NEBE JE NAŠE

„Když o tom sníte, je to skutečné.“

 

Prvních pár stránek přečtených a já pláču. Jsem v polovině knihy a já stále pláču. Závěr, já už nepláču, bulím jako želva. Dočetla jsem a honí se mi hlavou tolik myšlenek. Nemůžu spát. Slzy mi stékají po tváři. Tolik bolesti, až mi to svírá srdce. Kde začít? Možná tím, že Nebe je naše, je jedna z nejsilnějších knih, co jsem kdy četla!

Rob je šťastný muž. Má nádhernou ženu, báječného syna a v práci se vše také začíná vyvíjet slibně. Jednoho dne se však všechno změní. Jackovi, jeho pětiletému synkovi, zjistí lékaři nádor. Diagnóza zní jasně – rakovina. Jeho život se radikálně změní a obrátí se vzhůru nohama. Nastává boj na život a na smrt. Boj o to, aby byl Jack zdravý. Za jakoukoliv cenu…

 

„Je mi to hrozně moc líto. Neexistuje snadný způsob, jak vám tohle sdělit. Magnetická rezonance ukázala spoustu, spoustu drobných mikroskopických lézí po celém Jackově mozku.“ Nechápal jsem. Nedávalo to vůbec smysl. Plaval, každý den hrál fotbal. Podíval jsem se na Annu v očekávání, chtěl jsem, aby něco řekla, ale mlčela, ani se nepohnula, ruce pevně sepjaté.

 

Dočetla jsem a dívám se „do blba“. Přemýšlím, hrdlo se mi svírá, je mi úzko, ruce se mi klepou a bolí mě u srdce. Tak moc mě Nebe je naše vzala. Doslova vykolejila, rozebrala na kousíčky. Ano. I přesto, jsem ale během čtení nedokázala přestat a toužila tyto tři dny (než jsem knihu dočetla) jen číst a číst. A nepřestávat. Jsem blázen? Copak mám ráda sebetrýznění?  To opravdu ne, ale vím, že se taková témata prostě musí číst, aby se o nich vědělo a předávat informace dál.  Rakovina je téma současnosti. Je všude kolem nás. Měl by o ní vědět každý. A tohle je jedna z těch knih, které musíte zpracovat a rozdýchat. Alespoň u mě to tak bylo. Budete o ní přemýšlet během čtení – i když jí zrovna číst nebudete moci, když budete stát ve frontě v supermarketu nebo když budete v práci tupě zírat do počítače. Nebe je naše se vám prostě dostane pod kůži. Až dočtete, tak jí budete vstřebávat hodně dlouho, a přinutí vás přemýšlet o životě, smrti, rodině, lásce, nemoci. O rakovině, která je všudypřítomná. A tyto příběhy Roba a Jacka se dějí všude kolem nás… Po celém světě.

 „Rozhlédl jsem se po stole, našel jsem Jackovu zprávu z magnetické rezonance a začal jsem na fóru hledat něco z lékařské terminologie. Objevilo se staré vlákno z roku 2012 o klinickém testu a při jeho čtení jsem ucítil záplavu vzrušení. (…) Klikl jsem na profil uživatelky, jejíž syn se testu účastnil. Naposledy fórum navštívila v roce 2012. Její podpis na konci každého příspěvku zněl:

Klinický test v říjnu 2012, Damon zamířil k andělům 23/12/2012

Klikl jsem na pár dalších profilů. Nikdo z přispěvatelů ve vlákně fórum nenavštívil od konce roku 2012. Všechny jejich děti zemřely.“

 

Chtěla bych říct, že naprosto chápu Roba. Všechno co dělal, cítil a proč tak činil. I když to později shledal jako špatné a se ženou se kvůli tomu mnohokrát hádali, já bych jednala stejně. Udělala bych cokoliv, aby moje dítě mělo naději, i kdyby sebemenší, aby mohlo žít. Stejně jako Rob, ať to stojí cokoliv.

Tahle kniha obsahuje tolik lidských mouder, životních zkušeností, bolesti a toho, jak se s tím vyrovnat… Prostě by si jí měl podle mého přečíst každý. Nebe je naše je srdceryvný román o lásce a naději. Je plný emocí, je dechberoucí, líčí radost i bolest, jakou přináší skutečný život, skutečná láska.

„Tati, prosím, já už nechci být nemocný.“

                                                               Jack

 

Nebe je naše je literární debut autora Luka Allnutta, který vycházel ze svých vlastních zkušeností s bojem proti rakovině. Já opravdu smekám a klaním se. A tleskám! Je to jedna z nejsilnějších knih, co jsem kdy četla. A teď, když dovolíte, jdu ještě toto dílo vstřebávat. Jack a Rob zůstanou navždy vryti v mém srdci…

 

„Co se to s námi děje?“ zeptal jsem se. „Vždyť už se spolu nedokážeme ani normálně bavit.“
„Náš syn umírá, to se nám děje,“ odpověděla. Annina slovní zásoba se od mé lišila. Zatímco já jsem měl problém vyslovit slovo hospic – s jeho jemným, mámivým syčením -, Anna bez problému používala slova jako „smrtelný“ nebo „umírající“.

 

Moc děkuji KNIHCENTRUM.CZ za tento nádherný recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 

Pokud se chcete podívat na web Luka Allnutta, najdete ho zde.