Jmenuju se Martin

Nejlepší cesty mýho života

 

Anotace:

Sledujete všechny ty lidi na sociálních sítích a říkáte si, jak to dělají, že jsou pořád na cestách? Tak já vám to prozradím a poradím vám tipy a triky, jak procestovat celý svět! Povyprávím vám o všech svých dobrodružstvích, od úplných cestovatelských začátků až po ty nejsilnější zážitky. Cesty stopem, potápění se žraloky i africké safari. Prozradím detaily ze svých cest, které jsem nikdy nesdílel, a ukážu vám, že cestovat nebylo nikdy jednodušší!

 

„

Obě atrakce ve mně mimochodem vyvolaly víc adrenalinu než skok padákem. Obávám se, že čtenáři téhle knížky si budou myslet, že je skok padákem těžká nuda.

Konečně jsem pochopil, proč většina Američanů navštěvuje Disneyland i několikrát ročně a proč se mu říká nejšťastnější místo na světě. Naplnila mě příjemná nostalgie z dob, kdy jsem se ještě tolik nestresoval penězi nebo prací a jednou mou starostí bylo, jestli už mám ve hře, kterou s kamarády hraju na počítači, další úroveň.“

 

 

Ač děj knihy popisuji v recenzích vždy vlastními slovy, tady mi to nějak nešlo přes pusu. Proč? Protože mám ke knize tolik výhrad a ani ta anotace přesně nesedí. Autor mě dost štval svými názory. Tohle má být známý youtuber, vzor pro děti? Chtělo by to sestoupit z obláčku, trošku zmenšit ego, nebrat všechno jako samozřejmost a přidat více pokory!

Začnu tím nejhorším, čím si to Martin u mě pokazil na plné čáře. A to bylo to, že několikrát v knize zmínil, když vloží na Instagram fotky, že ho těší závist lidí. On ty děti, jeho fanoušky, vlastně učí, že je v pořádku tohle cítit? To jako vážně??? Jak už jsem zmínila, několikrát zde řeší, že jeho bezva fotky z různých míst mu lidi na Instagramu závidí a že to mu dělá vlastně tu největší radost. To si z nás dělá srandu? Řekla bych, že je to výsměch. Místo aby napsal, že ho těší zájem lidí, že se rád podělí o zážitky, protože z nich má sám radost nebo nějak podobně. Když už si to o té závisti myslí, tak si to měl ale opravdu nechat pro sebe!  Posuďte sami, věta v textu ze strany 181:

„

Skoro bych zapomněl zmínit jednu z největších výhod létání první třídou nebo businessem: můžete si tam udělat ultra cool fotky na Instagram, které vám pak všichni budou závidět. Kam se hrabe super jídlo, tohle za ty peníze teprve stojí!“

 

To jako vážně??? Nabádat děti, aby si koupily letenku do vyšší než turistické třídy třeba za 100tisíc (mimochodem, kdo normální na to má???) kvůli fotce na Instagramu? Panebože, kde to žijeme???

Další věc je, že Martin vůbec neřeší peníze, o 150 tisících za letenky píše jako o stopadesáti korunách a o desetitisících jako o desetikoruně. Nemluvě o tom, že neřeší čas, normální lidi chodí do práce, že ano. Pokud mluví k dětem školou povinným, pak tedy určitě vidím jejich rodiče, vydělávající například 15 tisíc měsíčně, jak svým dětem dotují cestování, i kdyby jen za desetitisíce. Rozhodně ne několikrát ročně. Navíc o sobě mluví jako megahvězdě, ale já bych tedy ráda řekla, že jsem o autorovi v životě neslyšela, až když se mi dostala do ruky jeho kniha k recenzi.

V této knize nenajdete tipy na cestování, levné letenky nebo jak se prostě někam dostat za hubičku. Najdete zde popisky zážitků z cest a tipy, když už v daném místě jste. Jak se tam dostat je asi vedlejší. Prostě běžný cestopis, proto mi anotace nesedí, když se v ní píše, že nám poradí tipy a triky, jak procestovat celý svět. Martine, běžný člověk se opravdu nedostane dvakrát ročně do Ameriky a k tomu na spousty dalších míst na světě.

Popisky z cest jsou hezké, o tom žádná, fotografie jsou super, to mě všechno bavilo, kdyby okolo toho nebyly neustálé průpovídky o Instagramu a jeho připomínkách, jak je slavný. Martin má krásné zážitky na celý život, ale mohl je podat trochu jinak. Chtělo by to více pokory, vžít se při psaní do života obyčejného člověka, protože tohle vážně není dobrý příklad pro děti, pokud jsou cíloví čtenáři. Martin žije v úplně jiném světě, kde se prostě peníze a počet dní dovolené evidentně neřeší.

Přečetla jsem hodně cestopisů od Sí, vole, Dominika na cestě nebo „prince Ládíka“ atd., atd., ale tohle bylo tedy nejhorší. Špatně podané, špatně zpracované.

Závěrem bych chtěla říct, že kniha je dobrý rádce, pokud máte našetřeno a máte už koupené letenky na jedno z míst, které Martin v knize popisuje (Amsterdam, Východní Asie, Barcelona, New York, Irán, Los Angeles, Srí Lanka, Rio atd.). Pak zde najdete pár tipů kam se podívat nebo kde se najíst. Ale pokud chcete rady jak se tam dostat nebo jak cestovat, kde si koupit letenky, tak to bohužel nedostanete.

 

Děkuji KNIHCENTRUM.CZ za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.