sobota 15. června 2019

Pekárna v Brooklynu



Krásný, romantický a vtipný příběh o cestě za velkou louži, sladkých dortících, voňavé pekárně, dobrém jídle, lásce a přátelství…

Sophie se pracovně vydá z Londýna do New Yorku, na výměnnou stáž do amerického časopisu. Dostane ubytování nad malinkou útulnou pekárnou, kde pracuje Bella, zároveň i Sophiina bytná. Ženy se spolu spřátelí a tráví společný čas také v kuchyni. Sophie Belle občas vypomáhá s pečením pro pekárnu. Na scéně se objevuje Bellin bratranec Todd, který je zároveň Sophiin nový kolega v práci. Oba se velmi sblíží, podnikají výlety po New Yorku, Brooklynu, a tráví spolu většinu volného času. Ani jeden ale netouží po vztahu, to si ujasnili hned na začátku. Jak to s nimi dopadne? Jak Sophie uspěje v novém zaměstnání? A co Bella a její záměr, péct také svatební dorty?


Co, tvůj zadek? Ne, ani trochu,“ zalhala a pocítila nával horka. Odkdy si začala představovat muže nahé? Tedy spíš Todda. „Je něčím výjimečný?“ zeptala se a snažila se o nenucenost.
„To se mi na tobě líbí, Angličanko,“ zlehka ji šťouchl do ruky, „držíš mi ego na uzdě.“
„Rádo se stalo,“ opáčila rázně a vděčně si oddechla, že nedokáže číst myšlenky.

pátek 14. června 2019

Neděle patří tatínkům


16. června slaví svůj svátek ti, bez kterých by legrace nebyla tou správnou legrací, ti, kteří dokážou zatloukat hřebík do zdi bez toho, aniž by si zlomili palec, ti, kteří si rádi hrají až do vysokého stáří. Tatínkové. Neměli bychom na ně zapomínat, měli bychom si vzpomenout i na ně, když maminky i děti mají své svátky za sebou. A určitě jim udělá radost i nějaká ta maličkost. 
Na stránkách Dobrých knih je dárkových předmětů víc než dost, zkusme se mrknout, co by se pro ně hodilo.
Pokud tatínek rád čte, nejlepší volbou bude Dárkový certifikát, tím nikdy nic nezkazíte.

 Tedy jen pokud má rád knížky. Holduje tatínek ranní kávě a nemá ten správný hrneček? A co tento, s krásným nápisem, a tak akorát do ruky?

Pokračování všech tipů na dárky najdete v článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.

středa 12. června 2019

Tipy na audioknihy na dovolenou


Už se nám to opět blíží. Dveře všech škol se zavřou, uklízečky vymetou poslední papírky a zbytky křídy ze tříd a teď budou celé dva měsíce je na nás, rodičích, abychom zabavili ta naše dítka.
Samozřejmě je vypravíme na dětské tábory, ale taky nás určitě s nimi čeká dovolená. A ať už se vypravíme autem do rozpáleného Chorvatska, nebo poletíme do nějaké exotické destinace, jedno platí pro všechny stejně. Žádné dítě nevydrží při cestování v klidu sedět. Takže nastává otázka, jak je zabavit, abychom tu cestu přežili bez přibývajících šedivých vlasů. Co takhle zkusit nějakou audioknihu? I děti, které nečtou, by to mohlo bavit, a my tak doženeme ztracený čas, kdy nám na čtení nezbývá energie. Vybrala jsem pár audioknih, které v dnešní, uspěchané době zažívají nebývalý boom a snad se jimy i vám trefím do vkusu.
Jistě znáte hrdiny ze Čtyřlístku a jejich dobrodružství, nebo dřevěné postavičky Spejbla a Hurvínka. To je jen malá část krásné audioknihy To nejlepší pro malé i velké posluchače. Bavit se u poslechu bude celá rodina.
Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy

čtvrtek 6. června 2019

Zlatý dům


Rodinná sága volně inspirovaná osudy Rothschildů, kde peníze neznají hranice, a zásady rodiny jsou vždy na prvním místě.

Goldbaumovi jsou nejvlivnější a nejbohatší židovská rodina své doby. Rozvětvené příbuzenstvo žije v Anglii, Francii, Švýcarsku, Německu a Rakousku. Mladá Greta žije ve Vídni se svou rodinou a je náhle provdána za londýnského bratrance Alberta, kterého nikdy neviděla. Musí se odstěhovat ze své rodné země a zvyknout si v Anglii, kde nikoho nezná. Píše se rok 1912 a Goldbaumovi zvažují založení nové pobočky jejich firmy v Americe. Politická situace v Evropě však pomalu a nenápadně dává vědět, že se schyluje k válce, která později k bolesti všech, jednotlivé rodinné větve Goldbaumů postaví na opačné strany barikády.

Má Greta zůstat v Anglii s novou rodinou nebo se vrátit k otci a matce do Rakousko-Uherska? Zamiluje se do Alberta nebo ho bude nenávidět? Jak skončí celá rodina po válce?

Kdybych si dnes měla vybrat jen jednu knihu, byla by to...



Než jsme byly tvoje. Bez pochyb. Tahle kniha mě poslední dobou zasáhla nejvíce a já jí ještě dlouho vstřebávala. Román je dokonce inspirovaný skutečnými událostmi, které otřásly Amerikou, a já o nich neměla ani tušení. Slyšeli jste už o Tennesseeském spolku pro umisťování dětí v Memphisu a jeho vůdkyni, zlodějce dětí, Georgii Tannové? Neslyšeli? Pak si tedy musíte přečíst tuto knihu!

Tento skutečný příběh mě zasáhl tak, že jsem si ihned po přečtení musela hledat na internetu veškeré informace o těchto událostech. Dokonce jsem našla videa, v nichž se ukazuje například skutečný dům v Memphisu, kde se tyto hrůzy z knihy děly. Našla jsem také fotografie a životní příběh Georgie Tannové či skutečné ofocené inzeráty z novin, kde nabízela a propagovala „zlodějka dětí“ své sirotky jako vhodný vánoční dárek, a spousty dalších informací. Ale teď už pojďme ke knize.
 
 
 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 

středa 5. června 2019

Beze svědků

Když vám zmizí dcera, je to bolest. Když najdou v lese jen její kosti, je to bolest. Když se po deseti letech ukáže, jak to vlastně bylo, mělo by se vám ulevit a uzavřít to. Nebo se vám naskytne druhá šance?

Ellie byla v nejkrásnějším věku, měla celý život před sebou. Přítel, se kterým plánovala léto, rodinu, která ji milovala. Až do osudného dne, kdy poznala svou zkázu, svou záhubu a od té chvíle se stala pro všechny nezvěstnou. Ale tím její příběh nekončí.
Deset let se snaží Laurel vyrovnat se smrtí své milované dcery. Její bolest a ztráta byla příčinou rozvodu, byla důvodem k odcizení se zbylými dvěma dětmi, nyní již dospělými. Uzavřená před světem, jen s prací na půl úvazku, hlavně moc nepřemýšlet.
Jednoho dne v kavárně potkává muže s velkým M. Muže jménem Floyd a po počátečních rozpacích si k němu najde cestu. Ve svém věku padesáti let se zdá, že je jí dána druhá šance, šance, jak zapomenout na bolest ze ztráty dcery.
Floyd se zdá být dokonalým mužem. Sám vychovává dceru Poppy, sice malou podivínku, ale Laurel si ji zamiluje. Jedna věc jí ovšem nejde do hlavy. Jak je možné, že je Poppy tak moc podobná její zemřelé dceři. Čím víc s ní tráví čas, tím víc otázek jí koluje v hlavě a začíná pátrat po Poppyině matce. Vychází najevo, že ji kdysi znávala a tajemství začínají nabývat pevnější obrysy. A pravda snad může být krutá, ale zároveň darem.

Lisa Jewellová se nám už představila s knihou Dům ve kterém jsme vyrůstali, kterou jsem četla. Ale ani náhodou jsem nebyla připravena na tento čtenářský zážitek, v podání knihy Beze svědků. Přestože jsou recenze rozporuplné, já jsem uchvácena. Za mě se mi dostalo čtení příběhu, který má jiskru, nápad, který jsem v jiné knize ještě nenašla. Příběh, který jsem doslova spořádala na posezení.
Možná se bude zdát, že zmizení a smrt dcery bylo v thrillerech opakováno mnohokrát, ale tady jsem dostala něco navíc. Perfektně promyšlený plán, který nemohl vyjít, i když potenciál měl. Našla jsem zde stejnou měrou napětí, tajemství, trochu psycha, trochu citu, všeho vrchovatě. Nenudila jsem se ani jednu stránku a to mohu říci málokdy.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:     Beze svědků
Autor:     Lisa Jewell
Vydal:    Cosmopolis
V roce:   2019
Stran:    288





úterý 4. června 2019

Rozhovor se Sandrou Dražilovou Zlámalovou, autorkou pohádkových knížek




Znáte Sandru Dražilovou Zlámalovou? Že neznáte? Pak dovolte, abych vám jí představila. Sandra zatím vydala dvě pohádkové knížky. Kulíškovy neposedné příhody a Čarodějnice Bordelína, která vyšla před pár týdny. Do toho právě dopsala třetí knihu, snad mohu prozradit, že se jedná o pokračování skřítka Kulíška a jeho dobrodružství a my už se všichni moc těšíme, až kniha spatří světlo světa. Její pohádky jsou doprovázené nádhernými ilustracemi od Marie Koželuhové, které zaujmou nejen každé dítko, ale i mnohé dospělé. Sandra vystudovala učitelství jak pro střední, tak pro základní školy, z čehož čerpá i ve své tvorbě. Dříve se věnovala také překládání a tlumočení z německého jazyka. Nyní je především maminkou tří uličníků, takže jsou všechny její příběhy „testované na dětech“. Miluje knížky, sportování a cestování se svými dětmi a manželem. Seznámily jsme se díky mému recenzování knih, blogu a myslím, že i spisovatelce Monice Wurm, která je naše nejoblíbenější a obě se s ní známe osobně (rozhovor s Monikou najdete zde). Sandra je velice milá, skromná žena a já jsem nesmírně vděčná, že mě před několika lety oslovila, a že jsme se mohly poznat také osobně. Její pohádky jsou promyšlené do posledního detailu, jsou zábavné a zároveň, nenápadným způsobem, pro děti velmi poučné. Ale teď už jí pojďme pozdravit…



Ahoj Sandro, vítám tě u nás, na stránkách Magazínu Dobrých knih. Chtěla bych ti nejdříve moc poděkovat, že sis na mě udělala čas a souhlasila s rozhovorem. Vím, že jsi pracovala jako učitelka, co byl ten první impuls, že začneš psát, a dokonce přímo pohádky?
 
Ahoj Veru, nejprve děkuji za možnost rozhovoru. Ano, dříve, tj. před dětmi, jsem pracovala jako učitelka. Ale pohádky, tedy konkrétně Kulíška, jsem začala psát již na vysoké škole. Prvním opravdovým impulsem pro mě byla zkouška z dětské literatury, kdy jsem zkonstatovala, že dětský svět by měl být bez násilí, lehce naivní, jemný, úsměvný – tehdy mě dost mrzelo, že se dětská literatura ubírala směrem, který  podle mě moc „dětský“ nebyl. Proto po jejím složení jsem sedla k notebooku a napsala první kapitolu a pak už to šlo samo.
 
 
Kdy ses rozhodla oslovit nakladatele?  
 
Poprvé jsem je oslovila asi před 8 lety, kdy jsem ode všech obdržela zamítavou odpověď. V té době jsem byla rozhodnutá pohádku sice dopsat, ale nechat si ji tzv. „v šuplíku“. Až v 2017 se mi povedlo svou pohádkou oslovit nakladatelství Brána a oni mi Kulíška vydali. Nyní vydávám pohádky pod nakladatelstvím Grada zn. Bambook.
 
 
Věděla jsi, že se psaní pohádek chceš věnovat i dál – a naplno?
 
Nevěděla, ale už při dopisování první pohádky se mi v hlavě rojila druhá, a tak to je i nadále. Sotva končím jednu, už vím, o čem bude další.
 
 
Neláká tě teď psát třeba i jiný žánr? Taková romantika pro ženy či příběhy ze života? Nebo ses v pohádkách prostě našla? 
 
Pohádky mě jednoznačně baví, protože tam vím, jestli je dobrá nebo ne. Ono když děti pohádka nebaví – tak už jí druhou šanci nedají. Prostě nebyla dobrá. Ale nepopírám, že mám napsanou osnovu a námět na knížku pro dospělé. Jestli na ni někdy dojde, to zatím netuším.
 
 
 
Pokračování rozhovoru čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 

pondělí 3. června 2019

Krejčí z Osvětimi


Osudy muže, který se narodil v Československu, přežil Osvětim, stal se krejčím amerických prezidentů a mnoha lidí amerického showbyznysu.

Autor knihy Martin Greenfield se narodil v tehdejším Československu jako Maximilian Grunfeld. V Americe se poté přejmenoval na Martina. Ale nepředbíhejme. Maximilian byl židovský chlapec, který vyrůstal s rodiči a sourozenci ve vesničce Pavlovo, když je odvezli během druhé světové války dobytčáky do Osvětimi. Přišel zde hned na začátku o celou rodinu: otce, matku, dvě sestry, malého bratříčka i prarodiče. Mengele je všechny poslal vlevo. Maxe vpravo. Po pochodu smrti byl přemístěn do Buchenwaldu a tam přečkal do osvobození. Později emigroval do Spojených států, kde si našel práci u GGG Clothing, což byla jedna z největších firem v odívání. Postupně se vypracoval tak, že podnik převzal a vede ho dodnes pod svým jménem Martin Greenfield Clothiers. Firma dosáhla takového věhlasu, že Martin obléká od samého začátku přední americké osobnosti a hvězdy, jako je například Michael Jackson, Frank Sinatra, Barack Obama, Bill Clinton či Donald Trump.


Vyrostl jsem v Karpatech a myslel jsem, že jsem zvyklý na krutý vítr a mrazivé noci. Mýlil jsem se. V noci jsem měl ruce i nohy zkřehlé zimou, když jsem se choulil pod tenkou pokrývkou, kterou nám Němci dali. Stávalo se, že jsme po probuzení nacházeli na pryčnách zmrzlé vězně.“

 

sobota 1. června 2019

Sirotčinec slečny Peregrinové - Mapa dní



A je to tady. Moment, na který jsme všichni čekali. My, zarytí fanoušci Sirotčince, jsme čtvrtý díl vyhlíželi už nějaký ten pátek. A jestli jste tuto sérii nečetli, pak věřte, že pokud milujete temné fantasy, tak pak si ji určitě nesmíte nechat ujít!

Poté, co Jacob v prvním díle Sirotčince poznal svět podivných a v dalších dvou ho zachraňoval od netvorů a jiných zloduchů, se vrací domů, do přítomnosti, na Floridu k rodičům. Ale není sám. Slečna Peregrinová a všichni její podivní sem přijeli také a snaží se splynout se světem normálních lidí. Není to opravdu nic jednoduchého, vždyť žili v období druhé světové války, takže technické vymoženosti dnešní doby vůbec neznají. Učí se všedním zvyklostem 21. století, užívají si bezstarostné dny na pláži a čas plyne. Jednoho dne však najdou po dědečkovi Abeovi podzemní bunkr, kde je skryto mnoho věcí a tajemství o Abeově životě, které Jacob ještě neznal. Později díky tomu Jacob a jeho přátelé poznávají svět amerických podivných, ale ten není vůbec stejný jako evropský…


Co máte o lovcích netvorů?“
Lester zaváhal. „O kom?“
„Vím, že víte, o kom mluvím,“ řekl jsem a vysvětlil jsem mu, že jsem to zjistil z Abeovy zprávy o misi. V té zprávě se píše, že Lester žil ve smyčce z 5. ledna 1935 v Annistonu ve státě Alabama, dokud nebyla tato smyčka napadena a její ymbryna zavražděna. Abe a H našli Lestera, jak se skrývá v nějakém motelu v přítomnosti – tenkrát to byl rok 1983 – kde mu hrozilo veliké nebezpečí, že rychle zestárne.

 

čtvrtek 30. května 2019

Spolubydlící



Jak to může vypadat, když vztah začíná svatbou? Fingovanou svatbou kvůli úřadům a získání zelené karty?


Holland žije na Manhattanu, pracuje v divadle a den co den chodí ke stanici metra na Padesáté ulici, kde hraje Calvin na kytaru. Ona ho poslouchá a pozoruje. Platonicky se zamilovala do neznámého člověka a trochu se za to stydí. Jednoho dne shání v divadle, kde Holland pracuje, sólistu. Ona sama navrhne, že by Calvin mohl být ten pravý adept. V divadle se líbí, je opravdu jedinečný a má talent. Ale má to jeden háček. Calvin je ve státech už 4 roky ilegálně. Jak najít narychlo cestu, aby mohl Calvin vystupovat? Co třeba fingovaný sňatek? Calvin se k Holland nastěhuje a snaží se před úřady žít jako manželé…



Bzz. Bzz.
Teda jestli mu nevolá nějaký překupník drog a on se nebojí, že by se mohl prozradit a já bych ho pak vykopla z bytu. Nebo – a při téhle se mi skutečně tají dech – mu volá přítelkyně.
Bzz. Bzz.
„Bože můj. Ty máš holku, že?“
Calvin se tváří zděšeně. „Cože? Samozřejmě, že žádnou holku nemám.“
Bzz. Bzz.
(…) „Tohle není…“
„Co to není?“ skáču mu do řeči.
„Není to telefon.“ (…)
Bzučí to přesně jako můj vibrátor… ten, co jsem ho před pár dny strčila pod polštář pohovky.

 

Potemnělý ráj


Hledáte napínavé čtení, obsahující také lásku, ždibec erotiky, ale i vraždy a tajemno? Pak si rozhodně přečtěte Potemnělý ráj. Pojďte se mnou nahlédnout na stránky této detektivky, která vám nedá spát…

Laura si už před rokem otevřela vlastní restauraci, splnila si tak svůj sen a je šťastná. Jednoho dne však při tragické nehodě zemře její blízký přítel a Laura si klade otázky, zda to byla opravdu dopravní nehoda a náhoda, či úmysl, vražda. Policie samozřejmě s ničím novým nepřichází, navíc Lauře se začínají dít další zvláštní věci. Někdo se pokusí zapálit její restauraci a nastražit na ní vraždu, která se stane přímo v její kuchyni. Mezitím se sblíží s rančerem Lukášem, u nějž má ustájeného jejího milovaného koně Bolera. Na Lauru se sypou další a další „jobovky“ a ona se začíná hroutit. Co po ní tenhle psychopat chce? Proč to vůbec dělá? Může to být někdo z jejích blízkých?

 


Nabrala do plic trochu kyslíku a zoufale se snažila vstřebat přízračnou skutečnost, že v její kuchyni leží mrtvý muž. Jeho lebku rozdělil na dvě nestejné poloviny ocelový sekáček na maso, který dosud vězel v ošklivé ráně. Byl to ten samý, co používal nejen Lauřin kuchař, ale také ona sama.
Kriste pane, opakovala si stále dokola. Jak se jen tohle mohlo stát? To přece nemůže být pravda!
Jenže byla. Krvavé stopy na podlaze, těle i nejbližším zařízení mluvily jasnou řečí. Nemýlí se, ani nespí. Doopravdy stojí ve vlastní kuchyni nad mrtvolou muže…kterého zná.
 

