čtvrtek 9. srpna 2018

Došel nám čas



„Co je v téhle době cennější než strava a pití?“
„Myslíte, že je to tak vážné?“ „Lidé umírají hlady. Takhle to nemělo být.“ „Paní Davisová, myslíte, že tohle je konec světa?“ odvážila jsem se zeptat. „Jednou nám musel dojít čas. Chovali jsme se k naší planetě tak strašně špatně…“

Blackout. Rabování, násilí. Zvládne se lidská rasa poprat s novými životními podmínkami? Tenhle postapokalyptický román nebudete chtít dát z ruky, tak jako já!

Mariana je obyčejná teenegerka, žije v Chicagu se svojí maminkou a čtyřmi sourozenci. Je zamilovaná a právě prožívá krásné období s přítelem Davidem. Co jí chybí? Maminka jela odvézt dvě z trojčat k dědečkovi na prázdniny. Jednou v noci, když hlídá zbylé dva sourozence, stiskne vypínač a nefunguje. Nejde světlo, toustovač, mikrovlnka, nic. Mobil je bez signálu a z kohoutku neteče voda. Jak je to možné? Co se vlastně stalo? Když výpadek trvá několik dní, její maminka se nevrací od dědečka z Nebrasky a venku se začínají dít divné věci, a už není bezpečné se na ulici zdržovat, musí Mariana vymyslet, co dál. Začíná rabování domů, vraždění sousedů a ona musí rychle jednat. Kam se svými mladšími sourozenci uchýlit? Potraviny mizí, zásoby se tenčí, nemocní lidé umírají… Jediné řešení, které jí napadne, je jet za dědečkem na farmu v Nebrasce, kde by měla být i maminka. Je to ale skoro 700 mil. Jak zvládat s dětmi, bez auta, tak dalekou a nebezpečnou cestu? Přežijí život ohrožující výpravu všichni ze skupiny? Mají vůbec šanci proti zabijáckým gangům, které všude číhají? Co je čeká na dědečkově farmě? Je to vůbec bezpečné místo k žití?


Věděla jsem, že když nás odhalí, je s námi konec. Odprásknou nás na místě. „To bouchlo vedle u Davisových,“ pozoroval Adam dění z okna. „Ježíši kriste, ježíši kriste,“ Adam skoro vykřikl, ale včas sám sobě zacpal ústa.
(…) Vyhlédla jsem na tu běsnící válku tam venku. Na ulici ležel pan Davis hlavou dolů, náš oblíbený soused, který nám v létě potajmu podstrkoval zmrzlinu. Pan Davis měl ruce zkřivené v nepřirozeném úhlu a z hlavy mu vytékala krev. Vedle něj klečela na zemi jeho žena jen v květovaném županu a i na tu dálku jsem viděla, jak se jí žalem zdvihala ramena. Neslyšela jsem ani jedno její slovo, byl tam příliš velký hluk. Přesně takhle jsem si vždycky představovala válečnou zónu. Takhle to určitě začalo i v Sýrii a přesně takhle nacisté odváděli Židy do koncentračních táborů. Judaistické příběhy jsme znali velmi dobře (…). Vždyť naše babička byla čistokrevná Židovka.

 
Musím říct, že postapokalyptické filmy mám moc ráda, ale knihu na toto téma jsem ještě nečetla. Došel nám čas je můj první postapokalyptický román a já jsem opravdu nadšená. Vše co se dělo jsem viděla živě před očima. Rabování, kruté násilí, přepadávání gangů, znásilňování a bezohledné vraždy – to vše je opravdu silné kafe. Během jedné vteřiny se lidem změní celý svět. Z pohodlného života, plného mobilů, sociálních sítí a všech vymožeností moderní společnosti se stává holý boj o přežití. Jídlo a pití je to nejdůležitější a lidé jsou schopni se kvůli němu zabíjet za bílého dne.
A co je děsivé? Epilog! Zde se vysvětluje, že se něco takového může  klidně stát. Hodně jsem nad tím přemýšlela a je to opravdu reálné, kruté a nutí nás to myslet nad vším, co se na světě děje...

U čtení si budete hryzat rty, budete nadšení, nebudete se moci odtrhnout, tak jako já. Marianin příběh je drsný, bolestný, ale je také o tom, jak se dokážeme přizpůsobit a žít i bez všech vymožeností, užívat si pouze darů přírody a vážit si více vztahů, blízkých, rodiny. Kniha si mě absolutně získala, řekla bych, že je to zase úplně jiný level od jiných českých knih, a už se určitě těším na nový román z pera autorky Barbory Walterové Benešové, který se prý chystá. Došel nám čas se čte jedním dechem a já bych knize moc přála filmové zpracování. Byl by to bezpochyby trhák!

 

Moc děkuji za recenzní výtisk autorce knihy Báře Walterové Benešové.

Kniha vyšla u nakladatelství BRÁNA.

Knihu koupíte zde.
 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat