Občas lžu

Je v kómatu, ale slyší. A je z toho zmatená, neboť nemá tušení, co se s ní stalo. Ale cítí, že něco je špatně....

Další novinkou z Nakladatelství Domino se nám představuje naprostá pecka. Přirovnala bych ji ke Zmizelé, či Žena v okně, pokud jste četli. Možná už se budu opakovat, ale Domino má prostě čich na knihy, které rozhodně umí vyvolat ve čtenáři pocit, že tohle je prostě ono.

Amber se ocitá v nemocnici, upoutaná na lůžko v kómatu, ale všechno slyší. Ví, že k ní dochází její manžel Paul, její sestra Claire i její rodiče. Má to ovšem jeden háček, ale ten se nám ukáže až ke konci knihy. A nic není tak, jak je nám zpočátku předkládáno.
Amber sice spí, ale slyší, každé slovo, pronesené nad její postelí a je ze všeho zmatená. Utrpěla nehodu, ale prý si za ni může sama. Její manžel je nejdříve zatčen, následně propuštěn, ale proč? Její sestra, zdá se, ji miluje, ale cítí z ní cosi nevysvětlitelného. Víc otázek, než odpovědí.
Musíme se vrátit hluboko do minulosti, abychom si postupně poskládali střípky mozaiky, kterou nám autorka servíruje s pečlivostí a vede nás uličkami omylů. 
Vracíme se do dětství holčičky, která zoufale touží po kamarádce a nachází ji v dívence jménem Taylorka. To celé si přečteme z deníku, kterým je protkán celý příběh a tady se to začíná dokonale zamotávat. Nešťastná, zklamaná holčička, která ze srdce nenávidí svou slabou matku, která má slabost pro alkohol, otec, který se jen těžko vyrovnává s neutěšenou rodinnou situací.
O slovo se přihlásí krutá smrt, hrůzná a dech beroucí, u které stydne krev v žilách, neboť tím se všechno mění. Ale tím zdaleka celý příběh nekončí, vše se pořádně zkomplikuje a ke slovu se hlásí posedlost, strach a tajemství, které nemá být vyřčeno.

Možná se budu opakovat, ale toto je rozhodně kniha, která mě posadila na zadek. Po trochu rozpačitém začátku se děj nezadržitelně rozjíždí a autorka si s námi začíná pohrávat jako kočka s myší. V deníku se dočítáme nejniternější pocity mladé dívky, která lační po přítelkyni, která ji bude provázet životem. A pokud se kamarádka chystá odejít? Není problém, to se vyřeší. A krutě.
Alice Feeney pozvedla název psychothriller o stupínek výše. Miluju knihy, ve kterých jsem si jistá, že vím absolutně vše a přitom vlastně netuším.
V příběhu se objevuje jeden prvek a to byla ta chvíle, kdy jsem si řekla aha, už to mám, mám jasno. Chyba! Byla jsem naprosto vedle a mé srdce, milující pořádná dramata, zajásalo.
Na první pohled zcela očividný závěr, ale na ten druhý....no, paráda, vše se mění a vy jen sedíte a hltáte slovo za slovem.
Konečný závěr se mi zdál trochu otevřený a do teď nad ním přemýšlím, zda jsem jej pochopila správně. A neví, opravdu nevím. A to mě baví.
Občas lžu je dokonalou ukázkou, jak by měly psychothrillery vypadat a jak by měly na své čtenáře zapůsobit.

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Domino.

Kniha:    Občas lžu

Autor:    Alice Feeney

Vydal:   Domino

V roce:   2019

Stran:    450