Byly tady a už nejsou

Utíkáte. Prcháte před minulostí, před manželem, před tchýní. Možná chcete utéct i před sebou samou. Ale cestou se vám něco stane. Zmizí vám vaše děti, které jste vezla do místa s názvem Nový začátek. Vzdáte to?





Když Audra potkala Patricka, byla to láska jako z pohádky....Ale kdepak, žádná červená knihovna, žádné ohňostroje vášně a nehynoucí lásky. Ano, když Audra potkala Patricka, zamilovala se. Docela úspěšná malířka, obklopena přáteli, zavěšená do úspěšného, mladého muže, na cestě za štěstím. Jenže ono to bylo trochu jinak. Patrick, zcela podléhající vlivu své panovačné matky, sobecký, nabubřelý úlisňák, kterého jsem já nesnášela od prvních stránek. Audra se hned po svatbě stala loutkou v jeho rukou, v jeho a jeho matky. Porodila syna, následně dceru, ale jakou jim mohla být matkou, když nedostala žádnou šanci. Její problémy s pitím a prášky na uklidnění jí bránily v normálním, rodinném žití. Ale zato nebránily Patrickovi ji plně ovládat. Vždyť to byl právě on, kdo ji v jejích závislostech hojně podporoval a víme přesně proč. Na první pohled dokonalý muž, s báječnou rodinou. Ale už na ten druhý, no páni, toho bych potkat nechtěla.
Audra se po předávkování snaží dostat zase na nohy a navzdory manželovi, který jí denně zásobuje léky i alkoholem, se jí to podaří. A zvládne to natolik, že naloží sebe, děti a pár krabic s oblečením, do auta a vyrazí pryč, daleko od násilnického manžela a tchýně, která pro ni nikdy neměla vlídné slovo.
Kdesi v Arizoně, v poloobydleném městečku, na vedlejší silnici ji zastaví místní šerif. A tady to začíná být už hodně zajímavé. V kufru se náhle objeví lehké drogy a Audra, toho času už několik měsíců čistá, putuje na policejní stanici. A to je naposledy, kdy vidí své děti, vystrašené, zoufale volající její jméno. Začíná neuvěřitelná noční můra, kdy nikdo neslyší na její otázky, kde jsou její děti. Nejsou. A nikdy nebyly. Je to možné? Nikdo jí nevěří, ani bývalý manžel, ani novináři, kteří ji nazývají zhýralou hyenou, která zabila své děti. Ani FBI, povolána k jejímu případu. Jen jeden muž tuší, že zná pravdu. Jen jeden muž, který sám přišel o své dítě a následně manželku. Jen jeden muž, který se rozhodně Audře pomoci a sám se snad dostane své vlastní tragédii na kloub. 

No, tak za mě palec nahoru. Netřásla jsem se hrůzou, nezavírala oči před množstvím krve při přestřelkách. Zuřila jsem. Střídavě na hlavní hrdinku, že dopustila, aby se dostala do područí psychopatického manžela a jeho matky. Pak se můj vztek obrátil přímo proti němu a samozřejmě jsem měla vztek na šerifa, který uklouzl a zapletl se do hry, která byla nad jeho síly. 
Autor Haylen Beck, vlastním jménem Stuart Neville, se českým čtenářům představuje po prvé a hned s knihou, kterou si prostě musíte přečíst.
Byly tady a už nejsou mají zajímavý nápad, který tady dlouho nebyl. Skvěle vykreslené myšlenkové pochody hlavní hrdinky, její zoufalství a žal, to vše působí velmi věrohodně. Tajemná chatovací místnost, tak ta mě nadzvedla ze židle. Strach dětí, které teskní po matce mi drásal mé mateřské pudy. 
Takže ano. Tahle kniha je dobrá, neváhejte. Když už jsme u toho, Vánoce jsou za rohem, tak nechybí vám mezi dárky přece jen ještě něco?

Za recenzní výtisk patří můj dík Nakladatelství Domino.

Kniha:     Byly tady a už nejsou

Autor:     Haylen Beck

Vydal:     Domino

V roce:    2017

Stran:     352