Tymiánové dopisy

Původně jsem si chtěla prostě vytáhnout jednu starší knihu z mé knihovničky, která čeká už dlouho na přečtení a dát si oddech od psaní recenzí. Ale Tymiánové dopisy si zaslouží alespoň malou zmínku. Protože je to tak nádherný příběh, u kterého jsem polovinu probrečela, tak silný, skutečný, bolestný a poutavý. Je v něm kus naší historie, o které jsem netušila, jak moc byla krutá…

Popisuje temnou stránku arménské genocidy na Kypru, utrpení, mučení, rozdělení rodin… Když Katrina po smrtí své babičky najde malovanou krabičku s dopisy a deníkem, který si vedla, otevírá se jí celé babiččino kruté dětství. Nejdříve však musí odcestovat na Kypr, kde se pokouší najít stopy babiččiny rodiny. Jaké rozčarování přichází, když se dozvídá, jakým bolestem a hrůzám musela babička a její rodina čelit. Bylo to vlastně SEDM HVĚZD na nebi, které jí posvítily na cestu za vlastní minulostí…

 

Tymiánové dopisy je nádherný, tragický, ale zároveň i veselý a romantický román, který si rozhodně zaslouží více pozornosti. Nevím, jestli je příběh skutečný, klidně by mohl být, každopádně jeho historická fakta skutečná jsou. Tajemství malované krabičky na koření, starého deníku a dávných dopisů ve vás probudí všechny smysly, tak jako u mě. Další z nej knih, co jsem kdy četla…. Obrovské doporučuji!

P. S. I druhá kniha od autorky Eve Makis je skvělá, jedná se o Čtení z kávové sedliny a četla jsem jí už vloni.

 

ANOTACE:

Když Katerine zemře babička, zanechá jí po sobě záhadnou krabičku na koření, která obsahuje arménsky psané dopisy a deník. Katerine se vydává na cestu, která ji zavede daleko od domova a hluboko do minulosti. Na Kypru, kam se odjíždí schovat před bolestí ze ztráty milované osoby, se setkává s Arou, mladým Arménem, jenž se jí stane průvodcem nejen po babiččině minulosti, ale i po současné kyperské arménské komunitě.
Temné obrazy z období arménské genocidy a následné diaspory, od níž v letošním roce uplynulo již sto let, vyvažuje srdečný humor a postavy, které vám přirostou k srdci a s nimiž se nebudete chtít rozloučit.

Eve Makisová se narodila v Nottinghamu. Její rodiče jsou kyperští Řekové, kteří emigrovali do Velké Británie v šedesátých letech minulého století. Vystudovala žurnalistiku a od roku 1994 působila jako dopisovatelka londýnského Evening Standard na Kypru. V roce 2001 se vrátila do Anglie. Momentálně žije s mužem a dcerou v Nottinghamu. Je autorkou čtyř románů. Kniha Tymiánové dopisy získala Zlatou medaili Aurory Mardiganianové, kterou uděluje Armenian Genocide Museum.