pondělí 26. června 2017

Letní novinky




Tak jsem zase jednou brouzdala novinkami ve světě knih a neuvěříte! Nebo vlastně asi uvěříte, že můj seznam se rozrostl o dalších asi dvacet knížek 😄
Jak taky jinak, odolat je tak těžké. Takže jsem pro vás vybrala pár novinek, které se na nás valí a které by neměly uniknout vaší pozornosti.

Jako první nás čeká už za sedm dní třetí knížka v hlavní roli s Kim Stoneovou a já se vám zaručuji, že bude zase stát za to.



Zmizení Charlie a Amy, devítiletých nejlepších kamarádek, znamená pro jejich rodiny tragédii. Textová zpráva potvrzuje to, čeho se všichni obávali: obě se staly oběťmi únosu. Další esemeska jim však vyrazí dech – nutí rodiče postavit se proti sobě a bojovat o život svého potomka. V tu chvíli se do případu vkládá Kim Stoneová a její tým. 
Zdá se, že tentokrát budou mít co do činění s neobyčejně krutými zločinci. Klíč k případu však nejspíš tkví v temné rodinné minulosti. Čas se však krátí a Kim nechce dopustit, aby něčí dítě zaplatilo za chyby dospělých nejvyšší cenu…

Další Cobenovka se chystá na konci července. Mám přečteny skoro všechny autorovy knížky a tak je tedy povinnost, mít i tuto.


Tak jako každý chlapec měl i Will Klein v dětství svého hrdinu – staršího bratra Kena. Jedné noci však byla v městečku Livingston v New Jersey nalezena mrtvola brutálně znásilněné a uškrcené dívky. Podezření z hrůzného činu padlo na Kena a ten ještě téže noci zmizel neznámo kam. 
Po jedenácti letech nachází Will důkaz, že je jeho bratr naživu. A je to jen začátek – další a další ohromující odhalení ho postupně přinutí čelit nepříjemným zjištěním o Kenovi – i o sobě. A to nejpodstatnější překvapení ho teprve čeká…

Kate Mortonová...není co dodat, alespoň pro mě. Záruka krásného příběhu, ukrytého ve starém tajemství. Vychází začátkem srpna.


Je červen 1933 a Loeanneth, venkovské sídlo Edevanových, se připravuje na tradiční oslavu letního slunovratu. Šestnáctiletá Alice Edevanová je jako na trní: nejenže vymyslela dokonalou zápletku pro svou detektivku, ale je také až po uši zamilovaná. Jenže než udeří půlnoc a noční oblohu rozzáří ohňostroj, utrpí Edevanovi bolestnou ztrátu, po níž opustí Loeanneth nadobro.
O sedmdesát let později je po jednom nepovedeném případu seržantka londýnské policie Sadie Sparrowová poslaná na nucenou dovolenou, a tak odjede ke svému dědečkovi do Cornwallu. Když uprostřed hlubokého lesa narazí na opuštěný dům obklopený zpustlou zahradou a dozví se o malém chlapci, který beze stopy zmizel, probudí se v ní profesní ctižádost. 
Tou dobou vede Alice Edevanová, nyní stará dáma, život uspořádaný téměř stejně pečlivě jako detektivky, které ji proslavily. Až jednou začne mladá policistka klást otázky o minulosti její rodiny a probudí zpět k životu složitý propletenec tajemství, před nimiž Alice celý život utíkala…


A tato novinka mě zaujala anotací, takže je na seznamu a uvidíme. Počkáme si do půlky srpna.



Amy Stevenson byla největší novinová zpráva z roku 1995. Teprve patnáctiletá Amy zmizela, když se vracela ze školy, a o tři dny později byla nalezena v bezvědomí. Její útočník nebyl nikdy dopaden a její andělská tvář se objevila ve všech novinách i televizních zpravodajstvích. O patnáct let později Amy stále leží v nemocnici, obklopena plakáty zpěváků z 90. Let. Jednoho dne ji objeví reportérka Alex Dale, když píše nudný článek o lidech ve vegetativním stadiu. Vzpomene si na Amyin příběh a napadne jí, že by jí mohla pomoct obnovit zašlou novinářskou slávu. Jediný problém je, že Alex je stejně ztracena jako Amy, protože její alkoholismus jí o vše připravil, včetně manžela a pověsti dobré novinářky. Doufá, že když najde pachatele, postaví se zase na nohy, a tak se pouští do nebezpečného vyšetřování.
Steve Robinson patří mezi mé velké oblíbence a na jeho další příběh s Jeffersonem Taytem se už moc těším.


Když americký genealog Jefferson Tayte dorazí do Londýna, zemře mu v náruči jeho starý přítel a kolega. Nedlouho poté se Tayte a profesorka historie Jean Summerová vydají po mrtvolami poseté cestě, která je zavede až do roku 1708 k Londýnské královské společnosti. Co si mají myslet o příběhu pěti vědců, kolegů Isaaca Newtona a Christophera Wrena, kteří byli za tajuplných okolností oběšeni za velezradu? Jak se blíží k odhalení pravdy, Tayte a Summerová zjišťují, že se ocitli ve smrtelném nebezpečí. V jejich blízkosti se pohybuje vrah, odhodlaný obnovit to, co považuje za jedinou skutečnou královskou linii – a rovněž machiavelistický „lovec dědiců“, který v nejnovější sérii vražd, únosů a skandálů vidí jedinečnou obchodní příležitost.

A jako poslední horký tip, pro mne neznámá autorka, ale na seznam patří rozhodně. Mrkněte na lákačku.

