Ustrašená veverka Barborka

 

Anotace:

 

Víte, že veverky se vyskytují ve velkých částech Evropy, stejně jako ve východní Asii od Číny až po Koreu? Bývají až 25 centimetrů velké, váží mezi 250 až 400 gramy a dožívají se stáří až 10 let. Mají velmi silné zadní končetiny. Když se jimi veverka odrazí, může doskočit až 4 metry daleko. Veverka má 22 ostrých zoubků. Může jimi bezvadně rozlouskávat oříšky, nebo vybírat semena až ze sta smrkových šišek denně! Přečtěte si pohádkovou knížku a dozvíte se daleko víc!

 

Knihy plné emocí

 

Toužíte po příbězích ze života, které jsou psané podle skutečných událostí nebo takové, které by se klidně mohly stát? Máme tu pro vás knihy, které vás určitě vezmou za srdce, jsou plné emocí, jsou srdcervoucí a bezpochyby vás zasáhnou. Jen si dovolíme malé upozornění – pobrečíte si u nich, ať už na začátku nebo na konci, takže si nezapomeňte připravit balíček kapesníčků.

Jako první tu mám skutečný příběh Třetí poločas, který jsem před pár dny přečetla. Nepamatuji si, že by mě někdy takhle hodně kniha zasáhla. Třetí poločas nelze popsat, přečtěte si tuto knihu, měla by to být povinná četba pro všechny, protože je tak skutečná, bolestná, plná dobrých i špatných myšlenek a rozhodně vám otevře oči. Já jsem s Carmen prožívala každý den, každou chemoterapii, každou bolest, každou řádku, kdy psala své dcerce dopisy do budoucnosti, a plakala jsem od začátku až do konce. Další tip je kniha Blízko obzoru. Také skutečný příběh, který  autor zažil. Je to román o veliké lásce, odvaze, důvěře, bolesti, odpuštění a touze žít. Je to román plný sebevědomí, smíchu, užívání života na plno. Ale je také plný smutku, nemocí, drogového podsvětí a nenávisti. Blízko obzoru vás prostě rozebere na kousíčky a vy budete pomalu vstřebávat každou řádku této knihy ještě dlouho po jejím přečtení.  Možná vás bude také tolik bolet u srdce, jako mne…

 

 

   

 

 

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

 

 

 

 

 

 

 

Evoluce: Věž zajatců

„Evoluce je nezastavitelná.

Evoluce je nevyhnutelná.

Před nikým se nezastaví.

Ani před námi.“

 

Příběh začíná přesně tam, kde předešlý díl, Město přeživších, skončil. Lucie a její přátelé se dostanou do citadely, ovšem kromě Jema. Ten zůstal uvězněný v divokých horách a bojuje zde proti neustále útočícím zvířatům. Později se také snaží najít cestu do města přeživších, za svými kamarády. Všichni doufají, že je Jem v pořádku a mezitím se rozhlížejí po místě, kde se za nimi zavřely brány. Vypadá to, že tu znovu ožil středověk. Mnoho otázek a věcí je tabu, knihy jsou zakázané, vědy a technologie dokonce považovány za černou magii. Naše parta se však snaží pátrat a zjišťují, že nejsou jediní cestovatelé časem. Snaží se utéct z tohoto nehostinného místa, projít zemí squidů, přes poušť, až k Enklávě…

„

Něco štíhlého, tenkého se připlížilo ke Kattě, obtočilo se jí kolem horní půlky těla a zdvihlo ji do výšky. Přitisklo chapadla k jejímu tělu a přinutilo ji upustit kousek masa. Pak ji to odtáhlo dozadu. Katta křičela. Stínovité pohyby naplnily lesní podrost. Jem vyskočil a popadl svůj nůž. V témže okamžiku ucítil, jak z temnoty i po něm něco chňaplo a popadlo ho za paže. Tenké, pevné chapadlo ho otočilo velkou silou a trhlo jím do výše. Jem lapal po vzduchu. Kopal a supěl a snažil se vymanit, ale jeho protivník byl mnohem silnější. Ani ostatní neunikli.“

 

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi

„Tento příběh je připomínka jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného pouta i nezdolnosti lidského ducha.“

 

Gustav a Fritz Kleinmannovi si spokojeně žijí ve Vídni se zbytkem celé rodiny. Gustav pracuje jako čalouník, Fritz si užívá mládí náctiletého s přáteli. V Evropě se však začíná schylovat k válce, zažijí Křišťálovou noc, zákazy, zatýkání, strach… V roce 1939 jsou Gustav a Fritz zatčeni a odtrženi od rodiny, zavlečeni do Buchenwaldu. Tam začínají kruté dny, kde si vězni sami budují své vlastní vězení.

Spali ve stanech a vystavěli koncentrační tábor doslova kámen po kameni. Po třech letech zařadili Gustava do transportu do Osvětimi. Všichni tušili, že je to rozsudek smrti, ale i přesto ho syn Fritz nechtěl opustit. Požádal o zapsání na seznam, aby mohl do Osvětimi s tatínkem. Zažili zde spousty hrůz a cestovali ještě do jiných koncentračních táborů, aby oba přežili…

„

Tempo, tempo! Rychleji, rychleji!“ Hýkavý hlas polského kápa Petreka Boplinského se nesl přes staveniště. Znal německy jenom pár slov, jako by od něho nikdy neslyšeli nic než schneller! – chodil sem a tam s holí v ruce a tloukl nosiče cihel a malty. Tlak na dokončení tábora byl enormní, vycházel z nejvrchnějších pater a jen ti nejtvrdší a nejzdravější dokázali takové tempo vydržet. Jen velmi málo vyhladovělých vězňů to dokázalo.

 

Zdroj: Otevřete svou mysl, změníte si život

Odhalte možnosti vašeho mozku a probuďte ho k činnosti. Toužíte si změnit život? Chcete být sebevědomí, úspěšní a spokojení? Pak není nic jednoduššího, váš mozek to za vás udělá a pomůže vám splnit sny. Tato kniha vás naučí využít schopnosti mozku, přepínat mezi různými způsoby myšlení, zvládat své pocity, přestavět mozkové dráhy, aby došlo k hlubokým a trvalým změnám. Kniha Zdroj vás zkrátka naučí, že pozitivní myšlení dokáže plnit sny!

„

Na stanovení cíle není nic mystického ani magického. Pouze se sami sebe zeptáte: „Ubírá se můj život směrem, jakým si přeji?“, a jestli zní odpověď ne, představíte si, jaký život byste chtěli vést, a začnete jednat. Uvolníme-li plnou sílu mozku – Zdroje -, začneme myslet a chovat se způsoby, které nám pomůžou vizi realizovat.“

 

Halloweenské čtení

Už se to blíží, už je to skoro tady! Den plný masek, dýní, strašidel a duchů. Halloween. Poslední roky se slaví i u nás, a to je moc dobře. Je to přece báječná zábava, ne? Děti chodí s lampiony, zapalují se svíčky na odehnání zbloudilých zlých duší, dlabeme dýně, vaříme z nich různé dobroty a snažíme se navodit tu správnou mrazivou tajemnou atmosféru. A na to tu máme naše tipy. Čím jiným si navodit tu zvláštní strašidelnou atmosféru, než tou pravou knihou? Zapalte si svíčku, udělejte horký čaj s rumem a pojďte se s námi podívat na ty nejlepší duchařiny, upířiny a jiné mrazivé horory, které vás nenechají v klidu spát.

Nejdřív začneme něčím lehčím, třeba i pro teenagery. Asylum – Ústav pro duševně choré je první díl série Asylum, kde tři kamarádi, ubytovaní na New Hampshire College, zjišťují, že kolej, kde spí, bývala ústavem pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, a starý dům skrývá mnohá tajemství. Pokračování knihy se jmenují Sanctum a Katakomby. Knihy jsou doplněné působivými fotografiemi přímo z psychiatrické léčebny.

 

        

 

 

Další hororový román, který by mohl  (ale nemusel) být i pro náctileté, je Exorcismus mé nejlepší kamarádky. Příběh začíná v roce 1982, kdy se Gretchen s Abby seznámily a od té doby byly nerozlučné kamarádky. Pokračuje do roku 1988, užívají si života teenagerů a myslí si, že jim svět leží u nohou. Ale pak se stane něco, co jim změní jejich životy a poznamená je navždy. 1988 je rok, kdy Gretchen posedl ďábel… Můj další tip je záludný a děsivý Dům fúrií. Sídlo Coldthistle House nechtějte navštívit! Je temné, záhadné, překvapující, strašidelné, plné zvrácených záhad, černých bytostí a jako by tu snad žil samotný Ďábel. Atmosféra při čtení je celou dobu taková zvláštní, napjatá, záhadná a ponurá. Jako psané k počasí, které právě venku panuje.

 

 

     

 

 

 

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

 

 

 

NOS4A2 (Vánoční říše)

„Toužíš poznat místo, kde jsou Vánoce každý den? Vydej se do země snů! Nastup a pojeď se mnou. Jsem prý únosce a vrah malých dětí, ale tomu nevěř.“

 

Victoria už jako malá zjistila, že umí zvláštní věci. Když si vezme kolo, dokáže projíždět mostem, který byl už před mnoha lety zbourán. Most ji zavede na místa, kam si sama přeje nebo jí dokáže najít odpovědi na její otázky. Jednoho dne však zkříží cestu Charliemu Manxovi, ďábelskému padouchovi, který ve svém starém černém autě s poznávací značkou NOS4A2 unáší děti. Odváží je do své Vánoční říše, kde jim slibuje Vánoce každý den. Ale z této země není návratu. Vicky mu však jako malá unikla a nestárnoucí Manx si to moc dobře pamatuje… Zachrání Victoria ztracené duše dětí a dostane konečně zlého Manxe

„

Pomozte mi prosím“!“

„Kde jste?“ zeptal se někdo dětským hlasem.

„Já nevím, nevím! Zabloudila jsem!“

„Už tam máme naše auto. Je v garáži. Sedněte si na zadní sedadlo a náš řidič vás odveze do Vánoční říše.“ Člověk na druhé straně linky se zahihňal. „Až tam budete, už se o vás postaráme. Pověsíme vaše oční bulvy na náš vánoční stromeček.“

Vicky zavěsila.

Za ní něco zakřupalo, prudce se otočila a viděla, že chlapec udeřil hlavou do okna. Po skle se rozběhla pavučina prasklin. Klukovi se očividně nic nestalo. (…) Dítě zaklonilo hlavu, pak jí prudce škublo kupředu a jeho hlava s dalším tvrdým křupnutím narazila do skla. Na zem spadly střepy. Kluk se smál. (…) Dítě sáhlo do rozbitého okénka a začalo hmatat po západce. Skleněné střepy ho škrábaly do zápěstí, olupovaly mu kůži, z ruky tekla černá krev. Zdálo se, že mu to vůbec nevadí.

Knihy nabité smíchem

Měli jste špatný den a potřebujete rozesmát? Nebo se prostě chcete odreagovat a přečíst si něco vtipného, nenáročného, co vás pohladí po duši a zlepší náladu? Co takhle knihy plné humoru, vtipných hlášek, u kterých se můžete smát z plna hrdla nebo minimálně pro sebe usmívat „pod fousy“? Pak čtete správně. Mám tu pár zaručených tipů pro muže i pro ženy, některé „profláklé“, ale i ty méně známé, které mi vykouzlily úsměv na tváři…

Nejdřív bych ráda začala známou českou klasikou, Patrikem Hartlem. Jeho nejnovější kniha je Nejlepší víkend, ale můžete klidně zkusit také nějakou jeho starší tvorbu, jako je například Malý pražský erotikon. Patrik Hartl je známý český režisér a autor úspěšných divadelních komedií. Je proslulý svým specifickým humorem a smíchem.

 

Dále tu mám knihy Pavly Smetanové, žijící na řeckém ostrově Korfu. Autorka píše o svém životě, zážitcích ze života s Řeky, o jejich zvyklostech a jiných pohledech na věc, které jsou často pro nás velmi vtipné. Příběhy z olivového ostrova je jejím prvním vyprávěním v tomto stylu a po jeho úspěchu napsala volné pokračování Pod cypřišem se sklenkou ouza. U těchto knih jsem se opravdu velmi nasmála a ráda se k nim vracím. Jsou to milá, vtipná pohlazení na duši.

 

 

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

 

 

 

 

 

Moje knižní srdcovka

Když jsem přemýšlela nad tím, jaká kniha je moje srdcovka, naskočilo mi jich asi pět. Ale čtyři z toho se už bohužel neprodávají a nedají se běžně sehnat, což je obrovská škoda. Takže zbyla jediná, novější. Srdcovka, která mě zasáhla na první přečtení a hodně často na ni myslím. Dopisy, které nikdo nečetl. Velmi silný příběh z druhé světové války, z části psaný formou dopisů. A teď už si pojďme tuhle silnou knihu přiblížit.

Jak mám vůbec začít? Jak popsat tu obrovskou bolest, kterou museli Dan se Stellou celý život nést? Možná takhle – druhou polovinu knihy jsem probrečela, tak moc je kniha silná. Tak moc mě chytla za srdce… Ostatně, už podle názvu jsem věděla, že to bude působivé čtení a můj šálek čaje.
 

Kapitoly se střídají ve dvou časových liniích. V roce 1943, období druhé světové války, se do sebe zamilují dva mladí lidé. Nešťastně vdaná Stella a pilot amerického letectva Dan. Neustále si píší dopisy a snaží se pro sebe ukrást pár chvilek, které jsou v tomto těžkém období války moc vzácné. Dan se vždy po pár hodinách nebo společném víkendu vrací na dlouhou dobu bojovat. Ale pokaždé Stelle slibuje, že se pro ni vrátí. Jednoho dne ale přestane psát…
 

O sedmdesát let později vhazuje Dan do schránky opět dopis. Poslední. Jeden z mnoha, které odeslal, ale nikdy mu na ně Stella neodpověděla… Toto poslední psaní nachází Jess. Když si přečte všechny Danovy dopisy, rozhodne se, že se ho pokusí vyhledat a pomůže mu najít jeho ztracenou lásku.

 

Jeden z dopisů:

 

 

28. července 1943

 

Miláčku,

promiň, tenhle dopis bude krátký. Je pozdě a zítra mám znovu službu jako náhradní pilot, i když mi připadá, že jsme se právě vrátili z dnešní mise. Byla to ta nejdelší a nejhorší, jakou jsem zažil. Naším cílem byl xxxxxx, a když jsme se tam dostali, zjistili jsme, že chlapci z Královského letectva tam dorazili před námi. Celé město bylo v plamenech. Dokonce i ve výšce tři tisíce metrů jsme cítili ten žár. Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx. Sledovali jsme, jak se po obou našich stranách katapultují posádky. Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx mám nejspíš štěstí, že jsem tady. Pořád na tebe myslím, i když mi to nepřináší stejný klid jako obvykle, protože vím, že on je s Tebou. Doufám, že se k Tobě chová slušně. Vůbec netuší, jaké má štěstí.

 

Miluji Tě. Dávej na sebe pozor. Kvůli mně.

 

D x

 

 

 

 Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

 

 

 

 

 

 

Láska po řecku

 Útěk na ostrov může být řešením všech problémů…

Winnie, Stella a Frankie jsou tři kamarádky a všechny právě zažívají ve svém životě krizi. Winnie se rozvedla, protože ji manžel podváděl, Stella je workoholička, která právě dostala padáka a Frankie se rozvádí, protože se s manželem odcizili. Chtějí uniknout svým problémům a tak se všechny tři vydají na dovolenou na jeden neznámý řecký ostrov, kam turisté nejezdí. Nakonec slovo dá slovo a ony se rozhodnou koupit zde nádhernou vilu a provozovat v ní penzion. Zdá se jim to jako splněný sen, ale starý dům skrývá mnohá tajemství a překvapení, která musí, díky místním tradicím, udržet.  Navíc ten pohledný soused, který bydlí vedle v olivovém háji a u nich v penzionu ubytovaná slavná rocková skupina a její sexy členové – to všechno dává ženám možnost odpoutat se od minulosti a začít nový život…

„

 Od té doby, co dorazily, se snažily bezvýhradně věnovat práci, a tak náhlé rozhodnutí odložit pracovní nástroje a vystavit tělo slunečním paprskům všechny uvítaly. Opékaly se na slunci, položené v řadě za sebou směrem k moři, klobouky jim stínily oči a ony si lakovaly nehty na nohou.“

 

Láska na Korfu

 

 

Jak to dopadne, když si slíbíte, že se už nikdy nezamilujete? Jednoho dne však odjedete s kamarádkou na dovolenou a tam se objeví svalnatý, snědý, ale také životem zlomený místní Řek?

Tess Parksová se rozhodne, že láska není nic pro ni. Ale nevydrží bez randění, neustále visí na seznamkách a každých šest týdnů si vyrazí s někým novým, to je její pravidlo. Nikdy víc než šest týdnů. Její nejlepší kamarádka má zlomené srdce, a tak Tess pozve na holčičí dovolenou na Korfu. Dají si slib, že zůstanou single a budou si spolu užívat svobody. Pak ale potká Tess charismatického majitele taverny Andrase, který potřebuje pomoci se svou panovačnou matkou. A tak se Tess s Andrasem domluví, že mu bude hrát jeho přítelkyni. Postupně se však seznamují, zažívají krásné chvilky a zjišťují, že už asi tolik nepředstírají…

 

 

 

Pokračování recenze zde v Magazínu Dobrých knih.

 

 

 

Smrtící bílá

Cormoran Strike je zpět a v plné síle. Spolu se svou parťačkou Robin se pouští do pátrání po mrtvém chlapci, jehož smrt ohlásil schizofrenní člověk. Je to pravda, nebo jen výplod fantazie jednoho nemocného muže?

V poslední knize Roberta Galbraitha Volání kukačky šlo detektivovi a jeho asistence doslova o život. Oba za svou píli, kterou věnovali pátrání po mrtvé ženě, málem zaplatili životem. Na základě zkušenosti vyhodil Cormoran Robin  z práce a vrhl se do víru popíjení, sebelítosti a lízání si ran.
Ale nyní se Cormoran vrací zpět do víru vyšetřování – a Smrtící bílá je příběhem vysokých mocností, to v prvé řadě. Když do kanceláře vtrhne schizofrenní mladík a tvrdí, že před lety viděl vraždu dítěte, Cormoran by to raději měl nechat být. Ale to rozhodně není v jeho povaze, kolotoč pátrání, které sahá do vysokých politických míst, se rozjíždí na plné obrátky. Zdá se, že detektiv má před sebou dva případy, které něco spojuje, jen najít co. Vrací se i jeho věrná asistentka Robin, která v minulém dílu málem přišla o život, ale ani to jí nevzalo nadšení a radost z práce s tímto nerudným soukromým očkem.
Sérii s Cormoranem Strikem vydává autor Robert Galbraith, ale není tajemstvím, že je to pouze pseudonym Joanne Rowling, která si tímto trochu odpočívá od psaní příběhů Harryho Pottera. A musím uznat, že volba to byla skvělá, neboť všechny díly jsou napsány nesmírně poutavě a mají miliony nadšených čtenářů po celém světě.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Poslední velký den

Život bychom měli brát jako dar, protože nikdy nevíme, kolik času na něj vlastně máme…

Ava Greenová se v den svých 28. narozenin dozví, že se jí opět vrátila rakovina. Tentokráte v nevyléčitelné formě. Lékaři jí dávají maximálně rok. Ava se rozhodne nemarnit drahocenný čas v nemocnici, hodlá žít a užívat si krás světa. Také si chce splnit dětský sen – vdát se a mít svůj velký svatební den. I přesto, že je single, chce svatbu, šaty, make-up, a všechno to krásné okolo toho. Touží tento den prostě pojmout jako její rozlučku se životem, takový pohřeb, kterého se zúčastní.  Během příprav však zjistí, že láska může přijít kdykoliv, klidně i pár měsíců před jistou smrtí…

 

„

Přestala jsem poslouchat před pár minutami, ve chvíli, kdy doktor vyřkl těch pět slov, která jsem zoufale nechtěla nikdy neslyšet.

Je mi to moc líto.

Dívám se, jak se jeho rty pohybují, a do uší mi pronikne několik dalších slov, i když mi připadá, jako kdybych byla pod vodou nebo ho poslouchala zevnitř vysavače.

Sekundární.

Kost.

Nevyléčitelné.

Omezené možnosti.“

 

Na svou první velrybu nikdy nezapomeneš

 

Jedinečná publikace, na kterou prostě nezapomenete, určitě se k ní budete často vracet a prohlížet ty úžasné fotografie…

Ralf Kiefner pozoroval velryby na mnoha cestách v nejrůznějších koutech naší planety. Učinil překvapivé objevy a nejednou s těmito fascinujícími mořskými savci zažil dojemné okamžiky. V knize najdete mnoho informací o chování, potravě a rozmnožování velryb, ale také delfínů.

 

„

Plavali přímo k nám. Z vody v dlouhých a širokých řadách neustále vyskakovali další a další delfíni. Náš člun se ocitl v obležení delfíního superhejna, které mělo odhadem přes pět tisíc členů!“

 

TI NEPOHŘBENÍ

Ocitáme se v roce 1617. Nečekejte nagelované novodobé upíry, lásku a romantiku. V Nepohřbených vás čeká pouze temnota, zlo, spousta krve a zrození upírů v Čechách…

V roce 1640 se ve finském městečku Rauma usídlí rodina mladého Samuela. Po pár dnech se však začnou ztrácet děti, zmizí i jeho milenka a přítel. Hned na to celé město pohltí plameny. Samuel se probouzí z agónie v jakési cele, potrhaný, zakrvácený a trpí neskutečnou bolestí. Co se mu stalo? Kde je jeho Katia? A co jeho rodiče a mladší bratr Adam? Když přichází odpovědi na jeho otázky, zjišťuje, že je možná neměl chtít ani znát. Začíná dlouhá cesta plná temnoty, bolesti, krve a zlých upírů, kteří ho sledují na každém kroku…

„

Kde to jsem? Přemýšlel, zatímco škubal rukama, aby uvolnil provazy. Proč mě sem odvlekli? Co jsou zač? Co se to děje ve městě? Měl bych být tam, vždyť nám shoří dům! A kde je Adam? K čertu, vždyť já ho musím najít! Ale jak se odsud mám dostat?“

 

Tiché zlo

Je hluchý, ale o to víc si pamatuje tváře. A to se mu může zachránit život...

Caleb Zelic je hluchý, ale skvěle odezírá ze rtů. Když mu dorazí sms od jeho starého přítele, na nic nečeká a jede k němu domů. Pozdě, jeho nejlepší přítel z dětství je brutálně zavražděn a jedinou stopou je jméno Scott, které na něj křičí z přítelovy sms.
V pátrání po pachateli tohoto hrůzného činu, je mu nápomocna bývalá policistka Frankie, která bojuje se svou závislostí na alkoholu a která je rozhodně svá. Nemůže být nesourodější dvojice, to se musí uznat. 
Caleb svého handicapu využívá ve svůj prospěch, skvěle odezírá ze rtů, ovšem jen v případě, že není příliš rozrušený, což v tomto případě není příliš zdařilé.
Vychází najevo, že jeho přítel Gary měl v životě pár tajemství a policie tvrdí, že jako policista nehrál vždy čistou hru. Kdo je onen tajemný Scott, o kterém jeho přítel psal a kterého se tak bál? Je oním brutálním vrahem, který je vždy o krok napřed? A co s tím vším může mít společného Calebův bratr Anton, který býval závislý na drogách? A proč se vyšetřování ujímá policista, který nepatří do oddělení vražd? Příliš mnoho otázek, ale málo odpovědí. A je jen na Calebovi a Frankie, přijít všemu na kloub.

Nakladatelství Cosmopolis vydalo thriller s neobvyklým hlavním aktérem a to dodává knize na zajímavosti. Nestává se často, aby vyšetřující detektiv byl neslyšící a byl mi sympatický od první stránky. Příběh začíná velmi akčně a ihned jsme vtaženi do děje. Kniha je docela útlá, má 232 stran a milovník thrillerů ji zhltne jako jednohubku. O to víc jsem nadšená, i když dávám přednost tlustším knihám.
Musím se zmínit k obálce, neboť ta je jednoznačně neobvyklá. Na první pohled odpuzuje, ale na ten druhý, když se na dokonale vypracovanou fotografii tváře zadíváte, přeběhne vám mráz po zádech. 
Autorka Emma Viskicová s touto kniho rozhodně nešlápla vedle. Ihned po vydání s ní vyhrála v Net  Kelly Award cenu v kategorii debutový román a velkým překvapením se stalo, když v Davitt Award kniha získala další tři ocenění.
Tiché zlo je prvním dílem ze série Caleb Zelic a nebude na škodu, když se mrknu na zoubek i dalším dílům, které u nás snad brzy vyjdou.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:    Tiché zlo

Autor:     Emma Viskic

Vydal:    Cosmopolis

V roce:   2019

Stran:    232

Němý svědek

Emma má tajemství, které v ní hlodá už několik let. Emma je matkou a manželkou, ale nemůže se hnout z místa, neboť hrozí, že její čin vyjde najevo. Emma zavraždila svého přítele a je na čase vyjít s pravdou ven.

Irská autorka Caroline Mitchellová se nám vůbec po prvé představuje s psychologickým románem, který od prvních řádků stojí za naši pozornost.

Emma, coby nadaná studentka, má v soukromí spoustu problémů. Matka od nich odešla a ona zůstala se sestrou, která se brzy postavila na vlastní nohy, a otcem, který se postupně uzavírá sám do sebe. Když na její školu nastoupí nový učitel Luke, který jí věnuje až příliš pozornosti, chytá se toho jako tonoucí stébla a začne nezdravý vztah, ve kterém není vítěze. Pedagog Luke ji zahrnuje přílišnou otevřeností, něžnostmi, které vyústí až po milostné okouzlení, ze kterého ovšem brzy začne couvat. A pak přijde osudný den, kdy Emma Luka zabije a zakope na zahradě. O pár let později je Emma manželkou Alexe a matkou malého chlapce, majitelkou úspěšného obchodu, ovšem stále bojující se svými zažívacími problémy. Střídají se u ní stavy přejídání, následného zvracení, a když Alex navrhne, že by dům prodali a přestěhovali se do města, Emma ví, že nastal čas vyjít s pravdou ven a Alexovi vše vypovědět. Ovšem Luke se znenadání objevuje na scéně a vše se začíná zamotávat. Přece ho zavraždila a zakopala, nebo ne?

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Madony z Leningradu

 

Velice lidský román o válečných hrůzách z období leningradské blokády, hladomoru, smrti, Alzheimeru, stáří a odcházení…

Marině je osmdesát dva let, zapomíná tváře svých blízkých, bloudí ve vlastním domě. Nedokáže udržet v hlavě nové informace, ale všechno, co se stalo v hluboké minulosti, před šedesáti lety, je pro ni jako dnes. A tak vzpomíná na chvíle, kdy žila v Leningradu a ukrývala vzácná umělecká díla z národního muzea, když se schovávali před bombovými nálety ve sklepě, trpěli obrovským hladem a smrt byla na každém kroku…

„

Svatá Marie, matko Boží,“ vydechne chraptivě. „Smiluj se nad námi.“ Z hadrů se zvedne ruka podobající se pařátu a pokusí se chytit Marinu za kabát. Marina vyděšeně ucukne. Když se k ní pařát znovu natáhne, uhodí do něj tak prudce, že spadne do sněhu a zůstane tam nehybně ležet. Marině kolem tváře víří sníh a zaplavuje ji panika. Má pocit, že jí srdce vyskočí z prsou, není schopná uvažovat, nemůže zformovat jedinou myšlenku, až na to, že ten přízrak ji chce stáhnout k sobě. Lidé se zhroutí a umřou tam, kde upadli. To nesmí dopustit. Nesmí umřít tady na ulici. Musí se vrátit do muzea.

Potom uvidí dvě hluboko zapadlé oči, které na ni hledí z vlněného šátku ovázaného kolem obličeje. Tiše ji prosí. Marina ví, že tu ženu nedokáže zvednout. Nemá sílu vytáhnout ji na nohy, natož ji přimět k chůzi.

 

Říjnové knižní lahůdky

Léto nám definitivně vzalo za své a vlády se chopil podzim. Zatím je k nám velice mírný a za okny máme krásné babí léto, které ještě láká k procházkám. Ale není na škodu zásobit se novými, právě vycházejícími knihami.




Jako první bych zmínila thriller Má sestra je sériový vrah. Dvě sestry, z toho jedna je tak trochu šílená. Když zazvoní telefon, jedna ze sester ví, co to znamená. Bělidlo, gumové rukavice, pevné nervy a silný žaludek. Neboť její sestra opět někoho zabila.

Trochu se teď naladíme na citovou strunu a sáhneme po skvělé Kate Morton a jejímu nejnovějšímu románu Hodinářova dcera. Léto roku 1862, temné vody Temže a příběh, který o stopadesát let později stále zasahuje do životů lidí.

Pokračování najdete na stránkách Magazínu Dobré knihy.