Knihy na cestách: Než jsme byly tvoje

pondělí 15. dubna 2019

Než jsme byly tvoje

„Neseme si vinu za hříchy předchozích generací? A pokud ano, uneseme tíhu toho břemene?“

Ufff. Další srdcervoucí příběh inspirovaný skutečnými událostmi, které otřásly Amerikou. Slyšeli jste už o Tennesseeském spolku pro umisťování dětí v Memphisu a jeho vůdkyni, zlodějce dětí, Georgii Tannové? Neslyšeli? Pak si musíte přečíst tuto knihu!

Příběh má dvě dějové linie. V minulosti, v roce 1939, žije dvanáctiletá Rill spokojený život se svými rodiči a čtyřmi sourozenci. Když její tatínek maminku odveze do nemocnice, zůstanou děti doma sami. U jejich dveří se objeví úředně vyhlížející muži. Všech pět dětí unesou a zavřou do sirotčince. Rill se stává součástí krutého obchodu s dětmi, kde sirotci žijí v hrůzných podmínkách, umírají, jsou zneužívané a prodávané bohatým bezdětným párům.

V přítomnosti žije Avery Staffordová, dívka z bohaté politicky angažované rodiny. Její babička je nemocná a přebývá v domově důchodců pro majetnější. Jednou se Avery ocitne v jiném domově pro důchodce, mnohem skromnějším, kde potká starou May. Začnou si povídat a Avery si všimne podivných věcí. May skrývá tajemství a zná rodinu Avery. Pomalu začne rozplétat dávnou minulost a utrpení, která přežila…

„

Georgia Tannová – kdysi oslavovaná jako „matka moderní adopce“, na níž se v souvislosti s reformováním adopční politiky USA obracely o radu i takové osobnosti jako Eleanor Rooseveltová – se v období 1920 – 1950 skutečně zasloužila o adopci tisíců dětí. Zároveň řídila síť, která pod jejím dohledem dopustila či zavinila smrt až pěti set dětí a nemluvňat. „Mnohé z těch dětí nebyly sirotky,“ říká Mary Sykesová, která byla v pouhých čtyřech letech spolu s nedávnou narozenou sestrou ukradena z verandy jejich domu (…).

„Dětem nedávali pořádně najíst a nedostávalo se jim lékařské péče,“ říká paní Sykesová. „Vzpomínám si, jak jsem seděla na zemi v pokoji plném dětských postýlek, natahovala ruku skrz mříže a nezmohla se na víc, než abych sestru poplácávala po paži. Byla tak slabá a dehydrovaná, že ani nemohla plakat. Nikdo jí nepomohl. Jakmile bylo jasné, že už se nezotaví, jedna z těch žen ji dala do kartonové krabice a odnesla pryč. Už nikdy jsem ji neviděla. Později jsem zaslechla, že když byly malé děti příliš nemocné nebo moc plakaly, položili je do kočárku na sluníčko a nechali je tak.“

Tohle byl tak silný, bolestný, krásně napsaný příběh až člověku puká srdce. Kniha je o to silnější, když vím, že se to skoro všechno stalo a ty hrůzy se dětem a jejich rodinám opravdu děly. Je to strašné, absolutně šokují! Lisa Wingate napsala opravdu výborný román a já smekám, že se do toho vrhla a pátrala po všech detailech této kauzy, která mi doposud byla utajena. Poznámka autorky na konci knihy mě ještě více utvrdila a říká nám, že je vlastně vše skutečné. Sice Rill a její rodina je smyšlená, ale jejich zážitky a to, co se jim stalo, se stalo skutečným obětem této sériové vražedkyně, které bylo v době její největší slávy přezdíváno „matka moderní adopce“. Je to strašné, co děti, ale i jejich rodiny, kterým se díky únosu jejich nejdražších, zhroutil život, museli vytrpět. Mnozí si život i kvůli tomu vzali nebo se pomátli na rozumu. Můžu napsat do recenze slovo hnus? Teď už asi můžu. Myslím, že o tomto tématu u nás lidé moc nevědí, ale my víme, že se něco podobného děje i v dnešní době všude na světě – obchod s bílým masem atp. A proto by si tuto knihu měl přečíst každý.

Kolik dětí, násilím odloučených od svých rodin, zemřelo? Kolik se už nikdy se svou biologickou rodinou nesetkalo? Kam až dokážou lidé zajít pro peníze? Proč je tenhle svět tak krutý, zkažený a lidé tak bezohlední a bez kousku citu? To vše se mi honilo při čtení hlavou, byla jsem rozčilená, smutná a neustále jsem brečela. Než jsme byly tvoje je román, který vás rozebere na kousíčky, budete si chtít zjistit víc (už pátrám na netu), bude vás z něj mrazit a ještě dlouho vám zůstane v hlavě…

Moc děkuji KNIŽNÍMU KLUBU za recenzní výtisk.

Kniha vyšla v nakladatelství IKAR.

Než jsme byly tvoje koupíte zde.