pondělí 10. července 2017

Úkryt v zoo




Skutečný příběh manželů Zabinských, kteří žili v zoo a během války se místo zvířat starali o Židy, které schovávali, kde se dalo, je poutavý. Riskovali životy své a celé rodiny, protože v té době byl každý obyvatel Varšavy odsouzen k smrti i za to, že podal žíznivému Židovi sklenici vody. Příběh je důkladně časově propracovaný. Autorka čerpala nejen z historických popisů okupace Polska, vzniku varšavského ghetta, ale především z deníku manželky ředitele zoo a ze vzpomínek obou manželů. Vyzpovídala také mnoho lidí, kteří v tu dobu okolo zoo a ve Varšavě žili, včetně Zabinských syna Ryszarda. 



Varšava prožila 1150 náletů nacistických bombardérů. Zoologickou zahradu bomby zničily. Ležela bohužel v blízkosti zbraní protiletadlové obrany. Onoho dne se otevřelo nebe a se svištěním z něj padal oheň. Klece explodovaly, vodní příkopy pršely vzhůru, železné zábradlí se za strašného skřípění trhalo, dřevěné budovy se hroutily v syčícím žáru. Kovové střepiny se zasekávaly zvířatům do kůže, per, kopýtek a šupin, zraněné zebry prchaly obalené krvavými stužkami, zděšení vřešťani a orangutani se s křikem uchýlili do stromů a keřů, hadi se vyplazili na svobodu, krokodýli se zdvihali na všechny čtyři a pádili pryč. 



Román mě překvapil. Bylo zajímavé dozvědět se věci, které v jiné knize o holocaustu nenajdete. Jak vlastně přežívala zvířata za války? Co se s nimi stalo po vybombardování zoo? Nebo také jaká byla nacistická rasistická ideologie i v ekologii, v rámci rostlin a zvířat? Třeba to, že se nacisti snažili zrušit hmyzí škůdce a jiná nepotřebná zvířata nebo také rostliny, které nebyly německé. Kniha popisuje krásné zážitky se zvířaty, která celá rodina Zabinských milovala. Některé s nimi žili přímo v domě. Například prasátko nebo sibiřský králík, který spal s jejich synem v posteli. 

Málokdo zmiňuje v knihách o holocaustu také lidi, kteří riskovali svůj život, aby zachránili (skrýváním u sebe doma) Židy. Kromě manželů Zabinských ze zoo to byl třeba Feliks Cyrvinský, který se zadlužil a prodal svůj byt, aby mohl pronajmout další čtyři byty, jež poskytl jako úkryt mnoha Židům. Takových lidí bylo mnoho a v knize je vidět, jak byla celá tato komunita propletená a provázaná. Všichni spolupracovali dohromady. 
Kniha je sice psaná trošku jako učebnice, ale přesto je zajímavá.

Pokračování recenze si přečtěte na stránkách DOBRÝCH KNIH ZDE.




4 komentáře:

  1. Tuhle knížku mám na svém seznamu a těším se na ní. Nenechám se odradit ani učebnicovým stylem, jednou to překonám a věřím, že obsah za trochu čtenářské výzvy stojí. Ale je fajn vědět, co mě čeká :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Kristý, určitě tvůj názor sdílím. Je to výzva a člověk se zase dozví i něco nového. Určitě stojí za přečtení, už kvůli těm informacím. :-)

      Vymazat
  2. Nad knížkou zatím nepřemýšlím, ale film mám v plánu zkouknout. :)
    Find joy in the ordinary

    OdpovědětVymazat
  3. Ráda bych zkoukla film a nevím, jestli jít dřív do knížky a nebo si ji nechat ujít a jen se podívat :)

    OdpovědětVymazat