čtvrtek 21. června 2018

Dominika na cestě Jižní Amerikou


 
10 měsíců, 8 zemí, 11237 kilometrů, 5 píchnutí, 2 návštěvy nemocnice, 1 pád, 1 přepadení, 1 porucha, 1 opravený zub a nekonečno zážitků…

Metr a půl vysoká Dominika s ještě menší motorkou se vydává sama napříč Jižní Amerikou. Setkává se s hodnými, ale také zlými lidmi, s mrazem, sněhem, hady, obřími pavouky, rozzuřenými psy a podivným jídlem. Zažívá poruchu motorky, pobyt v nemocnici, ale i přesto se nevzdává a pokračuje na své cestě dál…

Dominika je opravdu neohrožená cestovatelka, sice nám ukazuje i svůj strach ze všeho, a přesto, že je hůř a hůř, ona jede dál a nevzdává to. Skutečný příběh, skutečná cesta – takový je Dominičin cestopis.


„Ale nemáte tam nic zakázaného, že? Drogy?“

„Nene,“ odpovím bezstarostně znovu, ale jsem trochu nervózní. Nechala jsem si navrchu zavazadel jeden banán a co já vím, kontrola se zdá dost striktní na to, aby se do Argentiny nesměly dovážet banány. Kontroluje druhý kufr a já si v napětí koušu rty. Ten banán jsem v Tupize náročně sháněla a těším se na něj! A teď mi ho to pako určitě vezme!

„A co tady ten velký?“ ukáže na největší kufr plný techniky. (…) Už to nevydržím, vysmeknu sáček s banánem zpod zavazadel, rychle ho vyndám a snažím se ho celá nervózní co nejrychleji nacpat do pusy. Cha, a máš to, přelstila jsem tě! Blonďákovi je to, zdá se, ale úplně jedno. Je s prohlídkou spokojený, můžu jet. Právě včas, zrovna mi došlo, že banán byl hned vedle pytlíku plného koky.

Pokračování recenze čtěte zde na webu Dobrých knih.
 
 
 

středa 20. června 2018

Dva druhy pravdy


Harry Bosch jako dobrovolník, v zaprášené kanceláři, daleko od skutečných zločinů? Nemyslitelné! Stíny minulosti jej volají zpět a HB se musí chtě nechtě vrátit, tentokrát na to však bude sám...





V pořadí již 22. díl série s úžasným HB, Harry Boschem. Detektiv LAPD, kterého si prostě zamilujete, pokud se tak již nestalo. Je stoprocentně svůj, nezničitelný, neporazitelný, neuplatitelný. Kdo měl možnost shlédnout seriál v hlavní roli s tímto koumákem, psaný podle knih Michaela Connellyho, musel mu prostě propadnout, stejně jako já. Mám přečteno skoro vše, jen mám mírně problém. Velmi špatně se mi o případech tohoto detektiva píše. Ne proto, že by to byly knihy špatné, to bych je nečetla skoro všechny. Jen se mi nedostává slov, kterými bych jeho činy a myšlenky dostatečně popsala, aby jste si udělali jasný názor, zda číst nebo nečíst.
Ale zkusím to. Neboť Connelly se díl od dílu zlepšuje, troufám si říct. Tajuplný Harry Bosch se vám musí dostat pod kůži, jakkoliv se budete bránit. Nesnese bezpráví, miluje svou dceru a výhled ze své terasy na celé LA. 
V tomto díle jej nacházíme ve chvíli, kdy odešel z řad policejního sboru a je jen jakýmsi dobrovolníkem na staré policejní stanici, kde se ukrývá za stohem nevyřešených případů. Harry odpočívá, ale zdání klame. Ve chvíli, kdy dojde k vraždě místního lékárníka, vyráží do boje se zločinem, tak, jak to umí jen on. Klidně, sebevědomě, s buldočí odvahou. Ovšem jeho zdánlivý klid bere za své ve chvíli, kdy se z vězení ozývá varovný hlas. Hlas vraha, kterého Bosch před třiceti lety dostal za mříže a který hrozí, že na Bosche ví něco, co jej zničí. To náramně nahrává do karet jeho bývalým kolegům, s kterými se nerozešel právě v dobrém.
Zdá se, že vše souvisí se vším, HB musí vynaložit veškeré úsilí, aby nejen očistil své jméno, ale zároveň vyřešil případ, který ho buď osvobodí, nebo zničí.

Když jsem brouzdala po netu, narazila jsem na slovní přirovnání, že knihy Michaela Connellyho jsou poctivé. S dovolením pisatele si toto slovní spojení vypůjčím, neboť je to svatá pravda. Celá série s Harry Boschem je poctivá práce, založená na jasně daných pravidlech a přesto se nudit rozhodně nebudete.
Atraktivnosti na knize přidají i pasáže ze soudní síně, ve které kraluje Harryho bratr, i když ten ve stejnojmenném seriálu chybí. Škoda, herce bych tedy pro něj měla.
Odpusťte mi můj mírný sentiment, pokud filmové zpracování zmiňuji příliš často, ale obojí je pro mě dokonalé. Ačkoliv s televizí se těžko můžu schovat pod peřinu.
Takže tedy shrnuto - máte rádi nekomplikované, akční, mozek zapojující thrillery? Harry Bosch je to pravé a to mi věřte! Zaryje se vám hluboko pod kůži a netrpělivě budete vyhlížet další díly, ve kterých tento neuvěřitelný sympaťák exceluje.



 Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Domino.



Kniha:    Dva druhy pravdy
Autor:    Michael Connelly

Vydal:    Domino
V roce:   2018
Stran:    408


Chcete poznat New York? Už jen proto si musíte přečíst knihu Víš, že tě potřebuju?


„No te rindas.“ (Nevzdávej to.)

 

Druhý díl fenomenální trilogie Dimily nezklamal a já už se teď hrozně těším na závěrečnou část s názvem Víš, že mi chybíš?. Jsem zvědavá jak to s Eden a nespoutaným Tylerem vše dopadne.

 
Eden chodí už rok s Deanem, je šťastná a snaží se na svého nevlastního bratra Tylera zapomenout. Když od něho ale dostane pozvání strávit léto u něj v New Yorku, je nadšená a neváhá ani vteřinu. Zabalí si kufr a letí směr město, které nikdy nespí…
Jak dopadne jejich setkání po roce odloučení? Odolají pokušení nebo dají svým citům volný průběh? Bude jejich láska tak silná, aby ustála mnoha nástrahám, zkouškám a vypočítavosti okolí?

 „Slibuju, že už to neudělám.“ (…) Ve tmě zamžourá na slova vyvedená inkoustem na mém zápěstí. Podívá se na mě široce otevřeným očima. „Co je to?“ „Možná bys měl rozsvítit světlo,“ navrhnu. Skousnu ret, protože se mě náhle zmocní neklid. Dokážu si představit, jak Tylerovo obočí vystřelí vzhůru. Sundá mi ruku z ramen a natáhne se přese mě k lampičce na nočním stolku. (…)  Už se nedívám na své zápěstí, dívám se na Tylera, obdivuju, jak se mu lesknou oči, jak překvapením otevírá rty, jak se mu roztomile celý jeho obličej rozzáří údivem.

Dimily mě opravdu baví. Hltám každou stránku, příběh je napsaný čtivě a vy chcete vědět víc a víc. Ani se nenadějete a jste na konci. Eden je moc příjemná holka a já její pocity zcela chápu. Drsňák Tyler, který se dokáže zamilovat a rozněžnit, vám prostě nedá spát. Má hispánské předky, takže fotografie na obálce knihy je docela výstižná, vaše fantazie pracuje na plné obrátky a vy si ho prostě musíte zamilovat…
 
 
Pokračování recenze si přečtěte zde na webu Knihcentrum.cz
 
 

úterý 19. června 2018

9 tipů na dárek pro třídní učitelku



Je zde důležitý milník školního roku. Uzavírají se známky, naše děti na poslední chvíli zasedají k psacímu stolu, vypínají telefony, notebooky a snaží se napravit, co se dá. Ruku na srdce, ani my jsme nebyli jiní.

Všechny generace mají jedno společné: paní učitelku, kterou zároveň milují, nenávidí, obdivují i proklínají. A právě před prázdninami je ten pravý čas se třídní učitelce, se kterou jako rodiče komunikujeme zejména na třídních schůzkách a přes Žákovskou knížku, odvděčit malou pozorností.
 
Nevíte si rady? Nabízím pár nápadů, jak třídní potěšit a poděkovat jí, že to s tím naším předškoláčkem – školáčkem – puberťákem přestála celý rok ve zdraví.
 
A jako první mě napadla kniha. Neboť komu jinému darovat knihu, než sečtělému pedagogovi? Takže zkuste třeba tuto: Diagnóza učitelka. Myslím, že nezklame. Vtipná, zábavná – a přece správný učitel by smysl pro humor měl mít, ne? Zcela jistě nezklamete ani plátěnou taškou s motivem Malého prince, to aby se jí ty písemky dobře přenášely.
 
 
 
Pokračování článku čtěte zde na webu Dobrých knih.
 
 
 

pondělí 18. června 2018

DÍTĚ SVOBODY


„Jmenuju se Svoboda. Říkejte mi, jak chcete: zabiják, vrah policajtů, uprchlík nebo násoska…“

 

Přátelé, tak tohle byla vážně síla. Až mě z toho mrazí, protože vím, že se takové věci na světě dějí a příběh by se mohl opravdu klidně stát…

 

Svoboda Oliverová je takový místní floutek v ženském těle. Používá drsná slova, pro ránu nejde daleko, pěstmi se ohání při každé příležitosti a s ničím si nebere servítky. Všichni o ní vědí jen to, že pracuje v místním baru a že si ráda přihne. Ve skutečnosti se však Svoboda jmenuje jinak. Je to její krycí jméno, protože je už osmnáct let v programu na ochranu svědků poté, co byla zatčena za vraždu manžela. Kvůli tomu byla donucena odevzdat své dvě děti k adopci, což si neustále vyčítá a díky tomu ji pronásledují noční můry.
Jednoho dne se dozví, že se její dcera pohřešuje. Opustí svůj dosavadní život chráněný vládou a rozhodne se najít dceru za každou cenu. Bojí se, že jí hrozí nebezpečí od sadistické rodiny jejího bývalého manžela, která touží po pomstě. Čím více se však blíží pravdě, tím zjišťuje, že je realita mnohem děsivější a krutější…


„Kde jsi k čertu byl, Marku?“ sykla jsem na něho. „Za pár hodin máš na akademii promoci.“
„Proč se nestaráš o svý, ty zasraná píčo?“ řekl se skelným opileckým pohledem. „Čí je vůbec to děcko?“
„Neměl bys s ní takhle mlu-mlu-mluvit,“ zastal se mě Peter. „Jo?“ V tomhle okamžiku jsem poprvé uviděla, jak vašemu otci zčernaly oči, z čehož mne zamrazilo v zádech. Přešel k jeho vozíku a vyndal černý vak plný texaských katetrů. Klíčem od auta začal rozdírat sáček s Peterovou močí. Po chvilce mu ji všechnu vylil do klína. Pak propukl v hurónský smích.


No páni. Musím říct, že podle anotace jsem čekala úplně jiný příběh. Dostalo se mi však mnohem víc. Ani trošku jsem netušila, a to myslím mohu klidně prozradit, protože to mnohé z čtenářů určitě zaujme, že se dozvíte, jak to chodí v komunitě Adventisté třetího dne. Bylo to zajímavé a přinejmenším zarážející. Hlavní hrdinka Svoboda je opravdu drsná žena s hromadou tetování a jizvami na duši. Ale i přesto je nezlomná a bojuje za lepší život, je sebevědomá a nebojí se jít i přes mrtvoly. Doslova.

pátek 8. června 2018

Zabijákovo mlčení


Temný svět špiónů, agentů, kteří se nebojí použít zbraň a smrt, která je doprovází na každé misi. Do toho si připočtěme bývalého agenta, který se snaží začít žít jako běžný občan, ale jeho výcvik je v něm zakořeněn silněji, než se zdá.



Kniha Zabijákovo mlčení je třetím dílem ze série David Slaton a ačkoliv tento žánr příliš nevyhledávám, nenudila jsem se. Spíš se přikláním k názoru, že je to čtení jako dělané pro muže, ale autor Ward Larsen dokázal skloubit tajné agenty a špióny s rodinnou rovinou, ve které my ženy najdeme kus lidskosti, který potřebujeme, abychom se našli svého hrdinu.
Hlavním hrdinou je zde bývalý agent David Slaton, který se momentálně nachází neznámo kde. Nic o něm neví ani jeho nejbližší, ani Mossad,  jeho bývalý zaměstnavatel. Je mrtvý? Nebo se jen skrývá?
Naproti tomu má v Americe CIA plné ruce práce s teroristickou hrozbou a pátráním po zabijákovi, který po sobě nechává spoustu mrtvých těl. Je možné, že bezvýznamné letadlo, které si v daleké Amazonii nechal kdosi přestavět do stavu, kdy by letoun mohl vzlétnout, by mohlo hrát hlavní roli v teroristickém útoku a jediný, kdo by všemu mohl přijít na kloub, už se nám rýsuje. Tady jsem byla mírně rozčarovaná, neboť špičkoví agenti by si bez Davida snad ani neškrtli. Což je mírně řečeno, trochu pohádka, ale budiž, kladné hrdiny prostě potřebujeme. Sám David Slaton se stává terčem útoku zásahové jednotky, ale uniká a pátrá proč, k čemu došlo, co se tak pokazilo, že se ho pokusili zabít.
Příjemné na knize je, že pokud už máte dost střílení a prolévání krve, zasadí nám autor do příběhu vsuvku v podobě soukromého života hlavního aktéra a my máme možnost na chvilku vydechnout. 

Jak jsem již naznačila v úvodu, toto není čtení pro dámičky při čajovém dýchánku. Opravdu jde o klasický špionážní thriller, ale má v sobě i lidskost, proto není až tak moc drsný. Ano, honičky, střílečky, tu a tam místy neskutečné zásahy, kdy hlavní hrdina samozřejmě přežije, jak taky jinak. Ale četlo se to dobře, autor tedy rozhodně ví, jak upoutat pozornost. Ve výhodě budou ti čtenáři, kteří již četli předchozí dva díly ze série, i když ani my, neználci, nejsme ochuzeni. Každá kniha má svůj samostatný příběh a rodinný život se vším, co z hlavního aktéra udělalo to, co je, je v náznacích podán velmi přesvědčivě. To je jen můj povzdech, že jsem začala až třetím dílem. Taky jsem si rozšířila obzory, co se týče špionážních jednotek jako je Mossad, CIA a podobné a nejednou jsem se musela podívat na internet, doplnit si chybějící, hluchá místa.
Tak tedy zkuste. Ochutnejte novinku z Nakladatelství Domino, myslím, že zklamaní nebudete.


Za recenzní knihu děkuji Dobrým knihám

Kniha:    Zabijákovo mlčení
Autor:    Ward Larsen
Vydal:    Domino
V roce:  2018
Stran:   520

pondělí 4. června 2018

Ztracený řád




Templáře tentokrát opustíme a ponoříme se do řad tajného spolku, Rytíři Zlatého kruhu se hlásí o slovo. A kdo jiný, by měl rozplést stará tajemství, než známý Cotton Malone?




Ze všeho nejdřív, pro neznalé, bych měla asi představit hlavního hrdinu. Je jím bývalý tajný agent, Cotton Malone, který se rozhodně nechystá do důchodu. Zdá se, že se vždy nachází na místě, které ho potom zcela pohltí a nezbývá mu nic jiného, než kdejaká spiknutí tajných spolků a řádů musí rozkrýt a učinit přítrž bezpráví.
Tentokrát se ale nebude jednat o řád Templářů, jak jsem u knih Steva Berryho zvyklí. Jdeme do samotného nitra dějin Spojených států a opět půjde, jak jinak, o moc a bohatství.
Kdo vlastně byli a ještě jsou tito rytíři? Máme se jich bát? V první řadě to byl nejnebezpečnější řád na světě, který disponoval nezměrným bohatstvím. Své poklady ukryl hluboko pod zemí a do dnes se světoví hledači pokladů snaží tento majetek nalézt. Zatím tedy bezúspěšně. Nyní, stošedesát let po zániku celého společenství, se objevují hned dvě frakce tohoto řádu. Jedna hodlá majetek rytířů získat a použít k získání moci, naopak druhá frakce jej hodlá dál ukrývat před světem. A zde se dostává ke slovu Cotton Malone, neboť má k rytířům řádu blíže, než by se zdálo a než by mu bylo milé. Jeho pradávný předek Angus Adams, ukrýval tajemství, kde je majetek uschován. Je připraven hájit čest svého praprapradědy a zachránit co se dá. Ostatně, jeho výcvik a smysl pro spravedlnost mu ani jinak nedovolí.

Pokud máte rádi Americké dějiny, tato knížka bude pro vás to pravé čtení. Steve Berry je proslulý svými konspiracemi, do svých příběhů dokáže vepsat vše, co vás udrží v napětí do posledních chvil. Tentokrát zabředl trochu více do samotných dějin Spojených států a já musela použít internetové stránky, abych autora víc pochopila a nic mi neuniklo.
Akční scény se střídají s popisem historických událostí, které si autor rád přizpůsobuje podle svého, ale které mají zaručeně pravost v historii, jen si ji trošičku poupravuje tak, aby byla pro čtenáře co nejvzrušující.
Naťukne, jako již několik knih předtím, svůj soukromý život, ale jen natolik, abychom si udělali malou představu o tom, že je člověk z masa a kostí. 
Jako vždy procestuje místa, o kterých se nám ani nesní, jako vždy se dostává do nebezpečí, ale nic ho nezastaví, neboť jeho cvičené smysly mu velí pokračovat, dokud se jeho země nedostane opět do bezpečných vod.
Hodně čtenářů Steva Berryho přirovnává k slavnému Danu Brownovi. Já s tím nesouhlasím, každý je naprosto jiný, každý svým způsobem originální a já jejich knihy hltám do posledního písmena. Steve Berry rozhodně vždy ví, jak upoutat, jeho romány jsou tak čtivé, že je nebudete chtít odložit, dokud nedostanete odpovědi na své otázky.


Za recenzní výtisk patří můj dík Dobrým knihám
Knihu zakoupíte u všech dobrých knihkupců, nebo třeba zde

Kniha:    Ztracený řád
Autor:    Steve Berry
Vydal:   Domino
V roce:   2018
Stran:    576

středa 30. května 2018

Dítě ohně



Našla dokonalého muže. Získala dokonalý dům, dokonalý život. Má to ovšem jeden háček.....První žena, tragicky zemřelá, nikdo ji nikdy nenašel. Dokáže zničit její štěstí? Nebo je všechno jinak?




Když Rachel potkala okouzlujícího Davida, byla to láska na první pohled. Šarmantní, svobodný, bohatý, dokonalý ve všech směrech.  Zamiluje si na první pohled i mírně podívínského syna Jamieho,  usilovně se k němu snaží najít cestu. Mírný stín pochyb okamžitě zatlačí do pozadí a těší se, jak se celá rodina usadí na honosném sídle Carnhalow House, kde zaujme místo Davidovy první ženy, Niny, která tragicky zahynula ve starých, dávno nepoužívaných dolech.
Vše se zdá být zalité sluncem. Seznámení s Davidovou matkou, stiženou Alzheimerem, která má zálibu v popíjení drahého vína, je dokonalé a Rachel je opravdu šťastná. Zdá se to být navěky, ale nic není tak, jak se na první pohled zdá. Davidovo dojíždění do Londýna za prací, kdy se domů vrací pouze na víkendy, Rachel zanechává osamocenou a přemýšlivou. Jamie je uzavřený do sebe a jeho zvraty nálad na klidu v domě nepřidají. Navíc jeho náznaky, že jeho matka stále žije, protože si s ní povídá, Rachel donutí začít trochu víc pátrat, co se osudného Štědrého dne před lety, kdy Nina zahynula, vlastně stalo. Zjišťuje, že David před ní cosi tají, cosi, co jej spojuje s jeho synem poutem, které má být před zraky ostatních zahaleno.
Opravdu Nina našla smrt v těžebním dole, když se její tělo nikdy nenašlo? A není těch náhod najednou trochu moc? Šťastný život začíná mít vážné trhliny a sama Rachel se opět musí vypořádat s vlastním traumatem z dětství, před kterým se snažila celá léta unikat.

Britský autor Sean Thomas, píšící pod pseudonymem S.K.Tremayne je jako čerstvý vítr do knižních vod. Jeho prvotina Ledové sestry byla pro mě naprosto dokonalou ukázkou kvalitního psychothrilleru, u nějž jsem nenašla jedinou chybu. A jeho druhá kniha Dítě ohně se první knize vyrovná opravdu ve všem. Obě knihy mají spád, neobsahují žádná hluchá místa, jakoby nás autor nechtěl nechat nadechnout. Vtáhne nás do děje a nepustí do poslední stránky. Nechybí staré tajemství, které nám předkládá opravdu po malých dávkách, nechybí ani napětí, které knihu dělá tak vzrušující. Za mě velký palec nahoru. Doufám, že se brzy dočkáme i dalších, takto skvělých, thrillerů, u kterých se nám bude tajit dech.

Za recenzní výtisk děkuji Dobrým knihám


Kniha:     Díte ohně
Autor:     S.K.Tremayne
Vydal:     MOTTO
V roce:    2018
Stran:     352

pondělí 28. května 2018

Černá díra


No teda. Právě jsem Černou díru dočetla a já snad ani nemám slov. Bylo to skvělé, propracované, zapeklité a nedalo se prostě odtrhnout. Tohle je přesně ten thriller, který si chce přečíst snad každý. Strhující!

Na školním hřišti je po deseti letech vyzvednuta časová kapsle se vzkazy do budoucnosti od tehdejších žáků. Jedna ze zpráv nese předpověď smrti hned několika lidí. Nejsou zde však celá jména, ale pouze iniciály. Má se tím detektiv Huldar vůbec zabývat? Nejedná se pouze o vtip třináctiletého teenagera? Nakonec se vynořuje mnoho souvislostí mezi dopisem a událostmi z poslední doby. Ve vířivce na zahradě rodinného domku jsou nalezeny uříznuté ruce a majitel domu je krátce nato brutálním způsobem zavražděn. Iniciály jeho jména jsou na seznamu dopisu z minulosti. Je to jen náhoda? Čí jsou další nalezené odříznuté části těla? Huldar s dětskou psycholožkou Freyjou se pouštějí do zběsilého závodu s časem, než dojde k dalším vraždám…


„Vtom jim nad hlavou zapraskala podlaha. Dívka prudce zvedla hlavu. Tvář se jí zkroutila hrůzou. Vaka strnula a cítila, jak ji pálí oči, jako by se měla každým okamžikem rozplakat. Co tam pohledává? Unikl jí sten, tak tichý, že ho v tichu v domě nebylo skoro slyšet. Tohle byla strašná chyba. Horší než s těmi talíři. V zajetí paniky jí to pořádně nemyslelo. Jediné, co se jí honilo hlavou, bylo, že ani nezná dívčino jméno.“


DNA byl, jak jsem v recenzi na předešlý Yrsin thriller psala, mistrně napsaný, ale musím tedy říct, že je Černá díra snad ještě lepší! Yrsa opravdu umí a s každou knihou je lepší a lepší. Román má propracovaný, zamotaný, napínavý děj, který vám nedá šanci uhodnout, kdo by mohl být vrah. Tipů jsem měla několik, ani jeden ale nebyl správný. Příběh vás nenechá se jen tak odtrhnout a vy budete chtít číst dál a dál a budete potřebovat vědět víc a víc.

Skvělá zápletka, k tomu překvapivé rozuzlení a strhující epilog, který mě opět dostal. Yrsa se jako vždy předvedla v tom nejlepším světle. Nezklamala a zase všem ukázala, že její označení „královna islandské krimi“ jí po právu náleží a ona si ho určitě zaslouží.

V závěru bych ještě ráda vyzdvihla skvělou obálku, která je na fotografiích tak moc reálná, až mi někdo dokonce psal, že se na první pohled lekl, že jsem knihu roztrhala. Je opravdu skvělá a já tleskám nakladatelství Metafora za zpracování, provedení a samozřejmě i za to, že nám Yrsu vydávají.

 

 
 
 
Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Metafora.

Knihu koupíte zde.
 
 

neděle 27. května 2018

Temné říční proudy





Ne každá řeka přináší uklidnění. Jsou takové, které nosí smrt a jsou lidé, pro které je smrt dárkem a upozorněním....jsem blízko.


Sharon Bolton nám přináší další skvělý thriller, který ale rozhodně nebude pro víkendové čtenáře. Thriller, po kterém sáhnete ve chvíli, kdy máte absolutní klid na čtení, protože by vám mohlo něco zásadního uniknout.
S hlavní hrdinkou, policistkou Lacy Flint, jsme se již setkali. V knihách Volavka a Tak to je, tak to bude, jsme měli možnost ji poznat ve chvílích, kdy nám předvedla své schopnosti. A je zcela jasné, že je to žena, která má pro strach uděláno a nic ji při honbě za pachatelem nezastaví.
Jak už to tak bývá, nese s sebou nejedno trauma a její poslední případ nebyl zrovna jednoduchý. Přesto, nebo právě proto, ji nález mrtvého těla v řece příliš nepřekvapí, ale něco tady nesedí. Mrtvá žena, zabalena do pohřebního roucha jí v hlavě rozezvučí varovnou strunu. A s vervou sobě vlastní, naráží na podobný případ, kdy mrtvou možná mohla být ilegální přistěhovalkyně. A zdá se, že pachatel přímo Lacy vybízí, láká, nebo je to jen zdání?
Její kolegové ji respektují s tichou ironií, její přímá nadřízená, řešící své vlastní, soukromé problémy, blahosklonně nad jejími manýry přivírá oči a policista v utajení, se kterým má Lacy složitý vztah, jí na klidu rozhodně nepřidá. 
Zastaví pachatele dřív, než zemře další nevinná a důvěřivá žena? Nebo řeka Temže vyplaví další tělo?

Já jsem tedy spokojená. Jak už jsem psala na samotném začátku, není to čtení pro slečinky. Jen jsem se po prvních stranách ujistila, že na přečtení tohoto thrilleru, budu potřebovat klid a soustředění. Sharon J. Bolton píše sice naprosto srozumitelně, ale používá spoustu vedlejších cest, jak se dobrat konce. Nenaznačuje, jste přímými účastníky celé knihy, jakoby jste byli členy vyšetřovacího týmu. Syrové - asi tak bych její styl popsala nejlépe. 
Já osobně za její nejlepší knihu pokládám Má ji rád, nemá ji rád, která byla naprosto famózní.  Ale Temné říční proudy jsou velmi povedené, musíte posoudit sami, zda se autorka zařadí mezi vaše oblíbené. U mě je na velmi vysokých příčkách.

Velký dík za poskytnutí reading copy patří Nakladatelství Domino



Kniha:     Temné říční proudy
Autor:     Sharon J. Bolton
Vydal:     Domino
V roce:    2018
Stran:     496


pátek 25. května 2018

Tipy na bezva dárky ke Dni dětí




Už se nám to blíží. Za pár dní tu bude první červen, Den dětí. Chcete svému dítku něco darovat, ale lámete si hlavu, co by to mělo být? Zapomeňte na sladkosti! Knihy nebo společenské hry, které tříbí mysl, jsou ta správná volba! Ostatně knihou nikdy nešlápnete přeci vedle, to už dávno víme. Máme na výběr nepřeberné množství, tak se pojďte s námi inspirovat alespoň pár kousky, které jsme pro vás vybrali…

 

Děti do 7 let


Miluje vaše drobotina známé růžové poníky, ale zná je pouze z televizní obrazovky? Pak byste jí měli pořídit alespoň jednu jejich knihu. Vyšlo jich totiž spousty! Co se tentokrát děje v kouzelném světě Equestrie, kde žije spousta různých bytostí – ať už jsou na straně dobra či zla? Pojďte se podívat na dobrodružství Poníků z Ponyville, prožijete s nimi spousty báječných chvilek…


Děti nad 8 let
 
Nejkrásnější příběhy o koních
Evelyne Duverneová
Má vaše dcera nebo syn v oblibě koně? Pak je tato kniha pro ně ta pravá! Obsahuje 15 poutavých příběhů, které je přenesou do světa koňské lásky, stájí a voňavého sena. Například příběh o Taimě, indiánské dívce, která musí před tím, než jí bude sedm let, najít jméno pro svého koně, jinak o něj přijde. Nebo příběh poníka Pollyho, který chce pro svou princeznu vyhrát soutěž o nejkrásnější hřívu…
Erica Bertelegniová
13 let, 100 přání a jeden kouzelný příběh! Co všechno se může stát, když se jen tak procházíte po Římě a zajdete do malinkého knihkupectví, kde najdete prodavačku, která umí létat? Román je krásný, fascinující a také zajímavý tím, že jeho autorkou je teprve třináctiletá Erica, která je bezpochyby velice talentovaná.
 
Volání netvora - Příběh života
Patrick Ness
 Tato pohádka pro děti i dospělé si prostě získala moje srdce! Už jen úvod a slovo autora vás dostane. Za to ručím. Třináctiletý Conor nemůže už několik týdnů spát. Pronásledují ho noční můry. Jednoho dne zavolá někdo zpoza okna jeho jméno. Kdo to je? Conor se běží podívat. Je 00:07. Sedm minut po půlnoci. A venku stojí obrovský netvor… Slovo autora na začátku knihy… z toho mrazí, přátelé! Celou dobu jsem věděla, že knihu napsal Patrick Ness, kterého všichni známe. Ale netušila jsem, že jí sice napsal, ale podle původního námětu Siobhan Dowdové, která s tímto nápadem přišla. Ale nemohla knihu dokončit, protože zemřela. Zemřela na rakovinu. Musím zmínit, že právě koupí této knihy podpoříte nadaci The Siobhan Dowd Trust, kterou autorka těsně přes svou smrtí založila. Příběh skrývá závažné téma, důležité pro lidi všech věkových kategorií.
 
Pokračování článku čtěte na webu Dobrých knih zde.
 
 



středa 23. května 2018

Stříbrná labuť




„Nazdar Madison. Ty nás možná neznáš, ale my známe tebe. Chceme si zahrát hru. A poslouchej, co se stane, pokud prohraješ…“



No tedy vážení, tohle bylo fakt něco! Znali jste Royalovic kluky a zdáli se vám tvrdí? To byla jenom sladká omáčka. Elitní klub králů je opravdu poněkud silnější kafe! Navíc je těch svalnatých kluků hned deset! Deset párů očí, které vás sledují na každém kroku. Jsou nebezpeční, jsou krásní a chtějí si hrát… Ale tahle hra nebude jen tak pro každého. Kdo ji přežije?
Madison Montgomeryová pochází z bohaté rodiny, ale její matka před lety spáchala vraždu a poté sebevraždu. Madi doufá, že na Akademii Riverside v Hamptons začne s otcem nový život. Jenže nepočítala s desítkou drsných hochů, kteří škole vládnou. Když si Madison všimne, že jejich vůdce Bishop Hayes na ní stále zírá a pozoruje jí, odkryje jí tím zcela nový svět, o němž neměla ani tušení. Svět, který začíná a končí u Elitního klubu králů. Ten jí převrátí celý život naruby. Zaplavují ji tajemství, hrůza, odhalují se rodinné lži… Ani sama Madison netuší, co je vlastně zač a proč je v tak obrovském nebezpečí…



Uculím se na něj a on mi sevře vlasy silněji. Zasyčím. „Nejsem hračka, Bishope.“

„Špatná odpověď, Madison, protože ty jsi moje hračka. A víš, co se stalo s tou poslední?“ Druhou rukou mi obejme hrdlo jako obojek a znovu přejede rty po mých ústech, po tom kousanci. „Rozbila se.“



Pokračování recenze čtěte zde na webu Dobrých knih.




pondělí 21. května 2018

Země příběhů - Varování bratří Grimmů



Máte rádi kouzla a pohádkové příběhy? Milujete Harryho Pottera? Pak byste se určitě měli podívat do Země příběhů. V tomto dílu bratři Grimmové ukryli do svých pohádek varování. A nyní nastal čas ho objevit!


Conner je smířený s tím, že se do Země příběhů dlouho nepodívá. Dokonce ví, že ani svou sestru už jenom tak neuvidí. Když ale odhalí tajemné poselství slavných pohádkářů, všechno je rázem úplně jinak. V doprovodu spolužačky Bree se vydává na cestu po Evropě, aby rozluštili šifru, díky které budou moci předejít katastrofě v Zemi příběhů. Navštíví zámek Neusweistein, kde objeví zakletý časový portál, kterým musejí projít, aby zachránili všechny obyvatele Země příběhů…



neděle 20. května 2018

Když Anna zmizela


Co uděláte, když nestihnete vyzvednout své dítě včas ze školky a ono zmizí? Co vše uděláte pro to, aby se váš život zase vrátil do starých kolejí? A jste si jistí, že víte, komu důvěřujete?




Alex Lake nám předkládá nový psychothriller se zápletkou, která má velký potenciál. Tento britský romanopisec docela jistě ví, jak čtenáře zaujmout hned od prvních stran, ale čím víc se noříme do příběhu, tím víc máme dojem, že nám něco chybí. Zdlouhavé pasáže o něčem, o čem by se dalo říct pár slov a stačila by, rozvíjí do dlouhých odstavců, a já osobně jsem se trochu nudila. Matoucí jsou kapitoly vyprávěné únoscem, ve kterých jsem nechápala, ke komu viník vlastně mluví.
Co říci o samotném ději? Nadějná advokátka Julie Crown nestihne vyzvednout svou malou dceru Annu ze školky včas, a ta zmizí. Roztáčí se šílený kolotoč strachu o dceru, která není k nalezení a ani kamerový systém nepodá žádné vodítko. Celé situaci nepomáhá ani její napjatý vztah s manželem, se kterým stojí před rozchodem. Celé toto drama trvá pouhých šest dní. Šest dní plných vzájemného obviňování, starých výčitek a hádek, které se vyostřují. Když se Anna vrátí domů, místo radostného štěstí začíná ta pravá hra. Neboť ačkoliv si malá dívenka na nic nepamatuje, únosce čeká, sleduje a spřádá dál své plány.

Pokračování recenze najdete zde.

pátek 18. května 2018

Vůně noci


Máte rádi pořádné detektivky? Baví vás lékařské prostředí, zapeklité případy a několik mordů najednou? Pak je román Vůně noci přesně pro vás!

Mladá lékařka Vanda je špičkou v oboru neurochirurgie, ale její soukromí už tak růžové není. Nemůže narazit na žádného správného chlapa. Právě se však dozvídá mnohem horší zprávu – za tragických okolností přišla o svou sestru a celou její rodinu. Někdo je chladnokrevně zastřelil, na místě nezůstala jediná stopa k vrahovi. Vanda prožívá největší tragédii v životě, všechno se jí hroutí jako domeček z karet a nic nevychází. Kriminalisté pátrají po vrahovi, pár verzí k případu se objeví, ale stále si nejsou jistí, zda jsou ty správné a hlavně netuší, jaký mohl mít vrah motiv. Mezitím však zabiják spřádá nové plány a dalším lidem jde opět o život…

čtvrtek 17. května 2018

Svět knihy 2018 očima Veru





Letošní Svět knihy byl pro nás úplně jiný. Byl plný skvělých akcí, přednášek a nových setkání. Program byl bohatý na autogramiády a semináře. Obě jsme se s Jančí shodly, že jsme si ho užily zase jinak. Možná trošku ve větším klidu a s přehledem. I když - přesto to bylo vše hektické a člověk by potřeboval více času, aby se mohl věnovat všemu a všem tolik, jak si přeje. Ale co se týče programu - sepsala jsem důležité doby a místa, co by nás mohlo zajímat. No, co vám budu povídat, bylo to na dvě strany A5 😀😀. Postupně jsme s Jančí vyškrtávaly, až nám zůstalo asi 7 záchytných bodů a ty jsme se snažily na místě časově hlídat. Ještě musím zmínit, že jsme od nakladatelství Brána dostaly Čestné pozvánky na tento veletrh a moc si toho vážíme. (Byly nám nabídnuté i od Dobrých knih, ale to už jsme je měly doma pěkně připravené, přesto také moc děkujeme, jsme vděčné za všechno.) Udělalo nám to obrovskou radost. Tohle vše tomu našemu dni předcházelo.

Komiks - jedno z témat letošního veletrhu :-) 




V sobotu jsme vyrazily směr nádraží Litoměřice a jely do Prahy. S Jančí už jsme sehraná dvojka a všechno nám šlape dokonale. Nasedly na tramvaj a frrrr na Holešovické Výstaviště.  Jako první jsme měly namířeno právě do nakladatelství Brána, pozdravit se s ředitelkou Hedvikou Mojžíšovou a za vše poděkovat. Jejich stánek se stal takovou naší základnou. Domluvily jsme se, že za hodinku dáme venku kafíčko i s Monikou Wurm, která měla teprve dorazit.

Zatím jsme si s Jančí vše pomalu prošly, vyfotily pár fotek, jukly na první bod na seznamu s programem - přednáška Michala Viewegha. Chvilku jsme tam poslouchaly, vyfotily a šly dál. 



Mířily jsme na autogramiádu Thomase Hardinga. Obě jsme si chtěly koupit Dům u jezera, ten příběh bude určitě úžasný! Je podle skutečných událostí, pojednává o jednom domě a jeho stoleté německé historii. Kniha je plná autentických fotografií a už se na ní moc těším. Thomas byl velice příjemný, napsal nám do knihy věnování a pořád se usmíval. 


středa 9. května 2018

Mapa k tobě




Heather právě ukončila vysokou školu a vyráží s kamarádkami na cestu po Evropě. Jejich první zastávkou je Paříž. Do tohoto města se okamžitě zamiluje a bude se sem ještě mnohokrát vracet. Cestou do Amsterdamu narazí ve vlaku na Jacka. Ten je také na cestách Evropou, prý kvůli novinovým článkům, které píše. Ale nakonec se z toho vyklube něco osobnějšího. Snaží se jít ve stopách deníku svého dědečka, který si vedl, když skončila druhá světová válka. Jack a Heather se zamilují, užívají si posledního svobodného léta, cestování, života bez starostí… Čas však běží jako splašený a léto končí. Ale nic není tak jednoduché, jak to vypadá. Jack má totiž tajemství a nedokáže ho Heather jenom tak říct. Osud je neúprosný, oba mají strašně málo času…

„Máš ráda ebooky? Já moc ne.“
„Můžu tak mít spoustu knih v jednom malém zařízení.“
„Jupí,“ prohlásil posměšně, ale zároveň koketně.
„Na cestování je to docela praktické.“
„Ale kniha má být spíš společník, ne? Můžeš ji číst na nějakém zvláštním místě, třeba ve vlaku do Amsterdamu. A pak si ji odneseš domů, postavíš na poličku, a po letech, když ji uvidíš, si vzpomeneš, jaké to bylo, když jsi ji tenkrát zamlada ve vlaku četla. Jsou jako takové ostrůvky v čase. Když si nějakou knihu oblíbíš, můžeš ji někomu věnovat. A můžeš ji objevovat znovu a znovu, jako bys potkala starého přítele. To s těmihle digitálními knihami nezažiješ.“

Heather miluje knihy, kafe, má ráda vše uspořádané a naplánované do poslední minuty. Jack je trošku volnomyšlenkář, užívá si daného okamžiku, také miluje knihy, cestování a život. Když se potkají, oba se trošku změní. Každý pochytí od toho druhého něco a dohromady dají dokonalý celek. Ale jak to bude dál? Co Jack skrývá? Proč občas během dne zmizí a neřekne kam? Přežije jejich láska prázdninové dobrodružství?

Mapa k tobě je bláznivý road trip po Evropě. Spolu s Jackem a Heather navštívíte Paříž, Amsterdam, Berlín, Krakov, Prahu, Švýcarsko, Itálii, ale také Bulharsko, New York a Vermont. Budete poznávat zapadlá zákoutí těchto míst a uvidíte je z jiného úhlu. Tak, jako je chtěl ukázat Jack Heather.

Začátek mě velice bavil, hodně se u knihy nasmějete a určitě budete těm dvěma držet palce. Prostředek byl trošku vlažnější a já jsem si říkala, že to bude jen další z průměrných romantických příběhů. Nenadchne, neurazí. Závěr jsem tak trošku předvídala, ale přesto napravil knize reputaci a opět ji vyzdvihl výš. Moc se mi líbily některé citace v knize. Chytrá slova, filozofické úvahy, kterých měl Jack v zásobě víc než dost.



Pokračování recenze čtěte zde na webu Dobrých knih.