Mrazivý, vzrušující psychothriller o lžích, ztrátách a touhách skrytých v hlubinách spánku…
Krásná Annalee Ahlbergová zmizela. V noci odešla z domu a zůstal po ní jen útržek noční košile na větvičce uschlého stromu u řeky. Městečkem se šíří strach a fámy. Stala se obětí zločinu, nebo opustila manžela a dvě dcery, aby mohla začít jiný život?
Její rodina však ví, k čemu došlo. Není to poprvé, co se Annalee vydala na bizarní noční výpravu – je totiž náměsíčná. A není to poprvé, co se kvůli tomu ocitla v ohrožení. Její starší dcera Lianna má dosud v živé paměti, jak matce zabránila vrhnout se z mostu do řeky.
O náměsíčnosti ví své i detektiv Gavin Rikert, který zmizení vyšetřuje. Snad právě to na něm Liannu přitahuje – ale co všechno ho vlastně spojuje s Annalee? A kdo ještě před Liannou ukrývá tíživá tajemství?


No, co říkáte? Já myslím, že se má moje peněženka rozhodně na co těšit. A jsem si docela jistá, že u vás to nebude jinak 😊
Užívejte si krásného, letního počasí, usmívejte se, opalujte se, popíjejte ledové drinky a hlavně - čtěte 😊

středa 21. června 2017

Deník z Guantanáma

Tahle kniha není poezií, ani románem...Tahle kniha je surovou výpovědí o dnešní době, o útrapách, krutém týrání a zneužití moci lidí. Nutí nás zamyslet se nad tím, zda je dnešní společnost opravdu tak zvrácená, že jen trpně přihlížíme, jak je někdo zcela zbaven práv a důstojnosti. A nezáleží na tom, zda je vinen, či nevinen.

Jen těžko nacházím slova, kterými bych vám přiblížila děj knihy a přitom příliš nezacházela do podrobností. Já sama jsem stále na vážkách, zda je hlavní protagonista a zároveň spoluautor vinen. Na to si musí čtenář udělat názor sám a věřím, že dojmy budete mít rozporuplné, stejně jako já. Budu se snažit vám spíš přiblížit okolnosti, které vedly k zatčení a následnému uvěznění v jedné z nejkrutějších věznic, Guantanámu.
Mohamedou Ould Slahi měl sen. Sen o studiích ve vzdálené zemi, o životě v demokratické zemi. Ovšem, ne všechny sny se vždy stanou skutečností. Šanci měl, jen náhoda a krutá zvůle mocných jej připravila o svobodu. 
Jako mladík vstoupil do nechvalně proslulé Al-Káidy. Sám říká, že kdysi to teroristická buňka rozhodně nebyla, prostě jen čemusi věřil a ve chvíli, kdy  letadla 11.září narazila do slavných věží, již členem nebyl. A zde jsou mé pochyby číslo jedna. Věřit, či nevěřit.
Po tomto datu se většina muslimů ve všech zemích ocitla pod drobnohledem CIA, FBI a jiných zpravodajských služeb, není se co divit. Ale Mohamadou byl zatčen ze zcela jiných důvodů. Prý byl účastníkem jakéhosi Spiknutí milénia a vyslýchán za to, že byl náborářem pro útoky ze září. Vše popírá. Pochyby číslo dva.
Každopádně Mohamadou byl v roce 2002 uvězněn a do dnes se nachází na Guantanámu. Ovšem stále nebyl odsouzen. Navzdory spoustě pokusům jeho právníků o jeho propuštění, navzdory tomu, že byla nařízeno jeho propuštění federálním soudcem, Mohamadou stále trpí a přežívá v nelidských podmínkách. Týrán, mučen, zbaven důstojného žití. Telefonní hovory s rodinou probíhají dvakrát ročně, návštěvy nemá povoleny žádné. 
Nemá možnost dokázat svou nevinu, neboť ho nikdo neposlouchá. Proto sepsal svou knihu, svou vlastní výpověď. Ale otevřené brány věznice jsou, zdá se, stále v nedohlednu.

Musím říct, že kniha se rozhodně nečte lehce. Nebyla pro mne těžká jen kvůli tématu, ale je plná dokumentů, výpovědí, ve kterých jsou celé věty cenzurovány, tudíž nečitelné a spoustu věcí se musíte domýšlet. To čtení hodně ruší. Ale taky pro mne bylo těžké uvěřit, jak se v tomto vyspělém století dokáže člověk chovat ke člověku. Zda je Mohamadou vinen či nikoliv, tím se zabývat nebudu, ale proč musí trpět nelidské zacházení, navzdory tomu, že jeho vina stále nebyla prokázána, to mi není jasné. Nicméně obdivuji jeho vůli a jeho povahu. Nemá v sobě zlobu ani zášť, vše přijímá s klidem a neuvěřitelně silnou vůlí. Nebojte se a zkuste si knihu přečíst sami. Názor si jistě uděláte sami a snad mi dáte za pravdu, že věznici v Guantanámu si žádný člověk nezaslouží.


Za recenzní výtisk děkuji Knihcentru.


Kniha:      Deník z Guantanáma
Autor:      Mohamadou Old Slahi, Larry Siems
Vydal:     Jota
V roce:    2015
Stran:     376

pondělí 19. června 2017

Červnové recenzní pro Jani


Dorazily dva nádherné recenzní kousky. Obě mají skvělé obálky a obě jsou naprosto odlišné. Tam pojďme se podívat blíž.

Recenzní výtisk z Knihcentra a já jsem na něj moc zvědavá.

