úterý 12. března 2019

Prokletí Schwartzovy vily



Stará vila, plná tajemných přízraků, tichých kroků a dětského smíchu. Co se skrývá za zdmi tohoto domu.....?

Mladá česká autorka, píšící pod pseudonymem Anna Beatrix Bártová, nám předkládá svou druhou knihu a rozhodně se nemá zač stydět. Skromnost zde není na místě, neboť příběh, popisovaný na stránkách je tak akorát tajemný, mrazivý a velice čtivý.
Mladí manželé Nora a Leonard se rozhodnou koupit jeden z bytů ve staré vile za městem. Co na tom, že nedaleko domu se nachází dávno nepoužívaný hřbitov. Dalšími nájemníky jsou samí staří lidé. Nerudný bývalý voják, kouřící svou dýmku, prostořeká a výstřední Julie a Amélie. Amélie, která si povídá se svým zemřelým manželem, která ví, co za utrpení se v minulosti v domě stalo. Dům má své tajemství a Nora, očekávajíc své první dítě, se pouští do pátrání po historii bývalých nájemníků. 
Ihned po nastěhování se domem rozléhají tiché, dětské krůčky, v pokojích zní holčičí smích a Nora nejednou holčičky spatří. Výplod přebujelé fantazie, nebo optický klam? A co ta tajemná, mužská postava, kterou Leonard několikrát spatří? Otázek přibývá a odpovědi se skrývají tak blízko, jen je najít.
Nora porodí zdravou a krásnou holčičku, ovšem okolnosti jejího porodu jsou trochu děsivé, až budete knihu číst, dáte mi za pravdu. Tady autorce tleskám, toho mě opravdu dostalo.
Po pěti letech relativního klidu se dům chystá odkrýt všechny karty a blíží se velká tragédie, které musí Nora s Leonardem zabránit. Děj vrcholí a vše zapadne do správných koleček. A všechny smutné duše se dočkají svého klidného spánku.


Když autorka poprvé svou knihu představila, upoutala mě obálka. Jsem mírně posedlá fotografiemi urbexerů a dům, vyvedený na obálce, je jedním slovem kouzelný. Trochu jsem se bála nadpřirozena, ale nemusela jsem. Všeho je zde s mírou, tak akorát.
Staré tajemství, obestírající nádhernou vilu a přilehlý hřbitov tak láká ke čtení, že je docela těžké knihu odložit, dokud nebudete vědět.
Tleskám nápadu a odvaze, já jsem naprosto spokojená. Pokud se Anna Beatrix Bártová rozhodne napsat další knihu v tomto duchu, budu první, kdo si ji bude chtít přečíst.


Děkuji samotné autorce, že mi poskytla recenzní výtisk. Bylo mi ctí.

Žádné komentáře:

Okomentovat