Třetí poločas

„Tohle je láska za časů rakoviny.“

 

Láska, manželství, rakovina, bolest a smutné odcházení. To je Třetí poločas.

Stijn a Carmen jsou manželé, mají každý svou prosperující firmu, jsou bohatí, šťastní a užívají si života spolu se svou malou roční dcerkou Lunou. Jednoho dne je však Carmen diagnostikována rakovina prsu. Ze dne na den se jejich životy změní v pobyty po nemocnicích a návštěvy po doktorech, místo večírků a popíjení v barech, jak byli zvyklí. Carmen prochází chemoterapiemi, poté ozařováním a Stijn se s tím vyrovnává po svém. Vrací se do amsterodamského nočního života, do náručí cizích žen… Autor vypráví svůj (skutečný) příběh surově, bez příkras, občas i s černým humorem. Ale popisuje vše, co zažíval podrobně a přímočaře, s ničím se nemaže a mluví i o nemoci své ženy velmi otevřeně.

„

 Není pro vás těžké, že se teď bavíte s psychiatrem o nemoci, na kterou asi nejspíš zemřete? Něco takového by vás ani nenapadlo, že, mladá paní, když jste v takovém rozkvětu života?“

 

 

Chtěla bych říct, že pro mě bylo zpočátku velmi těžké napsat první řádky této recenze. Držela jsem tužku v ruce, zírala na prázdné řádky svého poznámkového sešitu, přemýšlela, hlavou se mi honily myšlenky jak recenzi na tuto velmi silnou knihu napsat, jak vyjádřit to, co cítím, co cítily hlavní postavy… Myslela jsem na děj, na Stinje, Carmen a po tvářích se mi opět kutálely slzy. Jako během čtení celé knihy. Nepamatuji si, že by mě někdy takhle hodně kniha zasáhla. Po pár stránkách jsem si přečetla obálku a došlo mi, že se jedná o autorův životní příběh. O to je tento román ze života ještě více fascinující a má obrovskou hloubku. Tahle kniha mě absolutně rozebrala. Po přečtení se mnou nebyla řeč, chodila jsem jako tělo bez duše, přemýšlela o tom všem, co autor zažil, o nemoci, smrti… Ufff.

Ray Kluun detailně líčí utrpení jeho ženy a každou myšlenku, která se mu honila hlavou. Možná bych se měla omluvit, že je moje hodnocení tak strohé, vyjadřuje vlastně jen bolest. Ale o tom bohužel je život, skutečný život s rakovinou, o níž někteří víme tak málo. Jak popsat tu bolest, kterou uvnitř sebe cítím, jak mě kniha rozebrala na kousíčky a já jí mám plnou hlavu? Neustále se mi chce brečet, přemýšlím nad životem, bolestí, smrtí a tím, co je po životě.

Třetí poločas nelze popsat, přečtěte si tuto knihu, měla by to být povinná četba pro všechny, protože je tak skutečná, bolestná, plná dobrých i špatných myšlenek a rozhodně vám otevře oči. Já jsem s Carmen prožívala každý den, každou chemoterapii, každou bolest, každou řádku, kdy psala své dcerce dopisy do budoucnosti, a plakala jsem od začátku až do konce. Přečtěte si Třetí poločas, je to krutá a zároveň nádherná a silná kniha!

 

 

Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk a Lucince Horské, která mě na tuto knihu vlastně přemluvila. Děkuji moc, Lucko. Jsem vděčná, že jsem si Třetí poločas mohla přečíst a těším se na pokračování s názvem TIMEOUT.

 

Knihu koupíte zde.