pondělí 26. srpna 2019

Do ouška

Máte rádi knihy? Ale samozřejmě, že máte. Ty voňavé stránky plné příběhů, které nás přenesou do jiných světů. Na chvíli se můžeme stát někým jiným, žít životy jiných. Neznám větší relax, než si prostě jen tak číst. Anebo knihy poslouchat, neboť na knižním trhu je opravdu nepřeberné množství audio krásek. Namátkou jsem zabrousila do známých vod a vybrala pár, které by se vám mohly líbit.


Všichni jistě známe skvělého, českého autora Michala Viewegha a jeho humorně laděné knihy. Muž a žena jsou nyní nabízeny i v audioverzi. Hlas Igora Bareše a dalších nás provedou nástrahami mužského a ženského světa.



Taky jste milovníky Her o trůny? Tato sága si získala jak miliony diváků, tak nadšených čtenářů. A pokud nemáte trpělivost číst ty tlusté bichle nebo prostě jen rádi posloucháte, Dobré knihy pro vás mají i speciální nabídku čtyř dílů za zvýhodněnou cenu.



Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy....



pátek 23. srpna 2019

Prokletí Salemu


 
Nečekejte klidné noci, nečekejte happy end, ani souboj dobra se zlem… Salem´s Lot prostě ovládli upíři a Stephen King vás naučí na ně věřit!
Jerusalem´s Lot je klasické ospalé městečko, kde se každý zná s každým. Má krásný kostel a faráře, který pořádá každou neděli mše. Všichni obyvatelé Lotu mají však své hříchy a tajemství, ale tito lidé netuší, že se zde probudil k životu ještě někdo jiný, čisté zlo, které všechny zahubí. Ben Mears se vrací do Salem´s Lotu po mnoha letech, chce se zde vypořádat se svými démony z dětství, touží o tomto záhadném místě napsat knihu a najít ztracený vnitřní klid. Místo toho nachází zlo, které městečko obchází, a snaží se spolu s učitelem Mattem, přítelkyní Susan a malým dvanáctiletým chlapcem Markem přijít této záhadě na kloub a přemoci zlo pomocí křížů, svěcené vody a dřevěných kůlů…



Mike otevřel oči. Ve světle měsíce na okamžik zářily, stříbrně, rudě lemované. Byly prázdné jako umyté tabule. Nebylo v nich jediné lidské myšlenky nebo pocitu. Oko do duše okno, pravil Wordsworth. Jestli je to pravda, tak tahle okna vedla do prázdného pokoje.

Mike se posadil, pokrývka mu sklouzla z hrudi, a Matt uviděl hrubé stehy v místech, kde soudní lékař nebo patolog maskoval svou práci a pravděpodobně si při šití pískal. Mike se usmál, špičáky a řezáky měl bílé a ostré. Úsměv samotný byl jenom staženým svalů kolem úst, v očích se neprojevil. Zůstávaly dál mrtvé a prázdné.

Mike velmi zřetelně pronesl: „Podívej se na mě.“

Matt se podíval. Ano, oči byly úplně prázdné. (…) Ustoupil a vykřikl: „Ne! Ne!“ A zvedl před sebe krucifix. To, co bývalo Mikem Ryersonem, zasyčelo, jako by mu do tváře šplíchla vroucí voda. Ruce tomu vylétly, jako by se to bránilo před ranou. (…) „Jdi odtud!“ zachraptěl Matt. „Ruším své pozvání!“

„Uvidím tě spát mrtvého, učiteli.“
 


čtvrtek 22. srpna 2019

Moje top kuchařka



Máte desítky kuchařek, plno receptů, a stejně vaříte stále dokola to samé? A také si týden co týden říkáte: „Ach jo, co mám zase vařit?“ Myslím, že to je problém většiny žen (ale určitě i mužů). Já, když už mi dochází nápady, začnu listovat právě těmi zmíněnými kuchařkami. Ale ruku na srdce, mám prostě své oblíbené, po kterých sahám častěji. Měla bych představit tu moji „nej“.

Kuchařek mám mraky a nejoblíbenější mám asi čtyři. Ale kdybych vám měla opravdu ukázat tu topku, pak je to Domácí řecká kuchyně. A proč právě tato?
 
Miluji Domácí řeckou kuchyni. Miluju Řecko jako takové a jeho dobroty, které vařím často i doma. Protože její základ je hlavně zelenina a čerstvé, základní suroviny. Kuchařek řeckých pokrmů mám doma více, ale tahle se mi zdá z českých vydání (mám i originály z Řecka) ta nejlepší. Je to prostě srdeční záležitost. Zde najdete všechny základní chutě Řecka na talíři. Obsahuje spousty nádherných fotografií nejen jídel, ale také z řeckých taveren a ostrovů. Jeden z autorů, George, zde v úvodu říká nádhernou větu: „Celý svět se mění, jen řecká kuchyně nikdy.“ A pokračuje druhá autorka Veronika přitakáním: „Nakonec docílí toho, že nechápu, jak jsem bez ní do padesáti let vůbec mohla žít! A jak k tomu přijdou ostatní Češi? George míní, že je nejvyšší čas napsat kuchařku. Měla jsem trochu pochybnosti, jak půjde řecké vaření dohromady s našimi možnostmi, ingrediencemi a zvyklostmi. “ Dej mi čas na rozmyšlenou,“ řekla jsem mu. “Jestli se mi podaří upéct baklavu po česku, tedy z listového těsta, a bude chutnat nejen mně, tak jo.“ Baklava byla výborná.“ No nezní to skvěle? Přiznám se, že baklavu jsem ještě z listového těsta nezkoušela, zrovna to mi bez originál filo těsta přijde nemyslitelné, ale když jsem si tento úvod nyní znovu přečetla, slibuji, že ji zkusím.
 
 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 




 

pondělí 19. srpna 2019

Tradinář


Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů




 

Anotace:

Kniha obsahuje dvanáct kapitol podle měsíců v roce. Každý měsíc má svou poetiku, své svátky a rituály, ale i praktický dopad – jak vše dětem vysvětlit, včas si připravit, na nic nezapomenout?

S touto knihou získáte mnoho inspirace i praktického pomocníka, který bude vždy po ruce a na nic tak nezapomenete. Vytvoříte si své vlastní rodinné rituály a tradiční svátky si společně s rodinou, sousedy a přáteli pěkně užijete.

 

Celý Tradinář je nádherně zpracovaný, plný úžasných fotografií, receptů, svátků, obyčejů, zvyků, tvoření, vše v souladu koloběhu roku a přírody. Úvod obsahuje informace o autorkách, proč napsaly tuto knihu, jak s rádcem pracovat. Dále jsou pasáže rozdělené do dvanácti měsíců od ledna až po prosinec. Každý měsíc obsahuje info o jeho svátcích a významných dnech, akcích, rituálech a co je vhodné v daný měsíc upéct či uvařit, včetně pití (čaje, drinky, sirupy atd.). Poté se postupně rozebírá každý svátek a rituál, recepty na dobroty, ale také návody na tvoření s malými nezbedníky.

Pojďme se podívat podrobněji třeba na červenec a září. Jen tak ve zkratce, dle obsahu – červenec:

-         Cyril a Metoděj/ Jan Hus

-         Ochrana úrody a prosba o déšť

-         Svatá Markéta

-         Svatý Jakub/ Svatá Anna

-         Poutě

-         Pouťové koláče

-         Borůvkobraní (borůvkové knedlíky s žahourem)

-         Mražené osvěžení (domácí zmrzliny a nanuky)

-         Levandule (levandulová limonáda, olej, palice, levandulové pusinky)

-         Domácí bublifuk

-         Písmenkové kamínky, Letní abeceda

-         Rozkvetlé léto

-         Splétání klásků pro ptáčky na zimu

V hlavní roli zvířátko




Přemýšlíte, jakou knihu vašim dětičkám pořídit? Že je mají všechny přečtené a chtěly by něco nového? Co takhle pohádky a příběhy, kde je hlavním hrdinou zvířátko? Určitě znáte filmové pohádky jako třeba Bambi, Lví král a ostatní. My jsme pro vás objevili něco nového na toto téma, co jste ještě neviděli a naše nejmenší určitě zabaví na dlouhou dobu, protože si zvířecí hrdiny zamilují na první pohled.

O myšce, která se nebála je pohádka o malé myšce, která se jednoho dne rozhodla, že už se nikdy ničeho nelekne. Moje první dotyková kniha je publikace pro naše nejmenší, kteří si pomocí dotyků rozvíjejí své smysly. Neposlušná kůzlátka a jiné příběhy je zajímavá tím, že je kniha psaná, ale text je i kreslený. Děti se tím učí aktivní formou, kdy dospělý čte a dítě doplňuje malovaná slova a říká je nahlas. Stejně tak Příběhy zvířátek obsahuje také tzv. dvojhlasné čtení podle obrázků.
 
                      
 
Papuchalk Petr je dobrodružství papouška papuchalka a jeho ptačích přátel. Medvídek Bruno připraví předškoláky zábavnou formou na vstup do školních lavic. Co takhle třeba klasickou českou pohádku? O pejskovi a kočičce je jedním z těch příběhů, které známe všichni z dětství. V této najdete jejich příhody: Jak si pejsek roztrhl kalhoty a O panence, která tence plakala. O kohoutkovi a slepičce a Zvířátka a loupežníci je soubor dvou klasických pohádek psaných velikými písmeny, pro snadné čtení.
 
               
 
 
 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 
 
 

středa 14. srpna 2019

Léon a Louise



Jsou mladí a mají se rádi, ale válka je rozdělí právě během jejich setkání a poznávání…

Léon a Louise se potkávají na francouzském venkově, kde oba dostali práci. V Evropě totiž právě propuká první světová válka, ale na vesnici to naštěstí ještě není znát. Tito dva mladí lidé se během dní poznávají a zjišťují, že si jsou souzeni. Ale v tom doslova mezi ně padne bomba, oba si víc než deset let myslí, že ten druhý při náletu zahynul. Později se však nečekaně potkávají v Paříži a zjišťují, že bez sebe nemohou být, i přesto, že má už Léon rodinu. Za pár let také okolnosti ovlivňuje nástup druhé světové války a Němci okupovaná Paříž…


Léon nevěděl, jak dlouho spal, než ho probudily hlasy. Slyšel je oknem, které nechal otevřené, protože noc byla tak teplá. Hlasy byly doprovázeny zvláštním zápachem, směsicí pachů, které Léon nedokázal k ničemu přiřadit. Vstal a podíval se na koleje – stál tam nekonečný nákladní vlak s vagóny se zbožím a se zvířaty, a od jednoho vagónu ke druhému chodil starý Barthélemy a jeho Josianne. Léon běžel bosý a jen v kalhotách po schodech dolů.
Vlak byl tak dlouhý, že zdánlivě neměl začátek ani konec. Některé vagóny byly zavřené, jiné otevřené, ze všech proudil odporný zápach hniloby a exkrementů, a taky hlasy mužů, kteří naříkali a prosili o vodu.

 

Výsledky narozeninové soutěže


 A je to tu, ač se zpožděním. :-) Omlouváme se, ale včera jsme vůbec nestíhaly, takže vyhodnocení soutěže přichází o den později. :-)
 

 
 
Právě jsme losovaly a tamtadadadáááááááááá, máme dvě výherkyně.
 


Nebudeme to dále prodlužovat:
 
 
Ranní přání vyhrává
 
Eliskavas (Eliška Vašutová)
 
 
Sídlo smutku vyhrává
 
Tyna_v_knizkach
 
 
Výherkyním moc gratulujeme, Elišku budeme kontaktovat na email (soutěžila i na IG i na blogu) a Týnu kontaktujeme na Instagramu.
 
A vy ostatní nezoufejte, brzo zase nějakou soutěž vymyslíme. :-)
 
Krásný zbytek léta, Vaše Jani a Veru
 



 
 
 

 

pondělí 12. srpna 2019

Andělé smrti

Starý sirotčinec, v jehož zdech se skrývají stará tajemství, plná bolesti malých dětí. A kdosi, kdo chce svědky těchto hrůz umlčet.

Před nedávnem se na pultech knihkupectví objevila kniha, která okamžitě vzbudila emoce. Anotace lákala na skvělý příběh, thriller, který rozhodně stojí za přečtení.
V kostele je objevena mrtvá žena a k případu je povolána policistka Lottie Parkerová. Vdova se třemi dětmi, která se stále nedokázala vyrovnat se smrtí svého manžela a svůj stesk někdy zahání alkoholovými dýchánky, po kterých ji mučí výčitky svědomí. Nic to nemění na faktu, že jako policistka je skvělá a do případu vraždy v katedrále se ponoří s vervou sobě vlastní.  Zanedlouho poté je nalezen oběšený muž, kolega mrtvé ženy, a má to vypadat jako sebevražda. Něco tyto dva spojuje a zdá se, že to je bývalý dětský domov, nyní zavřený, který by se měl přestavět v turistické středisko. Ale je zde mnoho překážek a starých tajemství. Za zdmi tohoto ústavu se děly šílené věci, páchané na bezbranných dětech, a kdosi chce, aby byl jejich příběh vypovězen. Na druhé straně se někdo toho vyprávění bojí a snaží se svědky umlčet. Stihne tomu Lottie přijít na kloub dřív, než zemře další člověk?
Pokračování recenze si můžete přečíst na stránkách Magazínu Dobré knihy.

S válkou v zádech

Ve všech knihkupectvích se stále najde velké množství knih, které nám druhou světovou válku připomenou. I já sama jich mám ve své knihovně docela dost, neboť jako vnučka sudetské Němky mám k tomuto tématu velmi blízko.




Pojďme se podívat na pár publikací, které jsou, dle mého názoru, velmi zajímavé.


Jako první bych rozhodně doporučila Svědkové z továrny na smrt. Jde o knihu psanou zpola jako dokument a zpola jako příběh přeživších. Mám ji doma asi šest let, ale stále jsem ji nedokázala dočíst do konce. Nesmírně silně a pravdivě jsou zde popisována dramata z koncentračních táborů. Za mě jedna z nejlepších knih.

Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.



pátek 9. srpna 2019

Příběh: Kniha bílá


 
Anotace:

Příběh líčí důvěrným a zároveň velmi prostým způsobem životní peripetie ženy z generace Husákových dětí, se všemi jejími vzlety i bolestnými pády od její první vzpomínky, až do současnosti. Laskavě a humorně vypráví o okamžicích lidského štěstí i neštěstí, o hledání odpovědí na důležité otázky, o ceně a síle přátelství, lásky a humorného nadhledu, o nalézání sama sebe i o tom, že ke skutečnému štěstí nakonec stačí tak málo - jen chtít, otevřít oči, věřit si, snít, a nikdy se nevzdat.
Přijměte přátelské pozvání a pojďte se projít bezstarostným dětstvím, pobavit četnými úskalími dospívání, prožijte nečekané životní události i promarněné šance, znovuzrození z popela, nechte se strhnout nezapomenutelně krásnými i bolestnými zážitky, ve kterých hrdinka Příběhu postupně dozrává v sebevědomou ženu, partnerku a matku. A kdo ví? Možná zjistíte, že tahle úsměvná kniha je tak trochu i o Vás...


Příběh je kniha, kterou si autorka D. D. Gabrová vydala samonákladem pomocí projektu Hithit. Ilustrace do ní nakreslila její dcera. Kniha mě zaujala právě obrázky a svou nápaditou obálkou. Když mi ji autorka nabídla k recenzi, postrádala jsem anotaci (která byla posléze doplněna), takže jsem netušila, do čeho vlastně jdu. Ale po přečtení mi to došlo. Ono není jednoduché tento Příběh vtěsnat do anotace. Protože se prostě jedná o život. Celý Příběh života (autorky?) od narození až do přítomnosti a jeho postřehy z něj.





Dnes ráno našly děti od nás z domu pod schodama do sklepa chcíplýho čerta! Kluci do něj opatrně píchli klackem a ukázalo se, že ten zdechlej čert asi ještě trochu žije. Tak jsme běželi pro rodiče, poradit se, co s tím. Moc se smáli a šli to zařídit… Doma si pak naši potichu šeptali, že ten čert měl opici jak z praku. To teda vážně nechápu! Naši někdy říkají úplný nesmysly… Já toho zdechlýho čerta náhodu viděla na vlastní oči a žádnou opici s sebou teda vážně neměl. A kde by ji tak asi vzal? U nás žádný opice nežijou a ZOO tady nemáme. Ani žádnej prak u sebe neměl, jen zlomený vidle z papíru. Nejsem přece slepá.“

 

středa 7. srpna 2019

Musíme si promluvit o Kevinovi

Jak byste se cítili, kdyby vaše dítě vešlo do školy s lukem a šípy a začalo kolem sebe střílet? Co byste cítili, kdyby jste si uvědomili, že jste od jeho narození čekali, že se stane něco zlého...?

Když jsem dostala k recenzi knihu Musíme si promluvit o Kevinovi, zajásala jsem. V poslední době o knize bylo hodně slyšet a anotace byla nesmírně lákavá. S velkou chutí jsem se začetla do prvních stránek a mé nadšení pomalu začalo upadat. Proč?
Vezmeme si to postupně. Děj této knihy je poutavý a anotace slibovala příběh mladého chlapce, který odešel do školy a o pár hodin později ho vyvedli v poutech, protože zastřelil pár svých spolužáků a učitelku. V Americe věc ne nemožná, u nás něco naprosto nepředstavitelného.
Celá kniha je jakýmsi monologem, které vede matka Kevina, Eva, svému manželovi Franklinovi. Sledujeme jejich seznámení, nesmělé začátky i jejich osudové rozhodnutí, počít dítě. Kevin byl pro Evu již od narození zklamáním. Těžce zvladatelný, umíněný, absence citu k matce Evě drásala nervy, neboť k Franklinovi Kevin choval city velmi silné. Nic na tom nezmění ani příchod na svět dcery Celie, holčičky, která Evě nahrazovala vše, co u Kevina chybělo.
Když jsem četla Eviny příhody, kdy ji Kevin doháněl k šílenství, říkala jsem si, že to snad ani nelze. Proč s tím někdo něco neudělal? Proč s ním nenavštívila psychiatra, víc psychiatrů, celé zástupy lékařů, aby upozornila, že Kevin je rozhodně jiný. Jeho styl mluvy, jeho věčné nošení plíny, neschopnost cokoliv se naučit nového, jeho zloba. Eva to vyřešila po svém, pořídila si další dítě. Nevyřešilo se tím nic, ba naopak. Kevin, na oko skvělý, starší bráška, za zády tyran a násilník. Varovné světlo svítilo do daleka a stále s tím nikdo nic neudělal. Až do osudného dne, kdy Kevin odešel do školy a domů se již nikdy nevrátí. Adolescentní chlapec dal najevo svou zlobu na celý svět a začal zabíjet. 


Musíme si promluvit o Kevinovi není na knižním trhu novinkou. Poprvé byla kniha u nás vydána v roce 2007 a nyní, v nové obálce, s ní přichází Nakladatelství Mystery Press. Byl natočen i stejnojmenný film a musím říct, že z obojího, jak z knihy, tak z filmu, jsem byla rozpolcená.
Tak velký potenciál, tak skvěle zvolené téma, o kterém se příliš nemluví, ale děje se a já se tak se čtením trápila.
Novinářka a spisovatelka Lionel Shriver za tuto knihu získala prestižní ocenění a já to plně chápu. Neboť, jak je známo, tato ocenění udělují opravdu erudovaní lidé, odborníci na literaturu a jejich zkušenosti jsou na hony vzdálené obyčejnému čtenáři.
Nevadilo by, že je kniha jakousi formou deníku. Ale je to velmi těžce napsáno, nic mě nesmělo rozptylovat, příliš jsem se musela soustředit na čtení a to mi vadí. Hlavní hrdinka je pro mě psychicky labilní, neboť už jenom to, jak dlouze si rozmýšlela, zda mít dítě nebo ne, už to zavání malinko mírnou poruchou. Po vraždách, které má na svědomí její syn, zůstala na světe naprosto sama a rvala se s tím opravdu statečně. Ale opět - její míra odpuštění je pro mě nepochopitelná. Říká se, že krev není voda, ale některé věci odpustit prostě nelze. 
Trochu to zachránil naprosto šílený a nečekaný konec, to jsem zůstala s otevřenými ústy. Ale..za mě nemohu s čistým svědomím říct, že Musíme si promluvit o Kevinovi je pecka, po které ještě někdy sáhnu.


Za recenzní e-book děkuji Nakladatelství Mystery Press

Kniha:     Musíme si promluvit o Kevinovi
Autor:     Lionel Shriver
Vydal:     Mystery Press
V roce:    2019
Stran:     528

pondělí 5. srpna 2019

Černobyl




Historie jaderné katastrofy

 

Černobyl je asi nejkomplexněji zpracovaná kniha o této události, ve které se dozvíte každý detail, předcházející katastrofě, ale i v následujících letech poté, které po výbuchu následovaly…

Nedokonalý reaktor, chyby obsluhy, exploze a radioaktivní zamoření skoro celé Evropy. To je Černobyl. Duben, 1986. Toto datum se zapsalo do dějin. V černobylské elektrárně se schyluje k pravidelné odstávce reaktoru, kterou doprovází pár „nepodstatných“ komplikací. Řada těchto „nedůležitých kroků“ však vede k explozi na reaktoru č. 4. Hlavní část knihy je zaměřena na tento výbuch a vše okolo něj. Chyby technické obsluhy personálu, následné čištění reaktoru, evakuace všech 50 tisíc obyvatel Pripjati a lidí v okolí elektrárny. Autor v knize odhaluje nedostatky Sovětského svazu, snahu politiků o utajení veškerých informací, včetně toho, že k explozi vůbec nedošlo.


Robinsonova první myšlenka byla, že někde vybuchla jaderná bomba: záření z boty vydávaly radioaktivní prvky, které se v elektrárně běžně nevyskytovaly. Oznámil nález šéfovi, a odtud byl oznámen švédskému úřadu pro jadernou bezpečnost ve Stockholmu. Úřady v hlavním městě se domnívaly, že je problém v samotné elektrárně, a pracovníci byli okamžitě evakuováni. Začalo radioaktivní testování elektrárny, ale na nic se nepřišlo, a po několika hodinách bylo jasné, že elektrárna příčinou kontaminace není. (…) Při vysokých úrovních radioaktivity i u ostatních jaderných elektráren bylo zřejmé, že radioaktivní částice pocházejí ze zahraničí. Výpočty a směr větru ukázaly na jihovýchod na jednu ze dvou světových jaderných supervelmocí, Svaz sovětských socialistických republik. Mohlo se tam přihodit něco hrozného? Sověti však mlčeli. Švédský úřad pro jadernou bezpečnost kontaktoval sovětské úředníky, kteří popírali, že by k jadernému znečištění došlo.“

 

Hry pro děti i celou rodinu



Jedete na dovolenou k moři, pod stan nebo zůstáváte na zahrádce či na terase a přemýšlíte, čím ta vaše dítka zabavit? Co takhle hry? Jsou skladné, můžete je vzít do kufru, tašky nebo kabelky. Navíc se u nich může sejít celá rodina a udělat si společný večer nebo odpoledne v deštivém dni. Ať už jsou to deskovky, karty nebo různé sešity, zabavit se může každý. Pojďme se podívat, co jsme pro vás vybrali.


Začneme nejdříve našimi nejmenšími. Zábavná hra pro předškoláky Leporelo herních plánů – 4 hry v jednom, u kterých se pobaví celá rodina. Tyto jsou o čarodějnicích, mašinkách a pirátech. Tři tématické hry doplňuje Chytrá opice, při které si děti rozšiřují slovní zásobu a bystří myšlení. Najdete tu i několik hledaček.
Všechny hry mají jednoduchá intuitivní pravidla, a vše co potřebujete, je jen kostka a figurka pro každého hráče, které jsou součástí leporela. Další leporela z této edice jsou
4 zvířátkové hry – zábavné učení zvířátek a logopedie. Knižní leporelo vám velmi dobře poslouží i jako obrázková kniha na poznávání zvířat.
 
     
 
 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 

Narozeninová soutěž







Náš blog KNIHY NA CESTÁCH nedávno oslavil 3. narozeniny. Pro nás je to ale jakoby to bylo odjakživa. Protože je součástí našich životů a my ho děláme s láskou. I když je to občas vyčerpávající, stojí to hodně úsilí, někdy i nervů, milujeme to a vážíme si každého komentáře, lajku, ale také nabídky spolupráce. Ještě jednou bychom chtěly všem moc poděkovat, že nás stále čtete, že jste s námi a jste věrní. Ale teď už dost citových výlevů, pojďme konečně soutěžit. :-)




Soutěžit budeme o tyto dvě knihy. Výherci budou tudíž dva. A teď už pravidla:

1. Napište nám zde dolů do komentářů jakou knihu byste si přáli vyhrát.
2. Sdílejte veřejně tuto soutěž na FB a napište zde kde (pod jakým jménem) sdílíte.
3. Připište zde email, kam vás budeme kontaktovat v případě výhry.


Soutěž probíhá zároveň také na Instagramu našeho blogu @knihynacestach. Můžete soutěžit zde i tam, zdvojnásobíte tím svojí šanci na výhru při losování. (zařadíme vás dvakrát)


Losovat budeme pomocí random.org
Soutěž probíhá pouze na území ČR.


Soutěž trvá do 12.8.
Pokud někdo nesplní pravidla, nebude do losování zařazený.

Výherce zveřejníme ve úterý 13.8. zde na blogu a budeme je kontaktovat emailem.



Teď bychom vám už jen chtěly popřát hodně štěstí při losování a budeme se těšit na komentáře.

Vaše Jani a Veru