středa 17. dubna 2019

Já už budu hodná

Přistěhovat se do nového města, je samo o sobě traumatizující. Ale přistěhovat se a lidé kolem vás začnou umírat, z toho už kouká pěkně nabitý příběh, ve kterém o drama a psycho, nouze nebude.

Od psychologického thriller Já už budu hodná, jsem příliš neočekávala. Nu dobrá, vyšinutá majitelka bytu, starý dům, co můžu v knize najít nového? Ale ouha, po pár přečtených stránkách mi bylo jasné, že tady půjde o něco navíc. Nebála jsem se číst při lampičce, to se mi nestává nikdy, ale nepříjemné pocity jsem tedy měla.
Začneme od začátku. V hlavní roli se nám představí mladá Jull, která si najde podnájem u příjemné a mile vystupující herečky Gréty. Mě osobně byla neympatická od prvních řádků. Panovačná, příliš familiérní, sebevědomá. Ale co už, proti gustu...
Jull se zabydluje a seznamuje se i s ostatními obyvateli domu. a blízkého okolí. Nerudný a tajemný zelinář, měnící své nálady rychlostí světla, malá holčička, tedy, příliš tichá, ale je to přece jen dítě. Sousedka, která chodí věšet prádlo na půdu. Ach ano, ta půda, na tu nezapomínejme.
Jull je šťastná a začíná nový život, ovšem, netrvá to dlouho a pochopí, že tady je něco špatně. Kolem ní začínají umírat lidé, v přítomnosti své spolubydlící cítí mrazení, její úzkostné stavy ji dohánějí k šílenství. Něco je tady hodně špatně, ale co?


Clara Weiss, německá autorka, dokázala zcela nemožné. A to přijít s něčím novým, neotřelým, co upoutá a neskončí to jen u anotace, která skvěle navnadí.
Opravdu si dokáže udržet čtenáře od prvních stránek a ten se dokonale nechá vtáhnout do zmatu, beznaděje, kterou cítí hlavní hrdinka.
Mě osobně nesedla ani jedna postava. Gréta, u té jsem měla jasno hned, ale Jull, to je jiná káva. U té se mé sympatie měnily každou chvíli. I když jsem dokázala pochopit, proč jedná a chová se tak, jak se chovala.
Málokdy si u čtení thrilleru tak moc nejsem jistá, jak to skončí. Zde jsem byla na konci doslova šokována. Mistrovský závěr mistrovsky napsané knihy.
V knize najdete krátké kapitoly, které jsou příjemnější, než rozvláčné a zdlouhavé kapitoly o ničem.
Tajemství, které obestírá postavu jménem Charlotte, jsem zprvu nechápala, ale vše mělo ten správný smysl. Musím zde také vyzdvihnout krátké úseky, které načínají každou kapitolu a jedná se útržky z dětství. Otázka je, čí ty vzpomínky jsou. Vše se dozvíte v dramatickém vyústění, u kterého opravdu nebudete dýchat.


Za recenzní výtisk děkuji Knihám Dobrovský.
Kniha vyšla v edici Omega.

Autor:     Clara Weiss
Vydal:     Omega
V roce:    2019
Stran:     368

1 komentář:

  1. Také mě závěr knihy velmi šokoval. Vůbec jsem na to nebyla připravená, žila jsem ve svých představách a myslela si, že to dopadne úplně jinak. Opravdu mě příběh velmi mile překvapil.:))

    OdpovědětVymazat