Deník z Guantánama


Tři roky po svém zadržení začal psát Sláhí deník, ve kterém popisuje svůj život před tím, než zmizel v americké vazbě, „svoji nekonečnou cestu světem“ plným věznění a výslechů a svůj každodenní život guantánamského vězně. Jeho deník není jen živou ukázkou justičního omylu, ale i hlubokým osobním pojednáním, děsivým, temně humorným i překvapivě laskavým. Deník z Guantánama je dokumentem velkého historického významu, zároveň je však poutavým a nesmírně odvážným čtením.



Novinka letošního léta dorazila z Dobrých knih a já doufám, že bude stejně dobrá jako první kniha této autorky, Dívka ve vlaku.

Do vody

Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou… Na dně řeky se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství…

čtvrtek 15. června 2017

Život v Paříži, můj splněný sen


Pokud máte rádi skutečné příběhy a cestování nebo dokonce přímo Paříž či Francii, budete tuto knihu milovat. Příběh je psaný srdcem. Působí na vás, jako by vám Lisa vyprávěla vše při posezení s partou přátel u dobrého vína. Je to zpověď o tom, jak autorka truchlí po matce a zároveň se snaží splnit si dávný sen – žít v Paříži.

Lisa žije skoro celý život v New Yorku, pod neustálou ochrannou své matky. Maminka oplývá opravdu svéráznou povahou a na vše má vždy odpověď. Na dceru má až moc veliký vliv. Když ale maminka zemře, začne si Lisa uvědomovat, že si vlastně nevybudovala žádný osobní život. Vše se vždy motalo jen okolo matky. Ve snaze dobrat se odpovědí na svou existenci, zaměří pozornost na svoje oblíbené město – Paříž. Rozhodne se riskovat a pořídí si tam byt. Lisa je vržena do víru změn, problémů a i příjemných chvil, které si v dřívějším životě v New Yorku ani nedokázala představit. Bude bojovat? Nevzdá to Lisa po prvních problémech? Ustojí všechny nástrahy Paříže? To už si musíte přečíst sami…


„Otevřeným oknem jsem každou čtvrthodinu slyšela zvony z Notre Dame, jejichž melodie se pokaždé o tón natáhne, až v celou hodinu zahrají nejdelší a odbijí i čas. A ty zvony odbíjely moje dny a já jsem byla čím dál víc nesvá.

Bim-bam-bim! Slunce už konečně svítí!

Bim-bam-bim-bam! Už je půl třetí!

Bim-bam-bim-bam-bom! Co pořád trčíš doma, holka?

Naplánovala jsem si celý den: Půjdu do té restaurace, kde pracuje můj potetovaný číšník Léon, a budu tam psát, dokud mu neskončí směna. Pak mě doufám pozve na drink po práci, a možná i někam na večeři. Jsme přece v Paříži, tady je možné cokoliv."

 


Tato kniha vás přenese do Paříže – a to doslova! Budete se procházet s Lisou po pařížských ulicích, budete nakupovat ve výborných obchodech, procházet se tržnicí s bagetou v ruce a vybírat zeleninu, prostě budete žít při čtení život Pařížana. A určitě si to náležitě užijete, jako já. Lisa vám dá tipy na skrytá místa ve městě, tipy na dobré restaurace (mimochodem to popisování dobrot – sbíhaly se mi sliny J ). Budete se procházet okolo Eiffelovky, Sacré-Coeur, Montmartre nebo budete denně míjet Notre Dame. Navštívíte bary se svými francouzskými přáteli a budete okouzlovat číšníky, přesně jako Lisa. V knize se také podíváte do Burgundska, kde ochutnáte venkovský styl života, který se celý točí okolo skvělého jídla a pití.

Lisa ve svém příběhu vzpomíná také na minulost. Popisuje zde své dětství s matkou, jak spolu vycházely, co zažily, ale také život v Americe jako takový. Duch maminky vlastně provází celou knihu.

Jelikož jsem zvídavý člověk a musím si hned vše zjistit a najít a prostě vědět víc, hned po přečtení knihy, jsem hledala Lisiny stránky a blog. Pustila jsem si její videa, prohlédla fotky z renovace bytu a to vše mě tedy nadchlo. Přesně tohle miluju! Když je kniha podle skutečných událostí a já se mohu dozvědět něco víc… Mnohem víc - nad rámec knihy. Vidět autorku přesně v těch situacích, které popisuje v knize, je skvělé.

A ještě malá zajímavost? První co mě napadlo, když jsem viděla Lisy video: „No pááááni, ta žena je ale krásná. Sálá z ní život a štěstí!“

Myslím, že ani závěrečné shrnutí není třeba. Je zjevné, že se mi kniha líbila a přesně takové příběhy jsou můj šálek čaje. Cestování, skutečný příběh, představení daného města či země, plnění snů, znovunalezení sebe sama, inspirativní, dojemné, místy i zábavné… To vše je Život v Paříži, můj splněný sen.

Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte za krásnou cenu zde.
 