 

středa 29. května 2019

Pátá oběť

Opičí vrah mu nedá spát. Už jej měl na dosah, ale vyklouzl a zdá se, že je nepolapitelný. Ovšem na scénu vstupuje  vrah mnohem víc úskočný, lstivý a brutální....!

Kdo jste loni zaznamenali knihu Čtvrtá opice a upoutala vás, neměli byste si nechat ujít novinku tohoto autora, s názvem Pátá oběť. Detektiv Porter je zpět. Jeho nezdar se zatčením Opičího vraha mu stále nedá spát a i když se na scéně objevuje nová vražda, brutálnější, lstivější, než co doposud zažil.
Mrtvá dívka, nalezena pod ledem, se kterým si pachatel dal spoustu práce, skoro jakoby to vypadalo jako divadelní scéna. Ovšem mnoho věcí absolutně nesedí. Šaty mrtvé dívky nepatří jí, ale dívce, nahlášené jako zmizelé před nedávnem. Jde o sériového vraha? Sam Porter ví, že má co do činění s člověkem, který se neštítí ničeho. Vrahem, který zachází příliš daleko a své hry dovádí k dokonalosti. To mu ovšem nezabrání dál pátrat po "Opičákovi", což mu vyslouží postavení mimo službu. Kdo je tady lstivější? Opičák, sám detektiv, nebo vrah, který je brutálnější než kdokoliv před ním?
Spousta otázek, na které není jednoduché nalézt odpovědi a ví o tom i agent FBI, Porterovi kolegové a unesené dívky také rozhodně mají co říci.

                         "Nemůžeš si hrát na Boha, aniž bys poznal ďábla..."


Čtvrtá oběť v loňském roce rozvířila hladiny thrillerových vod. Autor J.D.Barker stvořil postavu detektiva, který rozhodně vzbuzuje emoce a nejinak je tomu i v jeho druhé knize. 
Kdo první díl nečetl, mohl by místy mít malý problém se zorientovat, i když autor dává velkou dávku nápověd. Vše je dopodrobna vždy vysvětleno, ale určitou mezeru určitě pocítíte. Každopádně se s Opičím vrahem setkáme i zde, s jeho matkou, díky které se stal tím, kým je.
Pátá oběť je příběhem pouhých čtyř dnů, kdy se koná hon na vraha. Bestiálního a krutého. Je zde velký prostor i pro kolegy hlavního hrdiny, i pro tajemného vraha a to knize dodává tu pravou šťávu. 
Nelekejte se stran, kterými tento skvost oplývá. Všech 600 stran vám proklouzne mezi prsty jako nic. Neboť autor rozhodně ví, jak si přitáhnout vaši pozornost a lapí vás do svých sítí.
Pokud spisovatel Barker chystá další díl v hlavní roli s detektivem Porterem, já jej jen uvítám. Samotný závěr knihy tomu tedy rozhodně nasvědčuje, tak doufám, že milovníci skvělých thrillerů nebudou muset čekat příliš dlouho.




Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Domino

Kniha:     Pátá oběť
Autor:    J.D.Barker
Vydal:    Domino
V roce:   2019
Stran:     600


Děti, máme vás rádi!

První červen neodmyslitelně patří těm nejmilejším stvořením – našim dětem. Svátek dětí  je pro někoho pouhým dnem v kalendáři. Ale pro maminky, tatínky, babičky, dědečky je to den, kdy děláme dětem radost, ať už v jakékoliv formě. Počasí nám letos moc nepřeje, snad se do prvního června sluníčko umoudří a začne hřát, a my vezmeme děti do Zoo, nebo na výlet. Ale máme i pár nápadů, jak naše ratolesti odměnit. A zde je pár tipů a ukázek.
Snad každé dítě miluje hry, jakékoliv. A nejlépe, pokud je může hrát s námi, dospělými. Uznávám, ne vždy máme energii, ale tento den je jejich, pojďme si s nimi tedy hrát. A co třeba s hrou Ranč? Kupujete půdu, hospodaříte, rozšiřujete vědomosti… Já jsem rozhodně pro.

Pokračování článku s tipy na dárky pro děti najdete na stránkách Magazín Dobré knihy.

úterý 28. května 2019

Top jarní knihy





Tento rok vyšly opět samé úžasné knihy. Je jich samozřejmě pěkná hromada a my jsme se rozhodli, že vybereme ty nejlepší, které jsme četli nebo na které se chystáme, abychom vám výběr usnadnili. Zajímají vás horory, sci-fi, historické romány, romantika, holocaust nebo něco úplně jiného? Od každého žánru máme něco, podívejte na naše tipy těch nejlepších knih uplynulých tří měsíců…

 


Nejpropíranější duchařina poslední doby? No přeci Duch domu Ashburnů! Pokud milujete duchy, přízraky, tajemno a záhady starých domů, pak neváhejte. Tahle kniha vám nabídne všechno, po čem toužíte. Na obálce se píše, že příběh nemáme číst, pokud žijeme poblíž hustého, temného lesa, pokud je venku větrno a hlavně ji máme číst pouze za denního světla. Starý dům a duch kráčející poblíž. Prostě prvoplánově duchařina jako vyšitá! Výborné, děsivé, čtivě napsané a já vám mohu směle oznámit, že miluju Darcy Coates. Okamžitě potřebuji její další knihu Tajemství sídla Craven Manor, kterou nakladatelství Fobos právě připravuje.

 


Máte raději sci-fi? Pak by vás mohl nadchnout Remade, postapokalyptický sci-fi román, kde se zákeřný virus šíří světem. Muži, ženy i děti se před očima přeměňují na tekutinu, zůstává po nich jen oblečení a kosti. Při čtení jsem byla velmi napjatá, ponořená do děje a úzkostí nemohla ani dýchat. Jímala mě hrůza a děs, v tom dobrém slova smyslu. Navíc má děj tak rychlý spád, že ani nemrknete, budete na konci a určitě, tak jako já, nebudete rádi, že jste dočetli. Proč? Protože ten závěr je tak šokující! Já doufám, že druhý díl vyjde opravdu brzy, abych nezapomněla souvislosti.

 


Jste spíše na literaturu faktu z období holocaustu? Pak si přečtěte tento biografický román. Autor zde sepsal celé své memoáry, vypráví o svém dětství, o období v Osvětimi a Buchenwaldu. Popisuje útrapy, jak vše přežil, až se nakonec vypracoval na majitele oděvní firmy, která oblékala známé hvězdy, jako byl Michael Jackson, Frank Sinatra nebo dokonce i Barack Obama či Donald Trump. Kniha je věcně napsaná, žádné zbytečné povídání okolo, dozvíte se zde to nejzajímavější a nejdůležitější.


 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 
 
 
 

pátek 24. května 2019

Zlatá klec

Šťastné manželství, přepychový dům, rodina jak vystřižená z časopisu. Pod slupkou bohatství a lesku diamantů se skrývá lež, podvod, a na obzoru je pomsta. Tak krutá, že zůstává rozum stát. Ale já jí fandím… Jsem stejně zvrácená?


Fay a Jack. Manželství, které začalo velkou lží, ale podařilo se ji skrývat, až se na ni téměř zapomnělo. Fay a Jack. Partneři, kteří společně vybudovali prosperující firmu s miliardovým obratem a mají vše, o čem společně snili. Fay a Jack. Manželé, ovšem jeden z nich se postupem času stává vůdčí osobností a ten druhý ustupuje do pozadí. Fay je typická milionářská manželka sedící doma, starajíc se o malou dceru, přehlížejíc první náznaky katastrofy, která se k ní blíží. Nevnímá bouřkové mraky, stahující se nad jejich vztahem. Ano, Jack je dlouho v práci a je věčně špatně naladěný, ale to jen proto, že tam tvrdě pracuje. Domeček z karet se sesype ve chvíli, kdy se Fay stává přímým svědkem jeho nevěry a Jack ji vyžene z domu. Bez peněz, bez majetku, bez dcery. Každá jiná by se sesypala, ale Fay má plán. Zničí Jacka, zničí vše, co má, jeho novou rodinu, jeho firmu, vezme si vše, na co má právo. A nebude se ohlížet vlevo, vpravo. Vezme si vše, co je její, a ještě o kus víc.
Pokračování recenze najdete na stránkách Magazínu Dobré knihy.


úterý 21. května 2019

Otec musí zemřít

Italský bestseler, který je těžký nejen svou vahou, ale i obsahem. Nevěříte....?

Ještě nikdy jsem nečetla nic italského, to musím zmínit hned na začátku. Ke knize jsem přistupovala trochu s respektem, neboť počet stran, je jich 530, mě malinko odradil hned na začátku, přestože mám tlusté knížky ráda. A pak už jen následovala spanilá jízda italskými ulicemi, lesy, zákoutími a já byla ztracená. Chvílemi až doslova.
Otec musí zemřít má trochu zavádějící název. Nejde o otce v pravém smyslu slova, ale o zločince, který chce, aby mu unesený chlapec tak říkal. Tím malým chlapcem se kdysi stal devítiletý Dante, kterému se po letech ze zajetí podaří uprchnout. Ovšem, věznění na něm zanechá vážné důsledky. A přestože má hlavu na správném místě a mozek mu jede na sto procent, trauma z dětství se na něm projevuje těžkou klaustrofobií a nedůvěrou ve své okolí. Jeho bystrý mozek bývá využíván při profilování malých dětí, zda byly zneužity a podobně. V tom je opravdu výborný. A proto se není co divit, že je přivolán k vyšetřování uneseného chlapce, jehož matka byla nalezena na mýtině s useknutou hlavou. Jako tzv parťáka dostane Colombu. Ženu, policistku, zbavenou své funkce pro její momentální indispozici. Má za sebou trauma, pro ni přezdívané Katastrofa, ze kterého se jen těžko vzpamatovává a její nevole k okolnímu světu je velmi podobná tomu, co prožívá Dante. 
Oba se s velkým zdráháním pouští do pátrání po malém chlapci a hned na počátku naráží na velkou podobnost s Dantovým starým únosem. Ve hře je stará, dřevěná píšťalka a Danteho pracně budovaná slupka lhostejnosti dostává první trhliny. Zdá se, že Otec je zpět a připraven zničit život dalšímu chlapci, další rodině. 

