Sungdžu
Lee
S každou padající hvězdou je autobiografie severokorejského chlapce jménem Sungdžu, který žil do deseti
let v Pchongjangu, uctíval Kim Ir-sena, jak ho k tomu vedli ve škole,
byl poslušný, chtěl se stát vojákem a bránit svou vlast před krutými Američany.
Jednoho dne je ale jeho otec, voják, zbavený funkce a poslaný s celou rodinou
na venkov. Dostanou přidělený starý dům bez elektřiny, vody, topení a malý
Sungdžu zjišťuje, že asi život v Severní Koreji nebude tak pohádkový, jak
si představoval. Přijde o rodiče, ocitne se na ulici a musí se postarat sám o
sebe. Aby přežil, vytvořil s několika dětmi gang, naučil se krást, prát
se, žebrat a schovávat se před policií. Autor barvitě popisuje svůj drsný
příběh a ukazuje nám, jaké to je, když si musí vystačit jen se skupinkou „bratrů“
z ulice, jsou často všichni nemocní, hladoví, prožívají neustálý strach,
že je sebere (něco jako) místní policie, která hledá právě děti ulice kodžebi a
zavírá je do pracovních táborů, kde všichni pomalu umírají… Tyto vzpomínky ukazují
čtenáři odlišnou kulturu, kde hromady věcí, co my považujeme za samozřejmé,
vůbec neexistují…
Ne, nedělám,“ řekl jsem tiše.
„Děcka pohřbíváme pod kopcem
každej den. Nepotrvá dlouho a nebude tam už vůbec místo. Můj brácha byl jenom
jeden z asi tak čtyřiceti, který jsi za poslední měsíc zmeškal.“
Tato autobiografie je opravdu
velice silný příběh chlapce, kterému se podařilo uniknout ze Severní Koreje.
Jako bych četla o době před sto lety, období první či druhé světové války a ne
o roce 1997 a později. Je to tak neskutečné, až z toho mrazí. Protože to
je realita. Přítomnost a realita Severní Koreje.
Pokud se chcete něco dozvědět o
tamním životě, tak si rozhodně přečtěte tuto knihu! Dozvíte se, jak zde lidé běžně
umírají hlady, nemají peníze, jídlo, léky, střechu nad hlavou, menším městům
vládnou dětské gangy, které přepadávají, kradou, aby měly co jíst, jak všude
jezdí hlídky a sbírají lidi, kteří se objeví mimo město nebo mimo povolený čas.
Také sbírají děti a tyto gangy. Zavírají je prý do pracovních táborů, které
jsou vlastně koncentrační tábory a jsou zde stejné podmínky jako v období holocaustu…
Mrazivý, bolestný, hrůzu
nahánějící… takový je příběh Sungdžu Lee, kterému se podařilo ze Severní Koreje uniknout. Tento statečný chlapec nikdy neztrácel víru a naději.
A to ho zachránilo. Důležité je věřit v lepší zítřky a ono se to splní.
Tak to i říkávala Sungdžuho maminka. Přečtěte si tento příběh, svět by ho měl
znát!
Moc děkuji KNIHCENTRUM.CZ za
recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.
Také jsem četla a dostalo mě to hrozně. Neskutečné, že toto je současnost, že to je každodenní realita velké části celého jednoho národa... Takovéto knihy by dle mého názoru měly být součástí povinné četby na školách, dají toho mladým mnohem více než kostrbatá klasika, která jim v pubertě podle mého nemůže mnoho říct.
OdpovědětVymazatPřesně tak Kristý, naprosto souhlasím ve všem. Je to opravdu síla a měl by si jí přečíst každý :)
Vymazat