 
 
 

středa 14. června 2017

Nové přírůstky z Dobrých knih

 
Záměrně jsem nenapsala recenzáčky, protože né všechny jsou recenzní výtisky. Víš, že tě miluju jsem si vybrala jako odměnu a rovnou si jí vezmu na dovču jako oddychové letní čtení. Upozornila mě na ní Míša z Knižního deníčku a mě hned zaujala obálkou. Jednosměrná jízdenka mi už delší dobu zdobí knihovničku, ale nebyl na ní stále čas. A teď ten pravý přišel. Budu na ní psát recenzi právě pro Dobré knihy :-) . Dívky z trajektu je klasický recenzáček. Po této knize jsem pokukovala hned co vyšla a stále nevěděla, jestli do ní jít. Dobré knihy rozhodly :-) A já moc děkuji :-) Teď už si tyto krásky pojďme představit v anotacích:



Dívky z trajektu - Lone Theils
 
Novinářka Nora Sandová má zálibu ve sbírání starých kufrů, a když jeden obzvláště podařený exemplář objeví v malé anglické vesničce, ani ve snu by ji nenapadalo, že krom nového úlovku dost možná natrefila i na pořádného sólokapra. Na těch starých polaroidových fotografií, které z něj vypadnou, se jí totiž od první chvíle něco nezdá… A pak si konečně vzpomene: ta dvě děvčata na fotkách jsou přece ty holky z dětského domova, co se před několika lety beze stopy ztratila na trajektu z Kodaně do Anglie! Když navíc na kufru objeví jmenovku, jež avizuje, že toto zavadlo dříve patřilo známému sériovému vrahovi Billu Hixovi, pustí se do pátrání v dávném případu, který nebyl nikdy vyřešen. Vynikající temná prvotina, která hned po vydání atakovala první příčky dánského žebříčku bestsellerů.
 
 
 
 
Víš, že tě miluju? - Estelle Maskame
 
Na léto v Kalifornii se Eden vůbec netěší. Strávit ho má totiž v nové rodině svého otce, kterého už tři roky neviděla. Prázdniny by měla prožít s třemi nevlastními bratry a novou „matkou“ – lidmi, které vůbec nezná a ani netouží poznat. Na největší komunikační problémy naráží s Tylerem, nejstarším z bratrů. Nevyzná se v jeho divoké povaze, nemůže vystát jeho drzý pohled a ego vyšší než kopce v Beverly Hills. Pořád na něj ale někde naráží a čím víc poznává jeho svět nekonečných večírků a her, při kterých se porušují pravidla, tím víc jí zajímá. Začíná ztrácet hlavu pro lásku, která je zakázaná…

DIMILY je zkratka tvořená z prvních písmen názvu prvního dílu trilogie Did I Mention I Love You? Autorka Estelle Maskameová má obrovskou fanouškovskou základnu a její série se ve světě stala fenoménem. Ve Velké Británii se DIMILY trilogie zařadila do žebříčku pěti nejlepších young adult knih všech dob.



Jednosměrná jízdenka - Katy Yaksha

Autobiografický inspirativní román o cestě nejen za znovu nalezením ztraceného já se odehrává v prostředí úchvatného Říma a na jednom malém ostrově na jihu Itálie.V období, kdy ostrov vrní zimní autentickou náladou, tajemnou atmosférou, v tichu, v poklidném tempu obyčejných rituálů, kdy máte možnost přiblížit se k jeho duši, k duši těch, kteří se narodili do jeho náruče, i k té své.Kniha plná obzorů bez limitu a hlasu moře vás zavede do kouzelných míst, očaruje náhodnými setkáními, zapojí do rozhovorů o pravém smyslu života, o opravdovém štěstí, o lásce.Osloví každého, kdo se chce ve svém životě dostat pod povrch, za to, co je běžné, mimo zaběhlé stereotypy.Kdo se odváží za hranice vlastních obav a omezení a touží se napojit na svou pravou cestu.Stát se sám sebou a jít přímo za tím, o čem si sní.Bez kompromisů, s rozzářenýma očima a s radostí malého dítěte, kterému, protože už zase začalo věřit, padají do klína splněná přání jako hvězdy na noční obloze.



pondělí 12. června 2017

Nebudete se bát ničeho zlého

Na přebalu knihy se píše - Dvě sestry, jedno temné tajemství. Budete překvapeni, jak temné je. Myslíte si, že tahle rodina není tak docela normální a běžná. Ale pokud půjdete do hloubky, zjistíte, že se zase tak moc neliší od té vaší. Jde jen o to, čemu věřit a čemu věří hlavní protagonisté našeho příběhu. 

Nejdříve bychom se měli trochu podívat pod pokličku jedné rodiny, nahlédnout do jejich soukromí. Máma, táta, sestry Rose a Sylvie. Běžný obrázek. Liší se pouze výběrem povolání, dá-li se tomu tak říkat. Oni totiž Sylvester a Rose Masonovi denně nevstávají za rozbřesku a nestojí celý den kdesi v obchodě nebo továrně. Oni se živí něčím naprosto nezvyklým, až démonickým. Vymítají ďábla. Takže pokud si myslíte, že vaše dítě, či jiný člen vaší rodiny, je posedlý ďáblem, obraťte se na ně. Vlastně...ono to nepůjde. Manželé Masonovi byli jedné chladné, zimní noci zavražděni, jak příhodné, v kostele.
Celá kniha začíná již po jejich smrti, vyprávěním jedné z dcer, Sylvie. Sylvie, která byla přímým svědkem vraždy a na základě její výpovědi, vrah za svůj zločin pyká. Nebo, že by se snad onu osudnou noc mýlila?
Po vraždě rodičů se stává jejím opatrovníkem její starší sestra Rose a řeknu vám zcela upřímně, ta holka je šílená. Nezodpovědný bohém, nezvládající péči o svou mladší sestru, tedy pokud by ji to vůbec zajímalo. Každopádně Sylvii vrtá hlavou spousta věcí, které jí nedávají spát. Kromě neustálého šumu v uších, trápících ji od výstřelu v kostele, ji kdesi v podvědomí stále cosi uniká. A rozhodnutí, přijít všemu na kloub, na sebe nenechává dlouho čekat. 
Představte si podivnou panenku, zamčenou v kleci, noční výlety za klientem a ponurý sklep, kam po setmění prostě nevkročíte. A vyjde vám z toho mistrně vyvedená sonda do jedné rodiny a jejich tajemství. Prostě Nebudete se bát ničeho zlého.


Já jsem si zpočátku myslela, že půjde o duchy, řinčení řetězů ve sklepě, nadpřirozeno. Ale kdepak, nic z toho se nedělo. Jakési duchovno jsem v knize objevila, to ano, ale jen proto, že nám jej autor zcela nenápadně od prvních stránek podsouvá. V důsledku jde totiž o mnohem přízemnější motiv, proč se rodina živila tím, čím se živila. Ale ano, namítnete, sama Rose Masonová jistými schopnostmi vládla. No, možná, ale přesvědčte mě, že jen nebyla duševně na jiné úrovni než vy nebo já. Nebo se vám zdá, že chovat panenku jako malé dítě a zavřít ji do klece, protože je ovládána zlem, je normální? Nebo nastěhovat si do domu ďáblem posedlou dívku, která mimochodem jednoho dne záhadně zmizí, je běžné?
Sami se přesvědčte, sami se rozhodněte, čemu budete věřit. Mladá Sylvie vás provede dlouhým úsekem života celé rodiny, nastíní vám běžný pracovní den i noc, svěří vám trápení, které rodiče měli se vzpurnou starší Rose. A na konci se vám dostane za odměnu překvapujícího rozuzlení, které jen čekalo na svou příležitost.



Za poskytnutí recenzního E-booku patří můj dík Nakladatelství Mystery Press.


Kniha:    Nebudete se bát ničeho zlého
Autor:    John Searles
Vydal:    Mystery Press
V roce:   2017
Stran:     432

čtvrtek 8. června 2017

Má ji rád nemá ji rád

Novinka z pera britské autorky Sharon Bolton je podmanivá, zvrácená, překvapivá a rozhodně si udrží vaši plnou koncentraci. Protože pokud si myslíte, že její úmysly máte prokouknuté, nemůžete se víc mýlit. A vaše sympatie budou poletovat od jednoho k druhému, až si nebudete jisti, komu a čemu věřit.


V hlavní roli se nám představí trochu nezvyklá právnička Maggie. K soudu zásadně nechodí, rozhovory neposkytuje, o jejím soukromí se neví zhola nic. A přesto je nejvyhledávanější zastánkyní práva, ovšem pouze mezi doživotně odsouzenými. Neboť jí nezáleží na to, zda jste vinen, či ne. Jde jí pouze o pocit nadvlády nad policejními složkami, o pocit její moci nad bytím a nebytím odsouzeného. A dlužno dodat, že slaví úspěchy. Na svobodu dostala z cel doživotně odsouzených pěknou řádku vrahů. Není snad tedy na místě, že má právo na trochu extravagance? Chodí po svém prostorném domě, mluví s kýmsi neznámým a vlasy má zářivě modré. Je autorkou mnoha detektivních románů, ale o autogram ji nežádejte.
Ve věznici se zvýšenou ostrahou si odpykává svůj trest odsouzený vrah Hamish Wolfe a jeho jedinou nadějí, jak zvrátit jeho osud, je právě ona modrovlasá advokátka. Na základě mnoha důkazů, jej porota uznala vinným za prokázanou vraždu tří žen, čtvrtá se nikdy nenašla. Za dlouhých dní a nocí skládá origami a píše milostné dopisy své lásce, ale o kterou jde, prostě neuhodnete. Neboť tento šarmantní doktor, oplývající sympatiemi k mírně obézním ženám, je v hledáčku mnoha vdavek chtivých dam, které ho zaplavují svou přízní. 
Hamish se zoufale snaží přimět Maggie, aby se ujala jeho případu a prokázala jeho nevinu. Dokonce existuje i jakýsi fanclub Hamishe Wolfeho, bojující o jeho propuštění. Fakt, že je plný polovičních bláznů, bezdomovců, není až tak důležitý.
Maggie dlouho odolává všem přímluvám, dopisům, kytkám, ležících u jejího prahu. Ale je to silnější než ona a po mnoha měsících se případu ujímá a jde po stopách všech zavražděných žen. Ale má tajemství. Tajemství, pečlivě skrývané před světem a tak zvrácené, že vám to vyrazí dech.
Vynikající thriller Má ji rád, nemá ji rád mohu s čistým svědomím a bez uzardění vřele doporučit všem fajnšmekrům, kteří mají rádi kvalitní napětí, bez kudrlinek, okolků a zbytečných frází. Nudou rozhodně zívat nebudete, autorka vám to nedovolí. Jednotlivé kapitoly jsou pečlivě proloženy elektronickou komunikací mezi hlavními protagonisty, novinovými články i milostnými psaníčky. 
Já sama jsem poletovala mezi náklonností k Hamishovi, kdy mi prostě jeho šarm logicky učaroval a k Maggie, o které jsem měla naprosto zcestné představy. Není čas na nudu, není čas na žádné tanečky. Pokud máte dojem, že příběh ustrnul na nějakém hluchém místě, okamžitě jste vtáhnuti do děje z jiného místa a z jiného pohledu. Žádná krvavá řezničina, žádné hororové představy. Jen napětí do posledního dechu a naprosto nečekaný, zvrácený konec jedné osudové chyby a nedorozumění. A o tom to přátelé celé je, nikdy, ale opravdu nikdy, si nezahrávejte se ženou. Věřte mi.

