Něco mezi tím

 

„Naděje je sen bdícího."
                   Aristoteles

 

Tento příběh je silný, klidně by mohl být skutečný. Nebo vlastně je, protože autorka na konci píše, že čerpala ze svých vlastních zkušeností a hlavní hrdinka má hodně z Melissy de la Cruz. Už jen proto vás kniha zasáhne!

Jasmin má na sebe opravdu vysoké nároky. Vždycky byla tak trochu šprtka. Učení ji baví, je oblíbenou kapitánkou týmu roztleskávaček, a právě obdržela vysoké ocenění – prestižní státní stipendium, které předává prezident USA přímo v D.C. Její filipínští rodiče na ni mohou být rozhodně pyšní. Během stáže v nemocnici se seznámí s úžasným klukem a všechno se zdá být jen dokonale růžové. Ale pak se vše zbortí. Rodiče jí řeknou, že jejich víza před několika lety vypršela a celá rodina je zde ilegálně. To znamená, že nebude žádné stipendium, ani univerzita. Navíc jim hrozí deportace na Filipíny, kde to Jasmin vůbec nezná. Nemluví jejich jazykem, cítí se jako Američanka a její domov je přece Amerika. Jak to všechno dopadne? Co její přítel Royce? Bude jí stát po boku?

 

„Samozřejmě. Jistě vás potěší, že už jsem se vaším případem začal zabývat. Věřím, že s vašimi pracovními záznamy a studijními úspěchy vašich dětí máte vysokou šanci prokázat, že jste vhodnými žadateli o zelenou kartu, která funguje jako vstupenka k americkému občanství.“

„Kolik to bude stát?“ zeptá se táta. Máma mu šlápne na nohu.
Táta upraví svůj tón: „Chtěl jsem říct, co stojí vaše odborná rada?“
Máma mu přišlápne nohu ještě jednou. V duchu si poznamenám, že příště tátu s sebou nevezmeme. Momentálně se chová tak, že by pan Alvarado pravděpodobně zaplatil nám, abychom tuto zemi opustili. (…) „Rád bych to dotlačil k deportačnímu soudu,“ řekne. „Vaše rodina ani nespáchala žádný přestupek, natož těžký zločin.“

 

 Jasmine se honí hlavou, kam vlastně patří. Je Filipínka? Je Američanka? Ona však ví jistě, že do rodné země se vrátit nechce. Nemluví přece ani jejich jazykem, žije většinu života tady. Cítí se jako Američanka a rozhodně jsou pro ni Filipíny cizí. Byla hodně malá, když se odstěhovali. Co má tedy dělat? Jasmin je opravdu silná a nehodlá se jenom tak vzdát. Chce bojovat za sebe a za svou rodinu. Miluje Ameriku, život zde, je prostě právoplatnou občankou a vždycky se cítila být pouze čistokrevnou Američankou. Nic jiného jí nikdy nenapadlo.

 

Něco mezi tím je velice vážný příběh, který řeší problémy se zákonem, politikou, ale také ukazuje, jak rodina drží při sobě. Román je plný zklamání, hledání vlastní identity, ale také lásky, soudržnosti a víry. Víry v lepší zítřky a naději, která prostě umírá poslední. Jasmin zde prozře a ze své vlastní pohádkové ulity čelí realitě, tvrdé politice a soudům.

Tenhle milostný román vás rozesměje, pobouří, rozpláče a povzbudí. Ukáže, že dobří lidé přece jenom existují a někteří i pomohou člověku v nouzi. Přesně taková kniha na trhu chyběla! Určitě se podívám i po dalších příbězích autorky Melissy de la Cruz.

Kniha vyšla v edice KNIHY OMEGA, moc děkuji za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.