Jaro v Athénách

Jak mnozí z vás víte, před 14dny jsme se vrátili z Athén. Tohle krásné město jsme navštívili už podruhé a určitě ne naposledy. Čekalo nás nabitých pět dní s přáteli, plných teplého počasí, moře, sluníčka, barevných květin, zeleně, pomerančů, citronů, mandarinek,  památek, místních přátel, dobrého jídla a hromady nachozených kilometrů. Když jsme přistáli na letišti v Athénách, řekla jsem si: "Ach, jsem doma 💓." Kdo to nezná, nepochopí. Ale já se tam tak prostě cítím. Jako první jsme se hrnuli ke kanceláři půjčovny aut, kde jsme měli už předem zamluvené auto. Nasedli jsme a jeli jako první k moři. Rozhodovali jsme se kam, nakonec zvítězila nejbližší Glyfáda. Což je část Athén, kde je několik městských pláží, cesty jsou lemované palmami, je zde také rybí trh a menší přístav. 

Byli jsme unavení z cesty, ale moře nás tak nabilo energií, to se nedá popsat. Síla moře je prostě fascinující, nezaměnitelná. Stavili jsme se nakoupit pár drobností k snídani a frčeli směr centrum, ubytovat se. Našla jsem krásný soukromý byt k pronajmutí, takže jsme byli mezi místními, přímo v centru, 300m pod Akropolí. Domů jsme dorazili až večer, za tmy, cesta se trošku protáhla, všude byly kolony, uzávěrky - v centru byla stávka. Ale ráno pak stálo za to. Probudil nás tento krásný výhled na pomerančovníkovou alej a ta vůně, když kvetou! Nádhera. Trošku mi připomíná jasmín. A voní to v celé ulici... V Athénách jsou pomerančů, mandarinek a citronů plné stromy celoročně. Je to prostě krása a my se nemohli vynadívat.

Po snídani vedla naše první cesta přímo na Akropoli. Šli jsme po promenádě Dionisiou Ariopagitou a pak mířili na vrcholek. Počasí bylo překrásné (okolo 23stupňů), šli jsme v tričku a bylo nám po výstupu opravdu vedro 😁. Nahoře je to prostě pohádka, nebyli jsme tu poprvé, ale tohle místo okouzlí vždycky. Navíc bylo příjemnější počasí než parno v létě a bylo tu tak málo lidí, v sezoně tu bývá opravdu narváno, že to bylo o to kouzelnější. Nejdřív jsme prošli  okolo divadla Heroda Attika. Výhled na Athény z každého místa Akropole je prostě úchvatný.

Chrám Dia Olympského - pohled z Akropole

Pak se jde dál, vstupní bránou - Propylájemi, a jste nahoře - na Akropolis. Prošli jsme nejdříve okolo Parthenonu...

Propylaje

Parthenon

Pokračovali jsme na vyhlídku, kde je zase opět pohled na jinou stranu města, na tu nejstarší část - Plaku a Monastiraki a na nejvyšší horu Lykavitos...

Athény a Lykavitos

Pak jsme prošli kolem Erechteionu, který je opravdu nádherný, ty sochy, kterým se říká Kyriatidy, mi pokaždé vezmou dech... 

Opět jsme dolů prošli Propylájemi...

A mířili jsme směr centrum, na něco dobrého k jídlu... Zvítězil gyros na náměstí Monastiraki.

Kostelík na náměstí Monastiraki

Prošli jsme dál, podél Římské Agory, Hadriánovy knihovny, Plakou, zastavili se v Plaka stairs na kafíčko a pokračovali domů, připravit se na večer. 

Citrony kam se podíváš...

To jsme měli sraz s místními přáteli Dimitrim a Petroulou, v Kaféniu Orea Ellas u Panose, kde zrovna ten večer byla živá hudba. Panos s Dimim nás propašovali na nádhernou terasu s vyhlídkou na Akropoli, osvícená je snad ještě krásnější než ve dne...

S Dimim v Orea Ellas

S majitelem taverny Panosem v jeho Orea Ellas

Po nezbytném focení jsme se šli usadit, vybrali nějaké dobroty k jídlu, od chobotnice, krevet, po "řecký guláš", choriatiki - řecký salát, saganaki - řecký smažený sýr a samozřejmě víno...

Překrásný výhled na Akropolis z Orea Ellas

Vše bylo výborné a můžeme vřele doporučit... Byl to nádherný večer plný řecké hudby, úsměvů, přátel, povídání a samozřejmě dobrého jídla a pití... Jukněte na krátké video... 

S Dimim a Petroulou v Orea Ellas

Další den jsme měli v plánu okolí Syntagmy, Kolonaki, Národní park, zahradu Zappeion, Chrám Dia Olympského a Hadriánův oblouk. Vše kousek od našeho bytečku a vše krásně pohromadě. Nejdřív jsme mířili do Národního parku. Ten je opravdu překrásný, moc se nám tam líbilo... Všude vše kvete, zelená se, opět pomeranče, mandarinky, kam se podíváš... Lavičky a místní starší muži hrají různé hry - od stolních po petangue... No prostě pohodička... 

Dál jsme mířili k Zappaionu...

...a poté k Chrámu Dia Olympského a Hadriánovu oblouku...

Chrám Dia Olympského

Hadriánův oblouk - a za ním Akropole

Nezapomněla jsem ani na knihy na fotku :) 

Pak jsme zase přes park mířili zpět na Syntagmu, abychom stihli (v každou celou hodinu) střídání stráží před parlamentem. 

Dál jsme pokračovali směr Kolonaki - nákupní zona, celou jsme jí prošli a zpět přes Syntagmu domů. Ve čtyři jsme měli sraz s Dimim pod horou Ymitos, kde Dimitri bydlí. Takže jsme za hodinku pádili na metro, i to jsme zvládli bez problémů, nasedli a jeli směr Agios Dimitrios, krásně si to pamatuji, protože je to Dimiho stanice s jeho jménem 😊. 

Stanice metra Agios Dimitrios

Dimi už na nás čekal, nasedli jsme do auta a vyvezl nás na parkoviště k hoře Ymitos, kde jsou ty nejkrásnější výhledy na celé Athény. Začalo nám trošku foukat a zatahovat se, ale i přesto to bylo super. Viděli jsme Akropoli, moře, přístav Pireus... a viděli jak jsou Athény obrovské...

Trošičku foukalo 😀

Výhled na Athény... 

My 4 na hoře Ymitos u pomníku zemřelých hasičů...

Poté nás vzal Dimi na véču do taverny U Kůzlátek (v překladu z řečtiny), která je kousek od jeho bydliště a má to tam moc rád... Dali jsme si souvlaki, nezbytný řecký salát, tzaziki, kluci si dali grilované vepřové... Byla to dobrota... Poseděli jsme, popili a jako důkaz srdcařství Řeků můžu uvést neobvyklý zážitek, který se vám v ČR nestane. Po jídle měla Romča chuť na kávu, ale v téhle taverně se bohužel nepodává, jak jsme zjistili, po zeptání. Po chvilce ale majitel přišel a zeptal se: "Kolik bude těch kafíček?" "Dvě." Zavolal do vedlejší kavárny, objednal u nich. Za chvilku přiběhla odvedle servírka i s táckem a na něm dvě kávy. "Efcharisto poly." To je teda servis. Úžasné. A takoví jsou prostě Řekové. Milí, vstřícní, usměvaví, příjemní, srdeční...

Dimi nás odvezl autem zase k zastávce metra, vřele jsme se rozloučili, nasedli na metro a jeli domů. Děkujeme Dimi za všechno a budeme se těšit zase brzy 😊.

Čekal nás poslední celý den v Athénách, měli jsme v plánu vyrazit k moři, trošku se opálit, projít si pak hlavní přístav (menší i větší) v Pireu a večer noční Athény a poslední nákupy... Ráno nás přivítalo sluníčko, vůně pomerančovníků a zpívající ptáčci:

Vydali jsme se na parkoviště pro auto, ale jenom jsme vylezli, zmařil nám naše plány jarní deštík, který trval nakonec asi 3 hodinky. Takže opalovačka nebyla. Ale přesto jsme vyjeli směr Vouliagmeni. Jezero s podzemními prameny, díky kterým má stálou teplotu celý rok - cca 25 stupňů a lidé se v něm také celý rok koupou. Když jsme dorazili, překvapilo nás, že je tam i přes deštík docela dost koupajících se lidí. 

Pak jsme vyrazili dál, projít se podél pláže a útesů... i přes ten déšť to bylo nádherné. Všude krásně zeleno, všechno kvetlo. A u nás v ČR tou dobou ještě vše šedivé a vlastně napadlo i hodně sněhu... 

Z pláže jsme mířili do Pirea, projít se podél přístavu... A tam už nám krásně vysvitlo sluníčko (ano, jako naschvál)...

Pak už jsme jeli domů a poté navečer směr centrum - poslední nákupy, večeře a procházka teplou nocí po Monastiraki...

Akropolis a Věž Větrů

Římská Agora

A zítra domů :-( 

Monastiraki a v pozadí Akropolis

Večeře - kebab a plněná rajčátka, tzaziki, pita...

Řecké pekárny, to je prostě návykové - milujeme Baklavu, Kataifi, Loukomades

Poslední den. Míříme autem směr letiště. Moc se nám nechce, ale co se dá dělat... Nasedáme do letadla a máváme... Jasas naše milované Řecko, Efcharisto poly, uvidíme se brzy! 💓💖😊

A takhle nás vítala Praha - rozdíl dvou hodin letu, sníh a o 23 stupňů dolů :-( No co vám budu povídat, nebyl to příjemný návrat 😥😥