Za recenzní výtisk patří můj velký dík Nakladatelství Domino

Kniha:    Má ji rád, nemá ji rád
Autor:    Sharon J. Bolton
Vydal:    Domino
V roce:   2017
Stran:    560


pondělí 5. června 2017

Děti, které přežily Mengeleho



Než začnu psát o této velice silné knize, ráda bych recenzi zahájila citátem samotné Evy Mozesové Korové:

„Doufám, že se mi nějakým skromným způsobem podaří poslat světu vzkaz o odpuštění. Vzkaz o míru. Vzkaz o naději. Vzkaz o uzdravení. Ať už nejsou nikdy žádné války, žádné experimenty (…), žádné plynové komory, žádné bomby, žádná nenávist, žádné zabíjení, žádné Osvětimi.“

 

Děti, které přežily Mengeleho je o sestrách – dvojčatech, Evě a Miriam, kterým bylo pouhých deset let, když byly poslané i se svou rodinou do Osvětimi. Rodiče viděly naposledy při selekci, před vstupem do tábora. Nejspíše byli všichni poslaní rovnou do plynu. Ale sestry, díky tomu, že byly dvojčata, přežily. Vyhlédl si je doktor Mengele, známý jako „anděl smrti“, a okamžitě si je odvedl.

Kniha popisuje, co s nimi Mengele prováděl. Tedy nejen s nimi, ale i ostatními dvojčaty, které potkávaly, nebo s nimi bydlely na „baráku“. Jako jedny s mála dvojčat zázrakem přežily. Je zde popisováno, i jak se složitě všichni dostávali po válce domů a co se s jejich životy dělo dál.

„Zůstat naživu byla ta nejdůležitější věc. Věděly jsme, že jsme naživu kvůli experimentům. Díky šťastné náhodě přírody. Protože jsme byly Mengeleho dvojčata.“

Jedna z mnoha knih o holocaustu a přesto je jiná. Protože Mengeleho přežilo opravdu jen pár dětí, na kterých dělal pokusy. S úctou se klaním Evě a Miriam, které i v deseti letech byly tak silné psychicky, že si říkaly: „Tohle musíme přežít, stůj co stůj.“ A ony přežily. Obdivuji Evu, že se rozhodla všem odpustit, dokonce i Mengelemu, který je tolik týral. Víc asi k této knize není třeba říkat, byla by to jen slova. Ale v této knize jsou přece činy! Činy, které překonaly zlo, válku, koncentrační tábor a bolesti. Tyto dvě dívky byly obdivuhodné a já děkuji Evě Mozesové Korové, že se rozhodla své zážitky sepsat. Protože takového knihy by měl číst opravdu každý…

Moc děkuji Dobrým knihám za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.


středa 31. května 2017

Nesmíš mě milovat - Prokletý tanzanit


Silný příběh, který zamává s vašimi city!




 

„Člověk vždy zůstane to nejkrutější zvíře ze všech.“

 

WAW! Tak tohle byla po dlouhé době kniha, která mě nenechala jít spát, dokud jsem jí nepřečetla. Hltala jsem stránku po stránce, říkala si ještě kousíček, až mi nakonec zbývalo jen dvacet stran a ty jsem prostě musela dočíst. Ve dvě ráno jsem knihu zaklapla a přemýšlela. Hlavou mi běhalo něco jako: „Tak to byl opravdu mazec, jak to ta Monika dělá? No prostě umí skvěle psát, protože tohle byla jízda. Příběh se četl úplně sám J.“


Než začnu psát děj knihy, ráda bych připomněla, že Prokletý tanzanit je přímé pokračování prvního dílu Nesmíš mě milovat – Barvy lásky, na ní je recenze zde.

Děj navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Prolínají se zde opět dvě časové linie.

Ashanti – otrokyně z africké země Kongo, kterou zachránil její pán Arthur před znásilněním a možná i smrtí a odvezl ji s sebou do Belgie, ke své rodině, kde jim má dvanáctiletá Ashanti pomáhat v domácnosti. Když ale do domu po nějaké době vtrhnou exekutoři, snaží se zabavit vše, co Arthurova rodina vlastní, včetně otroků. Ashanti je prodána do nevěstince, kde se draží její panenství. Jak to s mladou míšenkou dopadne? Co se bude dít dál, když v Evropě začíná první světová válka? Uvidí se ještě někdy s Arthurem? Bude vůbec někdy ve svém životě šťastná?

Sandy de Vos miluje saudského korunního prince a on ji. Chtěl se kvůli ní vzdát trůnu, ale to nemohla Sandy dopustit. Jejich láska jim není souzená. Rashid to nehodlá vzdát, najme Sandy na další práci – najít mu ztracený tanzanit, který si přál jeho otec na smrtelné posteli. Ví, že je to v podstatě nemožné, ale možná právě proto to chce. Budou spolu trávit více času. Cesty je zavedou do Turecka, poté do Nepálu, kde je zastihne veliké zemětřesení. Najednou si Sandy začne uvědomovat, když je zavalená sutinami a Rashidovi jde o život, že možná příběh Ashanti bude mít něco společného i s ní a jejím milovaným…

 

Krátce po dvanácté Viktorie vyslovila jméno mého prvního zákazníka. Vyzvala ho k uplatnění práva, nechat si moje panenství ukázat a dosvědčit lékařem. Potom ho provázela do jiné místnosti, kde ho žádala, aby uhradil sumu, kterou sám nabídl. (…) Potácel se z jedné strany na druhou. S tímto nechutným chlapem se mám teď vyspat? Droga působila zvláštně, ale přece jen začínala působit. Otupila moje city. Smířila jsem se se svým osudem. (…) Zdolat schody s opilým chlapem byla strašná patálie. Obě jsme ho musely podpírat.


