Duch domu Ashburnů

„ŽÁDNÁ ZRCADLA.“

 

 

Na obálce knihy se píše, že ji nemáme číst, pokud žijeme poblíž hustého, temného lesa, pokud je venku větrno a hlavně ji máme číst pouze za denního světla. Co myslíte? Jdu prostě proti pravidlům. Knihu jsem právě dočetla, je půlnoc, za okny řádí největší vichřice tohoto roku, až nám hází s domem, stromy se hrozivě zmítají ze strany na stranu. Lepší čas jsem si ke čtení této výborné duchařiny vybrat vážně nemohla! J

Adrienne zdědí starý dům na kopci, sídlo rodiny Ashburnů, po své tetě Edith, kterou nikdy nepoznala. Ve vesnici se o domě povídá mnoho historek, prastará budova skrývá děsivou minulost a odjakživa se ví, že zde straší. Edith dovnitř nikdy nepouštěla cizí lidi a na veřejnosti se objevovala jen zřídka. Když se do sídla Ashburnů nastěhuje Adrienne, a prozkoumává tajemná zákoutí, nachází podivné zprávy vyryté do stěn, objevuje starý hrob skrytý v lese, narůstá v ní neklid. Postupně začíná věřit povídačkám, které o domě kolují. Sídlo má skutečně temnou minulost a ožívá zde něco nadpřirozeného. Dávní obyvatelé domu totiž nikdy nespí!

„

Éééééééédííííííííííth…“

Ta slova byla jako mrtvé větve, narážející jedna do druhé. Pach rozkladu byl neuvěřitelně silný. Klika se neotočila, když ráno odcházela, zamkla za sebou dveře. (…) Ucítila dotyk těch prstů. Ucukla, ale prsty ji nesevřely. Cítila je na kůži nohou. Přejížděly po ní a dloubaly ji do svalů, jak se po ní snažila vyškrábat výš. Mrtvé tělo na ní spočívalo, pach byl neúnosný. Jejího ucha se dotkly rty. Chladné, vlhké a hnijící. „Lííííííítůůůůůj Éééééééédíííííííííííth,“ zašeptala mrtvá žena.

 

Dámy a pánové, tak tohle byla duchařina podle mého gusta. Konečně, po dlouhé době, myslím od knihy Zimní lidé, je tu příběh, který se točí pouze kolem duchů. Žádné vyšetřování vraždy, žádný jiný děj okolo, bez vedlejší linie či zápletky. Pouze starý dům a duch kráčející poblíž. Prostě prvoplánově duchařina jako vyšitá! Výborné, děsivé, čtivě napsané a já vám mohu směle oznámit, že miluju Darcy Coates. Okamžitě potřebuji její další knihu Tajemství sídla Craven Manor, kterou nakladatelství Fobos právě připravuje. Nemůžu se dočkat, sem s ní!

Musím říct, že jsem vytrénovaná z hromady hororů a filmů na toto téma, protože je jedno z mých nejoblíbenějších, takže jsem se nijak extra při čtení nebála, ale naopak jsem si to napětí a děj totálně užívala. Je zde použito hodně věcí, které jsou všeobecně s duchy spojené a známé. Jako například ŽÁDNÁ ZRCADLA. Samozřejmě my všichni, kdo se o tyhle záležitosti s duchy zajímáme, víme, že zrcadla jsou brány do jiných světů. Takže je lépe je nemít nebo alespoň ne tam, kde spíme. V sídle Ashburn to platí dvojnásob. Z příběhu sálá tajemno, záhady, napětí, duch je na každém kroku. Navíc ten starý strašidelný dům (které jsou mimochodem prostě moje úchylka), pak napřirozené bytosti, záhadné nápisy a vzkazy… Tohle všechno dělá knihu absolutně dokonalou.

Pokud jste tedy slabší povahy, určitě čtěte knihu za denního světla a vlastně jí snad asi radši nečtěte o samotě, protože to tajemno a nadpřirozeno by vás mohlo naprosto pohltit!

Duch domu Ashburnů je prostě stoprocentně vynikající duchařský horor, doporučuji ho všema deseti a už se strašně moc těším na další autorčinu duchařinu Tajemství sídla Craven Manor. Nemůžu se dočkat!

 

„ZAPAL SVÍCI.

TVÁ RODINA

JE POŘÁD

MRTVÁ.“

 

 

Moc děkuji Knihám Dobrovský za recenzní výtisk.

Duch domu Ashburnů vyšel v nakladatelství FOBOS.

Knihu koupíte zde.