Muž, který zprůhledněl

 

Opravdu jen velmi zřídka čtu povídky, nebo povídkové knihy. A už opravdu jen zřídka od českých autorů. Ne, že by nebyly dobré, ale příliš mě nebaví, mám raději pěkně tlusté bichle a spíše tíhnu k thrillerům. Ale nedávno mi přišla nabídka autorky Jany Trhlíkové a já si řekla, proč ne.

Asi přišel ten správný čas, to pravé rozpoložení v této zvláštní době. Do povídkového souboru Muž, který zprůhledněl jsem se začetla opravdu s nebývalou chutí a za chvilku, sotva jsem dopila kávu, bylo přečteno.

Jemné, něžné, trochu smutné, ale všechny opravdu ze života. To jsou krátké povídky české autorky, které přečtete za pár chvil.

Některé mají jen dvě strany, některé jsou trochu delší, ale všechny mají jedno společné a tou jsou lidské vztahy. Ať už jde o nešťastnou manželku, trpící pod nadvládou diktátorského manžela, nebo umělce, hledajícího ženu, která ho nezačne po chvíli nudit, nebo o ženě, která spíš tušila, než věděla, že její manžel miluje jinou, která se i tak vdává za jiného.

Asi bych vyzdvihla malý formát, který se lehce vejde do každé kabelky a proto si ji můžete vzít s sebou kamkoliv půjdete. Patnáct povídek slupnete jako malinu a zjistíte, že v mnohých se přímo dotýkají i vás, vašeho života, vašich starostí. Neboť, ruku na srdce, která z nás občas neřešila problémy s partnerem, nebo panovačnou matkou, nebo se prostě jen cítila neviditelná?

Pokud nemáte zrovna chuť na obsáhlé ságy, či sladkobolné romány, sáhněte po útlé knížce, u které si rozhodně odpočinete a vypnete své běžné starosti. Prostě jen čtěte ta jemná slova, plynoucí ze stránek, pousmějete se nad momenty běžného bytí a zjistíte, že svět kolem vás plyne podle stále stejného řádu a nejste v něm sami.

Za recenzní výtisk patří mé poděkování autorce Janě Trhlíkové.

Pozvala mě dál

 Zdá se, že pronajmutí domu nebyl zas tak dobrý nápad. Vypadá to, že ji někdo sleduje na každém kroku a zanechává nenápadné výhružky. Jak je možné, že z místa, kde se cítila bezpečně, se pomalu stává vězení?

Stíny nad zálivem, Poslední nádech...to jsou knihy autorky Lucy Clarke, která nám tentokrát předkládá psychothriller s názvem Pozvala mě dál.

Mladá, začínající spisovatelka, která má za sebou první úspěch odjíždí do Francie a rozhodne se, že svůj dům pronajme. Žena jménem Joanna s rodinou se zdá jako ta správná podnájemnice, proto jí bez oba předá klíče. Ale návrat domů jí připraví spoustu nepříjemných chvil. Od té doby, co u ní žila cizí žena, se v jejím domě dějí podivné věci. Pár rozbitých věcí, maličkosti, které napovídají, že v domě někdo byl, aniž by o tom věděla. Prochází domem a místo klidu a bezpečí cítí neznámý chlad. Cítí, že ji někdo sleduje, sleduje každý její krok a začíná se bát. Bojí se, že kdosi zná její temné tajemství, bojí se, že kdosi jí chce ublížit. Nebo se to vše děje jen v její spisovatelské fantazii? Každopádně pocit bezpečí zmizel a její domov se jí stává vězením, od kterého nemá klíče.

V knize Pozvala mě dál se plně můžeme vcítit do myšlenek hlavní hrdinky Elly. Jakoby jsme sami vnímali ten strach, ty obavy, bušení srdce. To vše s námi autorka umí dokonale, což nám předvedla už v předchozích knihách.

Dějové linky jsou jemně propleteny, ta současná sleduje boj Elly o svůj domov a ta minulá odhaluje její  studentská léta a poodkrývá tajemství, které se s ní táhne dosud. 

Ale kdo by ho mohl znát? Kdo by měl zájem ho dohalit a zničit vše, čeho Ella dosáhla? A proč právě teď?

Lucy Clarke svou nejnovější knihou dokazuje, že se neřídí danými stereotypy, nemusí do svých knih zasadit hrdinku, která je nepřiměřeně sebevědomá, ale alkoholička, nemusí se řadit do davu autorů, kteří se drží stále stejného tématu. Ponuré, rychle plynoucí, neuvěřitelně čtivé dílo, které má úžasnou atmosféru, která vás vtáhne do děje. To je Pozvala mě dál.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis, Nakladatelství Grada.

Kniha:       Pozvala mě dál

Autor:       Lucy Clarke

Vydal:       Cosmopolis

V roce:     2020

Stran:      376

Moje první kniha

 

Než se pořádně rozepíšu, musím se vám svěřit. Před dvěma měsíci se nám narodilo miminko. Od té doby je život pořádná jízda beze spánku, plná pláče, únavy, ale hlavně štěstí, bezmezné lásky a citů. A proto není určitě povolanějšího člověka, kdo by vám právě teď mohl doporučit první knihu pro vaše miminko. Také se vám právě narodil uzlíček štěstí? Nebo někomu blízkému ve vašem okolí? Pak je tu pár tipů na dárky, které určitě uvítá každý rodič, tedy kromě navařeného jídla, protože to jsou teď největší dary k nezaplacení. Pojďte se se mnou podívat na ty nejlepší první knihy vašeho děťátka, které jsem pro vás vybrala a tři z nich mám doma vyzkoušené, z části vyplněné…

 

Jako první bych ráda zmínila Můj těhotenský deník, který si budete vést hned, jak najdete na testu dvě čárky. Je výborně zpracovaný, najdete zde místa na vlepení ultrazvuků, můžete sepsat své pocity, ale také nákupní seznamy pro miminko a spousty dalšího. Já jsem začala deník vypisovat hned a můžu ho vřele doporučit.

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Ježíšku, jaké knihy letos nadělíš?

 

Ježíšku, jaké knihy letos nadělíš?

Čas je neúprosný a ač se to nezdá, opravdu jsou za chvíli Vánoce. Pro mě osobně to je, hned po létě, ten nejkrásnější čas v roce. Světýlka, svíčky, voňavé jehličí a zářící stromeček. A samozřejmě dárky! Neuvěřitelně ráda nakupuji svým blízkým, co po celý rok zmínili a já si zapamatovala. Ta radost v jejich očích je pro mě největší odměnou.

Letošní Vánoce si zkazit nenecháme, co říkáte? A rovnou se pojďte se mnou podívat, jaké knižní dárky by se mohly líbit, ať už knihomolům dospělým, mladším, nebo i těm nejmenším.

Kdo má rád rodinné ságy, pak jsem objevila naprostou novinku od autorky Nino Haratischwilli Osmý život (pro Brillku). Vůně čokolády a gruzínská válka. To je hlavní téma této téměř devítisetstránkové knihy. Recept na nejlepší čokoládu a její lahodná chuť přináší po šest generací spásu i neštěstí.

Kam včely chodí spát je novinka od známé autorky románů, sklízející úspěchy po celém světě. V zimním období se vrátíme do horkého léta v jižní Francii a budeme sledovat osudy dvou žen, žijící v rozdílném období.

Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy

Pod dohledem

 

Charismatický profesor, zamilovaná žena, šmírující ředitelův syn a 20 let starý deník. Zdá se vám to moc? Kdepak, to je výborný thriller od autorky Lisy Jewell.

Je známo že každý má svá skrytá tajemství. Ale v této knize jich je poněkud více. Máme tady ředitele školy, který je docela oblíbený a konkrétně jeho nová sousedka Joey se do něj tak trochu zamilovala. Pak zde máme ředitelova syna,  který celé okolí bedlivě šmíruje a neunikne mu vůbec nic. Ani náklonnost sousedky k jeho otci. Opodál žije studentka Jenna, která naopak ředitele ráda nemá a je vůči němu skeptická. A nakonec je tady dvacet let starý deník, ve kterém se jakási studentka vyznává ze své lásky k mladému, pohlednému angličtináři.  Zdá se vám to trochu moc jmen najednou, viďte. Mě taky, ale věřte mi, že hlavu vám ještě víc zamotá stará vražda, o které se víc dozvíte až v samotném závěru. A vše do sebe zapadne jako klíč do zámku a vy opravdu musíte konstatovat - Páni, to teda bylo. 

Lisa Jewellová  není žádným nováčkem na poli literatury. A nutno říct, že žánry docela ráda střídá. Například její Dům, kde jsme vyrůstali není žádným thrillerem, ale tajemstvím opředený dům. A naopak Beze svědků, kniha, který vyšla v roce 2018, už se k detektivce blíží a to velmi.

Autorka je známá tím, že nám na počátku příběhu naservíruje příliv jmen a hlavních aktérů a pak začne rozplétat děsivý příběh, plný tajemství, který hltáme slovo od slova.  Jen se musíme trochu soustředit, abychom se nespletli v souvislostech. 

Příběh ředitele, kterému jsou přičítány vlastnosti, kterými moc neoplývá, ale láskou zaslepená Joey je rozhodně vidí, matka studentky Jenny, která ředitele ze srdce nenávidí a dává mu za vinu vše, co se přihodí v okruhu deseti kilometrů a nakonec deník, který je starý víc než dvacet let, to je přesně ono. Přesně to, co já v knihách mám ráda a když je to ještě okořeněno policejním výslechem kvůli vraždy, o které nevíme vůbec nic, ani kdo zemřel, kolik jich zemřelo. Pak tedy rozhodně doporučuji všem, kdo milují thrillery, u který se trošku musíte zamyslet.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis. 

Kniha:     Pod dohledem

Autor:      Lisa Jewell

Vydal:     Cosmopolis

V roce:     2020

Stran:      376

Pohádky z lesa

Krásně zpracovaná pohádková kniha určitě zaujme všechny naše nejmenší...

Ve starém dubu žije rodinka datlů. Rodiče každý den létají hledat potravu pro ptáčátka a s dobrotami přinášejí dětem také pohádku, kterou jim vyprávěl strom, u kterého zrovna byli. Malá ptáčátka se moc na každý příběh těší a nemohou se dočkat druhého dne, až zase budou rodiče vyprávět kouzelné příběhy...

„

Ve starém buku, téměř uprostřed lesa, žil kdysi dávno skřítek Bukýnek. Byl to dobrák od kosti – každému vždy ochotně pomáhal, jak jen mohl. Byl přátelský a věčně usměvavý. Měl veliké kulaté oči, které vypadaly jako průzračně čisté studánky. Jeho roztomilý úzký nosík směřoval  maličko nahoru a červená pusinka se věčně usmívala. Na hlavě nosil vysokou bukovou čepičku hnědé barvy a hnědou vestičku z bukového lístečku.“

Tato pohádková knížka je velmi zábavná a děti ji budu milovat. Zároveň je velmi poučná a naši nejmladší se v ní dozví mnoho informací z přírody. Každá kapitola je rozdělená na příběhy rodinky datlů a na samostatné příběhy, které datlím rodičům vyprávěly stromoví skřítci a víly. 

Ilustrace od Dagmar Medzvecové jsou nádherné a skvěle doplňují text. Pohádky budou bavit jak holčičky, tak i kluky.  Pro malé předškoláky, ale klidně i děti v první třídě, jsou ideální. 

Pohádka se nám moc líbila a určitě se k ní budeme rádi vracet. 

Za recenzní výtisk moc děkuji autorce knihy, Lence Jakešové. 

Kniha vyšla v nakladatelství Bambook a koupíte ji zde.

Dopisy od mrtvého

 Stopadesát let starý dopis a rubín, který budí vášně i po takové době. To si genealog Jefferson Tayte nemůže nechat ujít.

Sedmý díl série Jefferson Tayte nás tentokrát přenese až do daleké Indie, krajiny sežehlé sluncem. Hlavní protagonista, genealog Tayte, je najat, aby vypátral chybějícího předka rodiny – a má k tomu jen pramálo indicií. Jen tajemný dopis a zmínku o jakémsi legendárnímu rubínu, který zmizel v propadlišti času. Ale není sám, kdo po drahocenném kameni pátrá. Drahokam touží nalézt i někdo jiný a neštítí se ničeho, ani vraždy. Jefferson Tayte je vtažen do sítě intrik, chamtivosti a zakázané lásky. V dalekém Džajpuru musí rozluštit temný příběh, zahalený tajemstvím, a bude si muset pospíšit, aby nedošlo k dalším vraždám.

Již sedmý díl série, v hlavní roli s genealogem Jeffersonem Taytem, a ani tentokrát autor nezklamal. Kdo nečetl předchozí díly, nemusí se bát začít tímto, i když mu souvislosti ze soukromí hlavního hrdiny budou nejspíš unikat. Ale brzy bude čtenář vtažen do děje a opět to je opravdová jízda. Nečekejte žádné přehnané násilí, i když i v této knize jde o násilnou smrt. Spíš se budete kochat nádhernou, exotickou krajinou, a zažijete zakázanou lásku. Budete pátrat po starém tajemství a trochu toho napětí si také užijete. A nahlédneme také malinko do soukromého života hlavního hrdiny, kterého si velmi brzy oblíbíte.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.