čtvrtek 24. října 2019

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi


„Tento příběh je připomínka jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného pouta i nezdolnosti lidského ducha.“

 

Gustav a Fritz Kleinmannovi si spokojeně žijí ve Vídni se zbytkem celé rodiny. Gustav pracuje jako čalouník, Fritz si užívá mládí náctiletého s přáteli. V Evropě se však začíná schylovat k válce, zažijí Křišťálovou noc, zákazy, zatýkání, strach… V roce 1939 jsou Gustav a Fritz zatčeni a odtrženi od rodiny, zavlečeni do Buchenwaldu. Tam začínají kruté dny, kde si vězni sami budují své vlastní vězení.

Spali ve stanech a vystavěli koncentrační tábor doslova kámen po kameni. Po třech letech zařadili Gustava do transportu do Osvětimi. Všichni tušili, že je to rozsudek smrti, ale i přesto ho syn Fritz nechtěl opustit. Požádal o zapsání na seznam, aby mohl do Osvětimi s tatínkem. Zažili zde spousty hrůz a cestovali ještě do jiných koncentračních táborů, aby oba přežili…


Tempo, tempo! Rychleji, rychleji!“ Hýkavý hlas polského kápa Petreka Boplinského se nesl přes staveniště. Znal německy jenom pár slov, jako by od něho nikdy neslyšeli nic než schneller! – chodil sem a tam s holí v ruce a tloukl nosiče cihel a malty. Tlak na dokončení tábora byl enormní, vycházel z nejvrchnějších pater a jen ti nejtvrdší a nejzdravější dokázali takové tempo vydržet. Jen velmi málo vyhladovělých vězňů to dokázalo.

 


Kniha vychází z Gustavova tajně vedeného deníku a je podložena důkladným archivním výzkumem. Rozebírá historické události do podrobností a také popisuje osudy ostatních členů rodiny. Mladšího Gustavova syna poslali do Ameriky a dceru do Anglie. Matka s druhou dcerou byly poslány transportem do Ostlandu, na bývalém území Sovětského svazu. Příběh také popisuje, jak všichni z rodiny žili, co prožívali a co cítili. V knize jsem se dozvěděla opět hodně nových informací o holocaustu. Například jsem netušila, že kromě koncentračního tábora Osvětim I. a Osvětim II. – Březinka, existoval také koncentrační tábor Osvětim III. -  Monowice. O tomto místě se v knihách co jsem četla, nikdo nezmiňoval. Fritz spolu s ostatními pomáhal stavět a budovat právě také Monowice. Podle všeho se zde žilo o něco příznivěji než v Březince.

Kniha popisuje, co předcházelo vzniku války, podrobně popisuje dějiny holocaustu a dává nám nahlédnout za plot nejen výše zmiňovaných táborů, ale také například do Mauthausenu, Bergen-Belsenu a ostatních.

Knih o holocaustu je spousty, ale nikdy jich nebude dost. Protože nám každá přináší jiná svědectví, jiný osobní příběh a spousty dalších informací.

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je skutečný příběh lásky mezi otcem a synem, utrpení, vůle žít a nevzdávat se. Je to příběh odvahy, který je v dějinách holocaustu jedinečný tím, že spolu otec se synem odešli do koncentračního tábora už v roce 1939 a po dlouhých, krutých šesti letech oba přežili.

Přečtěte si tuto knihu, je to i vaše historie…

 

Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat