Výborný
horor odehrávající se v mých rodných Litoměřicích mě zaujal na první
přečtení anotace. Tohle je prostě „must read“ pro všechny Litoměřičáky, ale
rozhodně také nejen pro ně!
Alžběta Pírková je sběračka
starých kostí. Vrací se na svět už téměř šest tisíciletí. V každém ze
svých životů se stěhuje na místa, kde leží zničené a vydrancované hroby, aby
posbírala kosti a obřadně je zachránila a pohřbila. V tomto životě, v roce
2018, se stěhuje do Litoměřic. Zde na ní čeká i něco jiného než jen staré kosti
a duše co bloudí stále po světě. Sleduje ji čiré zlo. Každou úplňkovou noc je
zde rituálně obětovaná a brutálně zabitá mladá dívka, všechny jí jsou až
nápadně podobné. Začíná ji sledovat policie, ale také spousty dalších lidí,
kteří se zdají jako obyčejní obyvatelé poklidných Litoměřic. V zádech má
však čisté zlo, které ji sleduje na každém kroku…
„
|
Město mě na první pohled nadchlo. Je tu všechno, od gotiky přes
baroko až po čistou modernu. Magnet na turisty. Majitelé podobných starých domů
ve vnitřní Praze by si slušně namastili kapsy. Tady je zatím naštěstí relativní
klid. Historická část města má pod základy hluboké patrové sklepy a
několikametrovou spleť podzemních chodeb. Budu je muset co nejdřív projít,
abych se v nich správně, a hlavně rychle orientovala. Nedá se vyloučit, že
to budu potřebovat.“
Skvělý, nápaditý, tajemný,
záhadný, místy i mrazivý a autentický. Takový je román Sběračka kostí z mých
Litoměřic. Jelikož jsme opravdu velmi poklidné, historické městečko s minimální
kriminalitou, tak místní určitě zaujme to, že se v knize vyšetřují vraždy,
které se v Litoměřicích dějí asi půl roku. Mnoho mrtvých žen, které se
nachází všude po městě a jeho okolí.
Všechna místa ve městě:
kostely, ulice, domy i názvy kaváren a restaurací, jsou skutečné, díky tomu je
kniha lákavá nejen pro Litoměřické obyvatele, ale všechny čtenáře. Protože zde
najdete v ději popsaných mnoho zajímavých památek, podzemí, ale také ruin
domů, jako je například Fafák. (O záhadné stavbě jsem psala článek zde.)
Hlavní hrdinka například
pracuje v Kafe Doma, sídlící přímo na náměstí. Ve volném čase se potuluje
historickým centrem města, ale také po přilehlých lesích, kopcích a stráních
(jako je Dlouhý vrch, Bílá stráň, Mostná hora atd.).
Na styl vyprávění jsem si
musela chvíli zvykat, ale poté jsem si děj užívala plnými doušky. Je
originální, skvěle promyšlený a rozhodně má tu správnou záhadnou atmosféru.
Výhodou je, že všechna místa,
kde se Alžběta pohybovala, a děj se odehrával, jsem měla před očima a viděla
vše reálněji. Příběh se mi moc líbil a jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla
přečíst. Rozhodně ji doporučuji všem milovníkům historie, hororů, ale i fantasy
a Litoměřic.
Moc děkuji autorce Ludmile Svozilové za recenzní výtisk.
Knihu koupíte například zde.
„
|
Hned ráno jsem sebrala batůžek a zamířila nad Litoměřice k rozvalině
vily Pfaffenhof. Fafák nebo také Veveří, jak tomu tady říkají, by se jako sídlo
Belialovy družiny jevil celkem ideálně. Už jen svým usazením na místě bývalé
vinařské kaple sv. Mikuláše. Posvátné místo pro ně představuje něco jako bonus.
Co by jim také mohlo vyhovovat víc než znesvěcená kaple? Obzvlášť, když se
honosí pověstí gestapácké mučírny. Beru ty zkazky samozřejmě s rezervou,
ale zkušenost mi říká, že i tak nemusí být příliš daleko od pravdy.“
Žádné komentáře:
Okomentovat