S každou padající hvězdou

„Sny jsou to jediný, co nám vláda nemůže sebrat.“

                                                                         Sungdžu Lee

No tak tohle byla vážně síla. A co je nejhorší? Že je vše pravda a krutá realita každého dne života v Severní Koreji…

S každou padající hvězdou je autobiografie severokorejského chlapce jménem Sungdžu, který žil do deseti let v Pchongjangu, uctíval Kim Ir-sena, jak ho k tomu vedli ve škole, byl poslušný, chtěl se stát vojákem a bránit svou vlast před krutými Američany. Jednoho dne je ale jeho otec, voják, zbavený funkce a poslaný s celou rodinou na venkov. Dostanou přidělený starý dům bez elektřiny, vody, topení a malý Sungdžu zjišťuje, že asi život v Severní Koreji nebude tak pohádkový, jak si představoval. Přijde o rodiče, ocitne se na ulici a musí se postarat sám o sebe. Aby přežil, vytvořil s několika dětmi gang, naučil se krást, prát se, žebrat a schovávat se před policií. Autor barvitě popisuje svůj drsný příběh a ukazuje nám, jaké to je, když si musí vystačit jen se skupinkou „bratrů“ z ulice, jsou často všichni nemocní, hladoví, prožívají neustálý strach, že je sebere (něco jako) místní policie, která hledá právě děti ulice kodžebi a zavírá je do pracovních táborů, kde všichni pomalu umírají… Tyto vzpomínky ukazují čtenáři odlišnou kulturu, kde hromady věcí, co my považujeme za samozřejmé, vůbec neexistují…

„To si děláš srandu, ne?“ řekl Čulho a vyfukoval do vzduchu kroužky dýmu. A už se nesmál.

Ne, nedělám,“ řekl jsem tiše.

„Děcka pohřbíváme pod kopcem každej den. Nepotrvá dlouho a nebude tam už vůbec místo. Můj brácha byl jenom jeden z asi tak čtyřiceti, který jsi za poslední měsíc zmeškal.“

Tato autobiografie je opravdu velice silný příběh chlapce, kterému se podařilo uniknout ze Severní Koreje. Jako bych četla o době před sto lety, období první či druhé světové války a ne o roce 1997 a později. Je to tak neskutečné, až z toho mrazí. Protože to je realita. Přítomnost a realita Severní Koreje. 

Pokud se chcete něco dozvědět o tamním životě, tak si rozhodně přečtěte tuto knihu! Dozvíte se, jak zde lidé běžně umírají hlady, nemají peníze, jídlo, léky, střechu nad hlavou, menším městům vládnou dětské gangy, které přepadávají, kradou, aby měly co jíst, jak všude jezdí hlídky a sbírají lidi, kteří se objeví mimo město nebo mimo povolený čas. Také sbírají děti a tyto gangy. Zavírají je prý do pracovních táborů, které jsou vlastně koncentrační tábory a jsou zde stejné podmínky jako v období holocaustu…

Mrazivý, bolestný, hrůzu nahánějící… takový je příběh Sungdžu Lee, kterému se podařilo ze Severní Koreje uniknout. Tento statečný chlapec nikdy neztrácel víru a naději. A to ho zachránilo. Důležité je věřit v lepší zítřky a ono se to splní. Tak to i říkávala Sungdžuho maminka. Přečtěte si tento příběh, svět by ho měl znát!

Moc děkuji KNIHCENTRUM.CZ za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.