Příběh ženy, která v mládí
opustila své rodné Rusko, protože jí přišlo, že jí tam vše dusí a brání v rozletu.
Když se seznámila s básníkem Paulem Éluardem, toužila po jediném – dostat se
díky němu do Evropy, hlavně do Paříže. Věřila, že na ní Paříž čeká s otevřenou
náručí a že v tomto městě bude úspěšná. Když se s Paulem vzali,
objevili společně kouzlo erotiky, Gale prošlo poté postelí mnoho mužů. Většinou
umělci, spisovatelé, šlechtici, malíři… Manželství udržovala hlavně kvůli
penězům, kterými ji Paul dotoval, a na věrnosti jí vůbec nesešlo. Uvědomila si,
že vyniká neobyčejným talentem ovládat druhé. A také toho hojně využívala. Ve
svůj prospěch samozřejmě. Co chtěla, to pro ni muži vždy udělali. Ať už to byl
sex, peníze nebo koupě domu na pobřeží. Jednoho dne Gala potkala Salvadora
Dalího, okamžitě poznala, jaký je v něm skrytý talent a že musí zůstat po
jeho boku do konce života. Opustila Paula a dceru, o kterou se stejně nikdy
nestarala, a stala se múzou, přítelkyní, později i manželkou tohoto výjimečného
umělce. Stala se z ní Gala Dalí… Jaký život společně vedli? Jak přiměla
Dalího k úspěchu? To už si musíte přečíst v tomto románu…
Byla bohyně. Nikdy předtím
neviděl nikoho, kdo by se jí podobal. Jediný pohled na její androgynní krásu ho
málem připravil o rozum. Ten jediný pohled stačil, aby věděl, že cítí něco, co
dosud k žádné ženě necítil. Gala ho děsila a fascinovala zároveň.
No páni! Tak takhle mě snad
nikdy žádná hlavní postava neštvala. Ta Gala byla teda mrcha! To vám povím.
Sebestředná, egoistická žena, která celý život nemyslela na nic a na nikoho
jiného, než na sebe. Tahle nekonvenční Ruska vás pobouří. Mě tedy pobouřila. Až
jsem při čtení kroutila hlavou a říkala si: „Je to možné, opravdu existují na
světě takoví lidé? Takoví totální sobci, bez kousku citu?“ Nejspíš ano, opravdu mě to pobuřuje a štve! Ale právě proto si o ní musíte přečíst. Je to nevídané.
Jak Gala žila, na co denně myslela, co nesnášela. Tento životopisný román je
opravdu zvrhlý, neuvěřitelný, geniální a plný egoismu.
Já si říkám, čím by byl vlastně
Dalí bez Galy? Je možné, že nikým. Nebo alespoň ne tolik známým umělcem.
Protože to Gala ho neustále nutila malovat. Dohlížela na to, aby pracoval a
rozvíjel se. Stala se skvělou obchodnicí s jeho díly. Gala prostě řídila
celý Salvadorův život. Proto bychom jí možná měli být vděční. Díky ní spatřily
Dalího díla světlo světa. Bez její sobeckosti, sebestřednosti a touze po
penězích by nebylo Dalího. Nebylo by obrazů, nebylo by ani této knihy. Takže
ano. Díky. Gala teď už není jen múzou. Není jen ženou. Z Galy se stal
román.
„Bez lásky, bez Galy, bych
nebyl Dálím. To je pravda, kterou nepřestanu křičet do světa, kterou nepřestanu
žít. Je mou krví, mým kyslíkem.“
-
Salvador Dalí
Moc děkuji nakladatelství METAFORA za recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.
Souhlasím s tebou :) Mně taky pila krev, ale dokázala muže dokopat k solidním výkonům :D
OdpovědětVymazatNo to teda Káťo :) :) Ohledně těch výkonů, je to pravda. Nejvíc mě štval její vztah k dceři. Chovala se k ní, jak k nějakému otravnému parazitovi. Ježiš, jak já na ní v těch chvílích v duchu nadávala :)))
VymazatDalího zbožňuju, na tuhle knížku s ebudu muset mrknout a pořídit, jsem zvědavá, co všechno zajímavého se v ní dozvím. Hlavně právě o tom jejich vztahu - a vypadá to, že to bude zajímavé. :-)
OdpovědětVymazatTak to si jí musíš určitě pořídit. Je to velice zajímavé a poučné čtení ze života :)
Vymazat