„Evoluce je nezastavitelná.
Evoluce je nevyhnutelná.
Před nikým se nezastaví.
Ani před námi.“
Příběh začíná přesně tam, kde
předešlý díl, Město přeživších, skončil. Lucie a její přátelé se dostanou do
citadely, ovšem kromě Jema. Ten zůstal uvězněný v divokých horách a bojuje
zde proti neustále útočícím zvířatům. Později se také snaží najít cestu do
města přeživších, za svými kamarády. Všichni doufají, že je Jem v pořádku a
mezitím se rozhlížejí po místě, kde se za nimi zavřely brány. Vypadá to, že tu
znovu ožil středověk. Mnoho otázek a věcí je tabu, knihy jsou zakázané, vědy a
technologie dokonce považovány za černou magii. Naše parta se však snaží pátrat
a zjišťují, že nejsou jediní cestovatelé časem. Snaží se utéct z tohoto nehostinného
místa, projít zemí squidů, přes poušť, až k Enklávě…
|
„
|
Něco štíhlého, tenkého se připlížilo ke Kattě, obtočilo se jí
kolem horní půlky těla a zdvihlo ji do výšky. Přitisklo chapadla k jejímu tělu
a přinutilo ji upustit kousek masa. Pak ji to odtáhlo dozadu. Katta křičela.
Stínovité pohyby naplnily lesní podrost. Jem vyskočil a popadl svůj nůž. V témže
okamžiku ucítil, jak z temnoty i po něm něco chňaplo a popadlo ho za paže.
Tenké, pevné chapadlo ho otočilo velkou silou a trhlo jím do výše. Jem lapal po
vzduchu. Kopal a supěl a snažil se vymanit, ale jeho protivník byl mnohem
silnější. Ani ostatní neunikli.“
