Nechtěné

Uffff. Velice silný příběh, který jen tak neodložíte, obsahuje od každého žánru kousek. Pokud vás zajímají problematiky skutečných tzv. Magdaleniných prádelen, kde byly ženy týrány psychicky, ale i fyzicky, určitě si nenechte tuto knihu ujít. Nechtěné je rozhodně román, na který nezapomenete!

Těhotná Ivy je poslaná svojí rodinou do Domova svaté Markéty, útočiště svobodných matek provozovaného řádovými sestrami. Ivy během pobytu musí tvrdě pracovat až do porodu, za každý přestupek zde dívky dostávají tresty, které nejsou nic jiného, než fyzické, ale i psychické týrání. Když Ivy porodí, její dcerka je bez jejího souhlasu předána k adopci. Ivy však domov neopustí…

O šedesát let později objeví svazek Ivyných dopisů mladá maminka Sam. Když postupně přečte všechny dopisy, dá si dohromady celý Ivyn příběh a díky nim vyplouvají na povrch všechny krutosti, které nejen Ivy zažila. Sam se dozvídá o praktikách, které se v Domově držely pod pokličkou a že smrt zde byla na denním pořádku. Co se stalo s Ivy a se stovkami dětí? Proč všichni z Ivyných dopisů zemřeli? Proč se veškeré praktiky a to, co se v Domově dělo, tutlá? Sam osobně navštíví ruiny tohoto bývalého Domova, které se mají brzy zbourat. Najde zde nějaké důkazy? Postupně odhaluje hrozivé lži, které jako pavučina obklopují Domov svaté Markéty…

 

„

Jeptišky jsou více než kruté. Bijí nás rákoskami nebo čímkoli, co se jim dostane pod ruku, když třeba jen promluvíme. Jedna z dívek se velice ošklivě popálila o rozžhavenou plochu mandlu, má po celé paži puchýře, které se zanítily. Sestra Mary Francis přišla a vynadala jí, že jen mrhá časem.

Mluvit smíme jen při modlitbách nebo smíme jen říct: „Ano, sestro.“ Modlíme se před snídaní, po snídani je mše, a než jdeme do postele, znovu se modlíme. A pak už jen černá prázdnota, než nás v šest hodin ráno vzbudí zvon v ložnici. Žijeme jen podle zvonu, nikde nejsou hodiny, kalendář, žádná zrcadla, žádná představa o čase. Nikdo se mnou nemluví o tom, co bude, až se miminko narodí. Ale vím, že miminka tu někde jsou. V noci je slyším plakat.“

 

Tento román mě opravdu pohltil a dostal. Na téma Magdaleniných prádelen bylo napsáno nespočet knih a natočeno mnoho filmů, všechny jsou bezpochyby skvělé. Protože jsou bohužel skutečné. Jsou to silné příběhy plné bolesti, smutku a krutosti nejen jeptišek a kněží, ale hlavně těch nejbližších, od kterých bychom to nečekali. Nechtěné je přesně takový. Román je krutý, bolestný a ukazuje, co se na těchto místech hrůzy dělo ještě v nedávných časech. Ano, toto nejsou příběhy předminulého století, toto jsou příběhy, které jsou staré sotva dvacet let. Poslední Magdalenina prádelna byla zavřena v roce 1996!

Tento román navíc obsahuje všechno. Najdete zde staré rodinné tajemství, dopisy, lásku, lidské osudy, detektivní zápletku, vraždy, ale také trošku prvky duchařiny. Dále ubližování, psychické i fyzické týrání, umírání, prozkoumávání starého opuštěného domu… A to opravdu není všechno. Zní to zajímavě? To rozhodně!

Nechtěné nebudete chtít odložit, mají spád, skvělou zápletku, jsou dojemné, smutné a hlavně – nutí k zamyšlení! Tato kniha je opravdu výborná a já jsem moc ráda, že ji mám ve své knihovničce.

 

Moc děkuji nakladatelství METAFORA za recenzní výtisk.

Tuto výbornou knihu koupíte zde.