pondělí 30. listopadu 2020

Muž, který zprůhledněl

 

Opravdu jen velmi zřídka čtu povídky, nebo povídkové knihy. A už opravdu jen zřídka od českých autorů. Ne, že by nebyly dobré, ale příliš mě nebaví, mám raději pěkně tlusté bichle a spíše tíhnu k thrillerům. Ale nedávno mi přišla nabídka autorky Jany Trhlíkové a já si řekla, proč ne.

Asi přišel ten správný čas, to pravé rozpoložení v této zvláštní době. Do povídkového souboru Muž, který zprůhledněl jsem se začetla opravdu s nebývalou chutí a za chvilku, sotva jsem dopila kávu, bylo přečteno.

Jemné, něžné, trochu smutné, ale všechny opravdu ze života. To jsou krátké povídky české autorky, které přečtete za pár chvil.

Některé mají jen dvě strany, některé jsou trochu delší, ale všechny mají jedno společné a tou jsou lidské vztahy. Ať už jde o nešťastnou manželku, trpící pod nadvládou diktátorského manžela, nebo umělce, hledajícího ženu, která ho nezačne po chvíli nudit, nebo o ženě, která spíš tušila, než věděla, že její manžel miluje jinou, která se i tak vdává za jiného.

Asi bych vyzdvihla malý formát, který se lehce vejde do každé kabelky a proto si ji můžete vzít s sebou kamkoliv půjdete. Patnáct povídek slupnete jako malinu a zjistíte, že v mnohých se přímo dotýkají i vás, vašeho života, vašich starostí. Neboť, ruku na srdce, která z nás občas neřešila problémy s partnerem, nebo panovačnou matkou, nebo se prostě jen cítila neviditelná?

Pokud nemáte zrovna chuť na obsáhlé ságy, či sladkobolné romány, sáhněte po útlé knížce, u které si rozhodně odpočinete a vypnete své běžné starosti. Prostě jen čtěte ta jemná slova, plynoucí ze stránek, pousmějete se nad momenty běžného bytí a zjistíte, že svět kolem vás plyne podle stále stejného řádu a nejste v něm sami.


Za recenzní výtisk patří mé poděkování autorce Janě Trhlíkové.

Žádné komentáře:

Okomentovat