„Tento příběh je
připomínka jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného
pouta i nezdolnosti lidského ducha.“
Gustav a Fritz Kleinmannovi si
spokojeně žijí ve Vídni se zbytkem celé rodiny. Gustav pracuje jako čalouník,
Fritz si užívá mládí náctiletého s přáteli. V Evropě se však začíná
schylovat k válce, zažijí Křišťálovou noc, zákazy, zatýkání, strach… V roce
1939 jsou Gustav a Fritz zatčeni a odtrženi od rodiny, zavlečeni do
Buchenwaldu. Tam začínají kruté dny, kde si vězni sami budují své vlastní
vězení.
Spali ve stanech a vystavěli
koncentrační tábor doslova kámen po kameni. Po třech letech zařadili Gustava do
transportu do Osvětimi. Všichni tušili, že je to rozsudek smrti, ale i přesto
ho syn Fritz nechtěl opustit. Požádal o zapsání na seznam, aby mohl do Osvětimi
s tatínkem. Zažili zde spousty hrůz a cestovali ještě do jiných koncentračních
táborů, aby oba přežili…
„
|
Tempo, tempo! Rychleji, rychleji!“ Hýkavý hlas polského kápa
Petreka Boplinského se nesl přes staveniště. Znal německy jenom pár slov, jako
by od něho nikdy neslyšeli nic než schneller! – chodil sem a tam s holí v ruce
a tloukl nosiče cihel a malty. Tlak na dokončení tábora byl enormní, vycházel z nejvrchnějších
pater a jen ti nejtvrdší a nejzdravější dokázali takové tempo vydržet. Jen
velmi málo vyhladovělých vězňů to dokázalo.
Kniha vychází z Gustavova tajně
vedeného deníku a je podložena důkladným archivním výzkumem. Rozebírá
historické události do podrobností a také popisuje osudy ostatních členů
rodiny. Mladšího Gustavova syna poslali do Ameriky a dceru do Anglie. Matka s druhou
dcerou byly poslány transportem do Ostlandu, na bývalém území Sovětského svazu.
Příběh také popisuje, jak všichni z rodiny žili, co prožívali a co cítili.
V knize jsem se dozvěděla opět hodně nových informací o holocaustu.
Například jsem netušila, že kromě koncentračního tábora Osvětim I. a Osvětim
II. – Březinka, existoval také koncentrační tábor Osvětim III. - Monowice. O tomto místě se v knihách co
jsem četla, nikdo nezmiňoval. Fritz spolu s ostatními pomáhal stavět a
budovat právě také Monowice. Podle všeho se zde žilo o něco příznivěji než v Březince.
Kniha popisuje, co předcházelo
vzniku války, podrobně popisuje dějiny holocaustu a dává nám nahlédnout za plot
nejen výše zmiňovaných táborů, ale také například do Mauthausenu,
Bergen-Belsenu a ostatních.
Knih o holocaustu je spousty,
ale nikdy jich nebude dost. Protože nám každá přináší jiná svědectví, jiný
osobní příběh a spousty dalších informací.
Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je skutečný příběh lásky mezi otcem a synem, utrpení, vůle žít
a nevzdávat se. Je to příběh odvahy, který je v dějinách holocaustu
jedinečný tím, že spolu otec se synem odešli do koncentračního tábora už v roce
1939 a po dlouhých, krutých šesti letech oba přežili.
Přečtěte si tuto knihu, je to i
vaše historie…
Moc děkuji nakladatelství JOTA
za recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat