středa 19. ledna 2022

Dům v zátoce

 

Rodinné tajemství, minulost, která přímo souvisí s přítomností, to je nádherně napsaný román Dům v zátoce.

Hlavní protagonistkou celého příběhu je mladá žena Lucy, která se vrací do míst dětství její matky, aby vyplnila její poslední přání. Malé městečko ji uvítá s otevřenou náručí, už jen proto, že je své matce tolik podobná. 

V další dějové linii se setkáme s její matkou Beth, coby mladou dívkou, zpovídající při rozhovorech starou ženu, která jí vypráví svůj rodinný příběh. Příběh Claire, chudé dívky, která neměla na růžích ustláno a která svou lásku věnovala jedinému muži.

Všichni v tomto příběhu mají svá temná zákoutí, která si bedlivě střeží. A ač se to může zdát, ani u jedné dějové linky jsem se nenudila, ba naopak. Styl tohoto vyprávění mi sedl naprosto dokonale a brzy jsem se ponořila do dávných vzpomínek staré ženy, fandila dívce, která hledala své místo v životě a spolu se současnou Lucy procházela starým domem, který se stal jejím dědictvím.

Jako třešnička na dortu je nález starých kostí v zahradě domu, který Lucy získala a musí se rozhodnout, zda si jej nechá, nebo prodá velmi šarmantnímu vinaři Hankovi, který se stává jejím rádcem i průvodcem.

Jak se postupně odvíjí životy všech, který se pátrání po minulosti týká, tím víc se příběh zamotává a děj místy nabývá na jisté dramatičnosti. Cože velmi oceňuji, neboť autorka Mary Ellen Taylor dokázala skloubit dohromady vše, co dělá knihu atraktivní.

Před nedávnem jsem zde psala o knize Staré sídlo od stejné autorky a s naprostou jistotou můžu říct, že Dům v zátoce je bezkonkurenčně lepší, alespoň pro mě.

Samozřejmě přichází ke slovu stará klišé jako statný muž, bezbranná žena a láska, ale tak nějak to k tomuto žánru patří a autorka romantickou dějovou linku umně vložila do tajemství a dávného zločinu.

Pokud jste milovníky podobných knih, pak by vám ani tato uniknout rozhodně neměla, neboť já ji řadím mezi to nejlepší, co jsem na závěr loňského roku přečetla.


Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:        Dům v zátoce

Autor:        Mary Ellen Taylor

Vydal:       Cosmopolis

V roce:      2021

Stran:       368


úterý 11. ledna 2022

Lastočka

Dramatické události na pozadí naší dávné minulosti, které ukazují, jaký byl život před druhou světovou válkou, během ní a jak lidé dokázali slepě uvěřit komunistickým ideálům. 

Když jsem poprvé zaregistrovala knihu Lastočka, upoutal mě nejdříve název. Neotřelý a podmanivý, lehce zapamatovatelný, jako slovo z dětské říkanky. Po přečtení anotace jsem měla jasno, knížka putovala na seznam a posléze pod vánoční stromeček a Ježíšek se rozhodně nespletl s výběrem.

Ponoříme se do příběhu mladého Josefa a jeho rodiny. Sledujeme lásku mladých manželů, jejich začátky, narození jejich dětí a první, zdánlivě nenápadné oťukávání s novou politickou stranou, komunismem. A tato nově nabytá vášeň rodinu zavádí do Ruska, srdce tohoto hnutí, kde se jim narodí Ludmila, vypravěčka celého příběhu. Ale právě zde přichází vystřízlivění, kruté, temné a Josefovy ideály v lepší život se hroutí jako domeček z karet. Z Ruska s celou rodinou prchá, ale ani doma nenachází klid, po kterém touží. Je označen za zrádce, uvězněn a jeho rodina se musí potýkat se zlovůlí režimu a nikdy vytoužené štěstí a tolik potřebný klid již nenašla.


Jitka Závodná si rozhodně umí pohrát s dějem a čtenáře vtáhnout do svých řádků. Od první kapitoly jsem věděla, že to nebude četba lehká a nebyla. Neúměrné množství smutku, prožitků, které by málokdo zvládl se ctí, beznaděje, naprosté odevzdanosti se osudu, citlivý příběh naprosto obyčejných lidí, kteří jen chtěli věřit. To vše v knize Lastočka najdete.

Vyrůstala jsem v éře komunismu a moc dobře vím, že to nebyla jednoduchá doba. Lidé byli zmanipulováni, omráčeni ideologií, která neměla šanci fungovat navždy. Přesto trvala dlouhá léta a rodin, jako je ta Josefova, bylo nespočet.

Autorka do děje zasadila mnoho situací, které se zakládají na skutečnosti a o to více čtení nabírá na autetičnosti. Mnoho emotivních částí umně proložila politickou propagandou, která v té době byla samozřejmostí a já se při čtení ani na chvilku nenudila. 

S velkou radostí knihu mohu jen doporučit, i když jistě není pro každého. Ale velmi pozitivní reakce čtenářů a vysoké hodnocení knihy mluví za vše.


Kniha:      Lastočka

Autor:      Jitka Závodná

Vydal:     Samonákladem

V roce:   2021

Stran:     328



 
 

pondělí 10. ledna 2022

Ztracené klenoty

Byla krásná, odvážná a osud jí nadělil špatné karty. O mnoho let později její příběh touží vyjít na světlo.
 

Mladá historička Kate dostává opravdu vzácnou nabídku. Má napsat článek o starém, londýnském pokladu, který je opředen tajemstvím a ví, že některé ze šperků mají něco společného s její vlastní rodinou. Vydává se do Londýna, okouzlena třpytem drahokamů a spolu s fotografem Marcusem začíná její pátrání po minulosti blýskavých kamínků. Nejen on je jejím průvodcem, s sebou má i záhadné skici šperků po prababičce, na nichž jsou zvláštní knoflíky. Až nápadně podobné šperkům cheapsideského pokladu.

Co mají společného kresby, její prababička a tajuplný poklad, který budí pozornost celého světa? Musí se vydat dál než jen do Londýna a pátrání jí vypoví celý příběh mladé ženy Essie, její rodiny v krutých dobách bídy a nouze a odhalí její vlastní původ.


Od autorky Kirsty Manningové jsem před nedávnem četla knihu Nefritová lilie a přestože se mi líbila, Ztracené klenoty příčku oblíbenosti posunul mnohem výše. 

Tato australská spisovatelka umí nalákat tématem, které je mi velmi blízké a to přítomnost, která se prolíná do minulosti. Otřepané klišé opuštěné ženy a sympatický samotář, který je součástí děje, tak trochu do této kategorie žánru patří, i když já bych se bez něj docela ráda obešla. 

Příběh londýnského pokladu je smyšlený, ale základ stojí na skutečném pokladu, který opravdu existuje. Stejně jako osudy irských přistěhovalců začátkem 20. století.

Nenásilné propojení obou dějových linek, přechody mezi několika obdobími je čtivé a vše zapadá do svých kolejí.

Pokud jste milovníky románů, ve kterých je hlavním tématem skrytá minulost, špetka dávné historie a láska, pak si Ztracené klenoty nesmíte nechat ujít.


Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.


Kniha:        Ztracené klenoty

Autor:        Kirsty Menning

Vydal:       Metafora

V roce:     2021

Stran:      320


sobota 8. ledna 2022

Vánoční anděl

 


Lehký, oddechový, milý, ze života. Takový je román Vánoční anděl z období adventu, od Petry Nachtmanové.


Markétě je už třicet let a svůj život zasvětila hlavně práci – zubní hygieně. Loňské Vánoce ji z nenadání opustil přítel, že prý musí hledat sám sebe, a letošní Vánoce ji nejspíš opustí její milované staré autíčko. Přede dveřmi se jí objeví kurýr Adam, s kterým si padnou do noty, a jiskření z obou stran nelze přehlédnout. Letošní Vánoce nejspíš chystají samá překvapení, protože se jí u domu objeví také pejsek Baron, a zabydlí se u ní natrvalo. A to není poslední překvapení, je tu další nápadník, Standa, o kterém Markéta neví, co si má myslet. Nakonec to tento rok vypadá na veselé Vánoce, plné lásky a splněných přání.

 

Venku si nejprve pořádně začertila. Zaskákala si do výšky, rozpohybovala své čertí chlupy a vyplázla jazyk, který okamžitě zastrčila, jelikož přituhlo a neriskovala, že bude chodit s jazykem venku až do jara. „Tedy, kdybych měla tohle dítě doma, tak se každý den ožeru! Bllll blll blééééé.“

 

 


pátek 7. ledna 2022

Od mamuta k modelce – Třicet kilo radostí a starostí

 


Zábavný humorný román ze života, plný ironických vtípků, je príma čtení, které vám zlepší náladu a vytrhne z těchto chmurných upršených zimních dní.



Bára, autorka knihy, popisuje svůj život s nadváhou a následný boj, který se rozhodne vyhrát stůj co stůj. Jednoho dne si totiž řekne, že to dokáže a ono to opravdu jde. Řekla si, že prostě shodí 30 kilo a ještě o tom napíše knihu. Jak všichni vidíme, tak se jí obojí podařilo a ještě si o tom můžeme přečíst my všichni.


Anotace:

Roky strávené v obrovském mamutím těle mi zajistily doktorát z výmluv, proč nemohu zhubnout. A přitom funím do kopce jak parní lokomotiva, při natahování punčoch se potím jak po zaběhnutém maratonu a při obouvání se cítím stejně jako potápěči bez dýchacího přístroje. Pak ale stačil jeden jediný okamžik, jediná vteřina, aby se mi v mozku rozeběhla už dávno zrezivělá kolečka. Moje osobní váha kvílela a prosila, abychom se vážili po jednom. Výhružně na mě blikala třímístným číslem 111 kg! Tak nad takovým číslem by plesali snad jen numerologové. A tak jsem se rozhodla pohřbít své velrybí tělo do skladiště historie. Neudržitelná situace mě donutila zakleknout na startovní čáru nejnáročnějšího závodu mého života. Shodím 30 kilo a získám Nobelovku v hubnutí! A přesně v tuhle chvíli začala moje nová doba hubnoucí…

 

Po chvíli se ozvalo hrozivé zaječení a vteřina ticha. Napadlo mě, že v prvním kole vede zásuvka nad mým manželem 1:0. Napínavější než finále MMA. Raději jsem předstírala hluchotu a pečlivě rovnala talíře z myčky Ani jsem nedýchala. Pak přišel příval sprostých slova jako pálených u kulometu. S dětmi jsme se na sebe podívali a kousali se do rtů. Kdyby nás slyšel, že se posmíváme, kuchyně by se asi proměnila v ten ring MMA.“

 

 


středa 5. ledna 2022

Lednové novinky


A máme tady nový rok. Možná nám přinesou dvě dvojky na konci letopočtu štěstí, možná ne. Jedno je jisté, již leden nám přinese další knižní novinky, které podle mě budou stát za přečtení. A jdeme rovnou na představení těch, které stojí určitě za zmínku. 


Tchyně je novinka, která upoutá na první pohled už svou obálkou. Vztah snachy a tchyně nikdy není jednoduchý. A ten Dianin a Lucyin není výjimkou. Až se smrtí tchyně Diany se ukáže, že vše je jinak, než se zdálo.



Přes zákruty řeky je román odehrávající se ve dvou časových rovinách, což mě osobně vždy velmi naláká. Nacistické Německo a současná Kalifornie. Osudy dvou sester, jejichž cesty se rozešly a dávný příběh plný tajemství.



Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.



Co jsem letos našla pod stromečkem

 

Týdny a měsíce příprav jsou definitivně za námi. V lednicích nám zbyl salát, který už ani nechceme vidět, ve všech domácnostech zbývá cukroví, které už nikdo jíst nechce a kouzlo Vánoc pomalu mizí v zapomnění. A přestože jsou Vánoce hlavně o dětech, dejme si ruku na srdce. Kdo by neměl rád dárky. Já tedy rozhodně ano a když jsou to ty knižní, pak je radost ještě větší.

A tady je ta má nadílka, třeba někoho ještě navnadím a třeba využije vánoční poukázky.

Chaloupky. Kniha českého autora Štěpána Javůrka, která se odehrává v Krušných horách a sleduje osudy dvou chlapců, které spojuje přátelství dlouhá léta v době vzniku Československé republiky. Velká část děje se odehrává v dnes již zaniklých obcích.



Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.