pátek 16. listopadu 2018

Vánoční soutěž o tři krásné pohádky

 
 
A máme tu další soutěž. Těšíte se? Budeme hrát o tři výtisky pohádky Jak měsíček a hvězdičky pomohli panence, z pera Yvony Bednarové. Pohádka končí o Vánocích, takže vaše děti určitě naladí na tu správnou sváteční vlnu. Pokud jste nečetli, jukněte na naší recenzi k této knize zde.
 
 
👍👍 A jak soutěžit? Je to jednoduché: 👍👍
 
 
1. Sdílejte veřejně tuto soutěž na FB (a klidně i na instagramu, ale není podmínkou).
 
2. Napište pod jakým jménem, stránkou jste sdíleli. (Abychom mohly zkontrolovat.)
 
3. Napište nám, jak se připravujete na Vánoce a jakou další knihu napsala autorka Yvona Bednarová.
 
4. Napište svůj email, na který vás budeme kontaktovat v případě výhry.
 
😊 😊 😊
 
 
 
 
 
 
 
 
Soutěž trvá do 27. 11. 2018. Výherce zveřejníme ve středu 28.11. 2018
 
Soutěž platí pouze pro území ČR, výherci budou vylosování pomocí Random.org.

Výherci budou tři.
 
 
 
A to je vše, všem přejeme hodně štěstí, těšíme se na vaše komentáře.
 
💗💗💗
 
Vaše Jani, Veru a spisovatelka Yvona Bednarová
 
 
 

 
 


čtvrtek 15. listopadu 2018

Dopis


Silný, dojemný příběh života dvou žen, který by klidně mohl být pravdivý. Nevěříte? Pojďte si se mnou přečíst Dopis

Tina je vdaná žena, ale ten, kdo domů chodí s výplatou, je pouze ona. Její manžel se poflakuje, pije a pro ránu nejde rozhodně daleko. Tina chodí ještě při práci pomáhat o sobotách do dobročinného obchodu, aby nemusela doma trávit tolik času. Snaží se být prostě doma co nejméně, abychom byli přesní. Není šťastná a přemýšlí, kdy od surového a neustále opilého manžela uteče. Ale píše se rok 1973, v tu dobu bylo žití přeci jenom trošku jiné. Jednoho dne se v dobročinném obchodě objeví starý oblek, který někdo daroval do charity. Prohledává u něj kapsy a objeví dopis. Starý, zažloutlý, zalepený, nepřečtený a hlavně neposlaný dopis. Otevře ho a přečte – to jí navždycky změní její život…

Další dějová linie knihy je rok 1939, začíná druhá světová válka a Chrissie je čerstvě zamilovaná do Billyho. Jednoho dne se však pohádají a to jim změní životy navždy. Billy se to snaží napravit a tak napíše Chrissie dopis. Je 4. září 1939 a on doufá, že dopis vše napraví a změní budoucnost. Ale to netuší, že rodinu obklopí veliká tragédie.

Ovšem my už víme, že v tragedii jedné ženy, se skrývá naděje té druhé…


Dočetla dopis a mimoděk se zachvěla. Přestože nikdy neužívala své celé jméno, byla také pokřtěna Christina a cítila okamžitou sounáležitost s touto Chrissie. Bylo to všechno tak smutné. Proč Billy ten dopis neodeslal? Co se stalo s Chrissie a jejich dítětem? Možná by mohla zkusit zjistit, kdo tito lidé byli, a doručit dopis její pravé adresátce.
 


Právě jsem román dočetla a musím říct, že je to opravdu krásný příběh. Tak krutý, bolestný, ale zároveň milý a dojemný. Je výborně napsaný, vtáhne vás do děje a nepustí, dokud nebudete na konci a číst epilog. Nikde nejsou žádná nudná či zdlouhavá místa. Děj ubíhá svižným tempem, má hloubku a jeho čtení je zážitek. Ukáže nám, jak to vypadalo, když v Anglii začínala válka, jak se obyvatelé srovnávali se zatemňováním nebo také tím, že mladí muži půjdou do války. Příběh poukazuje na problematiku domácího násilí a dokonce nás román zavede i do tzv. Magdaleniných prádelen a nastíní nám, jak to tam chodilo. Zároveň autorka upozorní v poděkování na problematiku těchto krutých míst, které nebyly jen v Irsku a ještě donedávna bohužel fungovaly.

