Kdysi dávno se mi do rukou dostala docela útlá knížka, kterou jsem si přinesla z knihovny a nic jsem od ní neočekávala. Už po prvních stránkách jsem byla zcela pohlcena. Nyní, o mnoho let později, ta samá kniha vychází v novém obleku a já neváhala ani chvilku a začetla jsem se do ní znovu. Zaútočila na mé smysly se stejnou silou, jako kdysi.
Klíč k minulosti je neuvěřitelně smutným příběhem, který by zůstal zapomenut, nebýt rekonstrukce jednoho Pařížského bytu. A malý chlapeček by nedošel svého klidu.
V Paříži se roku 1942 stala událost, o které Pařížané, ani samotní Francouzi, neradi mluví. Stydí se.
Roku 1942 vtrhla francouzská policie do bytů Pařížských židů a začala ve velkém zatýkat. Všechny je odvezla do prostor Vélodrome d'Hiver a za nelidských podmínek je držela o hladu, s minimem vody, než byli všichni odvezeni do Osvětimi, kde téměř všichni našli smrt.
Toto je příběh jedné rodiny, zda je smyšlený, nebo autentický, není důležité. Je dojemný a smutný a musí chytit za srdce, ať chceme nebo ne.
Celá kniha je o minulosti, která se pevně prolíná se současností. V současné době je hlavní hrdinkou Julie, novinářka, žijící se svou rodinou v Paříži a píšící u událostech, o kterých se nemluví. Jakoby Vélodrome bylo zakázané tabu. Její muž se rozhodne zrekonstruovat starý byt a náhod a tajemství začíná přibývat. Ocitáme se v dusném, letním večeru a jsme svědky zatýkání židů. Kruté na tom je to, že to nebyli nacisté, ale francouzská policie, která se rozhodla židů zbavit.
Sára, malá holčička, ukryje svého mladšího bratra do tajné skrýše ve skříni a pevně jej tam zamkne. Se slibem, že se pro něj brzy vrátí, je odvlečena na starý stadion, odkud po týdnu s otcem a matkou putují do koncentračních táborů. Jako zázrakem se jí podaří uniknout a s klíčem v kapse se vrací pro svého bratra. Nebude již příliš pozdě? Mohl malý chlapec ve skříni strávit dlouhé týdny bez vody a o hladu a přežít?
Tatiana de Rosnay stvořila nádherný příběh, který chvílemi dohání k slzám. Události, o kterých Francouzi prostě nemluví, vytáhla na světlo a umně ho vpletla do dojemného příběhu o odvaze a lásce, o přežití a smrti.
Byla jsem v Paříži dvakrát a vím, jak jsou samotní Pařížané pyšní na svou minulost. Proto není divu, že k těmto událostem se jen neradi vrací. Samotná stadion byl zbořen v roce 1959 a dodnes se o něm mluví jako o koncentračním táboře, než židé odjeli do Osvětimi. Toto místo je stále živou připomínkou tragických událostí, francouzský prezident Jacques Chirac se v roce 1995 veřejně omluvil za tyto činy, spáchané francouzskou policií a nechal položit věnce k pietnímu místu bývalého stadionu.
Před autorkou smekám. Kniha nemá žádnou nálepku Světový bestseler, ani přehnanou reklamu a přesto se v její knize skrývá neuvěřitelný příběh, který vtáhne do děje od prvního otevření knihy.
Za recenzní výtisk patří můj dík Knižnímu Klubu.
Kniha: Klíč k minulosti
Autor: Tatiana de Rosnay
Vydal: Ikar
V roce: 2007 jako první vydání
Stran: 312
Žádné komentáře:
Okomentovat