paní Pollardová, která se v domě o vše stará, je na ně zlá a přísná. Starší Eliza tuší, že zde není něco v pořádku. Stále vídá stíny a ve městě dokonce slýchává, že se o panství povídá něco hrozného. Ztratilo se tam mnoho děvčat. Když Eliza objeví knihu potřísněnou krví, hrůzné fotografie a portréty záhadné ženy, začne pomalu rozplétat klubko tajemství. Mezitím se mladší, dvanáctiletá Rebeka, dostává víc a víc do vlivu paní Pollardové, divně se chová, navíc ta její nemoc… Eliza musí jednat rychle…

 

Kdybych si dnes měla koupit jen jedinou knihu, byla by to...



Zkrátka se zamilujte. Novinka od nakladatelství Fortuna Libri. Proč právě tato kniha? Protože jsem se do ní zkrátka zamilovala. Opravdu! Román jsem dočetla asi před deseti dny a hned po přečtení jsem měla chuť, začít ji číst okamžitě znovu. A ta chuť stále trvá. Tahle kniha je totiž to pravé knihomolské nebe. Je báječná, vtipná, oddechová, plná knih, citátů z nich a zapálených knihomolů. To prostě chcete číst stále dokola!

O čem vlastně tento román je? Hlavní hrdinka Frankie je nadšená čtenářka, má smůlu na muže, miluje Jane Austenovou a pracuje se svou nejlepší kamarádkou v knihkupectví. Jednoho dne spolu přítelkyně přijdou na fakt bláznivý nápad, jak najít Frankie kluka. Rozmístí do vlaků a tramvají své oblíbené knihy, aby přilákaly muže se stejným vkusem na literaturu. Do nich napíše Frankie vzkaz a svůj kontakt. Mužů se ozývá mnoho a ona díky tomu začne psát svůj blog. Jednoho dne však narazí na muže, který miluje young adult, což je pro Frankie podřadná literatura…

 

„Jak bys správně vyhláskoval slovo láska?“ ptá se prasátko. „Láska se nehláskuje, ale cítí,“ odpoví Pú.





Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 



 

pondělí 18. února 2019

Sí, vole!




Vandráci na cestě Střední Amerikou

Jan Révai, Pavel Liška, Hynek Bernard

 

Deníkové zápisky z cest vynikajících českých umělců si prostě zamilujete! Jsou zábavné, reálné a také jsou skvělým cestovním rádcem.



Tři vandráci.. Známé osobnosti. Honza, Pavel a Hynek. Každý povahově úplně jiný. Kamarádi se rozhodnou podniknout tříměsíční cestu na jejich milovaných motorkách Střední Amerikou. Točí při tom dokument pro televizi, který byl již odvysílán, a já jsem ho každý týden sledovala, těšila se na něj a bavil mě, jako každý kluků cestovatelský pořad. Když poté bylo zveřejněno, že o cestách bude vydaná také kniha, věděla jsem, že ji musím mít. Kluci si prostě splnili sen, v knize poznávají místní lidi, kulturu, přírodu, ale také sami sebe. Zažívají neobyčejné chvíle, spí pod širákem na náměstí vesnice, či na pláži pod palmou. Občas pijí, smějí se, hádají se, žasnou nad vší tou krásou. A na všechno si prostě říkají: "Sí, vole!"

 


Pavel: To už sem po nasnídání a pomilování přijelo pár mlaďochů a ty jejich holky už nás znova zmerčily: „Jo, to jsou ti chlapi na těch velkých strojích, co přijeli včera před západem slunce!“ A teď vidí, jak tři krásní mladí mužové, jen v plavkách, pod nimi už nic, jdou směr Pacifik a tentokrát s prkny v podpaží. Ti jejich kluci se teď musí cejtit strašně!
Hynek: Říká se, že třetí vlna je ta správná. Která je ale ta třetí? A tak sedíme, nebo spíš ležíme na hladině kolébajícího se oceánu a čekáme na tu pravou. Tomu samozřejmě předcházel efektní filmový úprk do vody s následným skokem do vln a ránou prknem do čela, protože jsme jelita a nikdy jsme na surfu nestáli. Takže se tu teď plácáme jako partička retardovaných pitomců.

 

čtvrtek 14. února 2019

Než přišla bouře


Všude kolem jen širé moře…

 


Tento skutečný příběh o lásce a boji o přežití vám zlomí srdce a vezme dech!
Tami Oldhamová a její snoubenec Richard jsou mladí, zamilovaní a užívají si života. Snaží si plnit sny, touží obeplout na své lodi celý svět. Jednoho dne dostanou nabídku odvézt jednu jachtu z Tahiti do Ameriky. Richardovu loď Mayalunga nechají v přístavu na Tahiti a nalodí se na Hazanu, která má být na měsíc jejich domovem. Nikoho z nich by však nenapadlo, že se za dva týdny ocitnou uprostřed jednoho z nejhorších hurikánů v dějinách. Bojují s větrem, deštěm a vlnami o velikosti mrakodrapů. Richard se připoutá k lodi, aby mohl kormidlovat a Tami pošle do podpalubí. Ta se probere o několik hodin později. Vše je podivně tiché a klidné. V lodi je všude nepořádek a plno vody. Ale Richard nikde…

Další dlouhý den. Pokoušela jsem se číst pomuchlaný thriller, který jsem našla ve skříňce, a přitom žužlala studené fazole z plechovky. Na drobné písmo v knize jsem se nedokázala moc dlouho soustředit. Oči se mi brzy zamžily a rozbolela mě hlava. V polospánku, zatímco jsem se snažila v bezvětrném dni udržet kurz, jsem jako ve snu zahlédla loď, velikou loď, kouř se jí valil z komína a za ní se táhla zpěněná brázda. „Zpěněná brázda!“ vytrhlo mě to z omámení. Loď? „Loď!“ zaječela jsem. Vytáhla jsem z nepromokavého obalu signální pistoli, kterou jsem měla uloženou v kokpitu.
Prásk! Rána mě polekala. Světlice vylétla vysoko do nebe, až její jas soupeřil se sluncem.
Prásk! Vystřelila jsem druhou světlici.
Upřeně jsem pozorovala loď. Nic. Ani neupravila kurz.
Prásk! Vyletěla třetí světlice.
Loď se zmenšovala.

úterý 12. února 2019

Hříšnice

Jeden běžný, letní den u vody. Dítě si hraje opodál, voda je osvěžující, nebe bez mráčku. A pak, z ničeho nic, ruka vystřelí a zabodne se do krku...

Hlavní postavou je Cora, maminka malého syna a manželka muže, který až příliš podléhá své rodině. 
Je nešťastná, snadno zranitelná, s myšlenkami na sebevraždu se každé ráno budí i usíná.
Upřímně, já mít za tchýni takovou, jako měla ona, prchám. Nelze se jí divit, že chce z manželství utéct a jedinou cestu, která jí přijde schůdná, je její smrt.
Začalo to celkem nevinně. Svatba, dítě, pravidelný páteční sex s manželem. Ale Cora je neurotická a nevyrovnaná, nedostává se jí tolik pozornosti, kolik by si přála. A velkou překážkou jejímu štěstí je manželova matka, která drží otěže rodiny pevně v rukách.
Když se Cora jednou rozhodne, jde si za tím. Slunečný den u jezera se jí zdá být tím správným pro její smrt. Ale cosi se stane. Cora se zvedá z deky a ubodá zcela nevinného, mladého muže. A důvod? Zdá se, že žádný neexistuje. Ale chyba lávky, důvod spí v její zmučené mysli, důvod, proč se z ní stane vražedkyně, musíme hledat hluboko v její minulosti. Musíme se vrátit do krutého dětství a přijít na to, co ji utvářelo a proč to skončilo vraždou. A v uších nám stále zní melodie...melodie, která byla celým spouštěčem věcí příštích.


Tentokrát anotace opravdu nelhala. Jde o klasický psychothriller se vším všudy. Ať už jde o samotnou hlavní hrdinku, nebo zločin, ke kterému došlo, nebo ke vzpomínkám, které ji k tomu vedly. Dávno zasutým vzpomínkám.
Celá kniha je temná a ponurá a dotkne se vašich myšlenek. Donutí vás přemýšlet a povede vás krůček po krůčku až ke kořeni celého příběhu. Neboť nic není tak jednoduché a vše má svůj důvod.
Na motivy knihy vznikl i seriál, který jsem ještě neměla tu čest shlédnout, ale asi to brzy udělám. Alespoň pro srovnání a zda i herec dokáže tak sugestivně působit na sledující.
Neboť tak, jak jsem zpočátku Coru nesnášela pro její jednoduchost a přecitlivělost, ke konci mi jí bylo jen velmi líto. A ačkoliv je v knize postav k přemýšlení víc, Cora mi na dlouho dobu utkvěla v myšlenkách a jen tak nezmizí.
Jednotlivé kapitoly jsou střídány útržky vzpomínek a ve chvíli, kdy se hlavní hrdinka ocitá ve vězení, se vracíme do času jejího dospívání a hledáme důvody proč. Čtení to není jednoduché, chvílemi mi bylo opravdu úzko. A když mi vše zapadlo do těch správných kolejí, pochopila jsem.
Hříšnice je krutou sondou do minulosti, která nás utváří. A jedno je jisté, vzpomínky, ať už dávno zasuté v útrobách našeho vědomí, nebo srdce, se jednou přihlásí o své slovo.



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Dobrovský.
Kniha vyšla v edici Omega.

Kniha:    Hříšnice
Autor:    Petra Hammesfahr
Vydal:   Omega
V roce:  2019
Stran:   464

pátek 8. února 2019

Kavárna v Kodani





Nádherný, vtipný, laskavý příběh plný cestování, pohody a hlavně dánského hygge. Zachumlejte se pod deku, dejte si hrnek kávy nebo čaje a „zhyggujte“ se se mnou na tu správnou vlnu…

Kate pracuje v jedné z nejlepší PR agentur v Londýně. Je úspěšná, krásná a ráda by dostala konečně povýšení. Ona totiž žije hlavně prací. Když získá nového klienta z Dánska, prodejce dánských bytových doplňků, dostane šanci, že by se jí její sen o povýšení mohl splnit. Má za úkol absolvovat cestu do Kodaně, čehož se docela obává. Má zde novinářům představit život ve stylu hygge, který Dánové, jako nejšťastnější národ na světě, žijí.  Musí kočírovat skupinku novinářů, každý z nich má své mouchy a na každém rohu na ně čeká nějaká nástraha. Cesta do krásné Kodaně nakonec však všem změní život. Poznají dánský způsob života a tím i sami sebe. Jak výlet do Kodaně dopadne? Jaké trapasy je čekají?

středa 6. února 2019

Mlčenlivé ženy


Dvě ženy, dva bratři, jedna rodina. Na první pohled šťastná manželství, ovšem na ten druhý…
Když Maggie vstupuje do manželství s Nicem, ví, že bude mít před sebou těžký boj. Jeho první žena zemřela a vypadá to, že v očích její nevlastní dcery Francescy i tchýně ji nemůže nahradit, i kdyby se snažila sebevíc.
Po malých krůčcích si buduje cestičku k Francesce, která se dosud se smrtí matky nesmířila. A když najde na půdě drahou šperkovnici, patřící Caitlin, je postavena před tajemství, o kterém neví, zda ho má vyzradit. Byly v ní ukryty milostné vzkazy, které evidentně nepsal Nico, ale Caitlinin milenec. Má s tím vyjít na světlo a zničit tak památku Nicovy zesnulé ženy, nebo si nechat objev pro sebe a užírat se tím?
Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy

úterý 5. února 2019

V únoru se těším na...


Leden se nám přehoupl do krátkého února a naši vydavatelé mají stále plné ruce práce. Letošní rok začal sprškou samých skvělých knih, a tak můj osobní seznam knih roste kosmickou rychlostí. Ani v únoru tomu nebude jinak. Opět se na nás povalí jedna novinka za druhou. Zde jsem pro vás vybrala pár tipů ke čtení.
Na prvním místě musí být nová kniha Bernarda Miniera Sestry. Jeho knihy patří v mém žebříčku na nejvyšší post, a proto tuto knížku prostě musím mít. A vám doporučuji to samé, kupte si ji, je to kvalitní čtení.
Pokračování článku naleznete na stránkách Magazínu Dobré knihy.

neděle 3. února 2019

Noční směna

Nový Connelly bez miláčka Harryho? Nuže, proč ne, zkusila jsem a....

Když se na knižním trhu objevil zcela nový Connelly, mé knihomolské srdce zajásalo. Ale po zjištění, že se pustil do nové série, vyměnil hlavního hrdinu za ženu, srdce mi opět trochu pokleslo. Jsem neuvěřitelná konzerva a nerada si zvykám na nové věci. Navíc Harry Bosch je moje knižní láska, můj hrdina na bílém koni a proto jsem se novinky trochu bála. Nicméně budiž, knihu jsem otevřela, začala číst a.... A ono je to dobré! Ba co víc, je to výborné. A už mě nebaví ta stará, otřepaná klišé, kdy se píše, že kniha byla čtivá, chytla od první stránky. Jenže ono tomu tak tentokrát opravdu bylo.
Michael Connelly se pustil do riskantního plánu a stvořil zcela novou knižní postavu. A navíc ženu. Ze zkušenosti vím, že hlavní hrdinky mívají nějaký osobní problém. Ať už to je závislost na prášcích, nebo alkoholu, negativní vztah k mužům, jako důsledek trauma z dětství, nevyřízené vztahy v rodině. V případě Renée Ballardové tomu ovšem tak není. Je to naprosto obyčejná policistka, která pracuje čistě na nočních směnách a jejím kolegou je otrlý, starý mazák, který si jede jen po své lajně. Neobměkčí jej ani nález krutě zbitého těla transexuála, ani hromadná střelba v jednom z barů. V Renée ještě nějaká ta lidskost zbyla a zastřelenou servírku nemůže dostat z hlavy. Navzdory příkazům vedení a neznalosti, jak vést náročné vyšetřování. Navzdory tomu, že to přímo ohrozí její kariéru u policie.

Spisovatel Michael Connelly to roztočil naprosto famózně. Nejen, že se nezalekl fanouškovského odporu a odpoutal se od hrdiny, který ho dostal na vrchol. Ještě navíc dokázal, že umí stvořit hlavní aktérku sympatickou a lidskou. Nevadilo mi vůbec nic, překvapivě. Je cílevědomá a nevzdává se, ani když ji vedení přesune na noční směnu za její dřívější prohřešek, jako je nemístná kritika nadřízených. Je ještě člověk se srdcem na pravém místě a jde po pachateli střelby v klubu, i když jsou všichni proti ní a odrazují ji od pátrání. Jde po něm, i když je naprosto jasné, že je to krutý psychopat, který se neštítí ničeho.
Connelly není žádná rychlokvaška, vždy si s další knihou dává pěkně na čas, šperkuje a vymazluje a nakonec z toho vždy vzejde pecka, která nás jen utvrdí v tom, že je to mistr psaného slova.
A kdo ví, třeba se dočkáme někdy i seriálu, stejně jako jsme se ho dočkali u Bosche. A já si rozhodně ráda přečtu další díl, v hlavní roli s novou hrdinkou Renée. Jen bych se přimlouvala, aby na Bosche úplně nezapomínal, byla by to škoda.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství DOMINO.

