středa 19. ledna 2022

Dům v zátoce

 

Rodinné tajemství, minulost, která přímo souvisí s přítomností, to je nádherně napsaný román Dům v zátoce.

Hlavní protagonistkou celého příběhu je mladá žena Lucy, která se vrací do míst dětství její matky, aby vyplnila její poslední přání. Malé městečko ji uvítá s otevřenou náručí, už jen proto, že je své matce tolik podobná. 

V další dějové linii se setkáme s její matkou Beth, coby mladou dívkou, zpovídající při rozhovorech starou ženu, která jí vypráví svůj rodinný příběh. Příběh Claire, chudé dívky, která neměla na růžích ustláno a která svou lásku věnovala jedinému muži.

Všichni v tomto příběhu mají svá temná zákoutí, která si bedlivě střeží. A ač se to může zdát, ani u jedné dějové linky jsem se nenudila, ba naopak. Styl tohoto vyprávění mi sedl naprosto dokonale a brzy jsem se ponořila do dávných vzpomínek staré ženy, fandila dívce, která hledala své místo v životě a spolu se současnou Lucy procházela starým domem, který se stal jejím dědictvím.

Jako třešnička na dortu je nález starých kostí v zahradě domu, který Lucy získala a musí se rozhodnout, zda si jej nechá, nebo prodá velmi šarmantnímu vinaři Hankovi, který se stává jejím rádcem i průvodcem.

Jak se postupně odvíjí životy všech, který se pátrání po minulosti týká, tím víc se příběh zamotává a děj místy nabývá na jisté dramatičnosti. Cože velmi oceňuji, neboť autorka Mary Ellen Taylor dokázala skloubit dohromady vše, co dělá knihu atraktivní.

Před nedávnem jsem zde psala o knize Staré sídlo od stejné autorky a s naprostou jistotou můžu říct, že Dům v zátoce je bezkonkurenčně lepší, alespoň pro mě.

Samozřejmě přichází ke slovu stará klišé jako statný muž, bezbranná žena a láska, ale tak nějak to k tomuto žánru patří a autorka romantickou dějovou linku umně vložila do tajemství a dávného zločinu.

Pokud jste milovníky podobných knih, pak by vám ani tato uniknout rozhodně neměla, neboť já ji řadím mezi to nejlepší, co jsem na závěr loňského roku přečetla.


Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:        Dům v zátoce

Autor:        Mary Ellen Taylor

Vydal:       Cosmopolis

V roce:      2021

Stran:       368


úterý 11. ledna 2022

Lastočka

Dramatické události na pozadí naší dávné minulosti, které ukazují, jaký byl život před druhou světovou válkou, během ní a jak lidé dokázali slepě uvěřit komunistickým ideálům. 

Když jsem poprvé zaregistrovala knihu Lastočka, upoutal mě nejdříve název. Neotřelý a podmanivý, lehce zapamatovatelný, jako slovo z dětské říkanky. Po přečtení anotace jsem měla jasno, knížka putovala na seznam a posléze pod vánoční stromeček a Ježíšek se rozhodně nespletl s výběrem.

Ponoříme se do příběhu mladého Josefa a jeho rodiny. Sledujeme lásku mladých manželů, jejich začátky, narození jejich dětí a první, zdánlivě nenápadné oťukávání s novou politickou stranou, komunismem. A tato nově nabytá vášeň rodinu zavádí do Ruska, srdce tohoto hnutí, kde se jim narodí Ludmila, vypravěčka celého příběhu. Ale právě zde přichází vystřízlivění, kruté, temné a Josefovy ideály v lepší život se hroutí jako domeček z karet. Z Ruska s celou rodinou prchá, ale ani doma nenachází klid, po kterém touží. Je označen za zrádce, uvězněn a jeho rodina se musí potýkat se zlovůlí režimu a nikdy vytoužené štěstí a tolik potřebný klid již nenašla.


Jitka Závodná si rozhodně umí pohrát s dějem a čtenáře vtáhnout do svých řádků. Od první kapitoly jsem věděla, že to nebude četba lehká a nebyla. Neúměrné množství smutku, prožitků, které by málokdo zvládl se ctí, beznaděje, naprosté odevzdanosti se osudu, citlivý příběh naprosto obyčejných lidí, kteří jen chtěli věřit. To vše v knize Lastočka najdete.

Vyrůstala jsem v éře komunismu a moc dobře vím, že to nebyla jednoduchá doba. Lidé byli zmanipulováni, omráčeni ideologií, která neměla šanci fungovat navždy. Přesto trvala dlouhá léta a rodin, jako je ta Josefova, bylo nespočet.

Autorka do děje zasadila mnoho situací, které se zakládají na skutečnosti a o to více čtení nabírá na autetičnosti. Mnoho emotivních částí umně proložila politickou propagandou, která v té době byla samozřejmostí a já se při čtení ani na chvilku nenudila. 

S velkou radostí knihu mohu jen doporučit, i když jistě není pro každého. Ale velmi pozitivní reakce čtenářů a vysoké hodnocení knihy mluví za vše.


Kniha:      Lastočka

Autor:      Jitka Závodná

Vydal:     Samonákladem

V roce:   2021

Stran:     328



 
 

pondělí 10. ledna 2022

Ztracené klenoty

Byla krásná, odvážná a osud jí nadělil špatné karty. O mnoho let později její příběh touží vyjít na světlo.
 

Mladá historička Kate dostává opravdu vzácnou nabídku. Má napsat článek o starém, londýnském pokladu, který je opředen tajemstvím a ví, že některé ze šperků mají něco společného s její vlastní rodinou. Vydává se do Londýna, okouzlena třpytem drahokamů a spolu s fotografem Marcusem začíná její pátrání po minulosti blýskavých kamínků. Nejen on je jejím průvodcem, s sebou má i záhadné skici šperků po prababičce, na nichž jsou zvláštní knoflíky. Až nápadně podobné šperkům cheapsideského pokladu.

Co mají společného kresby, její prababička a tajuplný poklad, který budí pozornost celého světa? Musí se vydat dál než jen do Londýna a pátrání jí vypoví celý příběh mladé ženy Essie, její rodiny v krutých dobách bídy a nouze a odhalí její vlastní původ.


Od autorky Kirsty Manningové jsem před nedávnem četla knihu Nefritová lilie a přestože se mi líbila, Ztracené klenoty příčku oblíbenosti posunul mnohem výše. 

Tato australská spisovatelka umí nalákat tématem, které je mi velmi blízké a to přítomnost, která se prolíná do minulosti. Otřepané klišé opuštěné ženy a sympatický samotář, který je součástí děje, tak trochu do této kategorie žánru patří, i když já bych se bez něj docela ráda obešla. 

Příběh londýnského pokladu je smyšlený, ale základ stojí na skutečném pokladu, který opravdu existuje. Stejně jako osudy irských přistěhovalců začátkem 20. století.

Nenásilné propojení obou dějových linek, přechody mezi několika obdobími je čtivé a vše zapadá do svých kolejí.

Pokud jste milovníky románů, ve kterých je hlavním tématem skrytá minulost, špetka dávné historie a láska, pak si Ztracené klenoty nesmíte nechat ujít.


Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.


Kniha:        Ztracené klenoty

Autor:        Kirsty Menning

Vydal:       Metafora

V roce:     2021

Stran:      320


sobota 8. ledna 2022

Vánoční anděl

 


Lehký, oddechový, milý, ze života. Takový je román Vánoční anděl z období adventu, od Petry Nachtmanové.


Markétě je už třicet let a svůj život zasvětila hlavně práci – zubní hygieně. Loňské Vánoce ji z nenadání opustil přítel, že prý musí hledat sám sebe, a letošní Vánoce ji nejspíš opustí její milované staré autíčko. Přede dveřmi se jí objeví kurýr Adam, s kterým si padnou do noty, a jiskření z obou stran nelze přehlédnout. Letošní Vánoce nejspíš chystají samá překvapení, protože se jí u domu objeví také pejsek Baron, a zabydlí se u ní natrvalo. A to není poslední překvapení, je tu další nápadník, Standa, o kterém Markéta neví, co si má myslet. Nakonec to tento rok vypadá na veselé Vánoce, plné lásky a splněných přání.

 

Venku si nejprve pořádně začertila. Zaskákala si do výšky, rozpohybovala své čertí chlupy a vyplázla jazyk, který okamžitě zastrčila, jelikož přituhlo a neriskovala, že bude chodit s jazykem venku až do jara. „Tedy, kdybych měla tohle dítě doma, tak se každý den ožeru! Bllll blll blééééé.“

 

 


pátek 7. ledna 2022

Od mamuta k modelce – Třicet kilo radostí a starostí

 


Zábavný humorný román ze života, plný ironických vtípků, je príma čtení, které vám zlepší náladu a vytrhne z těchto chmurných upršených zimních dní.



Bára, autorka knihy, popisuje svůj život s nadváhou a následný boj, který se rozhodne vyhrát stůj co stůj. Jednoho dne si totiž řekne, že to dokáže a ono to opravdu jde. Řekla si, že prostě shodí 30 kilo a ještě o tom napíše knihu. Jak všichni vidíme, tak se jí obojí podařilo a ještě si o tom můžeme přečíst my všichni.


