čtvrtek 17. května 2018

Svět knihy 2018 očima Veru





Letošní Svět knihy byl pro nás úplně jiný. Byl plný skvělých akcí, přednášek a nových setkání. Program byl bohatý na autogramiády a semináře. Obě jsme se s Jančí shodly, že jsme si ho užily zase jinak. Možná trošku ve větším klidu a s přehledem. I když - přesto to bylo vše hektické a člověk by potřeboval více času, aby se mohl věnovat všemu a všem tolik, jak si přeje. Ale co se týče programu - sepsala jsem důležité doby a místa, co by nás mohlo zajímat. No, co vám budu povídat, bylo to na dvě strany A5 😀😀. Postupně jsme s Jančí vyškrtávaly, až nám zůstalo asi 7 záchytných bodů a ty jsme se snažily na místě časově hlídat. Ještě musím zmínit, že jsme od nakladatelství Brána dostaly Čestné pozvánky na tento veletrh a moc si toho vážíme. (Byly nám nabídnuté i od Dobrých knih, ale to už jsme je měly doma pěkně připravené, přesto také moc děkujeme, jsme vděčné za všechno.) Udělalo nám to obrovskou radost. Tohle vše tomu našemu dni předcházelo.

Komiks - jedno z témat letošního veletrhu :-) 




V sobotu jsme vyrazily směr nádraží Litoměřice a jely do Prahy. S Jančí už jsme sehraná dvojka a všechno nám šlape dokonale. Nasedly na tramvaj a frrrr na Holešovické Výstaviště.  Jako první jsme měly namířeno právě do nakladatelství Brána, pozdravit se s ředitelkou Hedvikou Mojžíšovou a za vše poděkovat. Jejich stánek se stal takovou naší základnou. Domluvily jsme se, že za hodinku dáme venku kafíčko i s Monikou Wurm, která měla teprve dorazit.

Zatím jsme si s Jančí vše pomalu prošly, vyfotily pár fotek, jukly na první bod na seznamu s programem - přednáška Michala Viewegha. Chvilku jsme tam poslouchaly, vyfotily a šly dál. 



Mířily jsme na autogramiádu Thomase Hardinga. Obě jsme si chtěly koupit Dům u jezera, ten příběh bude určitě úžasný! Je podle skutečných událostí, pojednává o jednom domě a jeho stoleté německé historii. Kniha je plná autentických fotografií a už se na ní moc těším. Thomas byl velice příjemný, napsal nám do knihy věnování a pořád se usmíval. 




Čas utekl a my běžely za holkama z Brány na slíbené kafe. Potkaly jsme Helenku z Metafory. Povídaly jsme si s naší milou Hedvikou, zlatíčkem  spisovatelkou Monikou Wurm a její přítelkyní, slovenskou autorkou Máriou Havranovou. Později jsme si napsaly sms s autorkou dětských knížek Sandrou Dražilovou, že už jsme na místě a může se přidat. Za chvilku dorazila a povídaly jsme si všechny společně. Času bylo málo, takže jsme se překřikovaly jedna přes druhou, ale nestihly jsme všechno, co bychom chtěly. Nestihla jsem říct Monice ani polovinu toho, co jsem chtěla, když jsme se viděly zase po takové době. Za hodinku letěly holky na autogramiádu a my jsme zůstaly sedět se Sandrou. Přidala se k nám ještě Dana z nakladatelství Domino, od které jsme dostaly krásné látkové tašky a propisku. Hned jsem prohlásila, že se taška hodí, protože se hned naplní. A taky že jo! 😂😂




Rozloučily jsme se Sandrou, moc děkujeme Sandři za krásná slova, která mě budou hřát stále na duši a moc mě těšilo, že jsem tě mohla konečně poznat. Mířily jsme i s Danuškou z Domina na autogramiádu Vojty Dyka s Táňou Vilhelmovou. Byly jsme trošku jako puberťačky, ale fotku jsme musely mít. Nakonec máme i společnou. Oba byli moc milí a usměvaví, i v tom vedru co v levém křídle, jako obvykle, panovalo.





Měly jsme ještě v plánu mnohem více akcí - od Aleny Mornštajnové až po přednášky z období druhé světové války - Příběh vyhlazené vesnice a Češi v gulagu, ale na ty už se bohužel nedostalo. Protože jsme byly hladové, unavené a musely jsme prostě něco vynechat. Takže Jančí zavolala další kamarádce, kterou známe od Týny z Hranatého, Ivě Šolcové, chvilku poseděly venku, kde nás našla i Darina z Daramegan knihy. Darča mi ukázala její úlovky a já byla úplně unesená dvěma knihami, které jsem musela mít, nejdřív jsme se šly najíst a pak hledaly ty dvě knihy, ale už byly pryč, takže si je dávám na seznam, jen co si je u Darči na blogu vyhledám, jak se vůbec jmenovaly 😀😀😀. Ano, jsem skleróza, přátelé. 😂

Byly jsme dohodnuté i s Terkou z Dobrých knih, ale napsala jsem jí sms - když bylo trošku klidněji - pozdě a ona už byla doma. Škoda, tak zase příště.


S Hedvikou Mojžíšovou a Monikou Wurm v naší Bráně :)


Dáreček - čokoška od Moniky :-) 



Byly jsme se rozloučit k nakladatelství Brána s Monikou Wurm, holky musely jet. Poté jsme, už podruhé,  zavítaly do Euromedie a opět ukořistily krásné úlovky za úžasné ceny. No nechte tam knihy za 9, 19, 29 a 49 korun, že jo. 😂😂 Ještě jsme znovu vše celé prošly a vrátily se opět k naší domovské stanici - nakladatelství Brána. Zrovna se tam pohyboval autor knihy Manekýni - Pavel Hénik. Ani bychom si ho nevšimly, ale já si zrovna jeho knihu prohlížela, už delší dobu o ní přemýšlím, jestli do ní jít, a když tak do ní koukám, přistoupí ke mě mladý, vysoký, charismatický muž a povídá mi, co říkám na tu knížku, jestli se může ke mně přidat. Vykulila jsem oči. Prý je autor té knihy, co držím v ruce. "Jé to je teda náhoda." Chvilku jsme si povídali a pak mě nechal přemýšlet. Nakonec jsem knihu vrátila do regálu a vybrala Návrat do Mandalaje a Kapky štěstí a naděje. Jančí si vybrala také knihu a všechny nám Hedvika darovala, za což opravdu moc děkujeme. Chvilku jsme si s Hedvikou povídaly, a když spisovatel Pavel Hénik zjistil, že s Bránou spolupracujeme a s Heduškou se dobře známe, tak se k nám do hovoru přidal a byl z toho docela veselý pokec s trochou kritiky a výměnou názorů. Ale vše v tom nejlepším úmyslu samozřejmě. Nasmály jsme se hodně, nakonec si Pavel Hénik vyfotil naší vizitku, že jsme dobré a že si nás prý najde. 😁😁 Vřele jsme se rozloučily se všemi v nakladatelství Brána a mířily už směr vlakové nádraží. 


Dárečky z nakl. Brána od Hedviky :-) 


Tašky plné knih :-) Dohromady jsme táhly obě 4 látkové tašky, jednu velkou igelitku a jednu papírovku :) 

... a jedeme domů :)



Opět hromady zážitků, bylo to krásné, hektické a chtělo by to více času. Ale jsou to zážitky na celý život a ty nám přece nikdo nevezme. Bylo to prostě dokonalé. Takže zase příští rok, naše milá Praho! Děkujeme všem, se kterými spolupracujeme, se kterými jsme se viděly i neviděly, jsme Vám za každou příležitost vděčné a budeme se těšit na Svět knihy 2019. ❤



Úlovek z nakl. Paseka 

Dárečky od Jančí :-)

...z nakladatelství Jota. Měla jsem seznam asi 6 knih, ale zapomněla ho doma, takže z hlavy jsem věděla jen tuto.

Krásná obálka - nakl. Motto

Úlovky z Euromedie - megaslevy (některé jako dárky)

Všechny úlovky pohromadě




My dvě 💗💗





Pozn. po vydání - Dohledané obě knihy od Darči - jedna se jmenuje Slib - Audrey Magee ( příběh z druhé světové války) a druhá Jak jsme v Teheránu četly Lolitu (skutečný příběh z Teheránu) - obě mají na DK dobré hodnocení, takže je opravdu musím mít :) 


10 komentářů:

  1. To zní prostě jako supr boží výlet :)
    Myslím, že spojit si Svět knihy s výletem s nějakou kamarádkou je úplně nejlepší!
    Teď už jenom ten čas na čtení... ehm.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, o tom mi ani nemluv Dančo :)))) Toho času je poslední dobou méně a méně :-) Ale když to miluješ, prostě se skulinka aspoň na chvilku vždycky najde, to je zase fakt :-)

      Vymazat
  2. Krásně jste si to užily, holky :) ♥ A Veru, toho Dyka asi závidím :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a ten Dům u jezera vidím poprvé asi u vás, musím juknout :)

      Vymazat
    2. Šári to teda ju, ale chyběly jste nám holky, myslely jsme na vás i tam :-* Dyk - co ti budu povídat, Jančí byla jako utržená ze řetězu :-)))) A Dům u jezera - koukala jsem na něj už dřív, ale nebyla si jistá, pak jsem četla, že bude autor právě na SK, tak jsem si ho znovu našla a už měl dobré hodnocení na DK, takže byl pro mě jasná volba. Jančí pak když přijela, říkala, že na něj taky koukala a taky si ho chce koupit, takže jsme tam letěly jako splašené :-))) A fakt mě i překvapilo docela veliké množství autentických fotek atd. Určitě bude skvělá :-)

      Vymazat
    3. Tak to já si počkám na vaše dojmy, holky :) A však já na vás taky ve čtvrtek myslela. A co se Dyka týče, ani se Jančí nedivím, haha :)) Jen já jsem stydlín, asi byste mě musely na fotku dotlačit :)) A když vidím Táňu, hned bych zas koukla na Tátovu volhu.

      Vymazat
  3. Také jsem moc a moc ráda, že jsem měla tu čest Vás obě poznat:-) - děkuji... jinak knížka Manekýni je suprová...takže doporučuju já i manžel jsme se u ní výborně pobavili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkujeme Sandři :) Tak to vypadá, že bych měla dát Manekýnům šanci, díky za tip :)))

      Vymazat
  4. to jste mely teda hodne na pilno, ja bych uz davno odpadla... ja jsem toho tolik neresila a stejne jsem byla totalne hotova a ruce jsem mela az u kolen...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucy, o těch rukách mi ani nemluv. Bolely mě záda a ramena ještě tři dny poté :)

      Vymazat