Dům fúrií je záludný, výstřední, děsivý,
tajemný a já okamžitě potřebuji další díl!
Píše se
rok 1809, Louisa je dítě ulice. Krade na tržištích, žebrá a schovává se. Když
jí neznámá stará žena nabídne místo služebné v penzionu, tak po několika
minutách váhání, přijme. Bude mít konečně střechu nad hlavou a pravidelný
přísun jídla. Co víc by si mohla přát? Po příjezdu do Coldthistle House si ale
začíná uvědomovat, že je tu něco jinak. Záhadný majitel, pan Morningside,
neposkytuje hostům jen ubytování. Chodbami se toulají temné stíny a Louisa se
snaží rozlousknout, co se tady vlastně děje. Toto sídlo je místem soudu a temné
spravedlnosti. Komu může mladá Louisa v tomto domě plném lží, přetvářky a
temných bytostí, věřit?
To na podlaze nebyla hrouda ani šperkovnice, ale kniha – obrovská černá
kniha. Na obálce se leskla jednoduchá kresba červeného oka s křížem přes
ně. Určitě mě šálil zrak, protože se zdálo, jako by z té knihy vycházela
nějaká aura, tenoučké pramínky fialové barvy stoupající z obálky jako
tmavá pára. Klekla jsem si a opatrně se dotkla obálky. Nebyla na dotek teplá,
ale horká. Vařící.
S vyjeknutím jsem ucukla a mávala popálenou rukou. Vstala jsem,
připravená utéct, síla, kterou mě kniha držela ve své moci, tím šokem z popálení
trochu zeslábla. Ale než jsem se mohla otočit a utíkat, sevřela mě kolem pasu
ohromná ruka. Byla lehká, jako by nic nevážila, ale přesto na mě tlačila tak,
že se mi skoro lámaly kosti. Černá ruka, ne lidská – na to byla příliš štíhlá,
příliš silná a ne zrovna hmatatelná.
Byla jsem odhalena, ale nikoli stvořením z masa a kostí.
Musím
přiznat, že začátek knihy mi přišel docela zdlouhavý. Ale pak děj nabral spád a
já si ho užívala se vším všudy. Námětem mi román trošku připomíná Sirotčinec
slečny Peregrinové. Čekala jsem horor, ale příběh na mě působí spíše jako
fantasy. Temná fantasy právě ve stylu Sirotčince. Ale to knize určitě neubírá
na kvalitě. Je výborná. Je děsivá, temná a já si jí nakonec moc užila. Navíc to
zpracování! Fotografie, záhadné koláže a označení kapitol. To všechno působí
opravdu temně, děsivě a na první pohled je skvěle!
Dům fúrií mě, po překonání začátku, nadchl. Sídlo Coldthistle House nechtějte
navštívit! Je temné, záhadné, překvapující, strašidelné, plné zvrácených záhad,
černých bytostí a jako by tu snad žil samotný Ďábel. Atmosféra při čtení je
celou dobu taková zvláštní, napjatá, záhadná a ponurá. Jako psané k počasí,
které právě venku panuje! Závěr knihy je naprosto šokující a proto se moc těším
na další díl této hororové série.
Moc
děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.
Knihu
koupíte zde.
Ty jo! Zní to lákavě. Ještě to zvážím, na ty děsivé moc nejsem, ale prostě zní to lákavě :)
OdpovědětVymazatOno to není úplně děsivé, nevím jak to popsat. Temné, ponuré? Tak nějak. Prostě jestli jsi hltala Sirotčinec, Káťo, tak se bude určitě líbit i Dům fúrií. :)
Vymazat