Kniha:    Noční směna
Autor:    Michael Connelly
Vydal:    Domino
V roce:  2019
Stran:   368

sobota 2. února 2019

Elena

Je těsně po válce. Lidé se vracejí do svých prázdných domovů, k těm, kteří ještě zbyli. Snaží se zapomenout a začít znovu. Ale zlo, probuzené v hrůzách války, ještě nespí...

Když se mi nedávno dostala do ruky tato útlá knížka, slibující mysteriozní příběh dvou žen na pozadí konce druhé světové války, přistupovala jsem k ní s mírnou obavou. Nemá nálepku Světový bestseler, neměla ani žádnou mediální reklamu. Její počet stran je až směšně malý. Ale obsah, ten je kvalitou velký. K mému překvapení jsem knížku otevřela a zavřela až po dočtení poslední stránky. A bylo mi líto, že je konec.
Její autor Jiří Pešaut na těch necelých dvou stovkách stran rozehrál těžko uvěřitelný příběh, který mě ale rozhodně bavil.
O čem příběh je? Mladá Elena se zamiluje do lékaře z hor, jménem Alfréd a následuje ho do jeho bydliště, alespoň po dobu její dovolené. Ihned po příjezdu ji černá kočka nasměruje k tajemným sešitům, psaným dívkou jménem Erika. Jde o jakýsi deník, ale zvláštní je, že je v něm popsáno vše, co se teprve stane a to přímo Eleně. Zde má skepse dosáhla vrcholu, neboť to je přesně to, co v knihách nemám ráda. Cosi, co je vlastně nemožné. Ale autor dokázal udržet mou pozornost a jsem tomu ráda. 
Sledujeme příběh statečné Eriky, židovky, která Alfréda milovala v dobách nejtěžších. Jsme svědky Alfrédovy zrady, které se na Eričinu žádost dopustil a svědomí jej krutě týrá i dnes. 
Staneme se účastníky boje za spravedlnost, kdy jakýsi Konrád usiluje o všechny psané sešity, neboť v nich je zaznamenáno všechno jeho zlo. Až dojdeme ke smutnému konci a za to patří autorovi můj dík. Neboť konečně někdo, kdo měl odvahu ukončit knihu bez happy endu. Ten se totiž nekonal a já jsem jen nevěřícně otáčela stránky a říkala si to snad ne! 
Ale ano, krátký příběh Alfréda, Eriky a Eleny šťastný konec nemá. Nebo přece jen by se tam trochu štěstí našlo....?
Netvrdím, že se kniha stane mou srdeční záležitostí a možná je snad místy i mírně naivní a neskutečná. Ale četla jsem již mnoho horších, které jsem do konce nedočetla a proto mě trochu překvapilo, že já, člověk netrpělivý a nevěřící, knížku opravdu přelouskala během pár hodin.
V této knížce najdete vše. Mírnou dávku napětí, zlo války a holocaustu, osamění jedné nevinné židovky a její odvahu, i lásku. Lásku, která na pozadí těchto okolností neměla šanci.
Jiří Pešaut je autorem i dalších knih, mimo jiné i povídkové sbírky Povídky jemné i tajemné. Na Databázi knih ovšem popis k anotaci zcela chybí, což je myslím škoda.
Pokud máte rádi mírné nadpřirozeno, tajemno, mystično a nechcete se lopotit s bichlí, kterou si s sebou do autobusu cestou do práce, tahat nechcete, sáhněte po tomto dílku.
Jen dejte pozor, ať nepřejedete svou zastávku.


Děkuji autoru, panu Jiřímu Pešautovi, za zaslání své knihy. 
Bylo mi ctí.