Jedno úžasné léto na řeckém ostrově. Útěk na vesničku, kde se všichni znají a sousedka vám vidí do talíře, kde máte ze zahrady výhled na moře a slyšíte to šumění. Tady je šance začít znovu a minulost nechat za sebou. Jak tohle léto na Kefalonii dopadne?
Xanthe zdědila po
řecké kmotře Vilu Aster, umístěnou v nádherné zahradě na krásném místě
slunné Kefalonie. Její život se jí zhroutil a ona se rozhodne, že na celé léto
zmizí z Anglie, připraví vilu k prodeji a u toho si užije léto a
tamní atmosféru. Když však každé ráno vidí z terasy třpytící se Jónské
moře a nasává ten klid a vůni, zjišťuje, že se všechno během jednoho léta může
klidně změnit. Nachází samu sebe, získává sebevědomí, pouští se do rekonstrukce
staré vily a postupně odhaluje tajemství své rodiny, která jí maminka tajila
mnoho let. Nachází kmotřiny deníky, čte je po nocích a od místních se dozvídá
další střípky do rodinné skládačky minulosti. Když ji k tomu všemu
zamotají hlavu hned dva muži najednou, vypadá to na pořádný průšvih. Dokáže Xanthe
riskovat a znovu najít štěstí?
„Když
Xanthe zdvořile odmítla druhou porci dezertu, Toula si s úsměvem odfrkla. „Nejíš
jako Řekyně!“ Toulin hlas se nesl přes celý stůl. Dimitris s Vassilisem se
otočili jejich směrem. Zdálo se jí to, nebo se Dimitris usmíval? Xanthe zrudla.
„Možná
ne, ale už asi prasknu a byla bych nenasytná, kdybych si dala ještě. I když je
to naprosto vynikající,“ odpověděla diplomaticky. „Máma vždycky říkala, že po
jídle v Řecku se tloustne. Asi mi to utkvělo v hlavě.“ Zasmála se nad
Touliným vyděšeným výrazem. „Vím, že to není pravda. Pamatuju si, jak mi Agatha
tajně podstrkovala další baklavu a říkala, že středomořská strava je dobrá na
dlouhověkost. A že dělá člověka šťastným. Máma nikdy moc šťastná nebyla, tak
možná na tom něco bylo – protože kdykoli jsem viděla svou kmotru, ta šťastná
byla.“










.jpg)




