Otec musí zemřít se v Itálii vyhoupnul na první příčky tohoto žánru a já plně rozumím tomu proč. Nenechte se odradit počtem stran, od prvních slov, od prvních stránek jste okamžitě vtaženi do krutého, lstivého, zvráceného děje, až na konci vydechnete se slovy - páni! Pravda, byly chvilky, kdy jsem se mírně ztrácela v postavách, neboť zpočátku jsou v knize jakési vsuvky, které zdánlivě nedávají smysl. Ale jsou důležité, jen je zapotřebí to překonat a trochu se soustředit.
Hlavní postavy jsou ztvárněny dokonale. Colomba se svou prořízlou pusou, která pro vulgarismus rozhodně nejde daleko a proto moc příznivců nemá. Dante je jako ustrašený kluk, který se svým trumatem bojuje ze všech sil.
Samotný děj má ten správný náboj, spád, který od dobrého thrilleru očekávám. 
Přestože kniha neměla a nemá žádnou masivní reklamu, malou, stříbrnou nálepku by si za mě jistě zasloužila.  

Za recenzní výtisk děkuji Knihcentru.

Kniha:     Otec musí zemřít
Autor:     Sandrine Dazieri
Vydal:    Nakladatelství Plus
V roce:   2019
Stran:    536

pátek 17. května 2019

Pod rozpáleným sluncem


Spletité příběhy tří žen z horké Afriky, plné emocí, bolestí a ztrát…

Tento příběh, odehrávající se převážně v Keni, popisuje život Masajky Simi, americké antropoložky Leony a těhotné, úzkostlivé Jane.

Leona žije přímo v masajské vesnici poblíž Naroku. Neplánovaně otěhotní a porodí přímo ve vesnici, za pomoci Masajek, zdravou holčičku. K dceři však nic necítí a chce se jí vzdát. Poprosí svojí nejlepší přítelkyni Simi, která je neplodná, zda by její dceru nevychovávala. Žena souhlasí, holčičku pojmenuje Adia, adoptuje jí, aby to v komunitě bylo oficiální, a ona tím přestane být podřadnou neplodnou ženou, ale matkou. Což je u Masajů pro ženu to nejdůležitější poslání.

Těhotná Jane je ženou diplomata, který neustále cestuje. Jednou je poslán služebně do Libérie, a později po narození dcery Grace, do Keni. Grace se stane nejlepší kamarádkou Adii a spolu se dívky jednoho dne vydají hledat neznámého Adiina otce...


Místo toho Simi spatřila, jak Leona táhne její dítě – její dítě – z chýše, kde probíhala obřízka. Obličej Leony, většinou bez výrazu, byl temný jako mraky, jako nejtemnější období dešťů. Oči měla skelné – oči prokletých žen – a pohled, který upírala na Adiu, byl jako plameny. Její angličtina byla v tu chvíli příliš rychlá, drsná a zlostná na to, aby jí Simi dobře rozuměla. Ale její záměr byl zřejmý. Chtěla Adiu odvézt pryč.
Simi instinktivně, stejně jako jiné matky, chytla Adiu za ruku a táhla ji zpátky od propasti. Adia ji volala jménem „Yeyo! Mami!“ a natahovala k ní ruku.

 

Venkovské sídlo - Zlaté časy




Byl její první velkou láskou, tenkrát na rodinném panství Dranitz. Pak ale museli uprchnout a vše se zdálo být navždy ztraceno…

Příběh se odehrává ve dvou časových liniích. V roce 1990, po pádu Berlínské zdi, navštíví sedmdesátiletá Franziska místo svého mládí – panství Dranitz. Je rozhodnutá zde zůstat na trvalo a dávno zchátralé sídlo opravit. Přijela však z bývalého Západního Německa a lidé v padlém Východním Německu jí mají za zlé, že jim chce vzít bývalá baronka jejich družstevní pozemky a zavřít socialistický konzum, který byl roky v bývalém Dranitzu. Všechny domy jsou v této části šedivé, omšelé a oprýskané. Na rozdíl od pokročilejšího Západu. Nejednou se někdo postará, aby Franzisce ztížil situaci, protože si myslí, že to vzdá a odjede. Ona ale dělá pravý opak. Chce zde žít i se svou vnučkou Jenny, která jí pomáhá vrátit sídlu dřívější krásu.
Další dějová linie začíná roku 1939, kde Franziska vzpomíná na časy strávené na panství s rodinou, dvěma bratry a sestrou. Poznala zde svou první velkou lásku Waltera Iversena, kterého jí vzala válka.
Když se nastěhuje na panství v roce 1990, začne si povídat s místními, kteří u nich v sídle pracovali a zůstali i po válce a zjistí, že ví mnohem víc než ona sama. Společně začnou rozplétat tajemnou minulost a to, co se vlastně v Dranitzu stalo, když musela s maminkou na příkaz sovětské okupační správy sídlo opustit.
 
Je tady. Ach bože! Jejich dům. Pořád tady ještě stojí. Připadal jí menší než dřív, šedivější a prostší. Víc než čtyřicet let v sobě Franziska chovala touhu po tomhle místě. Teď je u cíle. Stále tomu nemůže uvěřit – konečně je opět doma…“
 
Možná půjdu proti proudu, ale musím říct, že jsem čekala víc. Do poloviny jsem s knihou hodně bojovala, v podstatě se tam nic nedělo. Děj mi přišel zdlouhavý a nudný. Opravdu zajímavých bylo posledních sto stran, i když příběh skončil přesně tak, jak jsem si myslela.  Láska a válka mi přišla tak nějak upozaděná všem událostem roku 1990 a tomu, co se dělo okolo panství v té době, včetně oprav domu, či špatným mezilidským vztahům na vesnici. Některé popisování zde bylo zcela zbytečné.
 
 
Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 

čtvrtek 16. května 2019

Májové knižní radosti

V knižním světě se na nás i v květnu budou hrnout novinky, na které čekáme. Jsem milovníkem thrillerů, ale našla jsem i jiné žánry, o kterých vím, že mají své fanoušky. O víkendu má být opět krásně, tak oprašte zahradní lehátko a nechte se inspirovat mými květnovými knižními tipy. Jdeme na to!



Hned na začátku května vyšla novinka Stefana Ahnhema s názvem Osmnáct pod nulou. Jeho předchozí knihy jako je Oběť bez tváře, nebo Devátý hrob naháněly při čtení husí kůži. Autor si na nic nehraje, děj nepostrádá akčnost a rychlý spád, proto myslím, že ani jeho nová kniha nebude výjimkou.



Další tipy na skvělé knihy najdete na stránkách Magazínu Dobré knihy




středa 15. května 2019

Malé sladké lži

Lež, která otřásla láskyplným vztahem dcery a otce. Lež, která ovlivňuje životy i po letech.

Maryanne Doyleová zmizela, když Cat byla ještě malou holčičkou, bylo jí sotva osm let. Cat dívku znala, byla oblíbená, muži se po ní otáčeli a její otec nebyl vyjímkou. Nejednou ho viděla s dívkou mluvit, vášnivě se hádat. Ale teď je mrtvá a její otec tvrdí, že ji neznal.
Tato lež doprovází Cat až do dospělosti, kdy ji poznáváme. Setkáváme se s ní jako s mladou ženou, pracující na policejní stanici jako detektiv Cat Kinsellová. Zarputilá, s buldočí povahou, ale jak už dnes módním trendem, nesoucí si v sobě staré jizvy z dětství. 
Když je přivolána k vraždě mladé ženy, její kontrolka se rozsvítí. Zavražděná byla nalezena kousek od bydliště jejího otce a až nápadně se zločin podobá čemusi, co jí do dnes straší ve snech. Ačkoliv policie podezřívá manžela zavražděné, shodných znaků se zmizením a vraždou Maryanne je čím dál víc a Cat se potýká se svými starými démony.
Lze najít ještě cestu ke svému otci a napravit to, co svou lží zničil? A je Cat schopna uvěřit, nebo ji budou dál trápit pochyby? Hrozí, že tímto zločinem se vše, co pro ni znamená tolik, bude zničeno a její pracně nabytý klid se zhroutí.

Narazila jsem na pár názorů, že autorka má stejný styl jako Robert Bryndza. Já osobně to moc ráda nemám, každý autor je svůj a každý je něčím vyjímečný. Jedinou podobnost, kterou jsem v knize našla, je to, že hlavní hrdinka je žena, má štiplavý smysl pro humor a je rozhodně svá. Nepodléhá konvencím, jde si za svým, tak jak ona uzná za vhodné, ale zde podobnost končí.
Malé sladké lži nemůžu označit za naprostou pecku, z které bych oněměla a nedokázala na ni přestat myslet. Jde ale o knihu, u které se nudit nebudete. Zápletka je novinkou, na kterou jsem jinde nenarazila a to je rozhodně osvěžující. Žádná známá klišé, žádné tanečky okolo hlavních postav, jde se rovnou k věci. Všechny hlavní postavy, kterými se to v příběhu jen hemží, jsou lehce uvěřitelné, z masa a kostí a jejich sarkastický humor je příjemný. 
Malé sladké lži jsou prvním dílem ze série a jsem velmi zvědavá, zda si autorka mou pozornost udrží i při čtení dalších knih. Uvidíme, potenciál má velký.

Děkuji Nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk.

Kniha:     Malé sladké lži
Autor:     Caz Frearová
Vydal:    Cosmopolis
V roce:   2019
Stran:    432