ŘÍM - VĚČNÉ MĚSTO

 

Říká se, že Řím je Věčné město. Jedno z nejstarších měst Evropy a významné poutní místo.  Vidět Řím a zemřít... To všechno se mi honilo hlavou, když jsem se procházela těmi spletitými uličkami v centru Říma. Jsem tu. Tolik let jsem po tom toužila a konečně jsem tu :-) A je to přece taková nádhera, až se tají dech. První den, jak už jsem zmiňovala v předešlém článku, jsme navštívili Vatikán a Vatikánská muzea. Poté nás čekala procházka k Andělskému hradu, v okolí bylo plno pouličních umělců :-)

 

 

Andělský hrad je od Vatikánu kousek.

Překrásný Andělský most.

 

Druhý den ráno nás čekala výprava do samého centra Říma, sedli jsme na metro a jeli směr Koloseum. To je opravdu obrovské, mnohem, mnohem větší než ve Veroně.

 

Konstantinův oblouk je hned u Kolosea.



 Na Forum Romanum, které je hned naproti Koloseu, jsme jukli jenom z dálky :-) A sedli na metro a jeli na stanici Spagna - u Španělských schodů a Španělského náměstí.

 

 

 

A pak jsme se jen procházeli uličkami pěšky, od Španělských schodů jsme mířili, po malé občerstvovací pauze, ke krásné Fontáně Di Trevi.

 

Fontána je opravdu překrásná a překvapila nás svojí ohromnou velikostí. Ale těch lidí. Bylo okolo ní hodně těsno, takže jsme si do ní ani minci hodit nemohli :-(

 

Cestou k Pantheonu jsme v uličkách nečekaně narazili na nádhernou Baziliku Sant Agostino in Campo Marzio. Je opravdu obrovská. A ty malby na stropě! Nádhera.

 

 

Dále jsme pokračovali k Pantheonu.

 

 

A od Pantheonu na největší a nejkrásnější (alespoň se to říká) náměstí Říma - Piazza Navona s další velikou krásnou fontánou Čtyř řek -  Fontana dei 4 fiumi.

 

 

 

Mezitím se nám na náměstí  Navona začalo stmívat...

 

 

Takže jsme si řekli, že už je čas večeře a hledali nějakou dobrou restauraci. Cestou směr domov jsme to vzali nazpátek okolo Andělského hradu, Baziliky svatého Petra přes Vatikánské náměstí sv. Petra.

 

 

 

Nakonec jsme vybrali restauraci ve Vatikánu, ve které jsme den předtím kupovali vynikající zmrzlinu.

 

A hurá přes různé noční trhy, s kornoutem pečených kaštanů domů do peřin, ráno jedeme domů :-)

 

Nemůžu nezmínit náš ranní zážitek, který oběhl celý svět. Řím se s námi ráno rozloučil zeměstřesením :-( ....Všichni jsme seděli společně u stolu u snídaně, když se najednou začal stůl klepat, jako když do něj boucháte nohou. Říkám klukům: "Jééžiš, přestaňte furt kývat s tím stolem."  Ale kejvání se stupňovalo a kluci jen vykřikli: "Tvl nikdo neklepe, to je zemětřesení!" a manžel ukázal směrem na obrázky na zdi, které se kývaly ze strany na stranu, ale opravdu hodně. Podíváme se ven a vidíme, že se dům houpe ze strany na stranu, jako na  houpacím křesle :-( . Byli jsme v šestém patře činžovního domu, jen jsme stáli a nevěděli co dělat. Když zemětřesení pominulo, šli jsme se podívat na balkon. Všude houkaly sirény, sanitky a lidé vybíhali ven jen v pyžamu a bosí. Telefonovali a hystericky křičeli, nebo brečeli :-( A to byli místní, kteří jsou na to zvyklí. Bylo to zeměstřesení o síle 6,5.  Poté následovalo jedno menší, slabší - to bylo jen jako takové vibrace. Zapli jsme televizi a viděli tu spoušt, kterou cca 100 km od nás zemětřesní napáchalo :-( Byli jsme opravdu vylekaní a smutní z toho všeho. Taková krásná země a neustálé zemětřesení jí tak ničí :-( Bylo to naše druhé zemětřesení (první bylo na ostrově Zakynthos), ale tohle bylo oproti tomu na Zante opravdu veliké. Pár dní po našem návratu, bylo v Římě tornádo.

 

Poté jsme se chystali na dlouhou cestu domů, ale čekala nás ještě jedna zastávka - u moře - Santa Marinella :-) Ale o té zase až příště.

 

Držíme ti palce Věčný Říme, ať přečkáš dalších 2700 let, protože jsi opravdu překrásný!

 

 

*Veru