Kniha osudu

 

Román zachycující pět bouřlivých desetiletí íránských dějin očima obyčejné místní ženy. Kniha osudu je bestseller, který byl brzy po vydání vládou zakázán.

Masúme je obyčejná patnáctiletá dívka. Miluje školu a ráda se učí. Cestou do školy potkává pravidelně jednoho mladého muže a brzy se do sebe oba zamilují. Zatím si píší jen dopisy, nic víc. Ale její bratři dopisy najdou a obviní ji z toho, že udělala celé rodině ostudu a zničí jim to život. Masúme stihne krutý fyzický trest od vlastních bratrů, a nadávky od vlastní matky. Zavřou ji v pokoji, a na dlouhou dobu nesmí vycházet, dokud jí nenajdou ženicha, aby byl od mladé dívky klid. Rodiče jí rychle domluví sňatek s cizím mužem a Masúme se hned po svatbě odstěhuje. Prožívá zvláštní manželství s cizincem, v tu dobu probíhají v Íránu veliké politické změny. Navíc její manžel Hamíd je politickým disidentem a brzy ho přijdou zatknout. Život Masúme se opět obrací vzhůru nohama a ona zůstává i se dvěma syny sama. Snaží se je všechny uživit, aniž by musela žádat o pomoc vlastní rodinu, která jí kdysi zradila.

 

„Ahmad se na mě díval s podivnou rozkoší. Když se dostal ke dveřím, zasyčel na mě sprostou nadávku a vytrhl si nohy z mého sevření. Alí, který šel za námi, mě plnou silou nakopl, až jsem se skutálela ze schodů. Ahmad při odchodu zakřičel: „Přinesu ti jeho játra.“ A zabouchl za sebou dveře.

Měla jsem zlomená žebra. Nemohla jsem dýchat. Ale skutečnou bolest jsem cítila v srdci. Byla jsem vyděšená k smrti, jak bude Ahmad konfrontovat Sajída a co mu udělá.“

 

Uffff. Kniha osudu je velmi silný román o přátelství, víře, vášni a naději. Ale také o bolesti, krutých tradicích a smutku. Román ukazuje, že dobré srdce a víra v lepší zítřky pomáhají překonat všechny nejkrutější období života. Navíc poukazuje na všechny ženy v těžkých životních podmínkách, které bojují za základní životní práva.

Kniha se četla velmi dobře, první polovina měla rychlý spád a opravdu mě bolelo u srdce podrobně číst, co se vlastně v dnešním světě stále děje. Že pro některé jsou tradice a zvyky důležitější než rodina, než vlastní dcera, a matka posílá na vlastní dítě smrt. Tohle se mi opravdu četlo velmi těžce a plakala jsem spolu s Masúme nad jejím osudem. Zároveň jsem tuto mladou ženu velmi obdivovala, jak je silná a dokázala se všemu postavit. Nenechala se zničit a jela dál, bojovala za svoje práva i rodinu. A nakonec by pro vlastní děti zemřela.

Přečtěte si Knihu osudu, tento životní příběh jedné íránské ženy vás vezme za srdce. Dozvíte se hodně nových informací a v mnohém vám otevře oči.

 

Novinky nakladatelství Jota

 

Co mě vedlo k napsání tohoto článku? No přeci spousta krásných novinek, které mi po přečtení edičního plánu nakladatelství Jota přibyly v mém seznamu „must read“. Zaujalo mě jich tolik, že jsem vám nakonec vybrala jen ty nejlepší. Tak si udělejte ledovou kávu nebo nalijte studenou limonádu a pohodlně se usaďte, tyto novinky rozhodně stojí za pozornost.

Dítě prachu
Autorka velmi úspěšné knihy Hory zpívají k nám přichází s dalším příběhem. Román ukazuje život během vietnamské války, ale i po ní. Hlavním tématem jsou zde váleční sirotci, potomci amerických vojáků a vietnamských žen, kteří končili v sirotčincích. Dítě prachu je bolestný příběh rodinných tajemství a krutosti války, který si vás získá od prvních stránek.

Vyhnankyně
Další román, který si mě získal už anotací, je Vyhnankyně, odehrávající se v Austrálii za dob kolonizace. Emocemi nabitý román o třech ženách, jejichž osudy se protnou v Austrálii 19. století, kde bojují za vykoupení a svobodu.

