Jeden malinký ostrov daleko od městského šrumu plný tak trochu pohádkových bytostí, šumění mořských vln a magie na každém kroku, i přesto, že je čarování králem zakázáno. Krámek s kouzly vás vítá s otevřenou náručí, račte vstoupit…
Stará říše v hlavním městě padá, všude hoří ohně
povstalců a mladá knihovnice Kiela sbírá z hořící knihovny všechny vzácné
knihy, co jí přijdou pod ruku, včetně těch s kouzly. Spolu se svým přítelem,
oživlou rostlinou Kazem, nasedá na loďku a utíká na svůj rodný ostrov, daleko
od všech těch hrůz. Kiela si zde snaží vybudovat domov, chce žít osamělý život,
s knihami. Ale na pomoc jí přichází soused Larran, který se stará o mořské koně, a
majitelka místní pekárny Bryna. Kiela si s jejich pomocí otevírá obchůdek
s marmeládou, která je ovšem jen zástěrkou za tím, že by chtěla zakázanými
kouzly pomáhat místním. Když však na ostrov vtrhne říšská kontrolorka, začíná
být všechno velmi nebezpečné.
„Vypadal
jako měsíčním světlem nasvícená voda, tak zářivý, že Kiele při pohledu na něj
vyhrkly do očí slzy. Jednorožec, doslova zhmotněný sen, byl štíhlý a půvabný –
spíš jako kresba než jako skutečný tvor. Krk měl prohnutý jako vlnu a jeho
hříva připomínala mořskou pěnu. Čím déle se na něj dívala, tím víc si
uvědomovala, že není bílý jako měsíc, ale měňavý jako perleť, s fialovými,
červenými a modrými záblesky, které mu opaleskovaly na stříbřitě bílé kůži.
Jeho roh tvořila štíhlá zlatá spirála.“