Anotace:

Roky strávené v obrovském mamutím těle mi zajistily doktorát z výmluv, proč nemohu zhubnout. A přitom funím do kopce jak parní lokomotiva, při natahování punčoch se potím jak po zaběhnutém maratonu a při obouvání se cítím stejně jako potápěči bez dýchacího přístroje. Pak ale stačil jeden jediný okamžik, jediná vteřina, aby se mi v mozku rozeběhla už dávno zrezivělá kolečka. Moje osobní váha kvílela a prosila, abychom se vážili po jednom. Výhružně na mě blikala třímístným číslem 111 kg! Tak nad takovým číslem by plesali snad jen numerologové. A tak jsem se rozhodla pohřbít své velrybí tělo do skladiště historie. Neudržitelná situace mě donutila zakleknout na startovní čáru nejnáročnějšího závodu mého života. Shodím 30 kilo a získám Nobelovku v hubnutí! A přesně v tuhle chvíli začala moje nová doba hubnoucí…

 

Po chvíli se ozvalo hrozivé zaječení a vteřina ticha. Napadlo mě, že v prvním kole vede zásuvka nad mým manželem 1:0. Napínavější než finále MMA. Raději jsem předstírala hluchotu a pečlivě rovnala talíře z myčky Ani jsem nedýchala. Pak přišel příval sprostých slova jako pálených u kulometu. S dětmi jsme se na sebe podívali a kousali se do rtů. Kdyby nás slyšel, že se posmíváme, kuchyně by se asi proměnila v ten ring MMA.“

 

 


středa 5. ledna 2022

Lednové novinky


A máme tady nový rok. Možná nám přinesou dvě dvojky na konci letopočtu štěstí, možná ne. Jedno je jisté, již leden nám přinese další knižní novinky, které podle mě budou stát za přečtení. A jdeme rovnou na představení těch, které stojí určitě za zmínku. 


Tchyně je novinka, která upoutá na první pohled už svou obálkou. Vztah snachy a tchyně nikdy není jednoduchý. A ten Dianin a Lucyin není výjimkou. Až se smrtí tchyně Diany se ukáže, že vše je jinak, než se zdálo.



Přes zákruty řeky je román odehrávající se ve dvou časových rovinách, což mě osobně vždy velmi naláká. Nacistické Německo a současná Kalifornie. Osudy dvou sester, jejichž cesty se rozešly a dávný příběh plný tajemství.



Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.



Co jsem letos našla pod stromečkem

 

Týdny a měsíce příprav jsou definitivně za námi. V lednicích nám zbyl salát, který už ani nechceme vidět, ve všech domácnostech zbývá cukroví, které už nikdo jíst nechce a kouzlo Vánoc pomalu mizí v zapomnění. A přestože jsou Vánoce hlavně o dětech, dejme si ruku na srdce. Kdo by neměl rád dárky. Já tedy rozhodně ano a když jsou to ty knižní, pak je radost ještě větší.

A tady je ta má nadílka, třeba někoho ještě navnadím a třeba využije vánoční poukázky.

Chaloupky. Kniha českého autora Štěpána Javůrka, která se odehrává v Krušných horách a sleduje osudy dvou chlapců, které spojuje přátelství dlouhá léta v době vzniku Československé republiky. Velká část děje se odehrává v dnes již zaniklých obcích.



Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.

středa 22. prosince 2021

Pomalu hořící oheň

 

Brutálně zavražděný mladík a tři ženy, které k němu měly blízko. A stejnou měrou jej nenáviděly.

Když je na řece nalezen mladý muž, brutálně zavražděn, v hledáčku policie se ocitnou tři ženy, které se rázem stávají podezřelými. Laura, trochu podivínská a velmi temperamentní, která s mrtvým strávila poslední noc. Všetečná sousedka Miriam, která Lauru viděla v krví potřísněném oblečení. A do třetice teta Carla. Žena, která se dosud nevyrovnala se ztrátou jiného člena rodiny a která již není schopna věřit nikomu. Tři ženy, které měly k mrtvému nejblíž a které ho nenáviděly. A které byly schopny jej zabít. Rozjíždí se mašinérie vyšetřování a na povrch vyplouvají všechny skryté zášti a stará tajemství.

Kdo četl autorčiny předchozí knihy, ví, že psát tedy rozhodně umí. Pomalu hořící oheň je knihou, ve které se střídá několik časových rovin a pro některé může být malý problém se zorientovat, ve které době právě jsme. Ale každé slovo, každá věta je zde důležitá, abychom pochopili souvislosti. Pokud se budete snažit si zde najít své oblíbence, není to tak snadné. Neboť každý z nich něco skrývá a vy budete měnit názory a sympatie. Tedy alespoň já to tak měla.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Tipy na vánoční dárky

 

Za nedlouho nám nastane ten nejkrásnější svátek v roce, Vánoce. A přestože je poslední dobou kolem nás spoustu neklidu, nejistoty a lidé dokážou bát na sebe i zlí, pojďme se trochu zklidnit a užít si vánoční dny.




Samozřejmě k Vánocům patří dárky, co by to byl za Štědrý den bez dárků. Objevila jsem spoustu knižních i neknižních tipů, které můžeme nakoupit na stánkách Dobrých knih, tak se na to rovnou pojďme podívat.


Pro babičku bychom mohli vybrat krásně zpracovanou Knihu vzpomínek, do které nalepíme fotografie a společné zážitky.



Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.


pátek 17. prosince 2021

Staré sídlo

Když přijala pracovní nabídku, netušila, jak moc se jí změní život. Netušila, jaké tajemství skrývá starý, zarostlý skleník.

Kniha Staré sídlo se odehrává ve dvou časových linkách, což je pro mě osobně vždy velmi vítané.
Doba minulá se odehrává v době druhé světové války , kdy se na mladé dívky, které čímkoliv vybočovaly z řady, pohlíželo jako na ženy, které by nikdy neměly mít děti. Téma sterilizace žen je velmi choulostivá i v dnešní době, ale autorka nám zcela bez příkras ukazuje, jak se zacházelo s ženami kdysi, s ženami, které neměly naději se zlovůli jiných jakkoliv bránit.
Současná dějová linka nám představí mladou ženu Libby, pracující jako fotografka, která se vyrovnává se smrtí svého otce, několika potraty a nedávným rozvodem. Když jí spadne do klína pracovní nabídka na sídle Woodmont, okamžitě souhlasí. Zde se seznamuje s majitelkou panství Elaine a obě ženy se rychle spřátelí. Okouzlí ji starý skleník, ke kterému se váže dávné tajemství a když nalezne v pozůstalosti otce starý dopis, vyvstává na světlo řada dalších otázek.



Kniha Staré sídlo na první pohled zaujme svou obálkou. A přestože vypadá jemně a něžně, pod obalem se ukrývá smutný a dojemný příběh, který budete číst jedním dechem.
Linka z minulosti hraje na city opravdu dokonale, autorka se opírá o známá fakta, ať už jde o starou nemocnici v Lynchwoodu, která opravdu existovala, nebo o šokující příběhy mladých žen.
Linka současná mě bavila trochu méně, ale na atraktivnosti příběhu to neubralo. Je nutné číst vše s velkou pozorností, neboť na konci knihy vám vše zapadne do sebe a vše, co v knize je řečeno, najednou dává smysl.
Mary Ellen Taylor jsem okamžitě zařadila do oblíbených autorů, neboť píše velmi poutavě a její styl je přesně to pravé, co v knihách chci mít.


Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:      Staré sídlo
Autor:      Mary Ellen Taylor
Vydal:      Cosmopolis
V roce:    2021
Stran:      384




 

úterý 14. prosince 2021

Nalezenec

 


Nalezenec je velmi silný historický román plný lásky, tajemství, ale také chudoby, bolesti a ztrát.

 


Londýn, rok 1747. Mladičká Bess ponechává svou čerstvě narozenou dceru v útulku pro opuštěné děti. Nemůže se o ni starat, protože nemají peníze a doufá, že o malou bude u jeptišek postaráno lépe. O šest let později se pro dcerku vrací, ale je jí sděleno, že pod jejím jménem zde už někdo maličkou dávno vyzvedl, přesně den poté co ji tam Bess nechala. Kdo to mohl být a proč to udělal? Vždyť ona o tom nikomu nepověděla. Bess se rozhodne pátrat a je rozhodnutá její holčičku najít stůj co stůj…

 

Clara mi svírala prst, jenž do její droboučké dlaně zapadal jako klíč do zámku. Představovala jsem si, jak se po něm bude později natahovat a do ručičky uchopí jen prázdný vzduch. Pevně jsem jí k sobě přitiskla. Můj otec, (…) stál opodál za mnou s hlavou ve stínu. Miminko si nepochoval. Porodní bába - široká žena ze sousedního dvora, jejíž cena byla stejně nízká jako její způsoby – mu Claru nabídla, zatímco já jsem ležela zhroucená na posteli a třásla se bolestí, on však jen zavrtěl hlavou, jako kdyby odmítal broskev od ženy s dvoukolákem.“

 

 

 


Slzy pro Araba

 


Krutý, bezcitný, smutný a bohužel i reálný… takový je román Slzy pro Araba z pera oblíbené slovenské autorky Mirky Manákové.

