pátek 28. června 2019

Jaký dárek za vysvědčení?




Konec června se nezadržitelně blíží a nám se hlavou honí, že bychom měli ty naše raubíře alespoň něčím malým odměnit. Na sladkosti zapomeňte, knihy jsou ta správná volba! Nejlépe nějaké zábavné, které děti zaujmou a budou se k nim vracet celé léto. Máme tu tipy na různé prázdninové deníky a nějaké knihy navíc, které si může vaše dítko zapisovat do již zmíněného deníku, jako přečtené. Nechte se inspirovat báječnými dárky, které jsou neotřelé, pobaví a zároveň děti vzdělávají…


Nejdříve začneme deníky, do kterých si děti mohou zapisovat zážitky z dovolených a celého léta. Můj prázdninový deník je výborná publikace plná různých nápadů na skvělou zábavu! Najdete zde návody na hromady her, pexeso, vystřihovánky, recepty, rady jak uspořádat odpolední čaj pro rodinu nebo kamarády a spousty dalších vychytávek. Tenhle deník bude skvělý společník na cestách, ale také na doma v paneláku. Další Můj prázdninový deník je pro trošku starší děti, které zde najdou například tipy na to jak si přivydělat peníze, jak vyrobit domácí zmrzlinu, ale také různé vychytané rady, jak prožít báječné léto. V deníku je hodně místa pro zápisky, vlepování obrázků, fotek a pro kreslení.
 
     
 
 
 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 
 
 

čtvrtek 27. června 2019

Dárky pro učitele a učitelky

Již tento týden se zavřou těžké dveře všech škol a začínají prázdniny. Co čeká nás, rodiče, jistě všichni víme. Ale je na čase, odměnit i kantory malou pozorností. Kromě obvyklé kytky bychom jim mohli darovat něco, co jim napoví, jak si jejich celoroční práce vážíme. Zde jsem vybrala pár tipů, které můžeme zakoupit na stránkách Dobrých knih, abychom to do pátku ještě stihli.



Každá učitelka odchází denně z vyučování s taškou, napěchovanou sešity na opravy. Nehodila by se jí plátěná taška s nádhernou ilustrací Malého prince?

 

Jako pozornost ke kytičce bychom mohli přiložit dárkový certifikát (nyní s 5% slevou) do Dobrých knih…





Pokračování článku najdete na stránkách Magazínu Dobré knihy.

Zlomení

Čtrnáctileté dívky a sériový vrah...Začíná boj o čas a pádný důvod pro bývalou inspektorku, proč se opět pohroužit do vyšetřování.

Martina Cole je klasika. Královna zločinu, kterou snad není třeba milovníkům tohoto žánru představovat. Její knihy jsou plné násilí, drog, mafiánských praktik a boje o život. Ale její nejnovější kniha Zlomení je trochu jiná. Proč?
Nejde ani tak o samotný příběh, i když v něm chybí spodina společnosti, mafiánská matka, co drží nad rodinou pevnou ruku, nebo synáček, který celou rodinu řídí. Ne, tentokrát jde jen a jen o vraždu a lapení sériového vraha. A ne jen tak ledajakého. Přece jen, dívky ve věku čtrnácti let by umírat neměly.
Nám známá hlavní hrdinka Kate Burrowsovou je na zaslouženém, policejním odpočinku a užívá si klidu se svým přítelem, bývalým mafiánským bossem Patrickem Kellym. Pro neznalé malé vysvětlení - setkali se při vyšetřování vraždy jeho dcery a navzdory všem pravidlům přeskočila jiskra. Stále spolu, stále nebe bez mráčku, až do chvíle, než se objeví Patrickův syn, o kterém neměl ani ponětí. Vše se začíná trochu komplikovat, Patrick je posedlý svou nově nabytou vnučkou a ani si nevšimne, že Kate větří problém. 
Když ji požádá bývalá kolegyně  Annie Carrová o pomoc při hledání sériového vraha, Kate neváhá ani chvilku. Její instinkty, které dlouho spaly, se ozývají naplno a zapojuje se do boje s nelítostným vrahem, který je blíž, než by se mohlo zdát.

Troufám si říct, že knihy Martiny Cole mám přečteny všechny. A bohužel musím konstatovat, že Zlomení patří k těm nejslabším. U autorky jsem zvyklá na drsné vyprávění o životě gangů, pouličních grázlů a násilí, ale tentokrát jsem mírně v rozpacích. Nedostala jsem to, na co jsem zvyklá. Autorka se až příliš zabývá soukromím Patricka, jeho nalezeného syna, snachy a samotné Kate a vyšetřování případu je tím malinko potlačováno, jakoby mimochodem. Najdeme zde sice párkrát zmíněného Grantleyského rozparovače, který kraloval předchozímu dílu a svedl tento nesourodý pár dohromady. Ale jinak je zde akce na můj vkus trochu málo. Jde o čtvrtý díl série v hlavní roli s inspektorkou Kate a za mě nejslabší. Tím nechci ale říct, že by kniha nebyla dobrá. Je výborná, čtivá, pokud se jednou začtete, dočítáte do konce při světle lampy. Ale předchozí díly jsou nesrovnatelně lepší a já mohu jen doufat, že Martina Cole se vrátí s dalším dílem k tomu, co mám u ní nejraději. K temnému podsvětí a zločinu, kterému kraluje.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Domino.

Kniha:    Zlomení
Autor:    Martina Cole
Vydal:   Domino
V roce:  2019
Stran:   352

pátek 21. června 2019

Nasladko



… aneb mlsejte zdravě, moderně a snadno.

 

Anotace:

Na sladké se dá jít zdravě a tato kuchařka je toho důkazem. Kombinuje raw, veganský a bezlepkový i klasický přístup. Nevzdává se cukru, ale snaží se ho nahrazovat přírodními sladidly. Namísto pšeničné mouky je použita mouka zdravější. A i když se v kuchařce laktóza neřeší, najdete experimenty i s nemléčnými výrobky. Autorka peče klasické dorty a koláče, samozřejmě po svém, miluje raw dorty a vymýšlí sladké drobnosti ke svačině, kávě nebo aperitivu. Zkuste to jako ona – sladce a zdravě! A nebojte se, nebudete potřebovat žádné speciální roboty, vystačíte si jen s mixérem, holýma rukama a vařečkou.

 

Kuchařka je velmi dobře zpracovaná. Na začátku se dozvíte něco málo o autorce Tereze Obermajerové, pak následuje krátký úvod, který je dobré si přečíst, a hned následují recepty. U každého receptu je veliká fotografie a povím vám, jsou to samé dobroty. Například borůvkový raw dort, marakujový sorbet, křupavé medové sušenky, medové košíčky, borůvkové tiramisu, jahodový dortík, brownies a spousty dalších dobrot.

Publikace se opravdu velmi povedla, protože nevím, co vyzkoušet dřív. Recepty jsou z dostupných, běžných surovin, které používám často. Raw dortíky jsem ještě nikdy nezkoušela, takže na ně přijde taky brzy řada. Jak už to tak při recenzích kuchařek mám, chci vždy vyzkoušet alespoň jeden recept co nejdříve. To byl boj vybrat z toho množství jednu dobrotu, na kterou se vrhnu jako první, to vám povím. Nevěděla jsem co dřív. J


Nakonec jsem zvolila čokoládovo-špaldové cupcakes s tvarohem a borůvkami, na které jsem měla doma vše kromě tvarohu. Takže jsem ho zaběhla koupit do večerky a vrhla se do kuchyně.  Těsto je během pár minutek promíchané, jak jsem šoupla muffiny do trouby, hned jsem se vrhla na vyšlehání tvarohu s cukrem na zdobení. Přidala jsem cukru více, protože to bylo hodně kyselé, a hned jsem se dozvěděla, proč je ho tam tak málo. Tvaroh se s ním stává tekutější, takže mi zdobení nedrželo tolik jako na obrázku. Nicméně na chuti to nijak neubralo. Cupcaky jsou vláčné, mokré – jak říká můj manžel, a špaldová mouka na povrchu udělá takovou výbornou krustičku.  No zkrátka se povedly a budou se u nás péct často. Místo cukru jsem použila půl napůl kokosový cukr s rapadurou. Neměly chybu. Zdravé, výborné, dokonalé. A manžel si pomlaskával. To je pro mě nejlepší odměna, protože on zrovna většinou všechno zdravé pomluví a máloco mu chutná.

Posuďte na fotografiích sami…

 

V kleci

Kovová klec, mrtvá dívka a štěně...Hrůzný nález, ke kterému nemuselo nikdy dojít.

Když se na tísňové lince ozve hlášení, policisté dům jen zběžně zkontrolují a odjedou. O pár dní později je v tom samém domě nalezena žena, zavřená v kleci a krutě umučena. Jako příčina smrti je uveden nadměrný stres. Je možné zemřít na stresovou situaci? A štěně, zavřené v kleci s dívkou, co muselo vidět?
Na scénu vstupuje  zvláštní agentka FBI Sayer Alistairová, vědkyně, zabývající se výzkumem mozků sériových vrahů. Výzkum odkládá a naplno začíná pátrat po pachateli, o kterém si je jistá, že toto není jeho jediná oběť. Předpokládá, že kdesi je další klec, další vyděšená a týraná žena a jde o čas.  Vrah je velmi inteligentní, rád si hraje s vyšetřovateli a roztáčí hru na kočku a na myš. Sayer spolu s kolegou Vikem Devereaux  postupuje krok za krokem a když už se zdá, že pachatele mají v hledáčku, vše se ukáže jako omyl a falešná stopa. Musí hledat dál a najít další dívku, než bude pozdě.

První díl ze série v hlavní roli s agentkou Sayer Alistairovou není ničím překvapivým na poli thrilleru. Policistka, která je rozhodně svá, nese s sebou určitá traumata a nadřízených se nebojí. To už jsme viděli mnohokrát. Malinko neotřelé je místo činu a samotná příčina smrti. Netušila jsem, že stresový hormon dokáže zabít. Ale popisy klece i ve mě vzbuzovaly klaustrofobii a nedokážu si představit, že by mě do ní někdo zavřel.
Příběh rozhodně není vůbec špatný. Pachatel je vychytralý a rád si pohrává s hlavní hrdinkou, kterou několikrát svede na falešnou stopu.
Přesto mi v knize něco málo vadilo. Snad to bylo agentkou, kterou jsem v knihách potkala už několikrát, jen pod jiným jménem a od jiného autora. 
V kleci je thrillerem. u kterého sice budete normálně dýchat a mráz vám po zádech běhat nebude, ale čte se svižně a lehce. Je uvěřitelný, má tu pravou dávku napětí a akčnosti a jsem nesmírně zvědavá na další díly této autorky, jejíž prvotinu jsem právě dočetla. Uvidíme, zda se Sayer Alistairová dotkne těch správných strun v duši thrillerových nadšenců.

Za recenzní výtisk děkuji Knihám Dobrovský

Kniha:     V kleci
Autor:     Ellison Cooper
Vydal:     Vendeta
V roce:    2019
Stran:     432

čtvrtek 20. června 2019

Léto bez tebe

 
Každá rodina má svá tajemství. Ta rodiny Tarrantových vyplují všechna na povrch během letní dovolené v jejich lasturovém domku na pláži.


Tarrantovi jsou veliká rodina. Všichni pohromadě tráví pravidelně několik týdnů v létě v jejich přímořské chatce, kde si všichni užívají prázdnin. Ale tento rok je všechno jinak. Nedávno zemřel Alec, tatínek a dědeček. Jeho žena Olivia se snaží sebrat a těší se na společné chvilky s rodinou u moře, i přesto, že jí to bez manžela přijde trošku divné a smutné. Ale po příjezdu zjistí, že měl její milovaný manžel veliké tajemství, o kterém nikdo netušil. Léto běží, všichni se začínají svěřovat a zjišťují, že otec nebyl jediný, kdo něco skrýval. I jeho syn a dcera mají problémy a kostlivce ve skříni.
 
 
Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 

středa 19. června 2019

Čtenářský klub slečny Lucie




 
Lucie pracuje v knihovně a založí zde čtenářský klub. Dochází do něj také Callum, Hattie, Lia a Oskar. Díky Lucii se ze všech stanou přátelé, navzájem se svěřují a řeší problémy. Důchodce Oskar skrývá veliké, dávné tajemství z mládí a chtěl by ho napravit. Hattie je svobodná matka, která nemá času ani peněz nazbyt. Callum pracuje s Lucií v knihovně a všichni ho tam mají za podivína. Lia je už mnoho let uvázaná doma, protože se stará o svou nemocnou matku. A Lucie? Ta by chtěla být spisovatelkou, ale netuší o čem vlastně psát…




Byly dny, kdy by Lia samou frustrací brečela. Většinou se máma mohla pohybovat po domě, mít rozptýlení, která pomáhala, aby se na něco neupnula. Někdy ovšem její demence nabrala nepředvídatelný směr a nedalo se s tím nic dělat. V takových případech se obě ocitly v bludném kruhu, který se zdál nekonečný. Dnes večer to byl ten případ.“
 

 

Oslavte mezinárodní den pikniku venku s přáteli



Za pár dnů tu máme léto. Pro mě nejkrásnější období v roce. Sluníčko, opalování, letní šaty, žabky, mojito, frappé, jahody, melouny a spousta dalších věcí, které se dají vychutnat hlavně v létě. A k těm třeba také patří piknik. Že jste ho ještě pořádně nezkusili uspořádat? Tak to byste ale měli napravit. Piknik je báječná věc! Můžete na dece v parku, nebo kdekoliv v přírodě, strávit klidně celý den. Zvláště, když včera měl piknik svůj svátek :-).

Domluvte se s přáteli, vezměte děti, deky, navařte, napečte a zabalte s sebou knihy, které vás zabaví. Ale to až později, nejdříve to chce přípravu a k tomu nám dopomohou publikace, kde najdeme vhodné recepty na jídlo na piknik. Například Kuchařka pro teenagery obsahuje také tematické kapitoly jako zábavný piknik v parku nebo občerstvení na párty. Obě části jsou vhodnou inspirací s recepty na náš piknik. Podle receptů zde můžete připravit například: Francouzskou bagetu, Ochucené žampiony, Malé koláčky, Citronový sirup s mátou, Slané muffiny a spousty dalších dobrot na deku. Další skvělé recepty najdete také v knize Letní kuchyně plná slunce a vůní. Kuchařka obsahuje různá letní jídla pro každou příležitost. Od snídaní na balkoně, piknik u jezera až po různé svačinky ve stinném altánku. A přesně tohle jsou ty pravé dobroty pro náš den v přírodě. Kapitolu piknik najdete také v knize Lahodně s Ellou a přáteli. Pokud preferujete zdravý životní styl, ale zároveň chcete své přátele překvapit svým kulinářským uměním, pak jsou tyto recepty přesně pro vás. No, a jestli chcete prožít piknik ve velkém stylu a povezete s sebou i přenosný gril, pak je pro vás kniha Grilování a mnohem víc to pravé ořechové.


 
Pokud máte už všechno jídlo a pití nachystané, pak je čas myslet také na zábavu. Hlavně pro ty naše nejmenší. Určitě by to chtělo k pikniku něco, jak je zabavit. Dobrodružné hry a cviky v přírodě je publikace, kde najdete zásobu různých druhů her, zaměřených hlavně na pobyt venku. Dobrodružství v přírodě je další kniha, která nám přináší mnoho tipů na různé expedice, pokusy, i hry v přírodě. Naučí děti číst v mapě, používat kompas, rozdělávat oheň a spousty dalších dovedností pro den na čerstvém vzduchu.
 



 

Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 
 
 

úterý 18. června 2019

Vzorný syn

Probudil se celý slepený krví. Nepamatuje si nic z předešlé noci....a jeho matka je mrtvá.

Musím říct, že Vzorný syn je rozhodně úplně jiné čtení, než na jaké jsem zvyklá. Nevadí mi brutalita v knihách, ale tady se mi jí dostalo opravdu vrchovatou měrou.
Příběh se rozjíždí hned na prvních stránkách, žádné okolky. Judžin stále bydlí se svou matkou, která má každé ráno své zaběhlé rituály.  Ale toho rána je všechno jinak hned po probuzení. Z hlubokého spánku jej vytrhne telefonát jeho bratra, který má o matku obavy a jak se záhy ukáže, zcela oprávněné.
Judžin má určitou psychickou poruchu a po vysazení prášků a přemíře alkoholu si toho příliš nepamatuje. Ale po ujištění bratra, že matka je jistě v pořádku, začíná pochybovat. Svetr slepený tmavou krví, krvavé stopy vedoucí od dveří k posteli, ve vlasech zaschlá krev. A neslyší z přízemí svou matku. Ví, že zapadl večer do baru a alkoholu bylo až příliš. A nejasná vzpomínka, jak jej matka volá jménem. Jen sen? Judžin nalézá svou matku brutálně zavražděnou a zde začíná sonda do hlavy vyšinutého a zmateného muže. Marné vzpomínání, co se osudnou noc přihodilo se střídá se vzpomínkami na jeho dětství, jeho vztah s matkou, se kterou žil i v dospělosti. Zabil, nebo nezabil svou matku?

Vůbec poprvé se mi dostala do rukou kniha jihokorejské autorky a jsem minimálně v šoku. Na fotografii tato žena vypadá tak křehce, že mě překvapuje, kde s v ní vzala ta slova, kterými dokáže popsat hrůzné místo činu.
Vzorný syn není jen obyčejný thriller. Je neuvěřitelně otevřený, místy až moc na můj vkus a to nejsem žádná padavka. 
Celá kniha je napsána velmi poutavě, nenechává ve vás pocit, že by něco bylo opomenuto, naopak. Je otevřená, přímočará a jak už jsem psala, velmi brutální. Popisy Judžinova probuzení celého od krve jsou velmi sugestivní a i mě, otrlého čtenáře thrillerů mrazilo, neboť fantazie jede na plné obrátky.
Odhalování rodinných tajemství a podivného vztahu matka - syn, jsem vítala s dychtivostí. O knize se píše, že je návyková. Já ji tedy po druhé číst nebudu, ale doporučuji ji milovníkům neotřelých a drsných příběhů.

Za recenzní výtisk děkuji Knihám Dobrovský

Kniha:    Vzorný syn
Autor:     Čong Judžong 
Vydal:     Vendeta
V roce:    2019
Stran:      320

sobota 15. června 2019

Pekárna v Brooklynu



Krásný, romantický a vtipný příběh o cestě za velkou louži, sladkých dortících, voňavé pekárně, dobrém jídle, lásce a přátelství…

Sophie se pracovně vydá z Londýna do New Yorku, na výměnnou stáž do amerického časopisu. Dostane ubytování nad malinkou útulnou pekárnou, kde pracuje Bella, zároveň i Sophiina bytná. Ženy se spolu spřátelí a tráví společný čas také v kuchyni. Sophie Belle občas vypomáhá s pečením pro pekárnu. Na scéně se objevuje Bellin bratranec Todd, který je zároveň Sophiin nový kolega v práci. Oba se velmi sblíží, podnikají výlety po New Yorku, Brooklynu, a tráví spolu většinu volného času. Ani jeden ale netouží po vztahu, to si ujasnili hned na začátku. Jak to s nimi dopadne? Jak Sophie uspěje v novém zaměstnání? A co Bella a její záměr, péct také svatební dorty?


Co, tvůj zadek? Ne, ani trochu,“ zalhala a pocítila nával horka. Odkdy si začala představovat muže nahé? Tedy spíš Todda. „Je něčím výjimečný?“ zeptala se a snažila se o nenucenost.
„To se mi na tobě líbí, Angličanko,“ zlehka ji šťouchl do ruky, „držíš mi ego na uzdě.“
„Rádo se stalo,“ opáčila rázně a vděčně si oddechla, že nedokáže číst myšlenky.

pátek 14. června 2019

Neděle patří tatínkům


16. června slaví svůj svátek ti, bez kterých by legrace nebyla tou správnou legrací, ti, kteří dokážou zatloukat hřebík do zdi bez toho, aniž by si zlomili palec, ti, kteří si rádi hrají až do vysokého stáří. Tatínkové. Neměli bychom na ně zapomínat, měli bychom si vzpomenout i na ně, když maminky i děti mají své svátky za sebou. A určitě jim udělá radost i nějaká ta maličkost. 
Na stránkách Dobrých knih je dárkových předmětů víc než dost, zkusme se mrknout, co by se pro ně hodilo.
Pokud tatínek rád čte, nejlepší volbou bude Dárkový certifikát, tím nikdy nic nezkazíte.

 Tedy jen pokud má rád knížky. Holduje tatínek ranní kávě a nemá ten správný hrneček? A co tento, s krásným nápisem, a tak akorát do ruky?

Pokračování všech tipů na dárky najdete v článku na stránkách Magazínu Dobré knihy.

středa 12. června 2019

Tipy na audioknihy na dovolenou


Už se nám to opět blíží. Dveře všech škol se zavřou, uklízečky vymetou poslední papírky a zbytky křídy ze tříd a teď budou celé dva měsíce je na nás, rodičích, abychom zabavili ta naše dítka.
Samozřejmě je vypravíme na dětské tábory, ale taky nás určitě s nimi čeká dovolená. A ať už se vypravíme autem do rozpáleného Chorvatska, nebo poletíme do nějaké exotické destinace, jedno platí pro všechny stejně. Žádné dítě nevydrží při cestování v klidu sedět. Takže nastává otázka, jak je zabavit, abychom tu cestu přežili bez přibývajících šedivých vlasů. Co takhle zkusit nějakou audioknihu? I děti, které nečtou, by to mohlo bavit, a my tak doženeme ztracený čas, kdy nám na čtení nezbývá energie. Vybrala jsem pár audioknih, které v dnešní, uspěchané době zažívají nebývalý boom a snad se jimy i vám trefím do vkusu.
Jistě znáte hrdiny ze Čtyřlístku a jejich dobrodružství, nebo dřevěné postavičky Spejbla a Hurvínka. To je jen malá část krásné audioknihy To nejlepší pro malé i velké posluchače. Bavit se u poslechu bude celá rodina.
Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy

čtvrtek 6. června 2019

Zlatý dům


Rodinná sága volně inspirovaná osudy Rothschildů, kde peníze neznají hranice, a zásady rodiny jsou vždy na prvním místě.

Goldbaumovi jsou nejvlivnější a nejbohatší židovská rodina své doby. Rozvětvené příbuzenstvo žije v Anglii, Francii, Švýcarsku, Německu a Rakousku. Mladá Greta žije ve Vídni se svou rodinou a je náhle provdána za londýnského bratrance Alberta, kterého nikdy neviděla. Musí se odstěhovat ze své rodné země a zvyknout si v Anglii, kde nikoho nezná. Píše se rok 1912 a Goldbaumovi zvažují založení nové pobočky jejich firmy v Americe. Politická situace v Evropě však pomalu a nenápadně dává vědět, že se schyluje k válce, která později k bolesti všech, jednotlivé rodinné větve Goldbaumů postaví na opačné strany barikády.

Má Greta zůstat v Anglii s novou rodinou nebo se vrátit k otci a matce do Rakousko-Uherska? Zamiluje se do Alberta nebo ho bude nenávidět? Jak skončí celá rodina po válce?

Kdybych si dnes měla vybrat jen jednu knihu, byla by to...



Než jsme byly tvoje. Bez pochyb. Tahle kniha mě poslední dobou zasáhla nejvíce a já jí ještě dlouho vstřebávala. Román je dokonce inspirovaný skutečnými událostmi, které otřásly Amerikou, a já o nich neměla ani tušení. Slyšeli jste už o Tennesseeském spolku pro umisťování dětí v Memphisu a jeho vůdkyni, zlodějce dětí, Georgii Tannové? Neslyšeli? Pak si tedy musíte přečíst tuto knihu!

Tento skutečný příběh mě zasáhl tak, že jsem si ihned po přečtení musela hledat na internetu veškeré informace o těchto událostech. Dokonce jsem našla videa, v nichž se ukazuje například skutečný dům v Memphisu, kde se tyto hrůzy z knihy děly. Našla jsem také fotografie a životní příběh Georgie Tannové či skutečné ofocené inzeráty z novin, kde nabízela a propagovala „zlodějka dětí“ své sirotky jako vhodný vánoční dárek, a spousty dalších informací. Ale teď už pojďme ke knize.
 
 
 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 

středa 5. června 2019

Beze svědků

Když vám zmizí dcera, je to bolest. Když najdou v lese jen její kosti, je to bolest. Když se po deseti letech ukáže, jak to vlastně bylo, mělo by se vám ulevit a uzavřít to. Nebo se vám naskytne druhá šance?

Ellie byla v nejkrásnějším věku, měla celý život před sebou. Přítel, se kterým plánovala léto, rodinu, která ji milovala. Až do osudného dne, kdy poznala svou zkázu, svou záhubu a od té chvíle se stala pro všechny nezvěstnou. Ale tím její příběh nekončí.
Deset let se snaží Laurel vyrovnat se smrtí své milované dcery. Její bolest a ztráta byla příčinou rozvodu, byla důvodem k odcizení se zbylými dvěma dětmi, nyní již dospělými. Uzavřená před světem, jen s prací na půl úvazku, hlavně moc nepřemýšlet.
Jednoho dne v kavárně potkává muže s velkým M. Muže jménem Floyd a po počátečních rozpacích si k němu najde cestu. Ve svém věku padesáti let se zdá, že je jí dána druhá šance, šance, jak zapomenout na bolest ze ztráty dcery.
Floyd se zdá být dokonalým mužem. Sám vychovává dceru Poppy, sice malou podivínku, ale Laurel si ji zamiluje. Jedna věc jí ovšem nejde do hlavy. Jak je možné, že je Poppy tak moc podobná její zemřelé dceři. Čím víc s ní tráví čas, tím víc otázek jí koluje v hlavě a začíná pátrat po Poppyině matce. Vychází najevo, že ji kdysi znávala a tajemství začínají nabývat pevnější obrysy. A pravda snad může být krutá, ale zároveň darem.

