čtvrtek 30. května 2019

Spolubydlící



Jak to může vypadat, když vztah začíná svatbou? Fingovanou svatbou kvůli úřadům a získání zelené karty?


Holland žije na Manhattanu, pracuje v divadle a den co den chodí ke stanici metra na Padesáté ulici, kde hraje Calvin na kytaru. Ona ho poslouchá a pozoruje. Platonicky se zamilovala do neznámého člověka a trochu se za to stydí. Jednoho dne shání v divadle, kde Holland pracuje, sólistu. Ona sama navrhne, že by Calvin mohl být ten pravý adept. V divadle se líbí, je opravdu jedinečný a má talent. Ale má to jeden háček. Calvin je ve státech už 4 roky ilegálně. Jak najít narychlo cestu, aby mohl Calvin vystupovat? Co třeba fingovaný sňatek? Calvin se k Holland nastěhuje a snaží se před úřady žít jako manželé…



Bzz. Bzz.
Teda jestli mu nevolá nějaký překupník drog a on se nebojí, že by se mohl prozradit a já bych ho pak vykopla z bytu. Nebo – a při téhle se mi skutečně tají dech – mu volá přítelkyně.
Bzz. Bzz.
„Bože můj. Ty máš holku, že?“
Calvin se tváří zděšeně. „Cože? Samozřejmě, že žádnou holku nemám.“
Bzz. Bzz.
(…) „Tohle není…“
„Co to není?“ skáču mu do řeči.
„Není to telefon.“ (…)
Bzučí to přesně jako můj vibrátor… ten, co jsem ho před pár dny strčila pod polštář pohovky.

 

Potemnělý ráj


Hledáte napínavé čtení, obsahující také lásku, ždibec erotiky, ale i vraždy a tajemno? Pak si rozhodně přečtěte Potemnělý ráj. Pojďte se mnou nahlédnout na stránky této detektivky, která vám nedá spát…

Laura si už před rokem otevřela vlastní restauraci, splnila si tak svůj sen a je šťastná. Jednoho dne však při tragické nehodě zemře její blízký přítel a Laura si klade otázky, zda to byla opravdu dopravní nehoda a náhoda, či úmysl, vražda. Policie samozřejmě s ničím novým nepřichází, navíc Lauře se začínají dít další zvláštní věci. Někdo se pokusí zapálit její restauraci a nastražit na ní vraždu, která se stane přímo v její kuchyni. Mezitím se sblíží s rančerem Lukášem, u nějž má ustájeného jejího milovaného koně Bolera. Na Lauru se sypou další a další „jobovky“ a ona se začíná hroutit. Co po ní tenhle psychopat chce? Proč to vůbec dělá? Může to být někdo z jejích blízkých?

 


Nabrala do plic trochu kyslíku a zoufale se snažila vstřebat přízračnou skutečnost, že v její kuchyni leží mrtvý muž. Jeho lebku rozdělil na dvě nestejné poloviny ocelový sekáček na maso, který dosud vězel v ošklivé ráně. Byl to ten samý, co používal nejen Lauřin kuchař, ale také ona sama.
Kriste pane, opakovala si stále dokola. Jak se jen tohle mohlo stát? To přece nemůže být pravda!
Jenže byla. Krvavé stopy na podlaze, těle i nejbližším zařízení mluvily jasnou řečí. Nemýlí se, ani nespí. Doopravdy stojí ve vlastní kuchyni nad mrtvolou muže…kterého zná.
 

 

středa 29. května 2019

Pátá oběť

Opičí vrah mu nedá spát. Už jej měl na dosah, ale vyklouzl a zdá se, že je nepolapitelný. Ovšem na scénu vstupuje  vrah mnohem víc úskočný, lstivý a brutální....!

Kdo jste loni zaznamenali knihu Čtvrtá opice a upoutala vás, neměli byste si nechat ujít novinku tohoto autora, s názvem Pátá oběť. Detektiv Porter je zpět. Jeho nezdar se zatčením Opičího vraha mu stále nedá spát a i když se na scéně objevuje nová vražda, brutálnější, lstivější, než co doposud zažil.
Mrtvá dívka, nalezena pod ledem, se kterým si pachatel dal spoustu práce, skoro jakoby to vypadalo jako divadelní scéna. Ovšem mnoho věcí absolutně nesedí. Šaty mrtvé dívky nepatří jí, ale dívce, nahlášené jako zmizelé před nedávnem. Jde o sériového vraha? Sam Porter ví, že má co do činění s člověkem, který se neštítí ničeho. Vrahem, který zachází příliš daleko a své hry dovádí k dokonalosti. To mu ovšem nezabrání dál pátrat po "Opičákovi", což mu vyslouží postavení mimo službu. Kdo je tady lstivější? Opičák, sám detektiv, nebo vrah, který je brutálnější než kdokoliv před ním?
Spousta otázek, na které není jednoduché nalézt odpovědi a ví o tom i agent FBI, Porterovi kolegové a unesené dívky také rozhodně mají co říci.

                         "Nemůžeš si hrát na Boha, aniž bys poznal ďábla..."


Čtvrtá oběť v loňském roce rozvířila hladiny thrillerových vod. Autor J.D.Barker stvořil postavu detektiva, který rozhodně vzbuzuje emoce a nejinak je tomu i v jeho druhé knize. 
Kdo první díl nečetl, mohl by místy mít malý problém se zorientovat, i když autor dává velkou dávku nápověd. Vše je dopodrobna vždy vysvětleno, ale určitou mezeru určitě pocítíte. Každopádně se s Opičím vrahem setkáme i zde, s jeho matkou, díky které se stal tím, kým je.
Pátá oběť je příběhem pouhých čtyř dnů, kdy se koná hon na vraha. Bestiálního a krutého. Je zde velký prostor i pro kolegy hlavního hrdiny, i pro tajemného vraha a to knize dodává tu pravou šťávu. 
Nelekejte se stran, kterými tento skvost oplývá. Všech 600 stran vám proklouzne mezi prsty jako nic. Neboť autor rozhodně ví, jak si přitáhnout vaši pozornost a lapí vás do svých sítí.
Pokud spisovatel Barker chystá další díl v hlavní roli s detektivem Porterem, já jej jen uvítám. Samotný závěr knihy tomu tedy rozhodně nasvědčuje, tak doufám, že milovníci skvělých thrillerů nebudou muset čekat příliš dlouho.




Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Domino

Kniha:     Pátá oběť
Autor:    J.D.Barker
Vydal:    Domino
V roce:   2019
Stran:     600


Děti, máme vás rádi!

První červen neodmyslitelně patří těm nejmilejším stvořením – našim dětem. Svátek dětí  je pro někoho pouhým dnem v kalendáři. Ale pro maminky, tatínky, babičky, dědečky je to den, kdy děláme dětem radost, ať už v jakékoliv formě. Počasí nám letos moc nepřeje, snad se do prvního června sluníčko umoudří a začne hřát, a my vezmeme děti do Zoo, nebo na výlet. Ale máme i pár nápadů, jak naše ratolesti odměnit. A zde je pár tipů a ukázek.
Snad každé dítě miluje hry, jakékoliv. A nejlépe, pokud je může hrát s námi, dospělými. Uznávám, ne vždy máme energii, ale tento den je jejich, pojďme si s nimi tedy hrát. A co třeba s hrou Ranč? Kupujete půdu, hospodaříte, rozšiřujete vědomosti… Já jsem rozhodně pro.

Pokračování článku s tipy na dárky pro děti najdete na stránkách Magazín Dobré knihy.

úterý 28. května 2019

Top jarní knihy





Tento rok vyšly opět samé úžasné knihy. Je jich samozřejmě pěkná hromada a my jsme se rozhodli, že vybereme ty nejlepší, které jsme četli nebo na které se chystáme, abychom vám výběr usnadnili. Zajímají vás horory, sci-fi, historické romány, romantika, holocaust nebo něco úplně jiného? Od každého žánru máme něco, podívejte na naše tipy těch nejlepších knih uplynulých tří měsíců…

 


Nejpropíranější duchařina poslední doby? No přeci Duch domu Ashburnů! Pokud milujete duchy, přízraky, tajemno a záhady starých domů, pak neváhejte. Tahle kniha vám nabídne všechno, po čem toužíte. Na obálce se píše, že příběh nemáme číst, pokud žijeme poblíž hustého, temného lesa, pokud je venku větrno a hlavně ji máme číst pouze za denního světla. Starý dům a duch kráčející poblíž. Prostě prvoplánově duchařina jako vyšitá! Výborné, děsivé, čtivě napsané a já vám mohu směle oznámit, že miluju Darcy Coates. Okamžitě potřebuji její další knihu Tajemství sídla Craven Manor, kterou nakladatelství Fobos právě připravuje.

 


Máte raději sci-fi? Pak by vás mohl nadchnout Remade, postapokalyptický sci-fi román, kde se zákeřný virus šíří světem. Muži, ženy i děti se před očima přeměňují na tekutinu, zůstává po nich jen oblečení a kosti. Při čtení jsem byla velmi napjatá, ponořená do děje a úzkostí nemohla ani dýchat. Jímala mě hrůza a děs, v tom dobrém slova smyslu. Navíc má děj tak rychlý spád, že ani nemrknete, budete na konci a určitě, tak jako já, nebudete rádi, že jste dočetli. Proč? Protože ten závěr je tak šokující! Já doufám, že druhý díl vyjde opravdu brzy, abych nezapomněla souvislosti.

 


Jste spíše na literaturu faktu z období holocaustu? Pak si přečtěte tento biografický román. Autor zde sepsal celé své memoáry, vypráví o svém dětství, o období v Osvětimi a Buchenwaldu. Popisuje útrapy, jak vše přežil, až se nakonec vypracoval na majitele oděvní firmy, která oblékala známé hvězdy, jako byl Michael Jackson, Frank Sinatra nebo dokonce i Barack Obama či Donald Trump. Kniha je věcně napsaná, žádné zbytečné povídání okolo, dozvíte se zde to nejzajímavější a nejdůležitější.


 
Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 
 
 
 

pátek 24. května 2019

Zlatá klec

Šťastné manželství, přepychový dům, rodina jak vystřižená z časopisu. Pod slupkou bohatství a lesku diamantů se skrývá lež, podvod, a na obzoru je pomsta. Tak krutá, že zůstává rozum stát. Ale já jí fandím… Jsem stejně zvrácená?


Fay a Jack. Manželství, které začalo velkou lží, ale podařilo se ji skrývat, až se na ni téměř zapomnělo. Fay a Jack. Partneři, kteří společně vybudovali prosperující firmu s miliardovým obratem a mají vše, o čem společně snili. Fay a Jack. Manželé, ovšem jeden z nich se postupem času stává vůdčí osobností a ten druhý ustupuje do pozadí. Fay je typická milionářská manželka sedící doma, starajíc se o malou dceru, přehlížejíc první náznaky katastrofy, která se k ní blíží. Nevnímá bouřkové mraky, stahující se nad jejich vztahem. Ano, Jack je dlouho v práci a je věčně špatně naladěný, ale to jen proto, že tam tvrdě pracuje. Domeček z karet se sesype ve chvíli, kdy se Fay stává přímým svědkem jeho nevěry a Jack ji vyžene z domu. Bez peněz, bez majetku, bez dcery. Každá jiná by se sesypala, ale Fay má plán. Zničí Jacka, zničí vše, co má, jeho novou rodinu, jeho firmu, vezme si vše, na co má právo. A nebude se ohlížet vlevo, vpravo. Vezme si vše, co je její, a ještě o kus víc.
Pokračování recenze najdete na stránkách Magazínu Dobré knihy.


úterý 21. května 2019

Otec musí zemřít

Italský bestseler, který je těžký nejen svou vahou, ale i obsahem. Nevěříte....?

Ještě nikdy jsem nečetla nic italského, to musím zmínit hned na začátku. Ke knize jsem přistupovala trochu s respektem, neboť počet stran, je jich 530, mě malinko odradil hned na začátku, přestože mám tlusté knížky ráda. A pak už jen následovala spanilá jízda italskými ulicemi, lesy, zákoutími a já byla ztracená. Chvílemi až doslova.
Otec musí zemřít má trochu zavádějící název. Nejde o otce v pravém smyslu slova, ale o zločince, který chce, aby mu unesený chlapec tak říkal. Tím malým chlapcem se kdysi stal devítiletý Dante, kterému se po letech ze zajetí podaří uprchnout. Ovšem, věznění na něm zanechá vážné důsledky. A přestože má hlavu na správném místě a mozek mu jede na sto procent, trauma z dětství se na něm projevuje těžkou klaustrofobií a nedůvěrou ve své okolí. Jeho bystrý mozek bývá využíván při profilování malých dětí, zda byly zneužity a podobně. V tom je opravdu výborný. A proto se není co divit, že je přivolán k vyšetřování uneseného chlapce, jehož matka byla nalezena na mýtině s useknutou hlavou. Jako tzv parťáka dostane Colombu. Ženu, policistku, zbavenou své funkce pro její momentální indispozici. Má za sebou trauma, pro ni přezdívané Katastrofa, ze kterého se jen těžko vzpamatovává a její nevole k okolnímu světu je velmi podobná tomu, co prožívá Dante. 
Oba se s velkým zdráháním pouští do pátrání po malém chlapci a hned na počátku naráží na velkou podobnost s Dantovým starým únosem. Ve hře je stará, dřevěná píšťalka a Danteho pracně budovaná slupka lhostejnosti dostává první trhliny. Zdá se, že Otec je zpět a připraven zničit život dalšímu chlapci, další rodině. 

Otec musí zemřít se v Itálii vyhoupnul na první příčky tohoto žánru a já plně rozumím tomu proč. Nenechte se odradit počtem stran, od prvních slov, od prvních stránek jste okamžitě vtaženi do krutého, lstivého, zvráceného děje, až na konci vydechnete se slovy - páni! Pravda, byly chvilky, kdy jsem se mírně ztrácela v postavách, neboť zpočátku jsou v knize jakési vsuvky, které zdánlivě nedávají smysl. Ale jsou důležité, jen je zapotřebí to překonat a trochu se soustředit.
Hlavní postavy jsou ztvárněny dokonale. Colomba se svou prořízlou pusou, která pro vulgarismus rozhodně nejde daleko a proto moc příznivců nemá. Dante je jako ustrašený kluk, který se svým trumatem bojuje ze všech sil.
Samotný děj má ten správný náboj, spád, který od dobrého thrilleru očekávám. 
Přestože kniha neměla a nemá žádnou masivní reklamu, malou, stříbrnou nálepku by si za mě jistě zasloužila.  

Za recenzní výtisk děkuji Knihcentru.

Kniha:     Otec musí zemřít
Autor:     Sandrine Dazieri
Vydal:    Nakladatelství Plus
V roce:   2019
Stran:    536

pátek 17. května 2019

Pod rozpáleným sluncem


Spletité příběhy tří žen z horké Afriky, plné emocí, bolestí a ztrát…

Tento příběh, odehrávající se převážně v Keni, popisuje život Masajky Simi, americké antropoložky Leony a těhotné, úzkostlivé Jane.

Leona žije přímo v masajské vesnici poblíž Naroku. Neplánovaně otěhotní a porodí přímo ve vesnici, za pomoci Masajek, zdravou holčičku. K dceři však nic necítí a chce se jí vzdát. Poprosí svojí nejlepší přítelkyni Simi, která je neplodná, zda by její dceru nevychovávala. Žena souhlasí, holčičku pojmenuje Adia, adoptuje jí, aby to v komunitě bylo oficiální, a ona tím přestane být podřadnou neplodnou ženou, ale matkou. Což je u Masajů pro ženu to nejdůležitější poslání.

Těhotná Jane je ženou diplomata, který neustále cestuje. Jednou je poslán služebně do Libérie, a později po narození dcery Grace, do Keni. Grace se stane nejlepší kamarádkou Adii a spolu se dívky jednoho dne vydají hledat neznámého Adiina otce...


Místo toho Simi spatřila, jak Leona táhne její dítě – její dítě – z chýše, kde probíhala obřízka. Obličej Leony, většinou bez výrazu, byl temný jako mraky, jako nejtemnější období dešťů. Oči měla skelné – oči prokletých žen – a pohled, který upírala na Adiu, byl jako plameny. Její angličtina byla v tu chvíli příliš rychlá, drsná a zlostná na to, aby jí Simi dobře rozuměla. Ale její záměr byl zřejmý. Chtěla Adiu odvézt pryč.
Simi instinktivně, stejně jako jiné matky, chytla Adiu za ruku a táhla ji zpátky od propasti. Adia ji volala jménem „Yeyo! Mami!“ a natahovala k ní ruku.