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

Knihy plné emocí

 

Toužíte po příbězích ze života, které jsou psané podle skutečných událostí nebo takové, které by se klidně mohly stát? Máme tu pro vás knihy, které vás určitě vezmou za srdce, jsou plné emocí, jsou srdcervoucí a bezpochyby vás zasáhnou. Jen si dovolíme malé upozornění – pobrečíte si u nich, ať už na začátku nebo na konci, takže si nezapomeňte připravit balíček kapesníčků.

Jako první tu mám skutečný příběh Třetí poločas, který jsem před pár dny přečetla. Nepamatuji si, že by mě někdy takhle hodně kniha zasáhla. Třetí poločas nelze popsat, přečtěte si tuto knihu, měla by to být povinná četba pro všechny, protože je tak skutečná, bolestná, plná dobrých i špatných myšlenek a rozhodně vám otevře oči. Já jsem s Carmen prožívala každý den, každou chemoterapii, každou bolest, každou řádku, kdy psala své dcerce dopisy do budoucnosti, a plakala jsem od začátku až do konce. Další tip je kniha Blízko obzoru. Také skutečný příběh, který  autor zažil. Je to román o veliké lásce, odvaze, důvěře, bolesti, odpuštění a touze žít. Je to román plný sebevědomí, smíchu, užívání života na plno. Ale je také plný smutku, nemocí, drogového podsvětí a nenávisti. Blízko obzoru vás prostě rozebere na kousíčky a vy budete pomalu vstřebávat každou řádku této knihy ještě dlouho po jejím přečtení.  Možná vás bude také tolik bolet u srdce, jako mne…

 

 

   

 

 

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

 

 

 

 

 

 

 

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi

„Tento příběh je připomínka jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného pouta i nezdolnosti lidského ducha.“

 

Gustav a Fritz Kleinmannovi si spokojeně žijí ve Vídni se zbytkem celé rodiny. Gustav pracuje jako čalouník, Fritz si užívá mládí náctiletého s přáteli. V Evropě se však začíná schylovat k válce, zažijí Křišťálovou noc, zákazy, zatýkání, strach… V roce 1939 jsou Gustav a Fritz zatčeni a odtrženi od rodiny, zavlečeni do Buchenwaldu. Tam začínají kruté dny, kde si vězni sami budují své vlastní vězení.

Spali ve stanech a vystavěli koncentrační tábor doslova kámen po kameni. Po třech letech zařadili Gustava do transportu do Osvětimi. Všichni tušili, že je to rozsudek smrti, ale i přesto ho syn Fritz nechtěl opustit. Požádal o zapsání na seznam, aby mohl do Osvětimi s tatínkem. Zažili zde spousty hrůz a cestovali ještě do jiných koncentračních táborů, aby oba přežili…

„

Tempo, tempo! Rychleji, rychleji!“ Hýkavý hlas polského kápa Petreka Boplinského se nesl přes staveniště. Znal německy jenom pár slov, jako by od něho nikdy neslyšeli nic než schneller! – chodil sem a tam s holí v ruce a tloukl nosiče cihel a malty. Tlak na dokončení tábora byl enormní, vycházel z nejvrchnějších pater a jen ti nejtvrdší a nejzdravější dokázali takové tempo vydržet. Jen velmi málo vyhladovělých vězňů to dokázalo.

 

Halloweenské čtení

Už se to blíží, už je to skoro tady! Den plný masek, dýní, strašidel a duchů. Halloween. Poslední roky se slaví i u nás, a to je moc dobře. Je to přece báječná zábava, ne? Děti chodí s lampiony, zapalují se svíčky na odehnání zbloudilých zlých duší, dlabeme dýně, vaříme z nich různé dobroty a snažíme se navodit tu správnou mrazivou tajemnou atmosféru. A na to tu máme naše tipy. Čím jiným si navodit tu zvláštní strašidelnou atmosféru, než tou pravou knihou? Zapalte si svíčku, udělejte horký čaj s rumem a pojďte se s námi podívat na ty nejlepší duchařiny, upířiny a jiné mrazivé horory, které vás nenechají v klidu spát.

Nejdřív začneme něčím lehčím, třeba i pro teenagery. Asylum – Ústav pro duševně choré je první díl série Asylum, kde tři kamarádi, ubytovaní na New Hampshire College, zjišťují, že kolej, kde spí, bývala ústavem pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, a starý dům skrývá mnohá tajemství. Pokračování knihy se jmenují Sanctum a Katakomby. Knihy jsou doplněné působivými fotografiemi přímo z psychiatrické léčebny.

 

        

 

 

Další hororový román, který by mohl  (ale nemusel) být i pro náctileté, je Exorcismus mé nejlepší kamarádky. Příběh začíná v roce 1982, kdy se Gretchen s Abby seznámily a od té doby byly nerozlučné kamarádky. Pokračuje do roku 1988, užívají si života teenagerů a myslí si, že jim svět leží u nohou. Ale pak se stane něco, co jim změní jejich životy a poznamená je navždy. 1988 je rok, kdy Gretchen posedl ďábel… Můj další tip je záludný a děsivý Dům fúrií. Sídlo Coldthistle House nechtějte navštívit! Je temné, záhadné, překvapující, strašidelné, plné zvrácených záhad, černých bytostí a jako by tu snad žil samotný Ďábel. Atmosféra při čtení je celou dobu taková zvláštní, napjatá, záhadná a ponurá. Jako psané k počasí, které právě venku panuje.

 

 

     

 

 

 

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.

 

 

 

Třetí poločas

„Tohle je láska za časů rakoviny.“

 

Láska, manželství, rakovina, bolest a smutné odcházení. To je Třetí poločas.

Stijn a Carmen jsou manželé, mají každý svou prosperující firmu, jsou bohatí, šťastní a užívají si života spolu se svou malou roční dcerkou Lunou. Jednoho dne je však Carmen diagnostikována rakovina prsu. Ze dne na den se jejich životy změní v pobyty po nemocnicích a návštěvy po doktorech, místo večírků a popíjení v barech, jak byli zvyklí. Carmen prochází chemoterapiemi, poté ozařováním a Stijn se s tím vyrovnává po svém. Vrací se do amsterodamského nočního života, do náručí cizích žen… Autor vypráví svůj (skutečný) příběh surově, bez příkras, občas i s černým humorem. Ale popisuje vše, co zažíval podrobně a přímočaře, s ničím se nemaže a mluví i o nemoci své ženy velmi otevřeně.

„

 Není pro vás těžké, že se teď bavíte s psychiatrem o nemoci, na kterou asi nejspíš zemřete? Něco takového by vás ani nenapadlo, že, mladá paní, když jste v takovém rozkvětu života?“

 

Černobyl

Historie jaderné katastrofy

 

Černobyl je asi nejkomplexněji zpracovaná kniha o této události, ve které se dozvíte každý detail, předcházející katastrofě, ale i v následujících letech poté, které po výbuchu následovaly…

Nedokonalý reaktor, chyby obsluhy, exploze a radioaktivní zamoření skoro celé Evropy. To je Černobyl. Duben, 1986. Toto datum se zapsalo do dějin. V černobylské elektrárně se schyluje k pravidelné odstávce reaktoru, kterou doprovází pár „nepodstatných“ komplikací. Řada těchto „nedůležitých kroků“ však vede k explozi na reaktoru č. 4. Hlavní část knihy je zaměřena na tento výbuch a vše okolo něj. Chyby technické obsluhy personálu, následné čištění reaktoru, evakuace všech 50 tisíc obyvatel Pripjati a lidí v okolí elektrárny. Autor v knize odhaluje nedostatky Sovětského svazu, snahu politiků o utajení veškerých informací, včetně toho, že k explozi vůbec nedošlo.

„

Robinsonova první myšlenka byla, že někde vybuchla jaderná bomba: záření z boty vydávaly radioaktivní prvky, které se v elektrárně běžně nevyskytovaly. Oznámil nález šéfovi, a odtud byl oznámen švédskému úřadu pro jadernou bezpečnost ve Stockholmu. Úřady v hlavním městě se domnívaly, že je problém v samotné elektrárně, a pracovníci byli okamžitě evakuováni. Začalo radioaktivní testování elektrárny, ale na nic se nepřišlo, a po několika hodinách bylo jasné, že elektrárna příčinou kontaminace není. (…) Při vysokých úrovních radioaktivity i u ostatních jaderných elektráren bylo zřejmé, že radioaktivní částice pocházejí ze zahraničí. Výpočty a směr větru ukázaly na jihovýchod na jednu ze dvou světových jaderných supervelmocí, Svaz sovětských socialistických republik. Mohlo se tam přihodit něco hrozného? Sověti však mlčeli. Švédský úřad pro jadernou bezpečnost kontaktoval sovětské úředníky, kteří popírali, že by k jadernému znečištění došlo.“

 

Spolek nemrtvých holek

Pokud hledáte zábavné letní čtení o mladých, které je absolutně originální, protože je plné čarodějnic, kouzel a zombie, pak si rozhodně přečtěte Spolek nemrtvých holek!

Na Fairmontské  střední během pár dní zemřou za podezřelých okolností hned tři studentky. Policie případ uzavře s tím, že se jedná o sebevraždy. Ale Mila ví, že její nejlepší kamarádka Riley by sebevraždu nikdy nespáchala. A už vůbec ne v té hnusné smradlavé řece, která by jí zničila její platinové vlasy. Protože se Mila a Riley dřív věnovaly čarodějnictví, Mila se rozhodne, že svou kamarádku kouzlem přivede zpět mezi živé, aby společně vypátraly vraha. Kouzlo však trošku pomotá a přivede mezi živé také zbylé dvě zemřelé – June a Daytonu. Holek bývalé spolužačky, které zaživa obě čarodějné kamarádky nesnášely. Odlišným lidem a outsiderům dělaly ze života peklo. Prostě bohaté, namyšlené princezny s nosem nahoru. Bohužel ale všechny tři „nemrtvé“ trpí ztrátou paměti a nepamatují si, kdo je zabil, ani žádné podrobnosti ze dne jejich vraždy. Všechny mají pouze týden na to, zjistit kdo to byl, protože pak kouzlo vyprchá a ony se vrátí zpět do svých hrobů. Začíná neuvěřitelná jízda plná kouzel, přeměn v zombie, odhalující tkáně, ale také lásky a honu na vraha tří dívek.

„

V denním světle vypadá její mrtvolné tělo opravdu hrůzostrašně – jedno z jejích tmavých očí snad každou chvíli vypadne z důlku, modřiny na krku se slily do duhy z děsivých barev – i přesto se přinutím usmát se na ni tak srdečně, jak mi jen můj vnitřní strach dovolí.

Otočí se, zavolá na ostatní a pak tryskem vyrazí dolů ze schodů. Za ní se vynoří Riley a June a obě se snaží pohybovat tak rychle, jak jen jim to jejich poranění dovolí. Z Rileyina levého zápěstí vyčnívá zlomená kost, která zaskočí zpátky ve chvíli, kdy vkročí na uschlou trávu na konci příjezdové cesty. Junin krk se celý zavlní, když seskočí z verandy.

 

Sirotčinec slečny Peregrinové - Mapa dní

A je to tady. Moment, na který jsme všichni čekali. My, zarytí fanoušci Sirotčince, jsme čtvrtý díl vyhlíželi už nějaký ten pátek. A jestli jste tuto sérii nečetli, pak věřte, že pokud milujete temné fantasy, tak pak si ji určitě nesmíte nechat ujít!

Poté, co Jacob v prvním díle Sirotčince poznal svět podivných a v dalších dvou ho zachraňoval od netvorů a jiných zloduchů, se vrací domů, do přítomnosti, na Floridu k rodičům. Ale není sám. Slečna Peregrinová a všichni její podivní sem přijeli také a snaží se splynout se světem normálních lidí. Není to opravdu nic jednoduchého, vždyť žili v období druhé světové války, takže technické vymoženosti dnešní doby vůbec neznají. Učí se všedním zvyklostem 21. století, užívají si bezstarostné dny na pláži a čas plyne. Jednoho dne však najdou po dědečkovi Abeovi podzemní bunkr, kde je skryto mnoho věcí a tajemství o Abeově životě, které Jacob ještě neznal. Později díky tomu Jacob a jeho přátelé poznávají svět amerických podivných, ale ten není vůbec stejný jako evropský…

„

Co máte o lovcích netvorů?“

Lester zaváhal. „O kom?“

„Vím, že víte, o kom mluvím,“ řekl jsem a vysvětlil jsem mu, že jsem to zjistil z Abeovy zprávy o misi. V té zprávě se píše, že Lester žil ve smyčce z 5. ledna 1935 v Annistonu ve státě Alabama, dokud nebyla tato smyčka napadena a její ymbryna zavražděna. Abe a H našli Lestera, jak se skrývá v nějakém motelu v přítomnosti – tenkrát to byl rok 1983 – kde mu hrozilo veliké nebezpečí, že rychle zestárne.

 

Spolubydlící

Jak to může vypadat, když vztah začíná svatbou? Fingovanou svatbou kvůli úřadům a získání zelené karty?

Holland žije na Manhattanu, pracuje v divadle a den co den chodí ke stanici metra na Padesáté ulici, kde hraje Calvin na kytaru. Ona ho poslouchá a pozoruje. Platonicky se zamilovala do neznámého člověka a trochu se za to stydí. Jednoho dne shání v divadle, kde Holland pracuje, sólistu. Ona sama navrhne, že by Calvin mohl být ten pravý adept. V divadle se líbí, je opravdu jedinečný a má talent. Ale má to jeden háček. Calvin je ve státech už 4 roky ilegálně. Jak najít narychlo cestu, aby mohl Calvin vystupovat? Co třeba fingovaný sňatek? Calvin se k Holland nastěhuje a snaží se před úřady žít jako manželé…

„

Bzz. Bzz.

Teda jestli mu nevolá nějaký překupník drog a on se nebojí, že by se mohl prozradit a já bych ho pak vykopla z bytu. Nebo – a při téhle se mi skutečně tají dech – mu volá přítelkyně.

Bzz. Bzz.

„Bože můj. Ty máš holku, že?“

Calvin se tváří zděšeně. „Cože? Samozřejmě, že žádnou holku nemám.“

Bzz. Bzz.

(…) „Tohle není…“

„Co to není?“ skáču mu do řeči.

„Není to telefon.“ (…)

Bzučí to přesně jako můj vibrátor… ten, co jsem ho před pár dny strčila pod polštář pohovky.

 

Atlas štěstí

33 mezinárodních návodů, jak dosáhnout štěstí. Tato kniha nás zavede do mnoha zemí světa, od Austrálie přes Bhútán, Irsko, Finsko, Turecko, Sýrii až po Japonsko, a odhalí nám tajemství štěstí z celého světa, která nám změní život.

Anotace:

Bojíte se blížícího se pracovního pohovoru? Vezměte si příklad z Islanďanů a jejich konceptu þetta reddast, neochvějného přesvědčení, že všechno nakonec dopadne dobře.
Bloudíte životem a nevíte kudy kam? Vyzkoušejte čínský stav radosti sing-fu, který dá vašemu životu smysl.
Máte práce nad hlavu? Italové vám přiblíží ryzí umění dolce far niente neboli sladké nicnedělání.
Jste zahlceni prací a odstřiženi od přírody? Švédové na to mají lék – stačí najít smultronställe, tedy „záhon lesních jahod“, dokonalý únik od okolního světa.

Dům

Co kdyby se váš dům stal místem dokonalé vraždy?

 

 

Jack a Sydney se nastěhují do jejich nového vysněného domu. Během soužití se však začnou dít divné věci. Na půdě najdou mrtvou kočku a krabici holčičích věcí nadepsanou jménem. Ale původní majitel žádná zvířata ani děti neměl. Později v noci slýchávají podivné zvuky a vrzat podlahu. Jack začíná nad vším dumat, čím dál víc si připadá, že je paranoidní. Mezitím se Sydney seznámí s Elsie, mladou dívkou ze sousedního domu. Obě mají něco společného. Krutou rodinnou minulost a řady tajemství. Později je Elsiin otec zavražděn přímo u dveří domu Jacka a Syd. Pomalu se začínají rozplétat záhady a děsivá tajemství, která celý dům skrývá…

„

Syd?“

Bez odpovědi. Zkusil jsem do ní zlehka šťouchnout a v té chvíli jsem to zaslechl zase. Zvuk, který mě předtím probudil. Bylo to jakési šoupnutí nebo sklouznutí, něco na ten způsob – spíš posunutí podrážky než třeba cvaknutí trubky topení.

Posadil jsem se v posteli. Mrkl jsem vedle na Syd, jestli s ní ten zvuk něco udělal, ale ani se nepohnula.

 

Jako první bych chtěla zmínit, že kniha je podávána jako duchařina. Ale podle mého to není absolutně pravda. Škoda, těšila jsem se na ni, protože duchařiny miluju. Dům je prostě psychologický román, kde se rozebírá hlavně život Jacka a Syd, včetně jejich dětství. Traumatického dětství plného děsivých hrůz. Rozhodně jsem se při čtení nebála, ani mi děj nedrásal nervy, jak se píše na obálce.

Dům je tedy podle mého psychologický román s kriminální zápletkou. Čtení mě bavilo, příběh se zhruba v polovině rozjel a nutil mě číst dál a dál. Je dobře napsaný. Zezačátku docela zvláštním stylem, kde postavy píší dopisy, ale jakoby mluví k nám a vzájemně v nich reagují i na sebe. Jen jsem prostě čekala nějaké ty duchy. Chytrá, přesvědčivá zápletka je dokonale promyšlená, o tom žádná. Román výborně završí. Možná tomu trošku chyběl nějaký šmrnc a moment překvapení, ale to zase nahradí to, jak je příběh dokonale zamotaný a promyšlený do posledního detailu. Pokud máte rádi psychologické romány, pak by vás Dům mohl vlákat do svých dveří, protože skrývá hodně tajemství a bolestí z minulosti.

 

Děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 

 

 

Olivie se snaží

Vtipný, hořkosladký a nesmírně upřímný román o tom, co čekat, když nejste v očekávání.

Olivie s Felixem se snaží o dítě dva roky a stále se jim nedaří. Přestěhovali se na předměstí, Felix odmítl lákavou pracovní nabídku v Los Angeles a všechno podřizují tomu nenarozenému, ba zatím ani nepočatému miminku. Svůj sexuální život plánují na minuty, všechno berou zodpovědně, ale stále se nedaří. Samozřejmě všem přátelům a známým okolo se děti rodí, jak na běžícím pásu. Některé stihly porodit dokonce už dvakrát. V jejich vztahu to díky neúspěchům začíná skřípat, přitažlivost už není, co bývala, vášeň vyprchala. Když ale k Olivii do práce nastoupí nový, pohledný šéf, balancuje Liv na příliš tenkém ledě. Může ztratit všechno, na čem jí kdy záleželo…

 

Oblíbená sestra

Pět žen, jedna reality show, jedna vražda. Které z nich skrývají tajemství?

Nejdůležitější postavy tohoto příběhu jsou Stefanie a Brett, kolem kterých se to celé točí. Hned od počátku víme jak vše dopadlo a postupně se noříme do minulosti, z pohledu obou hlavních protagonistek, abychom došli k závěru, proč ke všemu došlo.
Tak jednoduché to ovšem není. Celá kniha je vystavěna na ženské povaze. Určitě všichni tušíme, že natáčení jakékoliv reality show musí být okořeněna určitou dávkou pikantností, které přidávají na sledovanosti. A zde tomu není jinak. Ani jedna z účastnic se neštítí absolutně ničeho, aby se dostaly až na vrchol. 
Celý příběh začíná natáčením interview s Kelly, která je posazena před kameru a měla by vyprávět o smrti své sestry. Ukrývaly tajemství, které je nám zcela jasné hned od začátku a tím se nám může zdát příběh zvláštní. Ale vše souvisí se vším, vše má rub a líc, jen musíte rozhodnout, na čí straně budeme stát.

Je docela těžké napsat víc, aniž bych mnohé prozradila. Oblíbená sestra je jednou z těch knih, které vše vyzradí hned na začátku a krok za krokem jdeme zpět do minulosti, abychom zjistili okolnosti celého příběhu.
Ze začátku bylo pro mě trochu těžké se do příběhu ponořit. Ani nevím, co mi na tom vlastně vadilo. Některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé, pořádně se celá kniha rozjela až od poloviny, kdy skutečně nabrala ty správné grády.
Oblíbená sestra je v podstatě čtení pro ženy, neboť my si rozumíme, viďte dámy. Spousta ženských myšlenek a pocitů, kterým muž nemá šanci porozumět. Ale pokud se najde i mužský čtenář, budou mu naše myšlenkové pochody a neuvěřitelná soutěživost nejspíš k smíchu. Ale my víme své.
Není to klasický thriller, i když pár thrillerových prvků by se při čtení našlo. Místy jsem se styděla za to, že i já jsem žena, neboť tolik zákeřnosti při honbě za slávou, jsem asi nezažila.
Zkuste sami posoudit, zda vám druhá kniha autorky Jessicy Knollové sedne, či nikoliv. 

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Jota.

Kniha:     Oblíbená sestra

Autor:     Jessica Knollová

Vydal:    Jota

V roce:   2019

Stran:   480