Aura - Dar

Young adult fantasy Dar, první díl série Aura, je plný tajemných sil, které právě objevila hlavní hrdinka a začíná je pomalu ovládat…

Hance je šestnáct a zamilovala se do osmnáctiletého Jana. Ten o ni však nejeví absolutně žádný zájem. Shodou náhod se objeví oba na jedné sešlosti, nejdříve hrají flašku, pak vyvolávají duchy. Hanka najednou zjistí, že co si přeje, to se splní. Dokáže manipulovat s věcmi, ale i s lidmi. S Janem se nakonec postupně sbližují, ale jeho chování je zvláštní. Občas se chová až moc agresivně, jindy je chladný a odtažitý, jiný den naopak něžný a milující. Později se mu Hanka svěří s tím, že v sobě objevila záhadnou sílu, popíše vše, co se jí přihodilo a co dokáže. Jan se však dál chová velmi nevyzpytatelně a ona přemýšlí, jestli byl dobrý nápad se svěřit právě jemu…

„

Nyní se soustředím na svou sílu, na ten jediný impulz.. Odhoď svůj batoh a skoč do kašny. Skoč! Najednou nechá svůj batoh padnout na zem a rozebíhá se. Překonává kamennou zídku a jediným skokem se za šíleného stříkání potápí pod vodu. Bohužel těsně vedle mě…“

 

Přemýšlím, kde mám začít… Aura – Dar má rozhodně mnoho much, ale také chytlavý děj. Co mi hodně vadilo, bylo, že je kniha psaná hrozně strojeně, až moc spisovně, místy až knižně. Takhle se přece nevyjadřuje žádný teenager! Tenhle styl mluvy byl použitý i v dialozích a to mi až drásalo uši. Žádná šestnáctiletá holka přece nepoužívá slova jako toto, šarmantní, vůz, svou (místo tohle, auto, svojí…) atd. „Nesu veškerou zodpovědnost za tuto eskalaci. Tvá reakce byla adekvátní.“ Těchto vět jsou na každé stránce desítky. Myslím si, že je to překladem knihy, ale samozřejmě se můžu mýlit. Pokud ano, tak je to špatné, už jen díky tomu člověk ději vůbec nevěří. Protože takhle se prostě náctiletí nevyjadřují. K tomu všemu mají Hana a Jan opravdu příšernou povahu. Minimálně Hana se chová jako sedmdesátiletá postarší dáma. („Co si to ke mně dovolil? On mě vzal za ruku? Není to trošku přes čáru? Neakceptovatelné. Tohle mi musí vysvětlit.“)

No, výčet mínusů by asi stačil. Chtěla bych také zmínit to, že má příběh i přesto veliký potenciál, který nebyl dostatečně využitý. Nápad je skvělý, mohla by to být pecka, nebýt těch špatně vykreslených postav a překladu. Děj mě v podstatě bavil a utekl, i když mě zároveň štval. A závěr? Tak ten jsem absolutně nečekala, vlastně vše zachránil. Posledních sto stránek utíkalo jako voda a v ději nastal veliký zvrat, který mě nutil číst dál a dál. Já se nakonec možná i těším nebo jsem spíš zvědavá, jak to vše bude pokračovat a další díl nejspíš nevynechám…

 

Děkuji KNIHÁM DOBROVSKÝ za recenzní výtisk.

Kniha vyšla v edici King Cool.

Auru koupíte zde.