 

Venkovské sídlo - Zlaté časy




Byl její první velkou láskou, tenkrát na rodinném panství Dranitz. Pak ale museli uprchnout a vše se zdálo být navždy ztraceno…

Příběh se odehrává ve dvou časových liniích. V roce 1990, po pádu Berlínské zdi, navštíví sedmdesátiletá Franziska místo svého mládí – panství Dranitz. Je rozhodnutá zde zůstat na trvalo a dávno zchátralé sídlo opravit. Přijela však z bývalého Západního Německa a lidé v padlém Východním Německu jí mají za zlé, že jim chce vzít bývalá baronka jejich družstevní pozemky a zavřít socialistický konzum, který byl roky v bývalém Dranitzu. Všechny domy jsou v této části šedivé, omšelé a oprýskané. Na rozdíl od pokročilejšího Západu. Nejednou se někdo postará, aby Franzisce ztížil situaci, protože si myslí, že to vzdá a odjede. Ona ale dělá pravý opak. Chce zde žít i se svou vnučkou Jenny, která jí pomáhá vrátit sídlu dřívější krásu.
Další dějová linie začíná roku 1939, kde Franziska vzpomíná na časy strávené na panství s rodinou, dvěma bratry a sestrou. Poznala zde svou první velkou lásku Waltera Iversena, kterého jí vzala válka.
Když se nastěhuje na panství v roce 1990, začne si povídat s místními, kteří u nich v sídle pracovali a zůstali i po válce a zjistí, že ví mnohem víc než ona sama. Společně začnou rozplétat tajemnou minulost a to, co se vlastně v Dranitzu stalo, když musela s maminkou na příkaz sovětské okupační správy sídlo opustit.
 
Je tady. Ach bože! Jejich dům. Pořád tady ještě stojí. Připadal jí menší než dřív, šedivější a prostší. Víc než čtyřicet let v sobě Franziska chovala touhu po tomhle místě. Teď je u cíle. Stále tomu nemůže uvěřit – konečně je opět doma…“
 
Možná půjdu proti proudu, ale musím říct, že jsem čekala víc. Do poloviny jsem s knihou hodně bojovala, v podstatě se tam nic nedělo. Děj mi přišel zdlouhavý a nudný. Opravdu zajímavých bylo posledních sto stran, i když příběh skončil přesně tak, jak jsem si myslela.  Láska a válka mi přišla tak nějak upozaděná všem událostem roku 1990 a tomu, co se dělo okolo panství v té době, včetně oprav domu, či špatným mezilidským vztahům na vesnici. Některé popisování zde bylo zcela zbytečné.
 
 
Pokračování recenze čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.
 
 
 
 

čtvrtek 16. května 2019

Májové knižní radosti

V knižním světě se na nás i v květnu budou hrnout novinky, na které čekáme. Jsem milovníkem thrillerů, ale našla jsem i jiné žánry, o kterých vím, že mají své fanoušky. O víkendu má být opět krásně, tak oprašte zahradní lehátko a nechte se inspirovat mými květnovými knižními tipy. Jdeme na to!



Hned na začátku května vyšla novinka Stefana Ahnhema s názvem Osmnáct pod nulou. Jeho předchozí knihy jako je Oběť bez tváře, nebo Devátý hrob naháněly při čtení husí kůži. Autor si na nic nehraje, děj nepostrádá akčnost a rychlý spád, proto myslím, že ani jeho nová kniha nebude výjimkou.



Další tipy na skvělé knihy najdete na stránkách Magazínu Dobré knihy




středa 15. května 2019

Malé sladké lži

Lež, která otřásla láskyplným vztahem dcery a otce. Lež, která ovlivňuje životy i po letech.

Maryanne Doyleová zmizela, když Cat byla ještě malou holčičkou, bylo jí sotva osm let. Cat dívku znala, byla oblíbená, muži se po ní otáčeli a její otec nebyl vyjímkou. Nejednou ho viděla s dívkou mluvit, vášnivě se hádat. Ale teď je mrtvá a její otec tvrdí, že ji neznal.
Tato lež doprovází Cat až do dospělosti, kdy ji poznáváme. Setkáváme se s ní jako s mladou ženou, pracující na policejní stanici jako detektiv Cat Kinsellová. Zarputilá, s buldočí povahou, ale jak už dnes módním trendem, nesoucí si v sobě staré jizvy z dětství. 
Když je přivolána k vraždě mladé ženy, její kontrolka se rozsvítí. Zavražděná byla nalezena kousek od bydliště jejího otce a až nápadně se zločin podobá čemusi, co jí do dnes straší ve snech. Ačkoliv policie podezřívá manžela zavražděné, shodných znaků se zmizením a vraždou Maryanne je čím dál víc a Cat se potýká se svými starými démony.
Lze najít ještě cestu ke svému otci a napravit to, co svou lží zničil? A je Cat schopna uvěřit, nebo ji budou dál trápit pochyby? Hrozí, že tímto zločinem se vše, co pro ni znamená tolik, bude zničeno a její pracně nabytý klid se zhroutí.

Narazila jsem na pár názorů, že autorka má stejný styl jako Robert Bryndza. Já osobně to moc ráda nemám, každý autor je svůj a každý je něčím vyjímečný. Jedinou podobnost, kterou jsem v knize našla, je to, že hlavní hrdinka je žena, má štiplavý smysl pro humor a je rozhodně svá. Nepodléhá konvencím, jde si za svým, tak jak ona uzná za vhodné, ale zde podobnost končí.
Malé sladké lži nemůžu označit za naprostou pecku, z které bych oněměla a nedokázala na ni přestat myslet. Jde ale o knihu, u které se nudit nebudete. Zápletka je novinkou, na kterou jsem jinde nenarazila a to je rozhodně osvěžující. Žádná známá klišé, žádné tanečky okolo hlavních postav, jde se rovnou k věci. Všechny hlavní postavy, kterými se to v příběhu jen hemží, jsou lehce uvěřitelné, z masa a kostí a jejich sarkastický humor je příjemný. 
Malé sladké lži jsou prvním dílem ze série a jsem velmi zvědavá, zda si autorka mou pozornost udrží i při čtení dalších knih. Uvidíme, potenciál má velký.

Děkuji Nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk.

Kniha:     Malé sladké lži
Autor:     Caz Frearová
Vydal:    Cosmopolis
V roce:   2019
Stran:    432


úterý 14. května 2019

P. S. Nesnáším tě





„P. S. Nesnáším tě. A tentokrát to myslím vážně.“



Maritza je servírka v kavárně, jednou obsluhuje totálně arogantního a nesnesitelného Isaiaha. Shodou náhod se potkají znovu tentýž den, když mu nabourá auto. Isaiah je naštvaný a opět celkem nepříjemný, ale nějak se to stane a je další den s Maritzou na koncertě jedné skupiny. Později se Maritza dozví, že je Isaiah voják v Afghánistánu a za týden odjíždí na další misi. Co se mezi nimi může stát během těchto sedmi dní? Jejich životy se otočí vzhůru nohama, ale stále se nesnáší. I přesto si, když Isaiah odjede, píší dopisy. Dokáže vzdálenost něco změnit?
 


D


   rahý Isaiahu,

Před osmi měsíci jsi byl jen voják, který měl být nasazen v boji, a já jen servírka, která ti přinesla palačinku zadarmo a doufala, že si nevšimneš, jak moc jsi mě zaujal. Ale ty sis všiml. Než jsi odjel, strávili jsme spolu týden, který obrátil naše životy vzhůru nohama, rozloučili jsme se osmý den a na poslední chvíli si vyměnili adresy.

Všechny dopisy od tebe mám schované, tvá slova se rychle stala mou vírou. Před pár měsíci ses ale odmlčel, a po tom všem jsi měl včera tu drzost nakráčet do kavárny a předstírat, že jsi mě nikdy v životě neviděl. (…)

Servírka Maritza

P. S. Nesnáším tě. A tentokrát… to myslím vážně.

 


pondělí 13. května 2019

Dívky z Roanoke




Na sídle Roanoke žádná dívka nezůstane dlouho. Buď uteče - nebo zemře!

Lane je patnáct a její matka právě spáchala sebevraždu. Žily společně samotné v New Yorku a zbytek rodiny Lane nikdy nepoznala. Po matčině smrti se jí ujme dědeček Yates s babičkou Lillian a vezmou jí k nim, na farmu Roanoke, kde vychovávají také její sestřenici Allegru. Lane poznává svou rodinu, kterou dosud neviděla a zároveň zjišťuje její děsivou, tajemnou minulost, a to, jak to na farmě chodí. Všechny dívky Roanoke z minulosti i  přítomnosti spojuje hrůzné tajemství, o kterém se nesmí mluvit. Když ho poznají, utečou – nebo zemřou.

 



A kde jsou všechny teď?“ zeptala jsem se.
Allegřin prst se přesunul. Začala nahoře a ukázala na Jane. „Jane odešla. Sophia a Penelope zemřely. Moje máma taky zmizela.“ Na chvíli se odmlčela, lehce přejížděla prstem po tváři mé matky. „A tvá máma je taky mrtvá. Emmeline umřela už jako miminko. A tady jsem já.“
„Co myslíš tím, ´odešla´?“
„Jane zmizela záhy poté, co se narodila Penelope. Pravděpodobně utekla, jako má matka. Bylo mi jen pár týdnů, když se odsud máma vypařila.“

 

pátek 10. května 2019

Svět knihy - pozvánka


Již tradičně je před námi svátek všech knižních nadšenců, Svět knihy Praha. Brány pražského výstaviště se nám otevřely dnes, tj. 9.5. a celý víkend zůstanou otevřeny pro všechny milovníky knih. Ani letos nebudeme ochuzeni o velmi bohatý program. A zde je malá ukázka toho, na co se já osobně těším nejvíc, neboť 11. května budu u toho také.
Hned první den měla besedu v jednom z křídel výstaviště dětská autorka Petra Braunová. Její knihy plné milých příběhů doprovází naše nejmenší do říše snů. Pro děti zde byla i přednáška, jak se tvoří komiks a kdybych nebyla v práci, vzala bych tam určitě svou dceru. V pátek pokračujeme ve spanilé jízdě. Báru Nesvadbovou netřeba moc představovat. Spolu s Pavlínou Saudkovou nám představí svůj nový magazín. Znáte Tada Wiliamse, autora sci-fi knih? Zajděte si na jeho besedu a nechte si podepsat knihu.
Pokračování článku na stránkách Magazínu Dobré knihy

Nevěřte tomu

Deset let starý zločin – vražda – a žena, žádající o zrušení trestu. Je nevinná, nebo je vše jinak a jen si hraje s našimi myšlenkami, lačnící po svobodě?


Grace Seboldová byla mladou dívkou, když byla zatčena a odsouzena za vraždu svého přítele. Nadějná studentka medicíny dodnes tvrdí, že je nevinná a že za zločinem stojí někdo jiný. Všechny její pokusy o znovuotevření případu jsou zamítnuty a její poslední nadějí je její dávná přítelkyně a spolužačka Sidney. Obrací se na ni s žádostí, zda by o ní nenatočila dokument do televize a  nepomohla jí přijít na stopu pravého viníka – a tím ji zprostit odsouzení. Opravdu je Grace nevinná, jak tvrdí? Ovšemže to tak jednoduché není. Ale musíme se ponořit dost hluboko do minulosti, abychom si poskládali střípky celé události.
Grace na mě ihned po prvních stránkách působila nesympaticky a nevěřila jsem jí ani slovo. S přítelem Julianem byli hosty na svatbě jejího bývalého přítele, už to ve mně vyvolávalo nedůvěru. Pláž Sugar Beach vnukla Julianovi nápad požádat Grace o ruku a netrpělivě ji na jednom z vysokých kopců čekal s prstýnkem a šampaňským. Místo toho dostává prudkou ránu do zátylku a řítí se do moře.
Pokračování recenze si můžete přečíst na stránkách Magazínu Dobré knihy.

čtvrtek 9. května 2019

Léto v Itálii



Báječný, oddechový, letní román, z kterého sálá ta skvělá atmosféra slunného italského venkova.

Sofii po dlouhé nemoci zemře otec, starala se o něj mnoho let a ona zjišťuje, že jí mládí téměř uteklo mezi prsty. Tatínek jí na smrtelné posteli zadal úkoly, které si přál, aby splnila:

1.       Nesmutni.

2.      Dělej všechno, co mladé ženy dělávají.

3.      Navštiv Montelibertá.

4.      Polož květiny na hrob prarodičů.

5.      V Montelibertá pij Orvieto classico.

6.      Buď šťastná.

Sofie si tedy uvědomí, že je čas začít žít vlastní život, a zároveň plnit sliby. Odjede do starobylého městečka v Umbrii, odkud pochází otcova italská rodina a Sofie ji nikdy neviděla. Rozhodne se přijít na kloub rodinným tajemstvím, jež otec skrýval. Najde si práci servírky, seznámí se s mladičkou Amy, která utekla z domova v Německu a potká záhadného Leviho… Co všechno se Sofii přihodí? Podaří se jí splnit všechna otcova přání?

středa 8. května 2019

Evoluce - Město přeživších




Evoluce je nevyhnutelná. Evoluce se před nikým nezastaví. Ani před námi!

Lucie a Jem, spolu se skupinou dalších studentů, cestují do Spojených států na výměnný pobyt. Letadlo proletí jakousi bouří a musí nouzově přistát na letišti v Denveru. Když vystoupí a vidí opuštěný terminál, zarostlou přistávací dráhu, obrovské praskliny v zemi a asfaltu, nikde ani živáčka, všem to dojde. Svět, který dosud znali, už přestal existovat. Něco se stalo a nejspíš to bylo už dávno. Vyjdou prozkoumat okolí a zjišťují, že si město bere zpátky příroda. Potkávají různá zvířata, která na ně útočí jako na vetřelce. Co se tady vlastně stalo? Byla civilizace úplně zničena? Stali se z nich jediní přeživší ve ztraceném světě? Mají vůbec nějakou šanci na přežití?

Silnice byla zatarasena. Před dlouhou dobou se tu zřejmě zřítil most a jeho trosky pokrývaly vozovku na metr vysoko. Betonové bloky, ležící na dálnici z jedné strany na druhou, představovaly nepřekonatelnou překážku. Mezi nimi rostly stromy, křoví a na metr vysoká tráva. Na pravé straně bylo plno neproniknutelných močálů, vlevo to vypadalo trochu sjízdněji, ale bylo nemožné se tam dostat.“

Fenomén Minecraft



Minecraft. Každý z nás už určitě o této počítačové hře alespoň jednou slyšel. Pokud máte děti, tak o ní jistě slyšíte od rána do večera. Co nejen naší omladinu k této hře, která jakoby se vrátila grafikou o desítky let zpátky, táhne? Proč se z Minecraftu stal takový fenomén? Možná právě proto, že jde na první pohled o jednoduchou strategickou hru, ale zdání klame. Ve skutečnosti jde o hru velmi složitou, kde se hráči v mnoha případech spoléhají na návody. To zejména z důvodu, že hodně herních prvků v Minecraftu není zřejmých. Existuje celá řada oblastí, ve kterých se běžný hráč bez návodů zcela ztratí.

Jde zde především o výrobu věcí (crafting), farmaření, redstonové obvody a vstup do jiných dimenzí. K dalším návodům patří příkazy a příkazové bloky, které se využívají v různých dobrodružných mapách nebo na serverech. Minecraft má 5 herních módů. Při vytváření nového herního světa (mapy) si hráč volí herní mód z nabídky. Vybrat lze pouze jeden z těchto tří: survival (přežití), hardcore (hra s jedním životem) a creative (tvořivá hra). Zbylé dva módy (adventure – dobrodružná hra a spectator- divák) je nutné nastavit jiným způsobem, jako např. pomocí konzole multiplayerové hry.

Dokonce jsem četla v některých knihách, že Minecraft pomáhá autistům, díky hře se učí komunikovat s okolím a zároveň si osvojují některé zvyky z běžného života. Hra je pro ně poučná, zároveň zábavná a důležitá. Chcete si něco o tomto fenoménu přečíst? Ať už tipy na hraní, různé módy, průvodce Minecraftem či tipy pro rodiče dětí hrající tuto hru? Pojďte se s námi inspirovat výběrem toho nejlepšího o Minecraftu.

Začínáte tuto hru teprve hrát a potřebujete poradit jak přežít v tomhle tajemném světě? Pak si určitě pořiďte Minecraft – Začínáme hrát, najdete v ní vše potřebné. Další skvělý rádce je Minecraft – Staň se mistrem. Najdete zde praktické tipy a triky, jak rychle a efektivně hru začít, ale také jak si pomocí správných strategií a postupů tuto geniální hru dokonale užít.


   



Pokračování článku čtěte zde v Magazínu Dobrých knih.