Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi

„Tento příběh je připomínka jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného pouta i nezdolnosti lidského ducha.“

 

Gustav a Fritz Kleinmannovi si spokojeně žijí ve Vídni se zbytkem celé rodiny. Gustav pracuje jako čalouník, Fritz si užívá mládí náctiletého s přáteli. V Evropě se však začíná schylovat k válce, zažijí Křišťálovou noc, zákazy, zatýkání, strach… V roce 1939 jsou Gustav a Fritz zatčeni a odtrženi od rodiny, zavlečeni do Buchenwaldu. Tam začínají kruté dny, kde si vězni sami budují své vlastní vězení.

Spali ve stanech a vystavěli koncentrační tábor doslova kámen po kameni. Po třech letech zařadili Gustava do transportu do Osvětimi. Všichni tušili, že je to rozsudek smrti, ale i přesto ho syn Fritz nechtěl opustit. Požádal o zapsání na seznam, aby mohl do Osvětimi s tatínkem. Zažili zde spousty hrůz a cestovali ještě do jiných koncentračních táborů, aby oba přežili…

„

Tempo, tempo! Rychleji, rychleji!“ Hýkavý hlas polského kápa Petreka Boplinského se nesl přes staveniště. Znal německy jenom pár slov, jako by od něho nikdy neslyšeli nic než schneller! – chodil sem a tam s holí v ruce a tloukl nosiče cihel a malty. Tlak na dokončení tábora byl enormní, vycházel z nejvrchnějších pater a jen ti nejtvrdší a nejzdravější dokázali takové tempo vydržet. Jen velmi málo vyhladovělých vězňů to dokázalo.

 

Kniha vychází z Gustavova tajně vedeného deníku a je podložena důkladným archivním výzkumem. Rozebírá historické události do podrobností a také popisuje osudy ostatních členů rodiny. Mladšího Gustavova syna poslali do Ameriky a dceru do Anglie. Matka s druhou dcerou byly poslány transportem do Ostlandu, na bývalém území Sovětského svazu. Příběh také popisuje, jak všichni z rodiny žili, co prožívali a co cítili. V knize jsem se dozvěděla opět hodně nových informací o holocaustu. Například jsem netušila, že kromě koncentračního tábora Osvětim I. a Osvětim II. – Březinka, existoval také koncentrační tábor Osvětim III. -  Monowice. O tomto místě se v knihách co jsem četla, nikdo nezmiňoval. Fritz spolu s ostatními pomáhal stavět a budovat právě také Monowice. Podle všeho se zde žilo o něco příznivěji než v Březince.

Kniha popisuje, co předcházelo vzniku války, podrobně popisuje dějiny holocaustu a dává nám nahlédnout za plot nejen výše zmiňovaných táborů, ale také například do Mauthausenu, Bergen-Belsenu a ostatních.

Knih o holocaustu je spousty, ale nikdy jich nebude dost. Protože nám každá přináší jiná svědectví, jiný osobní příběh a spousty dalších informací.

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je skutečný příběh lásky mezi otcem a synem, utrpení, vůle žít a nevzdávat se. Je to příběh odvahy, který je v dějinách holocaustu jedinečný tím, že spolu otec se synem odešli do koncentračního tábora už v roce 1939 a po dlouhých, krutých šesti letech oba přežili.

Přečtěte si tuto knihu, je to i vaše historie…

 

Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.