Jak jsi mohla

Když Charlotta dostane svolení vzít na školní slavnost Harrietinu dceru Alici, bere to jako službu kamarádce. Netuší, jak moc jí toto rozhodnutí změní život a roztříští její poklidný život na malé, rozbité kousky. Alice se na školní slavnosti ztratí a životy obou žen se dramaticky mění...

Charlotta vychovává po rozvodu své tři děti a je to zcela normální, klasická máma. Spousta práce, křiku dětí, rozvoz dětí do kroužků. Má spoustu přátel, ale hodně blízká jí je Harrieta, matka malé Alice. Nesmělá, zakřiknutá, ale milá. Harrieta je vdaná za Briana a vše se zdá být v pořádku. Ovšem pod slupkou dokonalosti dřímá tajemství a drama, deroucí se na povrch. Britská autorka Heidi Perks přichází s tématem již stokrát napsaným. Ztráta a možný únos dítěte. Ovšem okořenila jej temným podpříběhem, který zmizení dívenky zosnoval. Podívejme se na Charlottu, matku, která na Alici měla dohlížet. Zcela běžná maminka, která se jen nabídla přítelkyni, že jí pomůže. Když její dceru ztratí z dohledu a ta zmizí, její výčitky svědomí dosahují vrcholu a je tak nešťastná, že je to lehce uvěřitelné. Na druhé straně máme Harrietu, matku Alice, která mi byla nesympatická od první chvíle. Zakřiknutá až hrůza, lehce ovlivnitelná, nesmělá až bázlivá. Autorka stvořila postavu, kterou bych si za přítelkyni nikdy nevybrala. Ať už její příběh a životní osud utvářelo cokoliv, neměla právo pohrávat si s životy jiných a přímo je zasvětit do šíleného plánu, jak se vypořádat se svým životem.

Pokračování recenze na stránkách Magazínu Dobré knihy.