Osudy muže, který se narodil v Československu,
přežil Osvětim, stal se krejčím amerických prezidentů a mnoha lidí amerického showbyznysu.
Autor
knihy Martin Greenfield se narodil v tehdejším Československu jako
Maximilian Grunfeld. V Americe se poté přejmenoval na Martina. Ale
nepředbíhejme. Maximilian byl židovský chlapec, který vyrůstal s rodiči a
sourozenci ve vesničce Pavlovo, když je odvezli během druhé světové války
dobytčáky do Osvětimi. Přišel zde hned na začátku o celou rodinu: otce, matku,
dvě sestry, malého bratříčka i prarodiče. Mengele je všechny poslal vlevo. Maxe
vpravo. Po pochodu smrti byl přemístěn do Buchenwaldu a tam přečkal do
osvobození. Později emigroval do Spojených států, kde si našel práci u GGG
Clothing, což byla jedna z největších firem v odívání. Postupně se
vypracoval tak, že podnik převzal a vede ho dodnes pod svým jménem Martin
Greenfield Clothiers. Firma dosáhla takového věhlasu, že Martin obléká od
samého začátku přední americké osobnosti a hvězdy, jako je například Michael Jackson,
Frank Sinatra, Barack Obama, Bill Clinton či Donald Trump.
„
|
Vyrostl jsem v Karpatech a
myslel jsem, že jsem zvyklý na krutý vítr a mrazivé noci. Mýlil jsem se. V noci
jsem měl ruce i nohy zkřehlé zimou, když jsem se choulil pod tenkou pokrývkou,
kterou nám Němci dali. Stávalo se, že jsme po probuzení nacházeli na pryčnách
zmrzlé vězně.“
Musím
říct, že po přečtení knihy ve mně převládalo zklamání. Zklamání z toho,
jak byl příběh pojatý. Proč? Protože dětství až po konec druhé světové války
bylo popsáno zhruba na šedesáti stranách. Na zbylých cca 170 stránkách byl
popis emigrování do Ameriky a toho, koho Martin oblékal, jaké měli míry a co s nimi
prožil. To mě tolik nebavilo, ani moc nezajímalo. Bohužel.
Martin
Greenfield je bezpochyby velice silný muž, který svou vírou dokázal přežít
Osvětim i Buchenwald. Zažil hrůzy, které nám moc nepřiblížil, a dokázal se
vypracovat na úspěšného podnikatele známého po celé Americe. To je opravdu
chvályhodné, klobouk dolů. Ale uvítala bych, kdyby z té minulosti bylo
popsáno víc než z přítomnosti. To se bohužel nekonalo a já některé
odstavce s popisem toho, jak bere míry té či oné osobnosti a z jakého
materiálu jí sako ušije, musela přeskakovat. To nás, laiky, vážně moc nezajímá,
ani nevím, co je to za druhy látek, nic ve zlém.
Myslím
si, že autor ve své knize nevyužil potenciál svého životního příběhu a vzal to
za špatný konec, což je veliká škoda. Prožil opravdu hodně bolesti a hrůzy, ale
ty emoce z děje bohužel moc nesálaly. I popis byl takový letmý, takže můj
dojem je spíše rozpačitý.
Děkuji
Knižnímu klubu za recenzní výtisk.
Kniha
vyšla v nakladatelství Brána.
Krejčího
z Osvětimi koupíte zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat