(Dokud žiju, doufám. Dokud doufám, miluji. Dokud
miluji, žiju.)
Rodinná sága o lásce, válce, bolesti,
tajemstvích a jednom nalezeném deníku, si vás určitě získá od prvních řádků,
tak jako mně.
Román
se odehrává ve dvou časových liniích. V roce 1938 žije Sofie, dcera
bohatého hamburského obchodníka s kávou. Je zamilovaná do syna kuchařky, mladého
Hannesse. Jejich lásku jim však rodiče zakazují, nesmějí se milovat, je to pro
ně nepřípustné. Později však zjistí, že to není jen kvůli společenskému
postavení, ale také kvůli temnému tajemství, které jejich rodina skrývá.
V Německu začíná válka, ani ta jejich velké lásce bohužel nepřeje. Sofie
zažívá těžké období plné bolestí a ztrát.
V roce
2016 nachází téměř osmdesátiletá Johanna na půdě své zemřelé maminky kufr
s dětským oblečením, medailon s fotografií a usušenými květy
oleandru. Najde zde také dopisy a ručně psaný deník, který začíná v roce
1936 a končí v roce 1943. Johanna oslovuje svojí mladou přítelkyni Jule,
majitelku kavárny v Hamburku, a spolu si kladou otázky: Kdo je Sofie
Terhovenová? Jak se vzaly její věci na půdě Johanniny maminky? Jaký byl Sofiin
a Hannesse společný osud?