 


Sára si už nějakou dobu píše přes Facebook s Hassanem. Exotickým, krásným a bohatým muslimem, žijícím v Dubaji. Jednoho dne ji její drahý překvapí a přijede za ní do České republiky, aby se setkali. Vidí se poprvé a hned ji během pár dní požádá o ruku. Sára je naivní a okouzlená Hassanovým šarmem, ale také penězi. Na nabídku kývne a odjíždí s ním do Dubaje. Zde ale později poznává Hassanovu pravou tvář…

 

Hassan se projížděl ulicemi Dubaje v červeném Ferrari. (…)  Měl chuť pozabíjet všechny, kteří nejsou jako on. Na nic jiného už ani nemyslel, jen na to, jak odstranit z povrchu zemského co nejvíce nevěřících a jak někde splašit další pannu pro šejka Aliho, který ji zase naléhavě vyžadoval. Prý když mu najde blondýnku, která nemá víc než patnáct roků, dostane za ní dvakrát tolik, než posledně za Sáru.“

 

 


pondělí 13. prosince 2021

Sleduji tě

Musela začít nový život, bez něj. Musela se postavit čelem jeho dluhům, mafii i tajemnému přízraku, který ji sleduje na každém kroku. Musela začít znovu, neboť on beze slova zmizel.
 

Když se Marnie vrátí domů, její manžel Daniel je pryč. Ve váze stojí kytice, na stole hrnek s nasypanou kávou, ale už ji nikdo nezalil. Nyní, po roce, je Daniel stále nezvěstný a ke slovu se hlásí jeho dluhy z hazardu. Pod tíhou té největší hrozby se Marnie uchýlí k práci společnice a stále hledá způsob, jak dostat manželovu pojistku. Ovšem osud jí nepřeje ani v nejmenším. Bez úmrtního listu není schopna dosáhnout ani zrušení Danielova předplatného, natož pojistky. A nemůže ho ani prohlásit za mrtvého, neboť je stanovena lhůta sedm let. Marnie je zoufalá a jediným jejím přítelem v nouzi se stává její psychoterapeut, čtenářům známý Joe O´Loughlin.  Ten se se svým přítelem od policie pouští do pátrání po Danielovi, přestože se kolem něj začínají dít podivné věci. Jeho kancelář je vyloupena a jediná složka, která chybí, je ta Marniina.

Marnie začíná propadat beznaději a navíc cítí, že ji kdosi neustále sleduje. A nemýlí se. V pozadí číhá kdosi z minulosti, kdosi, kdo ji zná celý život a kolem ní začínají umírat lidé. Lidé, kteří Marnie ublížili. Ale je to opravdu ochránce, nebo jen další hrozba? A co se stalo s Danielem?

 

Michael Robotham je mistr thrillerů, překládaných v mnoha jazycích.  S každou jeho novinkou své čtenáře ujišťuje, že psát  rozhodně umí. V nejnovějším románu Sleduji tě opět dokázal, že si dokonale umí pohrát s čtenářovou myslí a umí nás zmást oklikami, které nás vede k rozuzlení a překvapivému závěru.

Sleduji tě je krimi román, u kterého pocítíte mráz v zádech a budete se ohlížet přes rameno, zda někdo nesleduje i vás. Hlavní protagonistku můžete obdivovat, s jakou odvahou čelí problémům, ale nenechte se mýlit, v této knize platí, že každý má svá temná tajemství. Pokud stále váháte nad přečtením, nedělejte to. Sleduji tě je poutavé čtení, které dosahuje vysoké laťce, kterou autor na stavuje stále výš.


Za recenzní výtisk patří můj dík Nakladatelství Moba.


Kniha:      Sleduji tě

Autor:      Maichael Robotham

Vydal:      Moba

V roce:    2021

Stran:     448

Tvoříme vánoční ozdoby

 

Někteří už mají, někteří čekají až na 24. prosinec a někteří se na něj už chystají. Vánoční stromeček. Jakoby to bez něj šlo! Kdepak, stromeček je základem Vánoc a já se přiznám, že svítím od prvního Adventu, abych si to kouzlo déle užila.

V obchodech je nepřeberné množství ozdob, které lákají třpytem, ale už méně cenou 😊 Tak co kdybychom si něco na vánoční výrobu vyrobili a zapojili do toho i své děti. A jako vždy můžeme hledat inspiraci na stránkách Dobrých knih.

Stačí nakoupit korálky, tenký drátek a kniha Korálkové vánoční ozdoby nám pomůže vyrobit kouzelné ozdůbky z všemožných korálků.

Co všechno lze vytvořit za ozdoby jen z toho, co máme doma, nebo najdeme při procházce? V tom nám poradí a pomůže kniha Vánoční ozdoby a dekorace z přírodnin, ve které najdeme spoustu návodů na drobné ozdoby třeba z kapslí z kávovaru, plat od vajec, kamínků a mnoho dalšího.


Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.

středa 8. prosince 2021

Tajemství

Dvě časové roviny, nespočet postav, dávné tajemství. To je nová kniha autorky Kathryn Hughes Tajemství.
 

Hned na začátek bych chtěla zdůraznit, že spisovatelka patří k mým oblíbeným a proto se na každou její knihu nesmírně těším. Stejně jako jsem se těšila na Tajemství a dostalo se mi malinkého zklamání.

Do prvních stránek jsem se nemohla začíst, ač se mi to u autorky běžně nestává. Na množství postav jsem zvyklá, ale tady jsem se vyloženě ztratila a dlouho mi trvalo, než jsem pochopila.

Celý příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. Ta z roku 1975 vypráví o jedné hospůdce, jeho majiteli, jeho milence, jeho bývalé ženě a dále je tady mnoho dalších postav, které nám dohromady dají jeden katastrofický výlet minibusem, který ovlivní jejich životy.

Druhá časová rovina je ze současnosti, kdy jsme účastníky boje mladých manželů Beth a Michaela  za zdraví jejich nemocného syna. Beth potřebuje znát odpovědi na své otázky, kdo byl její otec, ale její matka umírá a tajemství si bere s sebou do hrobu. Malý náznak najde v pozůstalosti, až s nálezem dopisu, který otevírá brány starému, tíživému tajemství.

A zde se oba příběhy začínají spojovat a vše zapadne na své správné místo. Ale. Já měla prostě problém. Příběh ze současnosti byl sice velmi uvěřitelný, ale tak málo poutavě napsaný, že jsem se trochu nudila. Hlavní protagonistka Beth mi byla nesympatická, až příliš ochranitelská a Michael byl tak neuvěřitelně schovívavý. 

Na mě je v knize až příliš smutku, až příliš tragédií, jakoby se autorka potřebovala vypsat ze všeho, co ji trápí. U předchozích dvou knih jsem stránky hltala až do samého konce, ale bohužel, u této jsem knihu po dočtení odložila a nic ve mě nezanechala.

Tím samozřejmě nechci říct, že by byla vyloženě špatná, ale od autorky jsem zvyklá na nenáročné čtení s nádechem tajemna. Zde to byla jen jedna tragédie a smutný osud za druhým a to na mě bylo přece jen malinko moc.

Kdo se s autorkou ještě nesetkal, mohu ji vřele doporučit čtenářům, kteří mají rádi knihy o tajemství a záhadách z minulosti. A ano, doporučím i tuto, protože má spoustu nadšených čtenářů, jen ke mě asi nepřišla v pravý čas.



Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.


Kniha:      Tajemství

Autor:       Kathryn Hughes

Vydal:     Cosmopolis

V roce:    2021

Stran:     336

pondělí 6. prosince 2021

Příhody včeličky Emičky

 


Milý, laskavý a poučný příběh včeličky Emičky ukáže dětem, ale i jejich rodičům, jak to vlastně chodí v úlu u včel.


Anotace:

Víte, jak to chodí v úlu? Co všechno se musí včelka naučit, než vylétne na první kytičku?
Ne?
Tak se pěkně uvelebte a nechte si vyprávět příběh malé včeličky Emičky.

 

Tato útlá knížka je takové pohlazení na duši i pro dospělé. Mnozí rodiče se v ní určitě dozvědí něco nového ze života včel a děti se naučí, jak to u včelek chodí. S Emičkou stráví nějaký čas a prožijí si fáze včelího života. Poznají, jak jsou včelky v úlu stále zaměstnané, co dělají, jak se dorozumívají a spousty dalších věcí. Kniha je plná roztomilých ilustrací, které doprovází text a dětem se budou moc líbit. Každá kapitola je ukončená otázkami k textu, a říkankou s návodem na pohybová cvičení k ní.



Naše malá se každý den těšila na další kapitolku, a protože se nyní zajímá hlavně o obrázky, věřím, že se ke knize brzy vrátíme, aby si také přečetla, co jsou ty nepostradatelné včelky vlastně zač. Příběh je psaný zábavnou formou, srozumitelně i pro ty nejmenší, a my jsme si jí obě užily se vším všudy.

 

Moc děkujeme autorce knihy, Lence Jakešové, za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 

Úryvek z knihy:

 

Všechny včelky pracovaly až do pozdních hodin. Celou stěnu společně opravily. Večer je Terka pochválila: „Milé stavitelky, děkuji za dobře vykonanou práci. Díky vám jsou všechny včeličky v bezpečí.“ Emičce se práce stavitelky začala líbit. Pochopila, že každá dobře vykonaná práce je skutečně důležitá. Dnes Emička pomohla zachránit úl.“

 





Knižíšek pro naše nejmenší

 


Přemýšlíte, co nadělit na Ježíška vašim miminkům, batolatům, zkrátka nejmenším dětem zhruba do čtyř let? No přece knihy, leporela a spousty dalších! Věřte, že čtení pro ně bude zábavou už od několika měsíců, stejně jako u nás. Stačí je k tomu prostě vést. My čteme už od bříška a poté od narození. Teď u nás tedy vedou obrázky a poznávání všeho nového, záleží zkrátka na období. Ale knížka je jediná věc, která naší Ellí zabaví na déle než dvě minuty. S knihou náš den začínáme, ale také končíme. Ráda bych vám představila ty, které by mohly být tím správným dárkem i pro vaše nejmenší…

 

Svět miminka - kontrastní leporelo

Pro novorozence tu máme leporela se základními barvami. Kontrastních leporel je několik. Toto je rozšířené o více barev, které děti začínají vidět, pro miminka od pěti měsíců.

 

MiniPEDIE - Objevujeme svět! Zahrádka

Už v minulém článku jsem zmiňovala Minipedie z nakladatelství Svojtka. A protože ty u nás stále frčí nejvíce, a dokupujeme další a další, pak bych ráda doporučila i naši nejnovější s tématem zahrádka. Najdete zde opět několik stran s hýbacími obrázky, kde se dítě naučí vyjmenovat podle obrázku například berušku, kameny, mrkev, krtka a spousty dalších. Naše Ellí už je všechny umí a miluje vyšoupávat krtka z jeho vyhrabané hromádky. Z této edice Minipedie už si brousím zuby na další kousky, například MiniPEDIE Oblečení, Noc a spousty dalších.

 

První slůvka - 18 superzvuků

První slůvka – 18 superzvuků je skvělá interaktivní kniha, kde najdete krásné ilustrace pro naučení prvních slov, včetně zvuků, které vaše dítka zaujmou.


Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.



pátek 3. prosince 2021

Mé lži, tvé lži


 Zdálo se, že její život je dokonalý. Ale v honbě za klidem v duši kývne na zakázku, která ji málem stojí vše.

Joely je šťastně vdaná. Tedy alespoň si to myslela, než zjistila že její báječný manžel má milostný poměr s její nejlepší kamarádkou. Pod tíhou jeho nevěry a zrady přijímá zakázku sepsat životní příběh slavné spisovatelky Fredy. Jako ghostwriterka píše o skandálech a tajemstvích slavných lidí a toto je další příležitost, jak se posunout dál a zapomenout na hořké zklamání. Má to jeden háček, nikdo nesmí vědět, na čem pracuje a proto odjíždí, aniž by někomu cokoliv řekla, za tajemnou Fredou. Vyslechne si příběh, starý téměř padesát let, nejhlubší tajemství slavné autorky, ale pak se vše zvrtne. Už při rozhovoru se spisovatelka chová velmi podivně a vše vyvrcholí, když Joely jakoby náhodou zamkne ve věži svého domu. Joely dochází, že je v pasti. Sama, bez signálu, nikdo neví, kde je a na její volání nikdo nereaguje. Musí se dostat ven stůj co stůj.

Joely jako málo sebevědomá, trochu ufňukaná autorka blogu, která se ráda hrabe v soukromí slavných lidí a jejíž osobní život není zrovna nejrůžovější. Přestárlá spisovatelka, skrývající dávné tajemství, v podobě milostného vzplanutí ke svému učiteli hudby ve velmi mladém věku. Její podivínské chování mladou blogerku vůbec nevarovalo a už to potvrzuje její nevyzrálost a naprostou naivitu.


Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Matčin hrob

Myslela si, že už na to nebude muset nikdy vzpomínat. Ale tento případ jí vzpomínky krutě připomněl a je na čase se jim postavit čelem.
 

Třetí případ policejní inspektorky Josie Quinnové začíná nálezem kosterních pozůstatků v opuštěném karavanu. A Josie je postavena před svůj životní úkol. Karavan stojí v lese, ve kterém si sama jako dítě hrávala a nedaleko místa, kde sama vyrůstala. Jak ráda by zapomněla na své nešťastné dětství, na svou krutou matku. Ale nález těla ji přinutí se na tato místa vrátit a postavit se vzpomínkám nejen na dětství, ale postavit se i svým traumatům. Nalezené tělo se totiž prokáže jako tělo ženy jménem Belinda Roseová, její matka. Ale Josie ví, že ona nezemřela, ví to moc dobře.

V tomto díle se střídají dvě časové roviny. Ta současná, kdy je nalezena kostra ženy a ta z minulosti, která nás vrací do bolestného dětství samotné Josie. A čtení to není jednoduché, neboť se dostáváme mladé a svérázné inspektorce daleko víc pod kůži, než v předchozích dílech. Ona sama se musí vyrovnávat nejen s démony svého dětství, ale i s útoky na její osobu za zatčení drogového bosse. A Josie je jasné, že pokud nenajde vraha, který uniká spravedlnosti déle než třicet let, nikdy se minulost neuzavře.


Lisa Reganová, autorka série Josie Quinnová, nám předložila již třetí díl  a za mě musím říct, že asi nejlepší. 

Atraktivnosti na knize přidávají vzpomínky hlavní hrdinky a návraty do míst jejího dětství, její neustálý boj s minulostí. 

A protože mám ráda toto retrospektivní vyprávění ve všech podobách, opravdu jsem si přišla na své. Jak už to je u autorky zvykem, příběhem se prolínají i zvraty, které nás neustále drží na pochybách a které nás udržují v bdělosti , abychom neztratili žádné vodítko k celému případu.

Pokud jste nečetli předchozí díly, což je určitě velká škoda, v tomto je vám vše docela dobře osvětleno, ale přesto doporučuji se poohlédnout po díle prvním i druhém, aby vám vše zapadlo do správných kolejí. 

Matčin hrob je skvělým čtením pro milovníky kvalitních thrillerů, temných, záhadných a velmi čtivých. Rozhodně doporučuji a těším se na další díly.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.


Kniha:      Matčin hrob

Autor:      Lisa Reganová

Vydal:      Cosmopolis

V roce:     2021

Stran:       384


úterý 30. listopadu 2021

Dívka č. 37


 Přestože věděla, že její babička celý život něco skrývá, ten nález jí otřásl. Co dělá mezi babiččinými věcmi průkaz příslušníka SS?

Když Hannah nalezne mezi věcmi své babičky průkaz bývalého nacisty na jméno G. Wolf, netuší, že tím otevírá Pandořinu skříňku. Na průkazu je jméno Hannah a číslo 37. Co se skrývá v bolavé minulosti její babičky, o které se v rodině nemluví?

Hannah začíná pátrat na vlastní pěst a pátrání ji zavede až do Itálie a zjišťuje, kdo onen G. Wolf byl. Vysoce postavený nacistický konzul, který na oko spolupracoval s nacistickou mašinérií, ale pod záštitou své moci zachránil stovky židovských životů. 

Gerhard Wolf je osoba skutečná a i když tento příběh je románový a z části smyšlený, jeho podstata je opravdová. Patřil k tomu málu nacistů, kteří v sobě měli duši člověka, který nevěřil na konečné řešení a přestože sám riskoval svůj život, neváhal svůj klid obětovat pro nevinné.

Příběh je vystavěn na vyprávění ze dvou časových úhlů, což je vždy velmi poutavé a zde tomu není jinak. A přestože je větší část věnována době za války, i v současnosti si oblíbíme hlavní hrdinku, která se nebojí pátrat v rodinné historii a která ví, že rozuzlení starého tajemství by mohlo být bolestivé.

Knize přidávají na kvalitě i velmi podrobné popisy mnohých kulturních památek krásné Florencie. Už méně sympatické nám budou, pro mě až příliš podrobné, popisy zvěrstev, které se děly v koncentračních táborech. Přestože mám nejednu knihu tohoto tématu přečtenou , několikrát mi přeběhl mráz po zádech a do smíchu mi nebylo.

Pokud jste milovníky historických faktů , milujete italské umění, pak si jistě přijdete na své. Neboť tak, jak je pro Italy důležité pěkně silné expresso, pak milují i své kulturní bohatství, o které za války málem přišli a kterému se v příběhu autor věnuje.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.


Kniha:      Dívka č. 37

Autor:      Christian Gálvez

Vydal:     Metafora, Grada

V roce:    2021

Stran:     384