Dopis je zkrátka výborný román. Ano, možná jsem čekala, že se minulost Chrissie rozebere víc do hloubky, ale i přesto jsem si příběh užila. Je dojemný, obsahuje staré tajemství a záhadný dopis. Tohle prostě miluju. Já jsem opravdu četla se zatajeným dechem, moc se mi román líbil a vřele ho doporučuji. A už se moc těším na autorčinu novou knihu Tajemství, o které se zmínila, že jí nedávno vyšla.

 





Moc děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk.

Dopis koupíte zde.
 
 
 
 

 

 

 

středa 14. listopadu 2018

Právě teď nás baví



Zajímá vás, čím právě teď v redakci žijeme? Jaké knihy u nás momentálně vedou? Jaké příběhy nás za poslední měsíc zaujaly a nedáme na ně dopustit?

Přečtěte si pravidelný článek, v němž se snažíme doporučit knihy, které se nám opravdu moc líbily a rozhodně si zaslouží vaší pozornost. Ač některé z nich nejsou moc známé, jsou prostě skvělé a měly by být čtené. Máte rádi romantiku, toužíte odhalit dávné rodinné tajemství, chcete si přečíst rodinnou ságu z dob druhé světové války? Chtěli byste se podívat na ostrov Curacao? Nebo vás snad berou zombíci? Máme tu výběry různých žánrů, takže myslím, že si určitě vyberete to pravé pro vás…
 
 

 

Novinka od nakladatelství Brána mojí nejoblíbenější autorky Moniky Wurm je prostě síla. Četla jsem jí s bijícím srdcem a zatajeným dechem.  Opět, protože všechny Moničiny knihy jsou prostě skvělé. Ale tahle je nejtemnější, obsahuje nejvíce bolesti, zla a bohužel poukazuje na krutou realitu arabského pekla. Příběh je složený ze střípků skutečných událostí a vám určitě vyrazí dech. Je strašné, že se tohle v našem civilizovaném světě ještě děje! Kniha rozebírá současné problémy naší společnosti. Poukazuje na utiskované ženy a dívky, které jsou brány hůř než dobytek a pro muže se provinily pouze tím, že jsou ženy. Popisuje skutečnosti ve válkou zmítané Sýrii a praktiky Islámského státu, které jsou opravdu děsivé. Je zde běžné týrání, znásilňování dětí a žen, zabíjení je na denním pořádku, zotročení či zohavování žen jakbysmet. Takže prosím, přečtěte si tento krutý příběh, lidé by ho měli znát a vědět, co je v těchto částech světa na denním pořádku…

 


Tymiánové dopisy je nádherný, tragický, ale zároveň i veselý a romantický román, který si rozhodně zaslouží více pozornosti. Nevím, jestli je příběh skutečný, klidně by mohl být, každopádně jeho historická fakta skutečná jsou. Tajemství malované krabičky na koření, starého deníku a dávných dopisů ve vás probudí všechny smysly, tak jako u mě. V knize je kus naší historie, o které jsem netušila, jak moc byla krutá. Popisuje temnou stránku arménské genocidy na Kypru, utrpení, mučení, rozdělení rodin… Obrovské doporučuji!

 

 
Mrtví kráčí po zemi 1 - Život v ráji - Martin Štefko

Apokalypsa na zemi. Zombíci všude kam se podíváš. A mezi nimi si už nějakou dobu kráčí Kovboj. Sám, s jedinými cíly - najít Stephena Kinga a splnit si svůj limit - zabít deset tisíc nemrtvých. Zatím je na necelých osmi tisících. „Slušný číslo na jednoho bejvalýho účetního.“ Jednoho dne se však ocitne v nebezpečí a je zraněný, v bezvědomí… Když se probudí, je uprostřed osady, kde žije komunita lidí, dokonale skrytých před hrozbami nového světa. Místo se jeví jako ráj na zemi. Ale Kovbojovi se tu přece jenom něco nezdá. Kde je háček? Co se děje za zdmi domů? Co oni vědí a on netuší? Může vůbec existovat ráj, když mrtví kráčí po zemi? Kdo má rád zombie horory či  postapokalyptické příběhy, ten si určitě přijde na své.



Pokračování článku čtěte zde v magazínu Dobrých knih.


 

úterý 13. listopadu 2018

Knižíšek pro naše nejmenší: 0-3 roky



Začnu trochu jinak, než by bylo u takového typu článku běžné. Jsem babička. Jsem hrdá a šťastná babička dvouletého vnoučka, kterého zbožňuji celou svou babičkovskou láskou. Ale… jsem ve věku (ne zas tak stará, nemyslete si), kdy už nemám tolik energie na to, abych ho několik hodin honila po bytě, nebo se procházela spadaným listím a odpovídala na otázky „Babi a ploč….?“

Jsem babička – knihomol, co vás napadá? Samozřejmě, knížky! To je to pravé, jak toho malého rošťáka přivést k té písmenkové nádheře a zabavit ho, abych se mohla napít kafe, byť studeného.
Ale jaké knížky mu ukázat, aby ho bavily? Mám pár tipů, některé osvědčené a vyzkoušené na vlastní kůži.

Tipy pro předškolkové děti
Můj vnuk – a vlastně i mé děti, když byly malinké – strašně rád tančí. Asi jako všechny děti pohupují nožkama, i když zcela mimo rytmus. Ale je to kouzelné je pozorovat a proto bych doporučila Písničky z večerníčků, ty určitě nezklamou.
 
 
Vsadíme i na klasiku, na které jsem vyrostla i já. Lidová říkadla Josefa Lady jsou krásně ilustrované říkánky, lehce zapamatovatelné a srozumitelné pro dětská ouška. Ručičky i nožičky si s vámi procvičí u Rozpustilých básniček. Knížka obsahuje 30 originálních říkanek doprovázených jednoduchými pohybovými hříčkami. Známé lidové písně, říkadla, básničky i tradiční hry na děti čekají v knize Hrajeme si u maminky. CD jako bonus!
 
  
 
 
 
 
Pokračování článku čtěte zde v magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 

pondělí 12. listopadu 2018

Nechtěné


Uffff. Velice silný příběh, který jen tak neodložíte, obsahuje od každého žánru kousek. Pokud vás zajímají problematiky skutečných tzv. Magdaleniných prádelen, kde byly ženy týrány psychicky, ale i fyzicky, určitě si nenechte tuto knihu ujít. Nechtěné je rozhodně román, na který nezapomenete!

Těhotná Ivy je poslaná svojí rodinou do Domova svaté Markéty, útočiště svobodných matek provozovaného řádovými sestrami. Ivy během pobytu musí tvrdě pracovat až do porodu, za každý přestupek zde dívky dostávají tresty, které nejsou nic jiného, než fyzické, ale i psychické týrání. Když Ivy porodí, její dcerka je bez jejího souhlasu předána k adopci. Ivy však domov neopustí…

O šedesát let později objeví svazek Ivyných dopisů mladá maminka Sam. Když postupně přečte všechny dopisy, dá si dohromady celý Ivyn příběh a díky nim vyplouvají na povrch všechny krutosti, které nejen Ivy zažila. Sam se dozvídá o praktikách, které se v Domově držely pod pokličkou a že smrt zde byla na denním pořádku. Co se stalo s Ivy a se stovkami dětí? Proč všichni z Ivyných dopisů zemřeli? Proč se veškeré praktiky a to, co se v Domově dělo, tutlá? Sam osobně navštíví ruiny tohoto bývalého Domova, které se mají brzy zbourat. Najde zde nějaké důkazy? Postupně odhaluje hrozivé lži, které jako pavučina obklopují Domov svaté Markéty…

 


Jeptišky jsou více než kruté. Bijí nás rákoskami nebo čímkoli, co se jim dostane pod ruku, když třeba jen promluvíme. Jedna z dívek se velice ošklivě popálila o rozžhavenou plochu mandlu, má po celé paži puchýře, které se zanítily. Sestra Mary Francis přišla a vynadala jí, že jen mrhá časem.
Mluvit smíme jen při modlitbách nebo smíme jen říct: „Ano, sestro.“ Modlíme se před snídaní, po snídani je mše, a než jdeme do postele, znovu se modlíme. A pak už jen černá prázdnota, než nás v šest hodin ráno vzbudí zvon v ložnici. Žijeme jen podle zvonu, nikde nejsou hodiny, kalendář, žádná zrcadla, žádná představa o čase. Nikdo se mnou nemluví o tom, co bude, až se miminko narodí. Ale vím, že miminka tu někde jsou. V noci je slyším plakat.“
 


Tento román mě opravdu pohltil a dostal. Na téma Magdaleniných prádelen bylo napsáno nespočet knih a natočeno mnoho filmů, všechny jsou bezpochyby skvělé. Protože jsou bohužel skutečné. Jsou to silné příběhy plné bolesti, smutku a krutosti nejen jeptišek a kněží, ale hlavně těch nejbližších, od kterých bychom to nečekali. Nechtěné je přesně takový. Román je krutý, bolestný a ukazuje, co se na těchto místech hrůzy dělo ještě v nedávných časech. Ano, toto nejsou příběhy předminulého století, toto jsou příběhy, které jsou staré sotva dvacet let. Poslední Magdalenina prádelna byla zavřena v roce 1996!

Tento román navíc obsahuje všechno. Najdete zde staré rodinné tajemství, dopisy, lásku, lidské osudy, detektivní zápletku, vraždy, ale také trošku prvky duchařiny. Dále ubližování, psychické i fyzické týrání, umírání, prozkoumávání starého opuštěného domu… A to opravdu není všechno. Zní to zajímavě? To rozhodně!

Nechtěné nebudete chtít odložit, mají spád, skvělou zápletku, jsou dojemné, smutné a hlavně – nutí k zamyšlení! Tato kniha je opravdu výborná a já jsem moc ráda, že ji mám ve své knihovničce.

 

Moc děkuji nakladatelství METAFORA za recenzní výtisk.

Tuto výbornou knihu koupíte zde.
 
 
 

 


 

středa 7. listopadu 2018

Můj šálek čaje



Také nejste kafař, ale spíš čajíčkář? Nebo holdujete oběma nápojům? Já si silnou dobrou kávu občas dám, ale bez čaje si opravdu nedokážu představit den. Každé ráno mě teplý čajík probouzí a většinou s ním i svůj den končím. Velký hrnek čaje mě doprovází i během dne, ať už na cestách nebo doma, při práci či při čtení. Máte také období, kdy pijete nějaký druh čaje pořád a pak ho zase změníte? Nebo druhy střídáte podle nálady? Či pijete stále ten svůj jediný? Já to mám na etapy. Moje období trvá většinou několik let. Teď už pár let miluji earl grey. Samozřejmě to občas proložím mátovým nebo jiným bylinkovým, ale earl grey vede. Dříve jsem zase nevypila jiný, než zelený, to také trvalo pár let, pak jsem měla období matcha tea či matté. Čemu jsem nikdy moc neholdovala, byly ovocné čaje. Ty jedině s medem a citronem, když jsem nemocná.
Jaké máte rádi vy? Chcete se něco o našich milovaných čajíčcích dozvědět? Jak si připravit domácí čaj z bylinek, třeba proti nachlazení, pro dobré spaní nebo se chcete dozvědět jak správně čaj podávat? Podívejte se na naše tipy…

 

 
77 čajů pro čajové laiky i labužníky - Michal Thoma

Tato kniha je pro každého milovníka čajů jako takový lexikon různých druhů, plný fotografií, receptů na tento lahodný nápoj. Je to stručný návod pro všechny, kdo se chtějí dozvědět základy o čajích, jak je připravovat, jaké druhy rozlišujeme, jak se pěstují a zpracovávají. Recepty na přípravu různých druhů jako je například Yogi masala, vás budou určitě zajímat. Tuto knihu by měl mít každý milovník čajů po ruce ke každodennímu použití.

 

 
Čaje z bylinek a ovoce - Rudi Beiser

Pokud máte rádi pouze bylinkové a ovocné čaje, pak je kniha přesně pro vás! Přehledný atlas obsahuje fotografie různých bylin a rostlin k sestavení toho správného čaje. Poradí nám, jak tyto ingredience rozpoznat v přírodě a poté z nich uvařit výborný čaj. Také obsahuje popisky, která bylinka je na co dobrá a na jakou nemoc či trápení nám může pomoci. Recepty na konkrétní čaje z bylinek a ovoce jsou samozřejmostí.




 
Pokračování článku čtěte zde v magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 
 
 
 

Jak měsíček a hvězdičky pomohli panence


Kdo se ujme opuštěné, zanedbané panenky?

 

Krásná, moderní pohádka pro kluky i holky, která končí na Štědrý den, navodí tu správnou vánoční atmosféru a vaše dětičky si určitě získá…

Marcelka pochází z bohaté rodiny, maminka s tatínkem si ji kupují hračkami, protože na ní nemají moc času. Holčička je ale rozmazlená, hraček si neváží, nestará se o ně a dokonce i svojí oblíbenou panenku jednoho dne odhodí do kouta kvůli nové panence. A tak se panenka Helenka dostane do jiné rodiny, kde to chodí úplně jinak. Co vše panenka prožije? Příběh nám milým způsobem vypráví, že láska a hezké vztahy mezi lidmi, jsou mnohem víc než věci a dárky. Také nám ukáže to, že je potřeba si všeho vážit.

pondělí 5. listopadu 2018

Hedvábná past



 
Skvělá česká krimi, která vás nechává v neustálém napjetí po celou dobu příběhu a stále vás nutí přemýšlet, kdo je vlastně vrah!
Nina je kapitánka na místní kriminálce. Je rozvedená, bydlí se svou osmiletou dcerou u rodičů a žije hlavně prací. Zrovna když dorazí nový případ, vražda mladé ženy, dostává i nového parťáka, kapitána Štěpána Seidla. Spolu se snaží přijít věcem na kloub, ale mezitím přibývají další bestiální vraždy a násilnický maniak je vždy krok před nimi. Samotářská a energická Nina a sympatický Štěpán se během pracovních dní více a více sbližují. Ale ona se svým citům brání. Nechce se opět spálit a mužům nevěří. Už ne. Štěpán se však jenom tak nenechá odbýt. Ninu doslova během pracovních dní ukecává a ona mu postupně podléhá. Mezitím i jejich vyšetřování nabírá obrátky. Objevují se nové důkazy a skutečnosti a oni si myslí, že mají vraha v hrsti. To ale netuší, že on má v hledáčku je!
 


úterý 30. října 2018

Vyhodnocení soutěže o pohádky Yvony Bednarové



 
A je to tady. Tamtadadááááááááááááá. Losovaly jsme tři výherce naší soutěže o tyto krásné pohádky a už je známe.
 
Recenzi na tuto pohádkovou knížku Samuel a Hortenzinka najdete zde.
 
 
Nebudeme to prodlužovat. Výherci jsou:
 

pondělí 29. října 2018

Hvězda nad arabským peklem




Jestli jsem doteď slyšela nářek žen, tak zoufalý pláč, který se ozýval, když některé polili tvář žíravinou, se nedal popsat. Nelidský nářek plný zoufalství mi i v hrozném horku způsoboval zimnici.“

 
Uffff. Přemýšlím, jak začít. Jak popsat všechnu tu bolest a utrpení, kterou Fabiene zažila? Jak je strašné, že se tohle všechno děje v dnešním civilizovaném světě? Pokud se nebojíte, pojďte se mnou nahlédnout pod pokličku arabského pekla, které bere ženy jako něco podřadného, jako odpad na ulici… Čeká vás opravdu silný emocionální zážitek.

Fatima se narodila ve Francii, v radikální afghánské rodině, která ji chtěla vdát proti její vůli do Afghánistánu. Ta však snoubence odmítne a tím urazí celou rodinu. Její vlastní bratři se jí pokusí zabít. Fatima se dostává do ochranného státního programu, mění si jméno na Fabiene a tím skoncuje s islámem jednou pro vždy.  Má skvělou práci v redakci Charlie Hebdo, starostlivého manžela a všechno se zdá být pohádkové. Jednoho dne však musí odjet pracovně do Saudské Arábie, země s krutými tresty a silně antifeministickými zákony. Zde se osud nečekaně obrátí a Fabiene se dostává do ženského vězení. Musí snášet nelidské podmínky, nedostatek jídla a pití, špínu, nemoci, bití, drogy a znásilňování… Ale to je teprve začátek jejího krutého příběhu. Fabiene se zocelí, nejednou přemýšlí o sebevraždě a chce vše vzdát, ale vždy v sobě objeví sílu, která jí to nedovolí a ona se i přes všechnu bolest touží dostat do své svobodné, rodné země, pryč z tohoto pekla…