Příběhy silných a odvážných dívek mi přirostly k srdci, stejně jako milá autorka Monika Wurm, která si vás svým psaním získá hned po prvních řádcích, a vy nebudete chtít přestat číst. Vyprávění má vlastně úplně vše. Je napínavé, smyslné, nabité erotikou, ale také plné zla, násilí a krutosti lidí, kteří neberou ohledy na druhé nebo trpí předsudky vůči barvě pleti. Opět se dozvíte něco o otrocích a pozici černochů ve společnosti před a během první světové války.

 
Román je o lásce tak silné, že překoná mnohá úskalí a překážky. Tolik let, které jim nepřály. Tolik smutku, nenávisti a zklamání… Příběh je také o obrovské touze člověka nevzdávat se a přežít i v těch nejkrutějších podmínkách.

Závěr a celkové zpracování je perfektní a fascinující. Kruh se nečekaně a neuvěřitelně uzavře a příběhy z minulosti a přítomnosti se propojí. Vše je propletené, provázané a geniálně promyšlené od samého počátku. Klobouk dolů milá Moniko, jsem hrdá na to, že se můžu řadit mezi Tvé přátele a moc se těším na Tvojí další knihu!  J

 

Moc děkuji nakladatelství Brána a autorce Monice Wurm za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 



úterý 30. května 2017

Svět knihy 2017 pro Venilafi magazín


Světem knihy na Svět knihy 2017


Každoročně je pořádána velká akce pro všechny knihomily, nakladatele, vydavatele, spisovatele… Jmenuje se Svět knihy a já, jakožto docela obyčejný milovník dobrého čtení, jsem neodolala a tu nádheru spatřila na vlastní oči. Asi se vám to bude zdát zvláštní, když říkám nádheru, ale pro mě to byl obrovský zážitek. Vezměte dítě do hračkářství a bude koukat s otevřenými ústy a zcela určitě neodejde s prázdnou. Přesně tak to bylo i se mnou na veletrhu knih. Tři obrovské místnosti plné voňavých knížek, chápete, že jsem musela odolávat velikým pokušením. Odnesla jsem si nádherných devět kousků a vůbec jsem neřešila, že je budu muset taky nějak dopravit domů. On se totiž tento koníček i docela pronese. Představím vám knihy, ke kterým mám nejblíže....


Pokračování článku si můžete přečíst Na stránkách magazínu Venilafi.

čtvrtek 25. května 2017

Malé černé a devět žen



„Na šatech je nejdůležitější žena, která je nosí.“

                                                                               Yves Saint Laurent

 
 

Tak tuhle knihu si dokážu představit jako skvělý film. Smála jsem se už při čtení prvních řádků. Romantická komedie jako vyšitá! Před autorkou smekám, jak dokáže psát lehce, s nadhledem, ironií a hlavně čtivě!

Malé černé a devět žen je příběh klasických černých šatů, které se dostanou do života několika žen a jejich partnerů. Osudy hlavních hrdinů jsou trošku propletené a osoby v nich se navzájem ovlivňují. Zázemí děje je v dámském oddělení obchodního domu Bloomingdale´s, kde se tyto šaty prodávají, půjčují a vyměňují a tím právě ovlivňují osudy hlavních postav.

 


„Kde váš přítel ty šaty koupil?“ zeptal jsem se. „V Bloomingdale´s… Nebo teda, byly v tašce v Bloomingdale´s,“ odpověděla váhavě. Znovu jsem je očichal, na různých místech. „Nerad vám to říkám, ale je na nich formaldehyd.“ Samantha Schwartzová se okamžitě vyzvracela k mým nohám a začala hlasitě vzlykat. Vůbec se nedala utišit. Žvýkající kamarádka mi vysvětlila, čím se její přítel živí a jak se to tedy nejspíš stalo. Musím přiznat, že jsem málem začal brečet s ní. Který idiot by sundal šaty z mrtvoly a dal je své přítelkyni?


Když jsem poprvé listovala knihou, bála jsem se, že se budu v hlavních postavách ztrácet. Na první pohled se mi zdálo, že jich tam je docela dost. Ale nenechte se mýlit! Jen jsem se začetla, věděla jsem, že tomu tak nebude. Každá kapitola je přehledně označená, kým je vyprávěná a dokonce je zde i povolání každé osoby, aby nás nemátlo velké množství jmen. Vše „běželo“ jak má a já se neustále musela při čtení usmívat a smát.

Tohle byla opravdu oddechovka, jak má být! Zábavná, milá, místy vás dokonce až dojme, ale také se při čtení zasmějete. Moc mě bavila. Nikde žádné „hluché“ místo, vše plynulo naprosto přirozeně a děj ve mně vzbuzoval zvědavost, která mě poháněla číst dál a dál a nepřestávat. Tento příběh si vás prostě získá a já bych ho opravdu moc ráda viděla také zfilmovaný!

 

Moc děkuji nakladatelství METAFORA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

středa 24. května 2017

Sucho


Před více než dvaceti lety odešel, rozhodnutý nikdy se nevracet. Příliš mnoho křivd a bezpráví ho udržovalo na kilometry daleko. Ale jeho dávný přítel je mrtvý a spolu s ním jeho žena a malé dítě. A proto je zpět a je rozhodnutý, tentokrát neutíkat, ale podívat se všem lidem v Kiewaře zpříma do očí...


Ve věku 16 let si myslíte, že vám svět leží u nohou. Neděláte si moc s ničím starosti, jen se tak poflakujete kolem, ochutnáváte první doušky piva a prožíváte první lásku. Ovšem jen do chvíle, kdy ta vaše první láska umírá a vy se stáváte hlavním podezřelým z její smrti. Na malém městě to rozhodně chodí jinak a lidé, v něm žijící, vás prostě vyštvou. Sbalíte kufry, prodáte farmu a odjedete do velkoměsta, bez jediného ohlédnutí.
Tohle se stalo Aaronu Falkovi. Mrtvou dívkou, utonulou v řece je mladinká Ellie, jedna ze čtveřice nerozlučných kamarádů. Falk, Luke, Gretchen a Ellie. Každý se svými rodinnými problémy, starostmi a tajnými sny. Vše končí v okamžiku, kdy je Ellie nalezena utonulá a městem se šíří štvavá kampaň, namířená na Falka i jeho otce. 
Po dvaceti letech se Aaron Falk vrací do Kiewary, aby se rozloučil s dávným přítelem Lukem. Chyba? Nebo jen smysl pro stará přátelství?  Na žádost Lukových rodičů, zůstává i po trýznivém pohřbu a spolu s místním policistou Racem se pouští se do pátrání po důvodu, proč se jeho kamarád rozhodl vzít zbraň, zastřelit svou ženu, syna a nakonec spáchat sebevraždu.
Svým návratem rozvíří téměř klidné vody vedrem sužovaného města a otevírá staré křivdy. Sám se stává terčem pomluv, nejednou je blízko k pěsti a slovním roztržkám, starousedlíci nezapomněli na Elliinu smrt a jeho jméno je opět skloňováno ve všech domácnostech. Jak to tehdy bylo? A co se stalo v Lukově rodině? Věřte, že odhalení je tak překvapivé a důvody pro vraždu tak strašně přízemní, že budete velmi překvapeni. 


V prvním debutovém díle autorky Jane Harperové dostanete vše, co by měla kvalitní detektivka mít. Napětí se střídá s pohledem do soukromí všech, kterých se to týká. Stará tajemství, obestřená lží a nepravdami, se objevují s pravidelných intervalech, kdy už máte současnosti plné zuby. A popisované vedro téměř cítíte, obklopí vás stejně jako obyvatele městečka kdesi v horké Austrálii, vzduch, tetelící se horkem, se stane vaší součástí. Nečekejte dramatický výbuch emocí, že se budete bát usnout. Jen prostě velmi kvalitní příběh a já jsem velmi zvědavá na další díla této spisovatelky. 


Za recenzní e-book patří můj dík Nakladatelství Host.

Kniha:     Sucho
Autor:      Jane Harperová
Vydal:      Host
V roce:     2017
Stran:      383

úterý 23. května 2017

Povídky podivných




 
 
Podivní jsou zpět! A to ve velkolepém stylu! Pojďte se mnou opět nahlédnout do světa podivných a to přímo ve formě povídek, ze kterých Millard a ostatní děti ze „Sirotčince“ předčítaly.

Kniha obsahuje deset povídek o původních podivných. Například o bohatých kanibalech, o první ymbryně nebo o dívce, která dokázala zkrotit noční děsy. Ta byla mimochodem docela strašidelná. Kniha je pojatá originálním stylem – a to tak, že ji sepsal a poznámkami opatřil přímo Millard Nullings, chráněnec slečny Peregrinové. Ano, je to ten neviditelný chlapec ze série Sirotčinec. 


„A co potom?“ pokračovala. „Přijdou další podivní v nouzi a brzy nám nebude stačit ani nová smyčka. Dosáhneme hranice. Zvládnu jen tolik, kolik zvládnu.“ Engelbert si povzdychl a poškrábal se na hlavě. „Kéž by ses dokázala naklonovat.“ (…) „Pak bys mohla dělat spoustu smyček a my bychom se mohli trochu rozprostřít. Dělá mi starosti, když je nás tolik pohromadě na jednom místě. Rozdělíme se do frakcí a začneme mezi sebou bojovat. A když, pánbůh nás chraň, by se stalo něco tragického v této smyčce, populace podivných v Británii se sníží na polovinu, než bys řekl švec.“


Jako první musím zmínit obálku knihy. Je opravdu skvostná! Na první pohled jsem si jí zamilovala, výtisk si vystavila v obýváku a týden se na něj jen dívala, než jsem se pustila do čtení. Je neobyčejně hrubá na omak a ten zlatý tisk! No prostě nádhera.  Další úžas přišel, když jsem knihu otevřela. Pááááni! To grafické zpracování a ty obrázky… Jen tak jsem si ji prohlížela a usmívala se. Už jen samotný úvod od „podivného vydavatele“ začínající: „Milý čtenáři, kniha, kterou držíš v rukou, je určena pouze pro podivné oči…“ Zní to tak tajemně a zároveň, pro nás fanoušky, zasvěceně. Pak následuje předmluva od samého Millarda a ta je prostě skvělá.

 
Myslím, že knihu si může přečíst každý, jak bez rozdílu věku, tak také i ten, kdo třeba ani nečetl sérii Sirotčinec slečny Peregrinové. Povídky se dají v podstatě brát jako pohádky. Jedna lepší než druhá. I když pro příznivce série mají i svůj skrytý význam.

Povídky podivných jsou příjemným pohlazením pro vaši podivnou duši dítěte. Můžete je klidně číst svým trošku odrostlejším dětem (některé části jsou docela strašidelné). Jsou to skvělé příběhy o nadpřirozených, v podstatě pohádkových bytostech, u kterých si odpočinete. No a ti, kdo milují podivné – VY TU KNIHU PROSTĚ MUSÍTE MÍT! Věřím, že budete nadšení, tak jako já.

Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.