Čtvrtý díl série DIMILY je vlastně první
část, ale tentokráte z pohledu Tylera. Je podle mého mnohem zajímavěji
napsaná než z pohledu Eden…
Tyler
Bruce je frajírek, který nesmí chybět na žádné párty. Má bohaté rodiče, vozí si
zadek v drahé káře a jeho přítelkyně je ta nekrásnější holka ze školy.
Uvnitř je ale Tyler naprostá troska. To se ale nikdy nikdo nesmí dozvědět. Když
se u nich doma objeví Eden, jeho nevlastní sestra, začíná mít jeho tvrdá
skořápka machra školy trhliny. Eden je totiž všímavá a upřímná, jeho drsnou
fasádu prokoukne. Když se jí svěří, že ho otec roky psychicky i fyzicky týral,
všechno se mezi nimi změní…
|
„
|
Táta svěsí paže podél boků a
ruce sbalí v pěsti tak silně, že mu na nich zbělají klouby. Jeho výraz je
téměř prázdný, jako by ho můj vzdor tak ohromil, že ho nedokáže pochopit. Ale
potom, během jediného okamžiku, se všechno změní. Jeho zelené oči zaplaví žhavá,
spalující zuřivost, jakou jsem v nich dosud neviděl. A vrhne se na mě.
Zatáhne mě do mého pokoje. Smýkne mnou o podlahu, o psací stůl, o zeď. Zatřese
mnou. (…) V každém dotyku cítím jeho zlost. Uvědomím si, že se zcela
přestal ovládat. Myslím, že by mě táta mohl i zabít.“
