Příběhy skutečné odvahy

Pravdivé příběhy o přežití, bolesti, nezlomné vůli a hrdinství…

 

V této knize slavný Bear Grylls vypráví mnoho osudů o lidské odvaze z naší minulosti. Každá kapitola popisuje životní příběh jednoho z mužů či žen, kteří přežili svou smrt. Každý z nich měl neuvěřitelnou kuráž, chuť žít a nevzdávat se. 25 příběhů neskutečné odvahy, některé z nich možná známe, některé ne. Ale určitě se v knize dozvíte něco nového, s více podrobnostmi, o kterých jste netušili. Autor zde líčí strhující životy dobrodruhů, průzkumníků, vojáků a špionů, kteří se odmítli vzdát i v těch nejzoufalejších situacích. Tyto příběhy Beara Gryllse inspirují celý život. U některých vám bude úzko, u dalších vám naskočí husí kůže, možná vám bude i špatně z toho všeho, co se lidem může stát. Ale jedno je důležité, tito lidé měli obrovskou odvahu a kuráž a nevzdávali se do poslední chvilky života…

 

Utrpení dělníků na barmské železnici si jen stěží dovedeme představit. Sebevraždy byly na denním pořádku. Šílení muži se vrhali po hlavě do latrín, aby už ty úděsné podmínky nemuseli déle snášet. (…) Vězni byli držení na pokraji smrti hladem. K jídlu dostávali jen pár hrstek smrduté rýžové kaše, v níž se hemžily vši a další havěť. Na takové denní dietě ztratili průměrně půlku tělesné váhy. A ty nemoci! Potenciálně smrtelné choroby jako beri-beri, malárie, horečka dengue a úplavice postihly téměř každého. Urquhartovi se utvořily odpudivé mokvající vředy na nohou. Jediná léčba spočívala v tom, že zašel na ještě odpudivější latrínu a tam si našel červy, kteří lezli po kádích s teplými průjmovými výkaly. Hrst jich nabral a přiložil je ke hnijící noze. Červi se okamžitě pustili do vyžírání vředů.

 

Možná znáte skutečný příběh Nandy Parrady, který byl i zfilmovaný. Je to jeden z mála lidí, kteří přežili strašnou leteckou havárii vysoko v zamrzlých Andách. Vyvázl živý jen díky tomu, že dokázal jíst maso svých mrtvých spolucestujících. Další je například příběh amerického pilota Louise Zamperiniho, který po zřícení svého bombardéru přežíval 47 dní na moři, poté padl polomrtvý do zajetí Japonců a několik let snášel příšerná muka v jejich nejbrutálnějších zajateckých táborech.

Tyto příběhy nezdolné odvahy a vůle by měl znát každý a opravdu by si je měl i každý přečíst. Proto, že se v nich dozvíte i něco málo z našich dějin, ale také proto, že se zde popisuje, co se lidem může stát a jak obrovskou mají sílu odolat bolesti a smrti.

 Z George Williamse visely dlouhé cáry kůže. Kapitán viděl, že vespod už se utvořila nová kůže pokrytá rudými boláky. Když ho za pár dní spatřil znovu, zbývala z něj troska. (…) Rýpali otrokům do bolavé kůže a smáli se jejich utrpení. Kromě toho je samozřejmě udržovali na pokraji smrti hladem a žízní. Kdykoli si Riley všiml, že nějaký velbloud močí, běžel k němu a přidržel pod proudem sepnuté ruce. Velbloudí moč chutnala odporně, byla však aspoň čerstvá a mokrá.

Místy jsem dokonce předčítala mému „nečtecímu“ manželovi, jak moc byly příběhy zajímavé. Občas mi běhal mráz po zádech, obličej se mi křivil bolestí a vše jsem prožívala společně s těmito hrdiny. Hrdiny, kteří si zaslouží být jmenováni, a svět by o nich měl vědět více! Opravdu, klobouk dolů před jejich silnou povahou a nezdolnou vůlí žít, já už bych byla dávno mrtvá… Nevěříte? Přečtěte si tuto knihu je tak moc děsivá a zároveň po přečtení máte chuť vzdát hold a zatleskat těmto hrdinům, kteří se nebáli podívat smrti do očí…

 

Moc děkuji za recenzní výtisk nakladatelství JOTA.

Knihu koupíte zde.