Lisa Jewellová se nám už představila s knihou Dům ve kterém jsme vyrůstali, kterou jsem četla. Ale ani náhodou jsem nebyla připravena na tento čtenářský zážitek, v podání knihy Beze svědků. Přestože jsou recenze rozporuplné, já jsem uchvácena. Za mě se mi dostalo čtení příběhu, který má jiskru, nápad, který jsem v jiné knize ještě nenašla. Příběh, který jsem doslova spořádala na posezení.
Možná se bude zdát, že zmizení a smrt dcery bylo v thrillerech opakováno mnohokrát, ale tady jsem dostala něco navíc. Perfektně promyšlený plán, který nemohl vyjít, i když potenciál měl. Našla jsem zde stejnou měrou napětí, tajemství, trochu psycha, trochu citu, všeho vrchovatě. Nenudila jsem se ani jednu stránku a to mohu říci málokdy.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Cosmopolis.

Kniha:     Beze svědků
Autor:     Lisa Jewell
Vydal:    Cosmopolis
V roce:   2019
Stran:    288





úterý 4. června 2019

Rozhovor se Sandrou Dražilovou Zlámalovou, autorkou pohádkových knížek




Znáte Sandru Dražilovou Zlámalovou? Že neznáte? Pak dovolte, abych vám jí představila. Sandra zatím vydala dvě pohádkové knížky. Kulíškovy neposedné příhody a Čarodějnice Bordelína, která vyšla před pár týdny. Do toho právě dopsala třetí knihu, snad mohu prozradit, že se jedná o pokračování skřítka Kulíška a jeho dobrodružství a my už se všichni moc těšíme, až kniha spatří světlo světa. Její pohádky jsou doprovázené nádhernými ilustracemi od Marie Koželuhové, které zaujmou nejen každé dítko, ale i mnohé dospělé. Sandra vystudovala učitelství jak pro střední, tak pro základní školy, z čehož čerpá i ve své tvorbě. Dříve se věnovala také překládání a tlumočení z německého jazyka. Nyní je především maminkou tří uličníků, takže jsou všechny její příběhy „testované na dětech“. Miluje knížky, sportování a cestování se svými dětmi a manželem. Seznámily jsme se díky mému recenzování knih, blogu a myslím, že i spisovatelce Monice Wurm, která je naše nejoblíbenější a obě se s ní známe osobně (rozhovor s Monikou najdete zde). Sandra je velice milá, skromná žena a já jsem nesmírně vděčná, že mě před několika lety oslovila, a že jsme se mohly poznat také osobně. Její pohádky jsou promyšlené do posledního detailu, jsou zábavné a zároveň, nenápadným způsobem, pro děti velmi poučné. Ale teď už jí pojďme pozdravit…



Ahoj Sandro, vítám tě u nás, na stránkách Magazínu Dobrých knih. Chtěla bych ti nejdříve moc poděkovat, že sis na mě udělala čas a souhlasila s rozhovorem. Vím, že jsi pracovala jako učitelka, co byl ten první impuls, že začneš psát, a dokonce přímo pohádky?
 
Ahoj Veru, nejprve děkuji za možnost rozhovoru. Ano, dříve, tj. před dětmi, jsem pracovala jako učitelka. Ale pohádky, tedy konkrétně Kulíška, jsem začala psát již na vysoké škole. Prvním opravdovým impulsem pro mě byla zkouška z dětské literatury, kdy jsem zkonstatovala, že dětský svět by měl být bez násilí, lehce naivní, jemný, úsměvný – tehdy mě dost mrzelo, že se dětská literatura ubírala směrem, který  podle mě moc „dětský“ nebyl. Proto po jejím složení jsem sedla k notebooku a napsala první kapitolu a pak už to šlo samo.
 
 
Kdy ses rozhodla oslovit nakladatele?  
 
Poprvé jsem je oslovila asi před 8 lety, kdy jsem ode všech obdržela zamítavou odpověď. V té době jsem byla rozhodnutá pohádku sice dopsat, ale nechat si ji tzv. „v šuplíku“. Až v 2017 se mi povedlo svou pohádkou oslovit nakladatelství Brána a oni mi Kulíška vydali. Nyní vydávám pohádky pod nakladatelstvím Grada zn. Bambook.
 
 
Věděla jsi, že se psaní pohádek chceš věnovat i dál – a naplno?
 
Nevěděla, ale už při dopisování první pohádky se mi v hlavě rojila druhá, a tak to je i nadále. Sotva končím jednu, už vím, o čem bude další.
 
 
Neláká tě teď psát třeba i jiný žánr? Taková romantika pro ženy či příběhy ze života? Nebo ses v pohádkách prostě našla? 
 
Pohádky mě jednoznačně baví, protože tam vím, jestli je dobrá nebo ne. Ono když děti pohádka nebaví – tak už jí druhou šanci nedají. Prostě nebyla dobrá. Ale nepopírám, že mám napsanou osnovu a námět na knížku pro dospělé. Jestli na ni někdy dojde, to zatím netuším.
 
 
 
Pokračování rozhovoru čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 

pondělí 3. června 2019

Krejčí z Osvětimi


Osudy muže, který se narodil v Československu, přežil Osvětim, stal se krejčím amerických prezidentů a mnoha lidí amerického showbyznysu.

Autor knihy Martin Greenfield se narodil v tehdejším Československu jako Maximilian Grunfeld. V Americe se poté přejmenoval na Martina. Ale nepředbíhejme. Maximilian byl židovský chlapec, který vyrůstal s rodiči a sourozenci ve vesničce Pavlovo, když je odvezli během druhé světové války dobytčáky do Osvětimi. Přišel zde hned na začátku o celou rodinu: otce, matku, dvě sestry, malého bratříčka i prarodiče. Mengele je všechny poslal vlevo. Maxe vpravo. Po pochodu smrti byl přemístěn do Buchenwaldu a tam přečkal do osvobození. Později emigroval do Spojených států, kde si našel práci u GGG Clothing, což byla jedna z největších firem v odívání. Postupně se vypracoval tak, že podnik převzal a vede ho dodnes pod svým jménem Martin Greenfield Clothiers. Firma dosáhla takového věhlasu, že Martin obléká od samého začátku přední americké osobnosti a hvězdy, jako je například Michael Jackson, Frank Sinatra, Barack Obama, Bill Clinton či Donald Trump.


Vyrostl jsem v Karpatech a myslel jsem, že jsem zvyklý na krutý vítr a mrazivé noci. Mýlil jsem se. V noci jsem měl ruce i nohy zkřehlé zimou, když jsem se choulil pod tenkou pokrývkou, kterou nám Němci dali. Stávalo se, že jsme po probuzení nacházeli na pryčnách zmrzlé vězně.“

 

sobota 1. června 2019

Sirotčinec slečny Peregrinové - Mapa dní



A je to tady. Moment, na který jsme všichni čekali. My, zarytí fanoušci Sirotčince, jsme čtvrtý díl vyhlíželi už nějaký ten pátek. A jestli jste tuto sérii nečetli, pak věřte, že pokud milujete temné fantasy, tak pak si ji určitě nesmíte nechat ujít!

Poté, co Jacob v prvním díle Sirotčince poznal svět podivných a v dalších dvou ho zachraňoval od netvorů a jiných zloduchů, se vrací domů, do přítomnosti, na Floridu k rodičům. Ale není sám. Slečna Peregrinová a všichni její podivní sem přijeli také a snaží se splynout se světem normálních lidí. Není to opravdu nic jednoduchého, vždyť žili v období druhé světové války, takže technické vymoženosti dnešní doby vůbec neznají. Učí se všedním zvyklostem 21. století, užívají si bezstarostné dny na pláži a čas plyne. Jednoho dne však najdou po dědečkovi Abeovi podzemní bunkr, kde je skryto mnoho věcí a tajemství o Abeově životě, které Jacob ještě neznal. Později díky tomu Jacob a jeho přátelé poznávají svět amerických podivných, ale ten není vůbec stejný jako evropský…


Co máte o lovcích netvorů?“
Lester zaváhal. „O kom?“
„Vím, že víte, o kom mluvím,“ řekl jsem a vysvětlil jsem mu, že jsem to zjistil z Abeovy zprávy o misi. V té zprávě se píše, že Lester žil ve smyčce z 5. ledna 1935 v Annistonu ve státě Alabama, dokud nebyla tato smyčka napadena a její ymbryna zavražděna. Abe a H našli Lestera, jak se skrývá v nějakém motelu v přítomnosti – tenkrát to byl rok 1983 – kde mu hrozilo veliké nebezpečí, že rychle zestárne.