Život
bychom měli brát jako dar, protože nikdy nevíme, kolik času na něj vlastně máme…
Ava Greenová se v den svých
28. narozenin dozví, že se jí opět vrátila rakovina. Tentokráte v nevyléčitelné
formě. Lékaři jí dávají maximálně rok. Ava se rozhodne nemarnit drahocenný čas
v nemocnici, hodlá žít a užívat si krás světa. Také si chce splnit dětský
sen – vdát se a mít svůj velký svatební den. I přesto, že je single, chce
svatbu, šaty, make-up, a všechno to krásné okolo toho. Touží tento den prostě pojmout
jako její rozlučku se životem, takový pohřeb, kterého se zúčastní. Během příprav však zjistí, že láska může
přijít kdykoliv, klidně i pár měsíců před jistou smrtí…
„
|
Přestala
jsem poslouchat před pár minutami, ve chvíli, kdy doktor vyřkl těch pět slov,
která jsem zoufale nechtěla nikdy neslyšet.
Je
mi to moc líto.
Dívám
se, jak se jeho rty pohybují, a do uší mi pronikne několik dalších slov, i když
mi připadá, jako kdybych byla pod vodou nebo ho poslouchala zevnitř vysavače.
Sekundární.
Kost.
Nevyléčitelné.
Omezené
možnosti.“
Už předešlá kniha autorky Tammy
Robinson, Normálně jiní, mě velmi zasáhla a já jsem věděla, že si nesmím nechat
Poslední velký den ujít. Že to opět bude určitě silné čtení týkající se života,
nemoci, umírání a smrti. A nemýlila jsem se. Poslední velký den je krásná kniha
plná veselých momentů, života, s úžasnými hlavními postavami. Ale je také
plná bolesti, vypořádání se s rakovinou, nádherných vztahů s rodinou a
umírání.
„
|
Otevřete dveře. Vyjděte ven. Nastupte do auta a vydejte se pryč
z města. Z té betonové džungle. Opájejte se vůní lesa. Obejměte
strom. Nakrmte ptáčka. Sbírejte houby. Tančete v dešti. Postavte
sněhuláka. Skočte do velké hromady podzimních listů. Zaplavte si nazí v oceánu,
zaplavte si, kdekoli to jde, kdykoli máte příležitost. Jestli plavat neumíte,
naučte se to. Projděte bosky rozkvetlou loukou. Natrhejte si ovoce. Pohoupejte
se na houpačce. Vylezte na horu. (…) Užívejte si každý okamžik za ty z nás,
kteří už to nemůžou udělat.“
Tenhle příběh mě opět chytl za
srdce a já plakala jako želva. Otevře vám oči, přiměje zamyslet se nad životem
a tím, jak ho prožíváme. Ava krásně mluví o tom, jak se najednou na svět a
život dívá jinýma očima, protože ví, že už jí zbývá jen pár měsíců.
Poslední velký den je nádherná,
bolestná kniha, která si zaslouží pozornost. Je napsaná velmi čtivě a já si
autorčin styl psaní zamilovala. Už se moc těším na její další knihu, doufám, že
vyjde brzy.
„Láska nemá žádnou
minulost ani budoucnost. Láska prostě je.“
Moc děkuji nakladatelství
COSMOPOLIS za recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat