Osamělá a podivínská žena jménem Eustacia, přezdívaná profesorka, žije svůj každodenní, neměnný život. Stará se o své rostliny, prudce jedovaté květiny, jsouc si vědoma, že neopatrné zacházení ji může stát život.
Jednoho dne zaslechne ze svého balkonu výkřik a dalekohledem zahlédne neuvěřitelně krásnou a přitažlivou ženu. Ta se pro ni stává jakousi drogou, sleduje každý její krok a brzy zjistí, že je obklopena mnoha muži. Každému z nich naše podivínka dá příznačné jméno po jedné z jedovatých rostlin. Když se nalezne mrtvé tělo oné mladé ženy, otrávené jedem jedné z jejich rostlin, přímé podezření padá na profesorku. Eustacia musí všem dokázat svou nevinu, ale sama se nejdřív musí vypořádat se svými vlastními démony. S těmi, díky nimž jsou jí blíž jedovaté rostliny než lidé.
Anotace mě nalákala na skvěle propracované téma, které je mezi thrillery trochu neobvyklé. Bohužel, dostavilo se mírné zklamání. Příliš táhlé a nezáživné kapitoly, velmi pomalé tempo příběhu, spousta zbytečných osob, které nebyly v knize důležité.
Zajímavá byla minulost hlavní protagonistky, která nebyla vždy podivínkou a osamělou pěstitelkou jedovatých rostlin. Naopak, bývala velmi společenská, ráda se bavila, měla skvělé zaměstnání. Ale jak už to tak bývá, do jejího života vstoupil muž, který jí celý její dosavadní život obrátil vzhůru nohama a tradá, máme zde profesorku se zvláštní zálibou.
Ano, podrobné popisy jedů, které jednotlivé rostliny obsahují, jsou velmi zajímavé, ale na mě příliš vědecké, nejsem zapálený botanik.
Nicméně! Kniha má svůj potenciál, přestože já z ní nadšená nejsem. Má spousty kritiků, i nadšenců, tak už to u knih bývá. Proto nezatracujte Květy smrti a raději se přesvědčte sami.
Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelství Metafora.
Kniha: Květy smrti
Autor: Jill Johnson
Vydal: Grada, Metafora
V roce: 2021
Stran: 320
Žádné komentáře:
Okomentovat