Panenka

Kosti, pohřbené hluboko pod hladinou a stará panenka s děsivým výrazem. Co můžou mít společného?

Islandská královna thrillerů přichází s dalším dílem ze série Freyja a Huldar a opět je to mistrovské dílo.

Tentokrát se zpočátku trochu zamotáme ve zdánlivě nesouvisejících mini příbězích. Ale opravdu jen zdánlivě, neboť samozřejmě vše souvisí se vším. Na počátku je stará panenka, vylovená z moře a dívenka, která ji nutně musela mít. Pak zde máme mladý pár, tábořící na odlehlém místě a jejich zmizení.  Také se ke slovu hlásí sexuální obvinění v azylovém domě, které sahá hluboko do minulosti a příliš se neřešilo. A také zde je nález kostí na dně moře a detektiv Huldar. Zdá se vám toho příliš? Může být, ale vyčkejte se svými soudy, vše má svůj důvod.

Dětská psycholožka Freyja dostane na stůl obvinění ze sexuálního zneužívání Agentury pro děti a mládež a vše spojuje jedno jméno. Jméno dívky, která je pohřešovaná a shodou náhod dívka, která nutně potřebovala vylovit onu panenku. Náhoda?

Islandem se nemůže prohnat taková vichřice, aby nevyplavaly na povrch další a další skutečnosti. A nález místního bezdomovce tím vším už jen pořádně zamíchá a začnete se opravdu ztrácet. Na odlehčení jsou zde celkem neobratné pokusy o sblížení Huldara s Freyjou, což dává trochu možnost si oddechnout, ale pozor. Soustředění musíte zachovat a věřte, že zhruba od půlky knihy vám vše začne zapadat do sebe a autorku budete velebit pro její dar neuvěřitelné fantazie. Vše má společného jmenovatele a tím je ona panenka. Nevěříte?

Yrsa Sigurdardóttir je právem nazývána královnou zločinu neboť její knihy jsou mistrovsky propracované, promyšlené do posledního písmene. 

Kdo nečetl žádný z předchozích dílů, nemusí se po nich shánět, pokud nechce. Vše je vždy alespoň malinko nastíněno a jde jen o soukromí hlavních hrdinů. To důležité je vždy v každém díle nové. A zde je to příběh strašidelné panenky, která s sebou nese smrt. Ale nebojte, ono se vše vysvětlí a o žádném nadpřirozenu není řeč. I když...ale vlastně, přečtěte si Panenku. 

Slibuji, že nudit se nebudete!

Za recenzní výtisk patří mé děkuji Nakladatelství Metafora

Kniha:      Panenka

Autor:      Yrsa Sigurdadotir

Vydal:     Metafora

V roce:   2022

Stran:    432

 

Druhá sestra

Myslel si, že unikne. Ale stíny minulosti jej doženou vždy a všude. Ke slovu se opět dostává svérázný agent FBI John Adderley.

V pořadí druhý díl série s agentem Johnem, který nám představuje dvojice autorů, pocházející ze Švédska. Již jako desetiletí sepsali svůj první román, ale až teprve kniha Poslední na seznamu je vyhoupla do spisovatelského světa.

Druhá sestra je volným pokračováním a pokud jsme první díl nečetli, zoufat nemusíme. Jediné, co tyto knihy mají společného, je agent FBI nyní se skrývající pod novou identitou. A proč tomu tak je, je důkladně objasněno a mezery nám tak problém dělat nemusí.

V tomto příběhu je hlavni protagonistkou mladá žena Alicie se znetvořeným obličejem, ale velmi inteligentní myslí. Je hlavou seznamovací agentury, ale tváří je její sestra Stella. Seznamka sklízí úspěchy, ale pouze do chvíle, kdy je Stella nalezena mrtvá a kolem Alicie se stahuje smyčka obav, neboť je jasné, že další obětí bude ona. A zde se dostává ke slovu agent John, který případ dostává na stůl. Nastává pro něj tak jedinečná možnost, jak se vyrovnat se svou minulostí a postavit se jí čelem. Přestat utíkat a vyřešit svůj boj o život jednou provždy.

Nemůžu říct, že bych touto knihou byla nějak zvlášť překvapená. Máme zde agenta, který rozhodně má co skrývat a ženu, která má handicap, za který se snaží ukrýt. Stokrát napsáno, stokrát přečteno. 

Ale přesto je to detektivka, která se dobře čte a na každé stránce nás čeká spousta nečekaných zvratů. Pokud se oprostíme od klišé svérázného detektiva se spoustou problémů, jehož emoce jsou na bodě nula, pak dostaneme knihu, kterou budeme jen velmi těžko odkládat. 

Po malém neúspěchu předchozí knihy, která nesklidila příliš velkou odezvu u čtenářů, si autorská dvojice poupravila styl, zápletku a máme z toho krimi, které se může rovnat svou genialitou severským krimi, ale s evropským nádechem.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.

Kniha:       Druhá sestra

Autor:       Peter Mohlin, Peter Nystrom

Vydal:     Metafora

V roce:    2022

Stran:     384

 

Vraždy s cejchem

Měla to být dovolená. Ale její novinářská duše, o které si myslela, že ji už ztratila, se ozývá a třicet let starý případ ji láká. Ale nezůstane jen u něj....

Když mladá novinářka Saana dostane výpověď v novinách, ve kterých pracovala, bere to jako další milník ve svém životě. Odjíždí na prázdninový pobyt ke své tetě do malého, poklidného městečka Hartola a brzy se v ní ozve novinářský instinkt. Před třiceti lety se zde utopila dívka a Saanu zajímá, zda to byla sebevražda, nebo úkladná vražda, jejíž pachatel dosud uniká.

Zatímco se pouští do nenápadného pátrání, na helsinském ostrově Suomenlinna je nalezena mrtvola s vypálenou královskou korunou a policejní komisař Heino je povolán k případu. Pátrání jej zavede do městečka, které se pyšní názvem královské a kde náhodou právě pátrá novinářka Saana. Oba dějové linky se v jednom okamžiku protnou a vypadá to, že nejen ty detektivní.

Prvotina finské autorky Eliny Backmanové je velmi zdařilá a troufám si říct, že se brzy zařadí mezi velikány severských detektivek. 

Oba hlavní protagonisté jsou typičtí seveřané, oba sebou životem vlečou své zádumčivé nálady, svou jinakost a temnou stránku duše. Prostě typický sever, není se čemu divit, v zemi, kde více vládne vítr a déšť. Ale to je přesně to, co dělá severské autory výjimečnými a čím se liší od ostatních spisovatelů.

Ani zde není nouze o temnou krajinu, děsivé tajemství a kupodivu i jemnou romantickou linku, kterou jsem nečekala a malinko mi vadila. Ale to je dáno tím, že severských krimi mám už něco načteno a nějak mi to zde nepatří.

Autorka si s vaší myslí umí pohrát, navede vás na stopu, která je zcela falešná, musíte přemýšlet, co mají oba případy společné a zda vůbec něco. Ale mají a vše nakonec dává ten prvý smysl. 

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis. 

Kniha:      Vraždy s cejchem

Autor:      Elina Backmanová

Vydal:      Cosmopolis

V roce:    2021

Stran:     496

 

V rouše beránčím

Měl to být Štědrý den plný smíchu a radosti...Místo toho zavraždil své děti, manželku a nakonec obrátil zbraň proti sobě. 

Finský reportér a producent Simo Hiltunen přichází se svým literárním debutem, který finští kritici označili v roce 2015 za nejzajímavější a nejdůležitější. Moc nerozumím tomu proč nejdůležitější, neboť kniha je plná brutálního šílenství, ale s pojmem nejzajímavější souhlasím.
V rouše beránčím nejde pouze o samotnou vraždu, která je nastíněna již v anotaci. Zde půjdeme trochu do hloubky, a to jestli je možné šílenství dědit po generacích, nebo se v nás ozve během života a roste v nás tiše a jedovatě.
Ale o čem kniha vlastně je. Samozřejmě drsný sever a temná zákoutí lidské mysli. Brutální a nepochopitelná vražda v jedné rodině a novinář Lauri Kivi, kterého se rodinné vraždy dotýkají víc, než by si přál. Psaním o tomto tématu se vrací do svého neradostného dětství a výlet to pro něj nebude snadný. 

Těžko se mi píše o knize tohoto typu, aniž bych mnoho vyzradila. Mohu jen konstatovat, že čtení V rouše beránčím není pro slečinky. 
Kniha má přes 400 stran a může se zdát, že první polovinu se nic moc neděje. Zato další stránky nás absolutně připraví o klid a autor nás začíná udržovat v napětí.
Návraty do minulosti jsou vítanou vsuvkou a dělají tím knihu zajímavější.
V rouše beránčím není klasickým thrillerem, má v sobě spíš prvky rodinného dramatu a takové knihy se ne vždy čtou dobře. Trochu rozvláčné, jakoby autor prostě jen chtěl vměstnat všechny své myšlenky do jedné knihy, ale na můj vkus to nebylo až tak nutné.
Pokud se má kniha řadit mezi nejlepší severské knihy, dala bych ji na nižší příčky. Ale uvidíme, třeba nás Simo Hiltunen přesvědčí v druhé knize, která ve Finsku vyšla v roce 2018 a snad se jejího překladu dočkáme i my.