Kalhoty si stáhl pod kolena. To se dalo z mého místa a díky té troše světla vidět. Děvče se bránilo, ale nemělo šanci, protože bylo svázané. Ani při mém vlastním znásilnění jsem necítila tak strašnou lítost, jako když jsem musela bezmocně přihlížet tomu, co jí udělal. Tupý nářek bolesti tlumené hadrem v ústech, který mi rezonoval v hlavě, když znásilňoval to dětské tělíčko, mě bude strašit do konce mého života. (…)
Druhý muž zopakoval počínání svého společníka. Sáhl po jiném děvčátku, protože také on chtěl mít hezoučkou a nepoužitou pannu. Ty jsou prý nejlepší…(…) Jedno z těch znásilněných děvčat nepřežilo. Vykrvácelo rovnou u nás. Mohlo jí být sotva šest. Hleděla jsem na její nehybné tělo, hrůzou a bolestí měla naplněné otevřené oči. (…) Když ti hajzlové zpozorovali, že je mrtvá, její tělíčko bezcitně vyhodili z auta.“

 

Tuhle knihu jsem si šetřila a řekla si, že si na ní musím udělat speciální čas. A to bylo dobře. Už prolog mi vlil slzy do očí a první kapitolu jsem začínala číst s bijícím srdcem. Moc jsem se těšila a zároveň se velice bála. Věděla jsem, že to bude silný a krutý příběh… A tušila jsem správně. Monika Wurm opět nezklamala. Možná se budu opakovat, ale všechny její knihy jsou prostě TOP a měly by být více viděny! Hvězda nad arabským peklem je obrovsky silný a krutý příběh, který je bolestnější o to víc, že nám dává vědět, že takové věci se na světě dějí. Ano. Román je sestavený ze střípků skutečných událostí a vám vyrazí dech, tak jako mně.

Je opravdu hnusné, že se toto ještě děje v našem civilizovaném světě! Kniha rozebírá současné problémy naší společnosti. Poukazuje na utiskované ženy a dívky, které jsou brány hůř než dobytek. Popisuje skutečnosti ve válkou zmítané Sýrii a praktiky Islámského státu, které jsou opravdu děsivé. Je zde běžné týrání, znásilňování dětí a žen, zabíjení je na denním pořádku, zotročení, zohavování žen, které se provinily už jen tím, že se opovážily narodit! Jako v každé knize, i zde autorku provázely dvě písně, které bych chtěla zmínit, protože i mně zní v uších. Je to Lara Fabian – Je t´aime:

 

 

A Havasiho skladba The Storm, která je v pozadí traileru ke knize. Jukněte na něj, vystihuje knihu opravdu dokonale:

 


Román obsahuje citace z Koránu, v nichž vysvětluje, jak si je radikálové změnily a dělají po svém. Dává nám nahlédnout do tohoto krutého, nepochopitelného světa, kde Islámský stát zabíjí i své vlastní lidi, a ženy a děti si zotročuje ke svým potřebám.

Ráda bych vám popsala mnohem více z této knihy, ale to už bych prozradila příliš mnoho. Takže musím říct, přečtěte si tuto knihu. Je skvěle napsaná a ano, je bolestná a krutá, na to je potřeba se připravit. Ale právě nevědomost je slepá a my musíme číst, abychom o těchto krutostech věděli. Protože většina světa neví, co se v těchto zemích přesně děje. Mnoho lidí má rádo klapky na očích, ale je potřeba vědět. Čím více lidí ví, tím více lidí se bude dívat okolo sebe, protože se může stát cokoliv okolo nás. Vaše dcera může konvertovat přes internet k islámu a zmizí neznámo kam, protože jí prostě přes facebook někdo jednoduše zblbnul a vy už jí nikdy neuvidíte. Nebo váš soused může ženu doma bít a znásilňovat, protože je prostě žena a musí poslouchat. Nevěříte? Přečtěte si tuto knihu, tento příběh může být příběhem kohokoli okolo vás…

 

Moc děkuji Nakladatelství Brána a milované Monice Wurm za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde či v každém dobrém knihkupectví.
 

 


neděle 28. října 2018

Ztichlý dům



Představte si, že jste zabili své dítě a nevíte o tom. Zůstane vám jen prázdná náruč a vědomí toho, co jste udělali. Ale nemůže být vše přece jen trochu jinak? Opravdu jste vinni?




Susan Websterová, alias Emma Cartwrightová zabila. Zabila svého novorozeného syna, ale nic si z onoho okamžiku nepamatuje. Nic, ani záblesky poznání. Cítí jen obrovskou vinu, stud a velké prázdno.
Po propuštění z vězení, kde strávila za vraždu svého syna tři roky, se vzdává svého jména Susan a mění si jej na Emmu. Začíná znovu žít, bez rodiny, bez přátel, bez dítěte. Jen s věrnou přítelkyní z vězení Cassie, spoluvězenkyní, přítelkyní, která jí pomohla ve chvílích nejtěžších. 
Její zdánlivý klid naruší obálka, adresovaná Susan a v ní fotografie malého chlapce. Chlapce, který je prý jejím mrtvým synem, ovšem na obrázku velmi živým. Kdo ji našel? Kdo prohlédl její plán, zmizet ze světa a začít znovu? Kdo jí týrá tím nejhorším možným způsobem?
Jakousi náhodou se jí v životě objeví reportér Nick, na kterého  se, po počáteční nevraživosti, obrací s důvěrou, že jí pomůže nalézt odpovědi. Souvisí se vším i zmizení soudního znalce, který nemalou měrou přispěl k jejímu odsouzení? Mnoho, mnoho otázek a tak málo odpovědí. Emma ztrácí pevnou půdu pod nohama a pouští se po trnité  a bolestné cestě, na jejímž konci jsou odpovědi a rozuzlení, jaké bere dech.
Celou knihou nás také provází příběh, který zdánlivě nemá s touto tragedií nic společného. Příběh  Jacka, Shakespeara a dalších odpadlíků společnosti, jejichž největší výhrou je ukrást pár lihovin z večerky. Spodina společnosti, která má pro strach uděláno. Jaké je spojení s Emmou a jejím příběhem?

Knižní prvotina britské autorky Jenny Blackhurst, má obrovský potenciál. Nakladatelství Domino se opět podařilo přivést na český trh něco, co zaujme všechny milovníky kvalitních thrillerů. Ztichlý dům postrádá hluchá místa, u kterých se budete nudit. Od první stránky vás umí vtáhnout do děje a nutí vás číst, abyste došli až k šokujícímu konci. Ony vsuvky, v podobě příběhu chlapců, kteří jen tak lelkují a poflakují se, má přímou souvislost s hlavním příběhem, čtěte jej pozorně, ať vám nic neunikne. 
Vše se spojí a vše začne dávat smysl zhruba od poloviny knihy, věřte mi.
V příběhu najdeme i mírný nádech humoru, jako odlehčení od témat, jak je vražda dítěte, násilí ve všech formách a manipulace s lidskou myslí, zastřenou bolestí po porodu. Já jsem tyto odbočky jen vítala, neboť mi chvílemi při čtení bylo až úzko, jak dokáže jeden člověk druhému působit taková muka a tak jej oklamat, že začne pochybovat o vlastní příčetnosti.
Takže tedy ano, Nakladatelství Domino děkuji, že jste tuto knihu vydali, byla by velká škoda o zážitek ze čtení přijít.

Děkuji Nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku.

Kniha:     Ztichlý dům
Autor:     Jenny Blackhurst
Vydal:    Domino
Stran:    376

čtvrtek 25. října 2018

Slunce je také hvězda



„Co když ti řeknu, že tě dokážu přimět, aby ses do mě zamilovala s pomocí vědy?“

                                                                                        Daniel



Natasha uznává pouze fakta. Je trošku vědátorka. Láska a osud? To pro ni neexistuje, ani sny a touhy pro ni nic neznamenají. Všechno bere až příliš realisticky. Jednoho dne však potká Daniela, šíleného snílka, který píše básně, věří v lásku na první pohled a osud. Když Natashu uvidí, prostě ví, že je ta pravá. Snaží se jí o tom přesvědčit. Když se ale dozví, že dnešní den je Natashin poslední den ve Spojených státech, její rodina je právě dnes deportována, protože jsou nelegální imigranti, zpět na Jamajku, kde byla naposledy když jí bylo osm let, všechno se mezi nimi změní. Ona začíná věřit na lásku a on se snaží vymyslet, co dál. Večerní hodina odletu se nezadržitelně blíží a jim odbíjí poslední společné hodiny…

 

středa 24. října 2018

Mengeleho děvče


Toto je pravdivý příběh. Příběh odvahy a nezkrotné síly, která nezná mezí. Příběh dívky, ženy, která dokázala nemožné, a to přežít několik koncentračních táborů a zlo největší. Zlo jménem Mengele.


Viola Fischerová, rozená Sternová. To je jméno ženy, která prokázala neuvěřitelnou sílu. Sílu přežít. V roce 1944 byla se svou rodinou, stejně jako tisíce, miliony jiných Židů, zavřena do ghetta, které bylo jen jakousi mezizastávkou. Jakousi přípravou k tomu nejhoršímu, co teprve mělo přijít. To nejhorší neslo název Osvětim – Birkenau. Odtržena od své první lásky, kterou měla spatřit až dlouho po válce. Jak popsat hrůzy, které na ni čekaly? Jak najít slova, kterými alespoň naznačit, co všechno se jí dělo? O válce a samotném holocaustu už bylo napsáno mnohé a věřte mi, nikdy to nebude stačit. Vždy se najde další a další příběh, který ji připomene. Který nám nedá zapomenout a který si budeme v sobě ještě nějakou dobu nosit.
Viola se ihned po třídění na peróně, ihned po příjezdu do Osvětimi, dostala do hledáčku lékaře. I když toto označení není správné. Mengele byl hyena, lidská zrůda, člověk, který zabil stovky nevinných tím nejkrutějším způsobem. Svými zvrácenými pokusy utýral mnoho dětí, které pro něj představovaly zlatý grál. A s Violou měl ty samé úmysly. Ale prohrál, Viola přežila. A byla natolik silná, že dokázala nacistům uniknout, přežila další koncentrační tábory, ačkoliv ji to málem stálo život, stejně jako její rodinu.
Pokračování recenze naleznete na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Tvořivý Halloween


Už se brzy stmívá, babí léto je za námi a blíží se zima. Ale než jí otevřeme dveře, přivítáme Halloween. Svátek duchů, zbloudilých duší, masek a dýní. Že ho neslavíte? To je ale veliká chyba.  Každý si přece může tento den udělat podle svého a nevyužít této krásné příležitosti, by byla škoda. Pro děti to může být veselá událost, vytáhněte lampiony, jděte na svítící průvod městem, nebo si udělejte vlastní večer. S různými lucernami, světýlky či lampiony. 
 
Další možnost je vymyslet pro děti skvělý maškarní a vyrobit si doma předem masku. Třeba
podle naší knihy Převleky a masky pro každou příležitost. Nebo si u nás masku můžete třeba rovnou koupit hotovou. Co třeba Avengers: Captain America nebo Avengers: Hulk - kostým nebo například Spiderman, kostým  Minie červený či  Disney: Locika s třpytivými ozdobami a korunkou? Převleků a masek máme opravdu nepřeberné množství. Ale maškarního plesu se nemusí účastnit pouze děti. Fantazii se meze nekladou a je to přeci super zábava i pro dospělé.
Když už máme předem promyšlený kostým, chtělo by to vydlabat dýni. Pokud chcete být kreativnější, můžete najít inspiraci v knize  Halloween nebo Abeceda Dušiček a Halloweenu či  Zvládnu to sám: Strašidelný Halloween. Dlabání dýně je skvělá zábava, můžete vymyslet různé obličeje, ksichtíky, hororové výtvory, to už je na vás. Když do ní pak vložíte svíčku, je to nádhera. Na dekoraci se dají koupit malé nejedlé dýničky pouze pro tyto účely nebo dýně jedlé. Máme třeba dýni máslovou nebo hokaido. Také z ní milujete polévku? U nás doma, když dlabeme dýně a snažím se z nich uvařit všechno možné, tomu říkáme dýňobraní. Nakoupíme hromady dýní, zpracováváme je, dělá se pyré, výborná polévka nebo třeba koláč, perník či dort. Dokonce občas vařím také i masovou směs s dýní. Všechno oranžově září a je to celé příjemně podzimní. Inspiraci můžete najít třeba v knize Dýně - To nejlepší z podzimní úrody nebo  Kouzla s dýněmi - Nejlepší recepty a dekorace z dýňového statku, která před pár dny vyšla.
 


                       
                                                       
 
 
 
V pokračování najdete i tipy na knihy s mystickou a hororovou tématikou. :-)
 
Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.