Žij, jako by ti zbýval pouhý jeden rok života. Dost bylo odkládání, dost bylo kompromisů, dost bylo života „až jednou“.
Hlavní hrdinka se
jednoho dne rozhodne, že bude žít, jako že je vše naposledy. Zbývá jí rok
života a ona naposledy oslaví Valentýna, naposledy zažije jaro i léto. Chce žít
zkrátka naplno a snaží se to užít a chce tu myšlenku vštípit nejen manželovi,
dětem a přátelům, ale i nám, čtenářům. A tak se nám dostává do ruky bestseller
bez složitých teorií, bez frází a očekávání. Jen nás provede zhruba rokem
života ženy, která se řídí heslem „Život je příliš krátký na to, abyste ho
promrhali věcmi, lidmi a očekáváními, které vám nic nepřinášejí.“ Tato kniha je
výzva, jak začít žít jen podle sebe.
„Jak
rychle ten čas běží, to si člověk na začátku ještě celkem uvědomuje. Ještě
včera jste drželi v náručí miminko – s těmi maličkými nožičkami a
křehkými prstíky – a žasli jste, že něco takového vůbec existuje. A pak, skoro
přes noc, vám to miminko někdo vyměnil a máte batole. Batole je báječné, umí
spoustu nových věcí a máte z něj radost, ale miminko je pryč. Za chvíli
vám někdo vezme i to batole a místo něj máte u stolu předškoláka. A tak to jde
dál a dál. Pořád vám někdo bere to, co máte a milujete, a dává vám něco nového,
co milujete stejně nebo ještě víc. Přestože se to všechno děje přímo před našima
očima, utápíme se sem tam v únavě, stresu, křiku, prořezávání zoubků,
vzdoru a nekonečných debatách, abychom si jednou zpětně prohlíželi fotky a
povzdechli si, jak ten čas běží.“






.jpg)































